Fra strana 8 z 9

Souborné vydání tří posledních básnických knih básnířky Violy Fischerové (1935-2010) doplněné o nedokončenou sbírku Hrana. Předkonec (2007), Písečné dítě (2007), Domek na vinici (2009) spolu s Hranou představují v úplnosti silné a překvapivé pozdní tvůrčí období jedné z nejvýznamnějších českých básnických osobností posledních desetiletí. Obálka Linda Antalová.

Výbor z dramatických textů rakouského básníka Ernsta Jandla (1925-2000), které napsal ve spolupráci se svou celoživotní partnerkou, básnířkou Friederike Mayröckerovou. V devíti rozhlasových a divadelních hrách se objevuje to, co je na Jandlovi charakteristické a fascinující: permanentní experimentování a hra s jazykem, slovní humor, deformace řeči, vytváření zkomolenin, neologismů a umělého dialektu. Utvářením i destrukcí řeči v ústech interpreta vyrůstají podobenství, která postihují univerzální otázky lidské existence, nebo ostře ironický obraz rakouského nacionalismu.

Výbor z dramatických textů rakouského básníka Ernsta Jandla (1925-2000), které napsal ve spolupráci se svou celoživotní partnerkou, básnířkou Friederike Mayröckerovou. V devíti rozhlasových a divadelních hrách se objevuje to, co je na Jandlovi charakteristické a fascinující: permanentní experimentování a hra s jazykem, slovní humor, deformace řeči, vytváření zkomolenin, neologismů a umělého dialektu. Utvářením i destrukcí řeči v ústech interpreta vyrůstají podobenství, která postihují univerzální otázky lidské existence, nebo ostře ironický obraz rakouského nacionalismu.

Roland Barthes o Rolandu Barthesovi je klíčovou prací Barthesova středního období. Sestává se ze sledu stylizovaných biografických fragmentů, ve kterých se úvahy o vlastní subjektivitě a tělesnosti prolínají s teoretickým myšlením. Vymezuje se zde tak oblast psaní a uvažování, která s postupem času začíná být

Moskva přelomu 80. a 90. let minulého století je pěkně depresivní místo. Obzvlášť jste-li ukrajinský básník, citlivá a rozervaná duše stíhaná povinností napsat epochální román ve verších, který vytrhne národní literaturu z letargie a vám zajistí „la dolce vita“. Ale televizní věže mezitím vysílají nakažlivou malátnost a otupělost, venku neustává déšť, lidé padají z oken kvůli vodce, ani piva se nedostává na všechny; modernistické domy – svědkové lepšího Ruska – nenávratně chátrají, v Dětském světě prodávají pouze papírové holuby, v metru pobíhají zmutované krysy a v podzemí pod moskevským metrem probíhá tajný sněm neživých, kteří plánují ovládnout svět. Jurij Andruchovyč (1960, Ivano-Frankivsk) je v současnosti nejznámější ukrajinský spisovatel; básník, prozaik, esejista a překladatel. Je autorem básnických sbírek Nebe a náměstí (1985), Středměstí (1989), Exotičtí ptáci a rostliny (1991), Exotičtí ptáci a rostliny s přílohou „Indie“ (1997, 2002), Písně pro mrtvého kohouta (2004) a výběru Dopisy na Ukrajinu (2013). Mezi prozaickými díly zaujímají ústřední postavení romány Rekreace (1992, česky 2006), Moskoviáda (1993, česky 2015), Perverze (1996), Dvanáct obručí (2003), kniha Tajemství (2007) a Lexikon intimních měst (2011). Andruchovyčova esejistika doposud vyšla ve třech sbornících Dezorientace v krajině (1999), Ďábel se ukrývá v sýru (2006) a Zde leží Fantomas (2015). Je spoluautorem knihy Moje Evropa (2004, česky 2009, spolu s Andrzejem Stasiukem). Jeho texty byly přeloženy a vydány v Polsku, Německu, Kanadě, Maďarsku, Finsku, Rusku, Srbsku, USA, Itálii, Slovensku, Švédsku, Španělsku, Česku, Bulharsku, Chorvatsku a Bělorusku. Andruchovyč je nositelem řady literárních ocenění, mezi jinými Lipské knižní ceny pro evropské porozumění (2006), Literární ceny střední Evropy Angelus (2006) a Ceny Hannah Arendtové za politickou myšlenku (2014).

Reprezentativní výbor z básní Joyce Mansourové (1928-1986), které byly vytvořeny v 50. a 60. letech 20. století, představuje našim čtenářům jednu z nejosobitějších básnířek minulého století a věčnou múzu všech surrealistů. Výbor uspořádali a přeložili Erik Lukavský, Jan Gabriel a Pavel Řezníček. Doslov napsal Jan Řezáč. Reprodukce na obálce Josef Kotzian.

Antologie představuje beletristickou (prozaickou a básnickou) tvorbu pětašedesáti autorů, kteří vstoupili do české literatury po roce 1989 a prvně knižně publikovali v rozmezí let 1995-2004 (Hana Andronikova, Jan Balabán, Blumfeld 2001, Václav Böhmsche, Milan Děžinský, Miloš Doležal, Jiří Dynka, Vít Erban, Petr Fabian, Martin Fahrner, Martin Fibiger, Jaroslav Formánek, Josef Formánek, Radek Fridrich, Jiří Hájíček, Tomáš Hrách, Petr Hrbáč, Petr Hruška, Petra Hůlová, Igor Chaun, Blažej Ingr, Vít Janota, Františka Jirousová, Natálie Kocábová, Tomáš Kolský, Vojtěch Kučera, Karel Kuna, Tomáš T. Kůs, Patrik Linhart, Roman Ludva, Petr Maděra, Igor Malijevský, Radek Malý, Daniel Micka, Tomáš Míka, Štěpán Nosek, Arnold Nowicki, Milan Ohnisko, Petr Pazdera Payne, Marcela Pinterová-Stárková, Kateřina Piňosová, Gabriel Pleska, Tomáš Přidal, Tereza Riedlbauchová, Kateřina Rudčenková, Jaroslav Rudiš, Oscar Ryba, Viktorie Rybáková, Tomáš Řezníček, Miroslav Salava, Viki Shock, Kateřina Sidonová, Bruno Solařík, Martin Stöhr, Jan Suk, Šimon Šafránek, Milan Šedivý, Petr Španger, Josef Štochl, Pavla Šuranská, Jonáš Tokarský, Bogdan Trojak, Miloš Urban, Mnoháček Zgublačenko, Anna Zonová). Uspořádali Radim Kopáč a Karolína Jirkalová. Doslov Jan Suk.

Antologie představuje beletristickou (prozaickou a básnickou) tvorbu pětašedesáti autorů, kteří vstoupili do české literatury po roce 1989 a prvně knižně publikovali v rozmezí let 1995-2004 (Hana Andronikova, Jan Balabán, Blumfeld 2001, Václav Böhmsche, Milan Děžinský, Miloš Doležal, Jiří Dynka, Vít Erban, Petr Fabian, Martin Fahrner, Martin Fibiger, Jaroslav Formánek, Josef Formánek, Radek Fridrich, Jiří Hájíček, Tomáš Hrách, Petr Hrbáč, Petr Hruška, Petra Hůlová, Igor Chaun, Blažej Ingr, Vít Janota, Františka Jirousová, Natálie Kocábová, Tomáš Kolský, Vojtěch Kučera, Karel Kuna, Tomáš T. Kůs, Patrik Linhart, Roman Ludva, Petr Maděra, Igor Malijevský, Radek Malý, Daniel Micka, Tomáš Míka, Štěpán Nosek, Arnold Nowicki, Milan Ohnisko, Petr Pazdera Payne, Marcela Pinterová-Stárková, Kateřina Piňosová, Gabriel Pleska, Tomáš Přidal, Tereza Riedlbauchová, Kateřina Rudčenková, Jaroslav Rudiš, Oscar Ryba, Viktorie Rybáková, Tomáš Řezníček, Miroslav Salava, Viki Shock, Kateřina Sidonová, Bruno Solařík, Martin Stöhr, Jan Suk, Šimon Šafránek, Milan Šedivý, Petr Španger, Josef Štochl, Pavla Šuranská, Jonáš Tokarský, Bogdan Trojak, Miloš Urban, Mnoháček Zgublačenko, Anna Zonová). Uspořádali Radim Kopáč a Karolína Jirkalová. Doslov Jan Suk.

Reprezentativní výbor z básní Joyce Mansourové (1928-1986), které byly vytvořeny v 50. a 60. letech 20. století, představuje našim čtenářům jednu z nejosobitějších básnířek minulého století a věčnou múzu všech surrealistů. Výbor uspořádali a přeložili Erik Lukavský, Jan Gabriel a Pavel Řezníček. Doslov napsal Jan Řezáč. Reprodukce na obálce Josef Kotzian.