Host strana 157 z 186

Spis Rosenherzová musí zůstat za každou cenu uzavřený. Nikdo, kdo byl tenkrát na místě činu, na ten případ nezapomene. Jedné horké srpnové noci roku 1966 je ve Frankfurtu brutálně zavražděna prostitutka. Brzy začnou kolovat zvěsti, že se jedná o dalš í případ Nitribittová. Rosemarie Nitribittová byla prostitutka, jejíž smrt v roce 1957 způsobila v Německu skandál. A opravdu i v případě Rosenherzové zůstal viník neodhalen. O čtyřicet let později je brzy ráno v parku Stadtwald přepadena Tereza , těhotná přítelkyně vrchního komisaře Marthalera. Vyvázne s těžkým zraněním. Policista dostane tip měl by se znovu pořádně podívat na starý případ. Marthaler se však bude muset postavit mocným protivníkům, kteří se snaží ututlat své dřívější hřích y.

Kniha přináší výsledky druhého reprezentativního výzkumu čtenářů a čtení v České republice. Ten první proběhl v roce 2007 a jeho výsledky, včetně interpretací, byly představeny v knize Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Není pouhým souhrnem statistických údajů o tom, kolik čteme, co čteme, kolik knih kupujeme, jak často chodíme do knihoven, kde si nejčastěji obstaráváme informace o knihách, co má na náš vztah ke knihám největší vliv, jaké časopisy čteme atd. Data uk azují, jak je české čtenářstvo rozloženo, tj. kdo jsou jeho tahouni a kdo ho naopak táhne dolů, kde se nacházejí bariéry a kde má česká čtenářská kultura své silné stránky. Dále je zde čtení nahlíženo v kontextu jiných aktivit mediálních, pracovníc h i volnočasových. Specifickým tématem druhého výzkumu je čtení beletrie a čtení v digitálním prostředí. Součástí knihy jsou i rámcující kapitoly o tom, kdy, kde a z jakého důvodu se zrodila beletrie, jakož i jak se mění či nemění čtení pod tlakem no vých technologií. Nechybí ani srovnání se čtenářskou kulturou v jiných zemích. Není zřejmě širší a důsažnější kulturní stopy než čtení. Čtení toho o nás ví hodně, takže není od věci vědět i něco o něm.

Z donedávna u nás téměř neznámého literárního žánru americké regionální prózy (literatury místního koloritu), představeného zde povídkami dnes neprávem pozapomenutých spisovatelek přelomu devatenáctého a dvacátého století spjatých s novoanglickým ven kovem, Louisianou a New Orleansem, či přímo s mexicko-americkým pohraničím (chicanská literatura), sestavily editorky Dagmar Pegues a Tereza Kynčlová reprezentativní výbor, který doprovodily zasvěcenými studiemi o těchto svébytných literaturách a med ailony autorek. Životy těchto spisovatelek se často podobaly tragickým osudům jejich hrdinek na cestě za spravedlivým postavením ve světě. Dnešní pohled, otevřený novými genderovými studiemi, umožnil editorkám odhalit v této zdánlivě pouze prefemin istické tvorbě nečekaně moderní, celospolečensky platné a zvláště v povídkách chicanských autorek (od počátku 60. let dvacátého století do současnosti) překvapivě aktuální politické přesahy a nové definice osobní identity.

Z donedávna u nás téměř neznámého literárního žánru americké regionální prózy (literatury místního koloritu), představeného zde povídkami dnes neprávem pozapomenutých spisovatelek přelomu devatenáctého a dvacátého století spjatých s novoanglickým ven kovem, Louisianou a New Orleansem, či přímo s mexicko-americkým pohraničím (chicanská literatura), sestavily editorky Dagmar Pegues a Tereza Kynčlová reprezentativní výbor, který doprovodily zasvěcenými studiemi o těchto svébytných literaturách a med ailony autorek. Životy těchto spisovatelek se často podobaly tragickým osudům jejich hrdinek na cestě za spravedlivým postavením ve světě. Dnešní pohled, otevřený novými genderovými studiemi, umožnil editorkám odhalit v této zdánlivě pouze prefemin istické tvorbě nečekaně moderní, celospolečensky platné a zvláště v povídkách chicanských autorek (od počátku 60. let dvacátého století do současnosti) překvapivě aktuální politické přesahy a nové definice osobní identity.

Když byl jeden z nejvýznamnějších vojevůdců a politiků z doby třicetileté války Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (15831634) ještě neznámým a chudým šlechticem, učinil z dnešního pohledu dva taktické kroky: přestoupil ke katolicismu a oženil se s bohatou vdovou Lukrecií Nekšovou z Landeku, majitelkou vsetínského panství. Po pěti letech paní Lukrecie zemřela a Albrechtovi se podařilo získat její majetek jako dědictví. Jak k tomu došlo? Co se tenkrát ve Vsetíně odehrálo? Byl to klíčový moment pro Valdštejnovu budoucí kariéru? Takové otázky si kladl spisovatel Ota Filip, podle vlastních slov z poloviny Valach z Hošťálkové u Vsetína, v sedmdesátých letech minulého století, v prvním období svého exilu v Bavorsku. Tehdejší odborná literatura o tomto období Valdštejnova života mlčela, a proto se Ota Filip rozhodl ten příběh vyprávět tak, jak se mohl stát a možná i stal, a přitom popustil uzdu své fantazii. Kniha vyšla v roce 1979 německy a téhož roku česky pod názvem Valdštýn a Lukrecie v exilovém nakladatelství 68 Publishers v Kanadě. Nyní vychází po více než třiceti letech česky znovu, pouze drobnými úpravami a pozměněným názvem.

Když byl jeden z nejvýznamnějších vojevůdců a politiků z doby třicetileté války Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (15831634) ještě neznámým a chudým šlechticem, učinil z dnešního pohledu dva taktické kroky: přestoupil ke katolicismu a oženil se s bohatou vdovou Lukrecií Nekšovou z Landeku, majitelkou vsetínského panství. Po pěti letech paní Lukrecie zemřela a Albrechtovi se podařilo získat její majetek jako dědictví. Jak k tomu došlo? Co se tenkrát ve Vsetíně odehrálo? Byl to klíčový moment pro Valdštejnovu budoucí kariéru? Takové otázky si kladl spisovatel Ota Filip, podle vlastních slov z poloviny Valach z Hošťálkové u Vsetína, v sedmdesátých letech minulého století, v prvním období svého exilu v Bavorsku. Tehdejší odborná literatura o tomto období Valdštejnova života mlčela, a proto se Ota Filip rozhodl ten příběh vyprávět tak, jak se mohl stát a možná i stal, a přitom popustil uzdu své fantazii. Kniha vyšla v roce 1979 německy a téhož roku česky pod názvem Valdštýn a Lukrecie v exilovém nakladatelství 68 Publishers v Kanadě. Nyní vychází po více než třiceti letech česky znovu, pouze drobnými úpravami a pozměněným názvem.

Chronologicky koncipovaná biografie jednoho z nejvýznamnějších filmařů české meziválečné kinematografie (Erotikon, Ze soboty na neděli, Extase), který se jako filmový tvůrce uplatnil také v Rakousku, Itálii, USA a Německu, se faktograficky opírá o ro zsáhlý výzkum primárních archivních pramenů. Rekapitulace individuálního osudu umělce se stala podnětem k prezentaci vybraných obecných jevů souvisejících se situací kinematografie v daném období a teritoriu Machatého pracovního působení. Rozvržení k nihy do kapitol respektuje vznik jednotlivých titulů režisérovy filmografie.

Čtvrtý svazek edice Studie osobností brněnské lingvistiky je věnován dílu význačného představitele brněnské syntaktické školy. Prof. PhDr. Miroslava Grepla, CSc. Miroslav Grepl (*1929) proslul především jako výtečný teoretik syntaxe a spoluautor zása dních syntaktických kompendií. Editoři zařadili do výboru studie věnované především teorii mluvních aktů, které dále doplňují studie o teorii verše, syntaxi beletristických textů devatenáctého století či slovanské komparatistice. Kniha Jak dál v synt axi obsahuje i stejnojmennou studii, která představuje kritický pohled na stav současného syntaktického bádání a navrhuje možné cesty dalšího směřování.

Kniha statí českých a cizích autorů je věnována jednomu z reprezentativních spisovatelů moderní české literatury, jehož dílo je vlivnou součástí nyní znovu doceňované kultury druhé poloviny 19. století a přelomu 19. a 20. století: Zeyer byl nejprve v nímán jako netradiční, dokonce exotický autor, pak jako důsledný naplňovatel programu své skupiny a posléze i jako spolutvůrce symbolistických, dekadentních a novoromantických tendencí následujících skupin. ačlenil se do romantické linie a inicioval umělecké a intelektuální proudy 20. a 21. století. Kniha představuje rozsáhlý soubor k výkladu Zeyerova díla a osobnosti; mezi zpracovanými tématy jsou příspěvky k analýze základních titulů své doby jako Jan Maria Plojhar, Dům U Tonoucí hvězdy, Vyšeh rad, Tři legendy o kruci?xu nebo Radúz a Mahulena, poznání autorovy osobnosti, jejíž neopakovatelnost vyjadřuje významná korespondence i životní osudy, česká témata v Zeyerově díle a jeho rozsáhlé inspirace cizími literaturami i kulturami, Zeyerova d obová působnost v českém prostředí a peripetie jeho kultu, ediční problematika, pronikání Zeyerova díla do jiných druhů umění, Zeyerův otevřený vztah k dobovým duchovním proudům.

Brilantní román Půlnoční hora Jeana-Marie Blase de Robles je podivuhodným svědectvím o duchovním hledání a zoufalé touze po vykoupení, které v mnohém připomene nejlepší prózy Hermanna Hesse. Bastien je neobyčejný člověk. Pracuje jako školník jezuitsk ého lycea, ale veškerý volný čas věnuje studiu tibetského lamaismu a duchovním cvičením. Straní se společnosti a žije osaměle jako skutečný buddhistický mnich.

Pískovcová skalní města Sudet, prospektorské zápisky starých Vlachů, alchymie krajiny s nelítostnými "lyrickými subjekty", hledání otcovské lásky, strach, zrada, smrt, zločin vsazený do minulých časů, to jsou hlavní atributy připravované knižní novin ky z básnické dílny Radka Fridricha (nar. 1968), básníka, publicisty, výtvarníka a pedagoga působícího v Děčíně. Co vlastně představuje tento zvláštní název? Krooa krooa je tísnivé ptačí zajíknutí, které se jako svědek vznáší nad krajinou a lidskými osudy v ní. Tyto výrazné nálady a uhrančivé obrazy, zatížené ochotně přiznávanou expresionistickou tradicí i letmo naznačenými sympatiemi k morbidní dekadenci a vypjatému romantismu, v sobě obsahuje nejen zatím poslední básnická knížka, ale v proměnl ivé míře i jeho sbírky předchozí.

Třetí svazek edice Studie osobností brněnské lingvistiky přináší výbor z rozsáhlého díla nestora evropské slavistiky a paleoslovenistiky prof. PhDr. Radoslava Večerky, DrSc., Dr. h. c. (mult.). Čeští čtenáři jej znají především jako autora impozantní pentalogie o staroslověnské syntaxi Altkirchenslavische (altbulgarische) Syntax. Editoři tohoto výboru se rozhodli přiblížit čtenářům i další oblasti Večerkova badatelského zájmu, v důsledku čehož vybrali studie zaměřené na slovanskou morfosyntax, s lovanskou komparatistiku, dějiny slovanské filologie a jednotlivé redakce staroslověnštiny. Svazek také obsahuje formálně netradiční Večerkův životopis.

Dech beroucí román, který čtenáře zavede do nejtemnějších hlubin lidské mysli. První případ komisaře Carl Morka a jeho Oddělení Q. Před pěti lety beze stopy zmizela žena. Je opravdu možné, že je stále naživu, zavřená v betonové kobce? Dokáže vůbec čl ověk přežít takové utrpení? Tento román svému autorovi přinesl mezinárodní ohlas.

Kniha je pokusem o příspěvek k prakticky neexistujícímu „žánru“, zabývá se procesem tvorby knih z pohledu knižního úpravce. Přináší eseje o čtení, knihomilství, knize i knihovnách, ale zároveň funguje jako praktická příručka, užitečná při navrhování beletrie, poezie i odborné literatury. Obsahuje kapitoly o všech faktorech, které obvykle (jsou-li provedeny profesionálně) zůstávají čtenáři skryty. Autor se věnuje čitelnosti, sazbě, kombinování písem a ilustrací, volbě materiálů i drobným typografickým detailům, podstatně ovlivňujícím chápání textu.

KUBĚNA, AUTOR ORIGINÁLNÍHO, nenapodobitelného díla, zdál se mi klasikem zralým právě do čítanek. (…) Dílo tohoto básníka objevují mladší a nejmladší. Fascinuje je. (…) Dílo, které chtělo být legendou věků, a také se jí stalo, byť okolnosti byly proti. Osobnost. Jiří Olič UMĚT ČÍST KUBĚNU znamená umět se popadat za břicho i zjihnout dojetím, rozdivočet se vášní, nebo si nechat nad hlavou plynout oblaka a na ruku sednout bílou holuběnku, a tu zas se smrtelně vážnou tváří a šibalským mrknutím zasednout k tabuli olympských bohů. (…) Kuběna je stále „na tři míle před náma“ a my nestačíme popadnout dechu. „Ráj ční jen v zakázaných štěpnicích.“ Jitka Bednářová JE MI LÍTO, že o Kuběnovi nemůže napsat už sám Nezval, jako psával o Březinovi a Demlovi, kteří jsou Kuběnovi spolu s Nezvalem trojicí zasvětitelů. Milan Blahynka TAK JAKO DESKY THEODORIKOVY působí básně Jiřího Kuběny dojmem něčeho robustního, celistvého, přirozeného a čistého: všechen individuální um je tady ve službě Jemu. Čím je takovému umělci štětec, ne-li pouze kadeří Marie Magdaleny, roztírající olej po nohou Syna? Milan Exner JIŘÍ KUBĚNA: BÁSNÍK, který prošel vlivy avantgard a odhodil je, aby se vrátil k základům evropské poetiky a duchovnosti. Básník sonetu a hexametru. Básník katolicismu a erotismu. Básník Moravy a monarchie. Básník hradní pán. Básník oslavitel. Martin C. Putna

Starší muž pokoušející se pochopit duševní pochody svých dospívajících dětí. Mladá žena na cestě za velkým životním osudem. Děvčátko tmavé pleti, které nejenže neumí bruslit, ale na kluzišti navíc dostane své první měsíčky. Rozverný učitel anglické litera