Host strana 176 z 185

Příběh Kurta Wernera Tuttera, který se spolupodílel na jednom z mnoha krvavých zločinů nacismu na samém konci druhé světové...

Příběhy ironicky laděných povídek vyrůstají ze situací, jejichž absurdnost a bizarnost si v každodenním shonu často ani neuvědomujeme. Autor tu se čtenářem hraje mnohoznačnou hru, když karikuje žánry, klišé i postavy masové kultury a mediálního světa vůbec.

Jan Štolba je bezesporu mužem mnoha talentů. V jeho bibliografii najdeme jak prozaické útvary a poezii, tak i eseje a stati literárněkritické. Všemi jeho díly se prolíná básnické vidění skutečnosti a lze říci, že právě poezie je pro něj žánrem nejautentičtějším. Sbírka Nic je ucelenou knihou s jednolitým básnickým gestem a vyzrálou poetikou. Štolba se zde představuje jako civilní vypravěč a pozorovatel, který bez jazykových výstředností a schválností a s pokorou vůči realitě zaznamenává všední děje i asociace, která vyvolávají v jeho mysli.

Románová prvotina M.Mařáka se odehrává v různých rovinách a na různých místech. Hlavní hrdina pátrá po příčinách kamarádovy násilné smrti a jako vodítko mu slouží deníkové zápisky, které jsou jednou z hlavních os vyprávění. Do toho se prolínají různé zdánlivě nesouvisející epizody, vrcholící originální pointou.

Románová prvotina M.Mařáka se odehrává v různých rovinách a na různých místech. Hlavní hrdina pátrá po příčinách kamarádovy násilné smrti a jako vodítko mu slouží deníkové zápisky, které jsou jednou z hlavních os vyprávění. Do toho se prolínají různé zdánlivě nesouvisející epizody, vrcholící originální pointou.

Dílo duchovně orientovaného, předčasně zesnulého autora je doprovozeno životopisem a fotodokumentací.

Kniha přináší dobrodružný a mimořádně inspirativní vhled do procesu umělecké tvorby. Autor se snaží uchopit a jazykově zhmotnit vzájemné působení a komunikaci mezi vědomím a textem. Noc na pláži je pokusem nahlédnout do mechanismu fungování vědomí, tak jak se promítá do jazykových situací. Autor využívá nejrůznějších technik, jazykových hříček a experimentů, deformuje texty pomocí počítače, vytváří různé stylistické varianty jediné výchozí situace a využívá rovněž meditativních technik.

Kniha přináší dobrodružný a mimořádně inspirativní vhled do procesu umělecké tvorby. Autor se snaží uchopit a jazykově zhmotnit vzájemné působení a komunikaci mezi vědomím a textem. Noc na pláži je pokusem nahlédnout do mechanismu fungování vědomí, tak jak se promítá do jazykových situací. Autor využívá nejrůznějších technik, jazykových hříček a experimentů, deformuje texty pomocí počítače, vytváří různé stylistické varianty jediné výchozí situace a využívá rovněž meditativních technik.

Tomáš Kubíček se ve své knize jako první u nás věnuje i Kunderovým románům (Pomalost, Totožnost a Nevědění), jež česky dosud nevyšly. Oproti dříve vydaným monografiím, které se zabývaly romány Milana Kundery spíše v literárněhistorické perspektivě, zvolil Kubíček hledisko literárně teoretické a filozofické. Interpretačním klíčem je mu Heideggerovo pojetí vzniku mýtu, respektive jeho bytostná neurčitelnost úzkosti a osudový tón tíhy smrti . Kubíčkova interpretace Kunderových románů je spíše neoetickým příběhem než literárněhistorickým exkursem. Jde o jakési zastávky, při nichž poutník myšlenkově nesetrváva na úrovni apriorně stanovené teze, ale zvažuje jaká z dosud poznaných možností může vést k nejhlubšímu pochopení konkrétního románu.

Soubor povídek, jejichž děj se odvíjí chronologicky od mytické minulosti přes léta války a komunismu až do současnosti. Autorka zde svým typickým stylem venkovské lyrizované prózy podniká cestu do hloubek lidské duše a tragiky osudu.

Sbírka Liana času česko - slovenské básnířky Diany Nguyen představuje první samostatné knižní vystoupení této pozoruhodné autorky v Čechách. (Debutovala v roce 1994 společnou sbírkou s Jiřím Veselským „Nezaručené pověsti — Čiary života” a o pět let později vydala na Slovensku sbírku Rozkrýdlenie.) Liany času jsou jakýmsi básnickým deníkem, ovšem pouze potud, že se všechny básně jmenují den. Nejde o záznamy a reflexe dějů vztažených ke konkrétnímu okamžiku. Naopak. Den je zde jakýmsi vyprázdněným časem, který se cyklicky opakuje a který se jakoby teprve dožaduje svého naplnění.

Knižní podoba stejnojmenného kontroverzního snímku. Soubor rozhovorů s předními českými tvůrci o historii, proměnách a především současném neutěšeném stavu naší kinematografie.

Sbírka básní, za kterou byla autorovi udělena Cena Jiřího Ortena 2002.

Pavel Janoušek patří bezesporu mezi nejvýraznější osobnosti naší literární scény. V letech 1987–1999 publikoval zejména na stránkách časopisu Tvar mnoho studií, literárních kritik a esejů, které významným způsobem ovlivnily způsob nahlížení na současnou českou literaturu. Knihu Janouškových textů Time-out tvoří jak obecné úvahy nad postavením a funkcí literatury v soudobé společnosti, tak i zamyšlení nad literální kritikou jako takovou. I přes riziko omylu neváhá často autor konstruovat inspirativní hypotézy a promýšlet možnosti budoucího vývoje literatury a literární kritiky. Time-out je však nejen ojedinělým svědectvím o literatuře 90. let, ale také vážným příspěvkem k teorii a praxi literární kritiky. Ojedinělým komentářem literárního dění jsou pak Janouškovy kresby, črtané podle autorových slov nejčastěji na schůzích a poradách, které knihu provázejí.

Tomáš Kubíček se ve své knize jako první u nás věnuje i Kunderovým románům (Pomalost, Totožnost a Nevědění), jež česky dosud nevyšly. Oproti dříve vydaným monografiím, které se zabývaly romány Milana Kundery spíše v literárněhistorické perspektivě, zvolil Kubíček hledisko literárně teoretické a filozofické. Interpretačním klíčem je mu Heideggerovo pojetí vzniku mýtu, respektive jeho bytostná neurčitelnost úzkosti a osudový tón tíhy smrti . Kubíčkova interpretace Kunderových románů je spíše neoetickým příběhem než literárněhistorickým exkursem. Jde o jakési zastávky, při nichž poutník myšlenkově nesetrváva na úrovni apriorně stanovené teze, ale zvažuje jaká z dosud poznaných možností může vést k nejhlubšímu pochopení konkrétního románu.

Na začátku románu je obyčejná náklonnost spisovatele Patrika Honzla k nevšedním obrazům malíře Josefa Haly. Ten žil dlouhou dobu v cizině, kde se proslavil, a před pár lety se usadil v tichosti i s rodinou nedaleko malého města na česko-moravském pomezí. Spisovatelův prohlubující se zájem o malířovo dílo, v němž se odráží tradice gotického malířství, se prudce zvýší ve chvíli, kdy se Patriku Honzlovi dostane do ruky interview, které s Josefem Halou otiskl americký týdeník Time. V odpovědi na otázku, zda existuje něco jako tajemství obrazu, v něm malíř totiž uvádí, že před mnoha lety se v jedné publikaci o italské gotice dočetl o staré toskánské legendě. Podle ní tajemství obrazu reálně existuje — je zaznamenáno neviditelným inkoustem na gotickém obrazu ze 13. století, který je v majetku jednoho toskánského kláštera. Jedná se o portrét mnicha, který si čte v knize. Josef Hala v rozhovoru dále říká, že touha dostat se k portrétu čtoucího mnicha, a tedy i k formuli odhalující, jak namalovat obraz, který nestárne a stále poutá divákovu pozornost, nejspíš zásadně ovlivnila jeho rozhodnutí stát se malířem. Patrik Honzl zprvu považuje tohle malířovo povídání za pouhý romantický kolorit, kterým Josef Hala chtěl dát rozhovoru tajemný nádech. Později se však přistihne, že už není schopen dívat se na jeho plátna jinak než skrze toskánskou legendu o čtoucím mnichovi. S malířem se seznámí a požádá ho, zda by mu nepovyprávěl svůj životní příběh. Josef Hala souhlasí — ačkoli mu je brzy jasné, že spisovatele víc než jeho obrazy zajímá čtoucí mnich — a pozve ho na víkend do svého domu. Během malířova příběhu o cestě k uměleckému úspěchu — v němž gotický portrét čtoucího mnicha a formule, kterou podle legendy ukrývá, hrají ústřední roli — si Patrik Honzl zděšeně uvědomí, že se bezděky stal jeho součástí. Podezírá malíře, že mísí realitu s fikcí, a zjišťuje, že mezi nimi už není schopen rozlišovat. Ocitá se v bídě i úžasu takzvaného uměleckého světa. Dočká se kýžené formule, která odhaluje věčné tajemství obrazu — stejně jako se čtenář dočká překvapivého závěru, v němž spisovatel Patrik Honzl sehraje hlavní roli.