Host strana 22 z 185

Druhý díl oceňované ságy přináší boj o rodinu, čest i nadvládu nad celou metropolí. Nelítostný spor o nadvládu nad hlavním městem a zdroji zázračného nefritu, který po staletí dodává vycvičeným Zeleným kostem nadpřirozené schopnosti, pokračuje a narůstá do nových rozměrů. Mezitím se za hranicemi Kekonu schyluje k válečnému konfliktu a o ostrovní národ se začnou zajímat mocné cizí vlády i zločinecké syndikáty. Nefrit, nejcennější zdroj Kekonu, jim totiž může přinést obrovské bohatství — nebo propůjčit výhodu potřebnou ke sražení konkurence na kolena. Kaulovi ohrožení ze všech stran musejí uzavřít nová, nebezpečná spojenectví, utkat se s nepřáteli v nejtemnějších uličkách i nejvyšších mrakodrapech. A dokonce odložit vlastní čest v zájmu přežití klanu — a všech Zelených kostí na Kekonu.

Obratně utkaný příběh zboží, které ovlivnilo chod světa Textil je starý jako civilizace sama. Od doby, kdy někdo upředl první nit, se z potřeby vyrábět stále větší množství textilu stal hnací motor technologií, obchodu, politiky a kultury. V knize Předivo civilizace propojuje Virginia Postrelová výsledky nejnovějších výzkumů z oblasti archeologie, ekonomie a vědy a odhaluje překvapivou historii textilu. Od Mínójců vyvážejících vlnu obarvenou vzácným purpurovým barvivem do Egypta až k Římanům oděným do drahého čínského hedvábí — obchod s látkami posouval vpřed celý starověký svět. Textil financoval renesanci a Mughalskou říši, dal nám banky a účetnictví, Michelangelova Davida i Tádž Mahal. Obchod s látkami rozšířil abecedu a aritmetiku, podpořil chemický výzkum a naučil lidi myslet v binárním kódu.

Román z alternativní historie prodchnutý magií od autorky bestselleru Maková válka Traduttore, traditore… Dokonalý překlad neexistuje, akt překladu je vždy aktem zrady. Rok 1828. Sirotka Robina Swifta odveze tajemný profesor Lovell z Kantonu do Londýna. Tam Robin studuje klasické jazyky a čínštinu a připravuje se na den, kdy nastoupí na prestižní Královský ústav překladatelství při Oxfordské univerzitě. Tento ústav, zvaný též Babylon, je hlavním světovým střediskem překladatelství a také magie. Stříbrodělství, umění zhmotňovat význam ztracený v překladu pomocí kouzelných stříbrných slitků, poskytlo Britům nevídanou moc. Pro Robina je Oxford utopií, jež žije věděním. Ale časem začne váhat mezi Babylonem a tajným spolkem Hermés, usilujícím o zastavení imperiální expanze. Když se Británie vrhne kvůli stříbru a opiu do nespravedlivé války s Čínou, Robin se musí rozhodnout… Lze změnit vlivné instituce zevnitř, nebo se revoluce skutečně neobejde bez násilí?

Uběhly tři roky. Vanja Lithnerová převzala vedení stockholmské kriminálky a prvním úkolem jejího nového týmu je vypátrat ostřelovače, který třemi vraždami během několika dní vyděsil celý Karlshamn. Policie nemá stopy ani svědky a zdá se, že vrah si své oběti vybírá náhodně. Tou příští tedy může být kdokoli z místních. Sebastian Bergman se stal dědečkem, rozhodl se pro klidnější život a pracuje na částečný úvazek jako psychoterapeut. Když ho ale požádá o pomoc jeden z přeživších tsunami z roku 2004, během níž Sebastian sám přišel o ženu a dceru, obrátí to jeho svět vzhůru nohama. Nastávající otec Billy nechce dát už nikdy průchod svým temným touhám. Minulost ho však dohání. Otázka zní — jak daleko je schopen zajít, aby se vyhnul odhalení?

Umrzlá dívka s židovskou hvězdou a křivdy, které Šumava nezapomíná. Hrůzný nález těla studentky vimperského gymnázia, které jako by ze svého nitra vyvrhly samy šumavské kopce, otřese obyvateli vesniček poblíž bývalého pohraničního pásma. Mrtvá dívka ustrojená do židovského mundúru se stává nejen tučným soustem pro bulvární novináře, ale především novou příležitostí pro stárnoucího policejního komisaře. Zatímco u něj se rodí naděje na nápravu pošramocené pověsti a získání uznání od kolegů i nejbližších, v místních se začínají probouzet vzpomínky na dávná příkoří. Dívčino pruhované pyžamo jako by plnou silou znovu vracelo nikdy neobjasněné osudy vězněných sovětských zajatců a tajemství Hitlerovy utajované fabriky pod Stolovou horou do přítomnosti. Detektivní příběh ze současnosti se odehrává na pozadí skutečných historických událostí spojených s přísně tajným koncentračním táborem Prameny Vltavy. Nominace na Cenu Česká kniha 2022.

Rodinná sága a špionážní román v jednom Malajsko 1945. Rodina Cecily Alcantarové je v zoufalé situaci: ztratil se její patnáctiletý syn, nejstarší dcera je den ode dne roztrpčenější a nejmladší dcera se musí neustále skrývat před japonskými vojáky ve sklepě. Cecily si je jistá jen dvěma věcmi: všechno je to její vina a rodina se to nikdy nesmí dozvědět. Příběh vyprávěný z perspektivy čtyř hrdinů — Cecily a jejích tří dětí — pojednává nejen o hrůzách války, ale také o nerovných vztazích mezi kolonizovanými a jejich utiskovateli, o nejednoznačnosti dobra a zla ve chvílích, kdy je v sázce život, ale také o nečekané lásce, zlomeném srdci a neuvěřitelné lidské vytrvalosti a odhodlání.

Původní česká space opera o křehkém soužití dvou odlišných civilizací V roce 2138 jsou lidé slabou, bezvýznamnou civilizací, slepě tápající na okraji šatchranské říše. Zničehonic se ale jejich nouzový signál ozve z míst, kde by rozhodně neměli být. Vesmírný voják Kchrat se navzdory rozkazu, že má lidskou loď i s posádkou zanechat svému osudu, vydá vrak prozkoumat. Na místě nalezne nejen znepokojivé stopy, které prozrazují, že lidé nemusí být tak nevinní, jak se tváří, ale i jednu přeživší. Řadová navigátorka Erin Marthenová se tak najednou ocitá vydaná napospas cizinci, který připomíná monstrum jako vystřižené z hororu. Aby však zabránila válce a jednou se dostala domů, musí se uprostřed cizí civilizace naučit chovat jako zodpovědná velvyslankyně. Jsou však lidé vůbec schopní a ochotní komunikovat s mimozemskými děsivými netvory? Anebo má každá strana své hranice?

Román o životních přešlapech, muzice a střetu boomerů s mladou generací Johanesovi táhne na padesát, živí se jako vyklízeč bytů a domů. Má dospívající dceru ve střídavé péči. Taky má za sebou rozvod a na krku jeden sexuální skandál. A především tři kamarády, s nimiž ho spojuje láska k heavy metalu i frustrace ze současného světa, kterému z různých důvodů přestávají rozumět. Johanesův životní stereotyp, tvořený tvrdou fyzickou prací a hospodským tlacháním u piva, pravidelně narušuje jen dcera Žofie. Oč víc je nezkušená, o to progresivnější názory na otce a život jeho generace zastává. Zvlášť když Johanes nemá problém s konzumací masa a na ženy se dívá pořád tak nějak nekorektně. Horší je, že sám Johanes se v sobě nevyzná — je jen obyčejný chlap, který souhrou nešťastných okolností tak trochu selhal, nebo zavrženíhodný sexuální predátor? A záleží víc na tom, jak se ke svému prohřešku postaví on sám, jeho dcera, nebo snad celá společnost? A jak mu v tom všem pomáhá humor, nadhled — a taky znovuobjevená elektrická kytara? Po úspěšném románu Havířovina autorka ve své nové knize Těžké duše opět otevírá palčivá témata současnosti — a to s vtipem sobě vlastním.

V roce 1978 je v Kambodži u moci komunistický režim. Jack Elliot se živí jako žoldák a lidský život — i ten jeho — má pro něj nízkou cenu. Když ho bohatý kambodžský uprchlík Áng Júon požádá, aby zachránil jeho rodinu před Rudými Khmery, Elliot počítá s tím, že tento úkol nemusí přežít ani on sám. Mezitím Elliotova dospívající dcera Lisa pohřbila matku a zůstala na všechno sama. Svého otce doposud považovala za mrtvého a je pro ni překvapením, když zjistí, že je naživu. Ve snaze neznámého rodiče poznat vyrazí až do dalekého Bangkoku, kde padne do zajetí. Příběhy otce a dcery — oddělených stovkami mil — se proplétají. Elliot a Lisa se vydávají po kruté cestě nebezpečnou džunglí k sebepoznání.

Ach, to srdce! Snadno se zlomí, těžko se léčí. Ještě že člověk nemá tři jako chobotnice! Devítiletá Vega žije s tátou na Žirafím ostrově. Tenhle ostrov připomíná tvarem žirafu a uprostřed něj se nachází velikánské jezero zvané Žirafí srdce, jehož průzračná, teplá voda láká ke koupání. Zato tátovo srdce mění mrazivě krásná Viola v kus ledu… Tak to aspoň Veze připadá, a proto se rozhodne něco podniknout. S kamarádem Nelsonem, jeho fenkou Florou a báječně potřeštěným dědou Hektorem vyrazí na divokou jízdu přes Krkošíji a Tělokraj až na Pevninu. Najde Vega během cesty svou mámu, kterou nikdy nepoznala? A povede se jí rozehřát tátovo srdce? Vega žije v podivuhodném světě, kde se záhony zalévají limonádou a všude se to hemží lžícouny, darmoplky a mrožvědy, ale i pro ni je nakonec nejdůležitější jedno — někam patřit a být přijímána se vším všudy. Lahůdka pro vášnivé čtenáře i rodinný poklad k předčítání.

Mrazivý thriller odehrávající se na pozadí děsivě pravděpodobné budoucnosti Píše se rok 2051 a Zemi postihla klimatická katastrofa. Zatímco v rovníkových oblastech panuje nesnesitelné horko, ve Skotsku způsobil zánik Golfského proudu prudký pokles teploty, který s sebou přináší déšť a sněhové bouře. Mladá meteoroložka Addie je na drsné počasí zvyklá, po každé bouři se vypraví na vrchol hory Binnein Mňr na Skotské vysočině, aby zkontrolovala svou meteorologickou stanici. Jednoho dne však při rutinní prohlídce objeví lidské tělo zamrzlé v ledu. Případ mrtvého investigativního novináře dostane na starost stárnoucí detektiv inspektor Cameron Brodie, jenže tomu se do vyšetřování vůbec nechce. Vodní taxi ho právě dopravilo domů přes zaplavené Glasgow a jediné, na co dovede myslet, jsou slova, která si vyslechl v ordinaci svého lékaře. Addie navíc už deset let neviděl. Nakonec se však musí postavit nejen přízrakům své minulosti, ale i vrahovi, který je odhodlán navždy pohřbít děsivé tajemství, které by Brodieho vyšetřování mohlo odhalit.

Lidé vyprávějí příběhy mimo jiné proto, aby si v paměti udrželi vzpomínky. Čím se ale liší vyprávění příběhů zachycujících traumatické zážitky z války, totalitní represe či katastrofy, jako byl výbuch atomové elektrárny v Černobylu? Trauma je ze své podstaty nevyslovitelné, a tak se literatura založená na posttraumatickém vyprávění stává vzácnou příležitostí emocionálně uchopit prožité trauma. Posttraumatické vyprávění můžeme chápat také jako myšlenkový experiment, jenž pomocí literární fikce vytváří cestu k jádru traumatického zážitku, který by jinak zůstal nevyslovitelný.

Strhující reportáže o jedné z nejdrastičtějších válečných zbraní — sexu Válka zasáhne každého. Obzvlášť krutě a tvrdě však dopadá na ty nejslabší a nejzranitelnější. A to nejen ve svých nepřímých důsledcích, ale naopak cíleně a s jasným záměrem morálně a lidsky rozložit, zastrašit, ponížit, nebo dokonce vyhladit celé části obyvatelstva. Řeč je o znásilnění a dalších formách sexuálního násilí, které armády, milice a teroristické skupiny celého světa využívají jako strategické zbraně. Proslulá britská novinářka Christina Lamb pokrývá jako reportérka válečné konflikty už přes tři desetiletí. Zpovídala ženy, které „pro potěchu“ věznili Japonci během druhé světové války. Ženy, které zažily sexuální mučení argentinskou juntou v roce 1976. Ženy, které znásilňovali barmští vojáci během genocidy Rohingů v roce 2017. Ženy, které se dostaly do rukou Boko Haram či ISIS. Ženy, které dopadly válečné zločince z Bosny. Lamb v knize Naše těla, jejich bojiště vypráví příběhy hrůzy, utrpení i hrdinství a zároveň upozorňuje na často opomíjený, avšak o to strašnější aspekt války.

Je zažitým zvykem západní kultury mluvit a psát o těle, přírodě nebo fyzickém světě jako o něčem vnějším, co je oddělené od lidského prožívání a myšlení. Kvůli tomuto odloučení také bylo možné proměnit téměř vše živé i neživé ve zdroje — a tím přivést planetu na pokraj kolapsu. Máme-li se tedy postavit k environmentálním problémům čelem, nemůžeme se zabývat pouze následky lidského konání; je nutné zaměřit se rovněž na mentální a kulturní vzorce, jež mu předcházejí. Filozof David Abram takovou proměnu myšlení ve své pozoruhodné knize Stávat se zvířetem předkládá. Není to však přeměna intelektuální, nýbrž fyzická. Abram situuje lidskou mysl zpátky tam, odkud před staletími prchla — zpátky na zem, mezi kamení a ptačí skřeky, do bezprostředního prožívání hmatatelného světa. Vrací lidi mezi zvěř a zvíře zpět do člověka.

V nové epické fantasy od autora Ztracených ptáků provázejí dva bojovníci prastarou bohyni rozvrácenou zemí, aby ukončili tyranskou vládu královského rodu Lidé trpí pod staletou vládou Měsíčního trůnu. Despotický císař a jeho zrůdní synové, Tři postrachové, drží zemi v dusivém sevření. Vykořisťují krajinu a utlačují lid děsivou mocí, kterou získali od bohyně vězněné pod jejich palácem. Nejjasnější Měsíc, Požehnanou Lunu však nelze držet navždy. S pomocí Juna, strážce pronásledovaného svou minulostí, a Keemy, vyděděnce bojujícího o svou budoucnost, se bohyni podaří uprchnout. Se svými mladými společníky se vydává na pouť za svobodou — v naději, že se jí podaří navždy Měsíčním trůnem skoncovat. Avšak cesta, která je čeká, bude nebezpečnější, než si kdokoli z nich dokázal představit. Kopí protne vodu je ambiciózní dobrodružný příběh a zároveň niterné zkoumání identity, dědictví a sounáležitosti, které vás strhne a promění, protože se nepodobá ničemu, co jste kdy četli.

Z intelektuální linie české literatury V návaznosti na předválečnou avantgardu se tvorba Milady Součkové (1899—1983) otevírá experimentům s řečí a pamětí, ustavičně rozrušuje tradiční literární schémata a těží z významového napětí jejich následné transformace. Surrealismem inspirovaný prozaický debut První písmena; vrcholnou skladbu meziválečné české poezie Mluvící pásmo, doplněnou reprintem původního soukromého tisku z roku 1939 včetně originálních litografií Zdeňka Rykra; generační román Zakladatelé a z pozůstalosti vydávaný Vlastní životopis Josefíny Rykrové doprovázejí komentáře editorů svazku Kristiána Sudy, Zuzany Říhové a Jakuba Říhy.