Host strana 15 z 153

Kniha slovinského básníka a esejisty, ve které autor popisuje několik skromných dílku jeho prožívání americké kultury.

Pavel Janoušek patří bezesporu mezi nejvýraznější osobnosti naší literární scény. V letech 1987–1999 publikoval zejména na stránkách časopisu Tvar mnoho studií, literárních kritik a esejů, které významným způsobem ovlivnily způsob nahlížení na současnou českou literaturu. Knihu Janouškových textů Time-out tvoří jak obecné úvahy nad postavením a funkcí literatury v soudobé společnosti, tak i zamyšlení nad literální kritikou jako takovou. I přes riziko omylu neváhá často autor konstruovat inspirativní hypotézy a promýšlet možnosti budoucího vývoje literatury a literární kritiky. Time-out je však nejen ojedinělým svědectvím o literatuře 90. let, ale také vážným příspěvkem k teorii a praxi literární kritiky. Ojedinělým komentářem literárního dění jsou pak Janouškovy kresby, črtané podle autorových slov nejčastěji na schůzích a poradách, které knihu provázejí.

Básnická kniha Trialog, která obsahuje skladby Šeříkové rekviem, Blízké souručenství a Pláče, představuje ve Vodičkově poetice výrazný předěl. Inspirován (či spíše drcen) hlubokým prožitkem smrti své matky, radikálně se odklonil od akordů předchozích básní a napsal verše, které zrcadlí ničím nepřiklášlenou lidskou existenci v její nejzákladnější rovině.

Druhá sbírka výtvarníka a básníka (*1970) jehož tvorba originálním způsobem rozvíjí tradici morgensternovských poetických hříček, odkazuje např. ke slovesné tvorbě malíře Paula Klee, ale i Ivana Wernische ad.

Na začátku románu je obyčejná náklonnost spisovatele Patrika Honzla k nevšedním obrazům malíře Josefa Haly. Ten žil dlouhou dobu v cizině, kde se proslavil, a před pár lety se usadil v tichosti i s rodinou nedaleko malého města na česko-moravském pomezí. Spisovatelův prohlubující se zájem o malířovo dílo, v němž se odráží tradice gotického malířství, se prudce zvýší ve chvíli, kdy se Patriku Honzlovi dostane do ruky interview, které s Josefem Halou otiskl americký týdeník Time. V odpovědi na otázku, zda existuje něco jako tajemství obrazu, v něm malíř totiž uvádí, že před mnoha lety se v jedné publikaci o italské gotice dočetl o staré toskánské legendě. Podle ní tajemství obrazu reálně existuje — je zaznamenáno neviditelným inkoustem na gotickém obrazu ze 13. století, který je v majetku jednoho toskánského kláštera. Jedná se o portrét mnicha, který si čte v knize. Josef Hala v rozhovoru dále říká, že touha dostat se k portrétu čtoucího mnicha, a tedy i k formuli odhalující, jak namalovat obraz, který nestárne a stále poutá divákovu pozornost, nejspíš zásadně ovlivnila jeho rozhodnutí stát se malířem. Patrik Honzl zprvu považuje tohle malířovo povídání za pouhý romantický kolorit, kterým Josef Hala chtěl dát rozhovoru tajemný nádech. Později se však přistihne, že už není schopen dívat se na jeho plátna jinak než skrze toskánskou legendu o čtoucím mnichovi. S malířem se seznámí a požádá ho, zda by mu nepovyprávěl svůj životní příběh. Josef Hala souhlasí — ačkoli mu je brzy jasné, že spisovatele víc než jeho obrazy zajímá čtoucí mnich — a pozve ho na víkend do svého domu. Během malířova příběhu o cestě k uměleckému úspěchu — v němž gotický portrét čtoucího mnicha a formule, kterou podle legendy ukrývá, hrají ústřední roli — si Patrik Honzl zděšeně uvědomí, že se bezděky stal jeho součástí. Podezírá malíře, že mísí realitu s fikcí, a zjišťuje, že mezi nimi už není schopen rozlišovat. Ocitá se v bídě i úžasu takzvaného uměleckého světa. Dočká se kýžené formule, která odhaluje věčné tajemství obrazu — stejně jako se čtenář dočká překvapivého závěru, v němž spisovatel Patrik Honzl sehraje hlavní roli.

První z dvou Mukařovského svazků obsahuje práce z estetiky, obecné teorie umění a studie věnované divadlu a filmu. Druhý díl studií je věnován teorii literatury a poetice včetně rozsáhlých historických textů a strukturních rozborů básnických děl. Oba svazky znovu dají k dispozici novým generacím čtenářů klasické práce u edic dávno rozebraných. Studie byly pečlivě vybrány z hlediska potřeb nejširšího okruhu zájemců o humanitní vědy. Autentické znění je zajištěno srovnáním s rukopisy i všemi otisky; na mnoha místech tak byly opraveny omyly předchozích souborů, což je registrováno v komentáři, který kromě toho v krátkých anotacích jednotlivé studie zařazuje do celkového kontextu Mukařovského názorového světa a jeho vývoje.

Uzlovým bodem ve vývoji elektroakustických médií 30. let, jenž v mnohém předznamenal mediální průmysl současnosti, byl nástup zvukového filmu. Tato kniha, navazující na tzv. novou filmovou historii a archeologii médií, jej zkoumá jakožto nejvýznamnější st

Na jaře roku 2003 bylo v Havaně uneseno několik lodí, které měly režimem pronásledované kubánské rodiny odvézt do exilu ve Spojených státech. Castrova vláda toho využila a zahájila rozsáhlé zatýkání odpůrců revoluce. Mladý manželský pár, který rovněž plán

Kniha je stylizována jako výběr z dopisů sestře Janě, s níž autor prožíval dětství. Texty, které do knihy vložil, občas připomenou tragikomické papírové loďky. Začaly vznikat v šedesátých letech minulého století a původně nebyly určeny k publikaci.

Dlouholetý středoškolský pedagog Zdeněk Grmolec publikoval před rokem 1989 svou „neangažovanou“ tvorbu (nejdříve básnickou, později výhradně prozaickou) spíše okrajově. Jeho debut, kniha Půlnoční verbuňk (povídky inspirované především svéráznými postavami jižní Moravy), vyšla na podzim roku 1989 v Československém spisovateli, kde ji prosadil tehdejší redaktor Pavel Kosatík. Povídky v souboru Výběrová osamělost (1993) jsou zaměřeny nábožensky a filozoficky a odrážejí atmosféru ve společnosti před rokem 1989. Další kniha, novela Ošklivé káčátko, vyšla až v roce 2003. Autor v ní mistrně postihuje problém kořenů zla a deformace osobnosti u malého chlapce. Poslední vydaná kniha Akvárium/Intimní duely je z roku 2004. Akvárium poukazuje mimo jiné na problém vzrůstající agresivity v řadách středoškolských studentů a Intimní duely jsou variacemi na vztah mladého muže ke starší ženě. Mimo rozhlasové dramatizace jeho textů (Vltava, ČRo Brno) byly Grmolcovy osobité povídky a novely představeny například také v antologii nakladatelství Listen. Ve svazku Schůzky s tajemstvím vyšla Grmolcova novela v sousedství próz například P. Šabacha, M. Urbana, J. Kratochvila, O. Neffa či I. Klímy. V případě Zdeňka Grmolce je autorský výbor — byť z malé části už tiskem vydaných prací — plně oprávněný a pro řadu čtenářů, kteří si oblíbili českou beletrii, bude jistě velmi příjemným překvapením.

Autorce se v debutovém románu úspěšně podařilo skloubit několik rozdílných rovin vyprávění a žánrů v jednotlivý čtivý celek s poutavým příběhem. Hlavní osu příběhu tvoří pátrání mladé hrdinky, vypravěčky Willie, po jejím biologickém otci. Mladá vědkyně se

Alberto Manguel nás s neodolatelným nadšením provede po knihovnách všeho druhu, počínaje poličkami knih z jeho dětství až po "kompletní" internetové knihovny, od starého Egypta a Řecka po Arábii, od Číny a Říma po Google. Zamýšlí se nad zničenou Alexandri

Edice a komentář dr. Věra Brožová, vědecký redaktorprof. Jaroslava Janáčková. Nově koncipovaný a komentovanýsoubor povídek mistra historické prózy. Povídky evokujíPrahu doby renesance a počátku baroka. Kniha je doplněnaslovníkem archaismů a dobových názvů

Edice a komentář dr. Tereza Riedlbauchová, vědecký redaktordr. Zdeňka Nováková. Svazek obsahuje dvě epickébásně klasika lumírovské generace a představí tohoto autoraz nového pohledu.

Autor knihy Překlad jako kreativní proces představuje různé překladatelské strategie, které nabízí současná teorie a didaktika překladu. Zaměřuje se zejména na tzv. funkcionalistické strategie, pro které je rozhodujícím kritériem předpokládaná komunikační