Host strana 14 z 185

„I když jsme národ neznabohů, na vrcholu rozhledny se dostáváme do jiné dimenze života. Jako bychom z té výšky bytostně vnímali, že jsme součástí celé rozhlehlé krajiny,“ říká architekt Martin Rajniš, který spolu se svými kolegy z Huti architektury Martina Rajniše (HAMR) patří k nejoceňovanějším architektům rozhleden v Česku. Kniha Vzhůru! je průvodce po kráse a mystice jejich věží, které se hrdě tyčí nejen nad českou krajinou.

Může cesta do Santiaga změnit člověku život nebo se zase vrátí tam, odkud vyšel? Martě se nic špatného neděje. Má dobrou práci, žije v dlouhodobém vztahu s Hynkem a jeho děti z předchozího manželství má ráda. Svoje děti nechce, Hynek žádné další taky ne, v tom jsou zajedno. Tak co chce vlastně řešit? Proč se rozhodne vyrazit sama na deset dní trvající cestu plnou nepohodlí a samoty, když měla jet s Hynkem a dětmi k moři? Mají pravdu její blízcí, když si myslí, že je to nesmysl a vůbec — že by Marta měla žít úplně jinak? Petra Soukupová opět bravurně zkoumá psychiku ženské hrdinky, která se ocitá v bodě, kdy se musí vypořádat nejen s vlastním životem, ale také s očekáváními svého okolí. Martino vyprávění se prolíná s názory a pohledy jejích blízkých a román tak otevírá otázky, do jaké míry se naše představa o štěstí formuje pod tlakem těch, kteří nás obklopují. A také zda lze rozpoznat okamžik, kdy o své budoucnosti ještě rozhodujeme sami a kdy už ji ovládají jistoty minulosti a společenské konvence.

Uprostřed noci někdo nahlásí na tísňovou linku, že právě probíhá vloupání v uzavřeném kempu za Stockholmem. Na volání reaguje nejbližší policejní vůz, a když hlídka dorazí na místo, v jednom z karavanů se jí naskytne děsivý pohled. Podlahy, stěny a nábytek jsou zcela pokryty krví. Někoho tam zabili sekerou a brutálně rozčtvrtili. Nedaleko od místa činu spí na podlaze mladý muž s useknutou rukou, která mu slouží jako polštář. Mladík je okamžitě zatčen a převezen do vazby. Jedná se o sotva sedmnáctiletého syna slavného spisovatele. Záhy se ukáže, že trpí vzácným druhem náměsíčnosti. Mladík může být pachatelem, anebo také svědkem celého masakru, ovšem nic si nepamatuje. Joona Linna, který se případu ujme, požádá svého starého přítele Erika Mariu Barka, aby pomocí hypnózy zjistil, co se v karavanu stalo.

Na starší svazek České knižnice, který představil vrcholnou prózu Ivana Olbrachta (1882—1952), letos navazujeme vydáním jeho neméně významného raného triptychu O zlých samotářích (1913), obsahujícího povídky „Jozka, Forko a Pavlína“, „Žak“, „Rasík a pes“, a psychoanalytického románu patologické žárlivosti Žalář nejtemnější (1915), jimiž Olbracht coby mladý vídeňský reportér a novinář vstoupil do širšího čtenářského povědomí. V doprovodném komentáři editor Michal Topor zevrubně dokumentuje proměny recepce jednotlivých textů v průběhu celého století a zaznamenává jejich jazykové i stylistické úpravy.

Básník (nar. 1968), pedagog, překladatel, publicista, nositel ceny Magnesia Litera za poezii a také kmenový autor našeho nakladatelství přichází s novou řadovou sbírkou. Ta je komponována do čtyř oddílů: Ten s ptačí hlavou zahrnuje básně takzvané „lesní“ a „topografické“ lyriky; Koutkem oka tvoří texty evokované vlastními analogovými kolážemi; Podle jsou textové montáže vyjmutých vět z básnických, beletristických a divadelních děl, psané v nehybném čase covidu; a konečně oddíl Uschi má uši shrnující texty inspirované německými gramatickými příručkami. Básník čtyřikrát jinak, ale pokaždé svůj. Záhadné cesty, hadí sny, mordýřské historie, bizarní obrazy, náznaky grotesky, sudetské souvratě. Pro Fridricha typické bohaté akordy jazyka i jen cucky řeči a hrdinové jako Uwe, Ulla, Udo, Ulrika, zakletí do divné melancholie. Cosi je tu zraňováno, cosi tu bolí a cosi se tu hojí. Básně jako chůze přes vyvřeliny škrapového pole.

V devadesátých letech zmizelo šest puberťáků ve světě fantasy hry na hrdiny. Zpátky do naší reality se jich vrátilo jen pět. Nyní se musí coby dospělí vypořádat s démony v osobním životě i ve hře, která pro ně ještě zdaleka neskončila. Vracejí se ke svým hrdinským povoláním, snaží se zjistit, kdo a proč je na planetu ve tvaru dvacetistěnné kostky poslal, kdo onen uchvacující svět vůbec stvořil a jakou roli v událostech hraje jejich nezvěstný kamarád. Každý z družiny má jiné cíle a motivace, ale všem začíná být jasné, že vymyšlený svět nemá s naší realitou žádné dobré úmysly… Temná sága, která připomene tvorbu Stephena Kinga, Neila Gaimana nebo Roberta Jacksona Bennetta, si vysloužila přezdívku gotické Jumanji. Oslavuje i podrývá různé podoby žánru fantasy a jako postavy v ní účinkují také Emily Brontëová, H. G. Wells, Howard Phillips Lovecraft nebo jeden povědomý profesor s fajfkou. Série Kostky dvakrát získala prestižní British Fantasy Award a třikrát byla nominovaná na cenu Hugo.

Návrat do magického světa bestselleru Převorství u pomerančovníku Stovky let před událostmi zachycenými v knize Převorství u pomerančovníku je Tunuva Melim sestrou Převorství. Padesát let se cvičila v zabíjení wyrmů — avšak od dob Bezejmenného se žádný neobjevil a mladší generace sester začíná o smyslu existence celého řádu pochybovat. Na Západě, v královenství Inys, se královna Sabran VI. Berethnetská právě provdala za Bardholta Bitvobijce, krále Hróthu, a jen o vlásek zachránila obě říše před zkázou. Jejich dcera Glorian se skrývá ve stínu obou — přesně tam, kde chce být. Draci Východu spí už celá staletí. Dumai strávila život v Nejvyšším chrámu Kwirikiho na Seiiki a snažila se probudit bohy z dlouhého spánku. Jenže teď přichází někdo z minulosti její matky, aby zvrátil její osud. Když vybuchne Hora děsu a přinese s sebou věk hrůzy a násilí, musejí tyto ženy najít sílu, aby ochránily lidstvo před ničivou hrozbou.

Co dělat, když teplota na teploměru pořád stoupá — a možná už neklesne. Planeta se otepluje a lidstvo musí řešit vršící se dopady klimatické změny: sucho, záplavy, stoupající hladiny moří… Globální oteplování má však i mnohem přímočařejší dopady na jedince, společnost i globální systémy — je prostě stále větší horko. A vlny veder i rostoucí průměrná teplota si začínají vybírat svou daň: nejen na lidském zdraví, ale také na tom zvířecím, na čím dál náročnějším a nákladnějším zemědělství, v rychlejším šíření virů a nákaz, ve větším počtu migrantů či v technologických výzvách. Kniha Vedro zkoumá všechny tyto jevy, vysvětluje, jak různé vlny veder vlastně vznikají, mapuje jejich dopady po celém světě a za pomoci vědců, zemědělců i obyčejných lidí hledá cesty, jak jim čelit. Problému stoupajícího horka se totiž v následujících desetiletích nevyhne nikdo na planetě.

Dynamické proměny psaní o vlastním životě a jeho recepce souvisejí se širšími kulturními změnami, vývojem v oblasti teorie a psychologie i s transformacemi žité reality a mediální krajiny. V průsečíku autobiografických studií a teorie vyprávění kniha sleduje, jak se současné autobiografické a autofikční narativy pomocí inovativních postupů vztahují ke konvencím a normám autobiografického psaní i vyprávění o sobě obecně. Ukazuje, jak texty svým obsahem i formou odrážejí, ztvárňují či inscenují sebepoznávání a konstrukci identity, problémy vzpomínání či pocity (dis)kontinuity vlastní existence v čase.

Moderní gotický román, silný jako podzimní středomořská bouře… Když Evelyn a Richard koncem sezony přijíždějí prožít líbánky na zapadlý řecký ostrůvek, stále se vzpamatovávají z překvapivého průběhu vlastní svatby. K dusivé atmosféře nemalou měrou přispívá i podivné chování majitelky hotelu Isabelly, která má oči jen pro Richarda, zato Evelyn odmítá splnit byť to nejobyčejnější přání. Navíc všichni neustále mluví o „náměsíčnících“, manželském páru, který na ostrově utonul při velké podzimní bouři téměř přesně před rokem. Co mělo být pro Evelyn a Richarda sluncem zalitou svatební cestou, to se začíná plíživě měnit v noční můru. A nyní se velká bouře opět blíží a během jediné noci vyplouvá na světlo řada temných tajemství. Osudy turistů a místních se nenávratně proplétají a čtenáři i samotné postavy příběhu si musejí stále znovu klást znepokojivou otázku: Co se vlastně stalo? Ponurý, podivný a zároveň velmi zábavný román, který řeší naléhavé otázky vztahů, sexuality a nejstrašnějších lidských tajemství.

První sbírka básníka (nar. 1999), který studuje geografii a historii na Pedagogické fakultě MU v Brně. Zatím publikoval časopisecky a v roce 2020 byl jedním z finalistů Literární soutěže Františka Halase. Klíč ke sbírce se nachází v „lesních básních“, inspirovaných rytmem sadby stromů. Sám autor napovídá: „Jistý čas jsem býval lesním dělníkem a paní les byla mojí milou. Dubnová rána se zakarpatskými dříči byla nezapomenutelná. Rád zachycuji život, jaký je, rád ho ohledávám v hranicích koloběhu přírody: jaro, babí léto, otava, sbírání kaštanů a advent.“ A dál? Nic méně než skvělá poezie. Medové pasti jazyka, neslyšené metafory, závratné obrazy, definice skutečnosti, které umějí být přesnější než pravda. A také zvláštní křesťanské aluze, lehké i drásavé. A tím vším se proplétá mlčenlivý Bůh, který je i není. „Jak je libo, velká rybo, / tady máš mé závěje.“ Máme zde velký básnický talent, který v závějích naší literární scény určitě nezapadne!

Opustily Zemi, aby zachránily lidstvo. Nejdřív ale budou muset zachránit samy sebe. Nacházíme se na prahu environmentálního kolapsu Země. Poslední naděje lidstva spočívá na palubě jediné lodi zvané Fénix: osmdesát lidí absolvovalo elitní výběrový program a v hlubokém vesmíru má zplodit novou generaci dětí. Jenže v půlce cesty ke vzdálené, avšak obyvatelné planetě zabije smrticí bomba tři členky posádky a vyhodí Fénixe z kurzu. Vyšetřováním je pověřena Asuka, jediná přeživší svědkyně bombového útoku, která si už před výbuchem připadala trochu jako podvodnice. Na misi byla vybrána jako poslední, trénink na Zemi zvládala s obtížemi, a navíc má reprezentovat Japonsko — zemi, kterou coby poloviční Japonka vyrůstající v Americe zná jenom částečně. Doma nechala mámu, s níž se postupně odcizily, takže jí zbyl jedině Fénix. Mezi posádkou narůstá nedůvěra a Asuka je odhodlaná zjistit, kdo za tím stojí, dřív než se jejich víra v misi nadobro rozplyne — nebo hůř, než dotyčná osoba zaútočí znovu.

Kováři byli kdysi mocnější než mágové, jejich řemeslo však svou slávu už dávno ztratilo. Mladé kovářské učednici Grétě přesto připadá dostatečně kouzelná i pouhá představa, že bude vyrábět krásné předměty, které udělají lidem radost. Její životní směřování zásadně ovlivní okamžik, kdy zachrání tajemné opuštěné zvíře. Brzy se dozví, že jde o jednoho z téměř zapomenutých čajových draků. Těm na parůžcích rostou čajové lístky, které se dají sklidit a lze z nich připravit speciální odvar, díky němuž je možné poznat vzpomínky druhých. Gréta se seznámí s dobrosrdečným majitelem čajovny Hezekielem, jenž býval slavným dobrodruhem, spřátelí se s plachou Minetou a začne objevovat historii spolku čajových draků… , Komiksová pohádka, v jejímž pestrém světě nikdo neřeší barvu kůže, orientaci nebo zdravotní znevýhodnění, již slavila úspěch v řadě zemí. Získala Cenu Willa Eisnera či Harveyho cenu a zařadila se k moderním klasikám dětského komiksu.

Petr Weiner je nadaný jaderný fyzik, který prahne po kariéře. Jenže žije v socialistickém Československu, kde člověk s čistým štítem daleko nedojde. Zvlášť když nespolupracuje tak, jak má. Weinerovi hrozí, že jeho poslední naděje na vědeckou kariéru definitivně zhasnou. Ledaže by přijal nabídku StB — odjet do centra jaderného výzkumu Dubna v Sovětském svaze a přinést odtud informace, o které by tajná služba mohla mít zájem. Nepředvídatelný svět Dubny však diktuje vlastní pravidla.

Ilan probudila meče a násilím si vzala to, po čem sklenaři vždycky toužili. Svobodu. Volnost však odebrala několika bojovníkům, které odvedla s sebou do podzemí, kde nejsou vítáni. Na Ilan čeká mnoho úkolů a překážek. Nejdřív ze všeho ale musí své muže přesvědčit, aby ji následovali nebo alespoň vedle ní kráčeli po cestě, kterou se vydala. Do míst, kde kdysi vznikla města a tlukoucí brány. Do míst, kam dlouhé věky nevkročila lidská noha. Do míst, kde se nachází dávno zapomenutá historie, kterou by bylo lepší nikdy nepoznat. Ilan si uvědomuje, že bez bojovníků nic z toho nezvládne. Zvlášť bez jednoho, který se jejím volbám brání nejvíce.

První díl kultovní bestsellerové série Pták, který pije slzy, propojující fantasy s prvky korejské mytologie Mladí nágové se chystají k obřadu vynětí, při kterém jim bude v den dosažení dospělosti vyjmuto srdce z těla. Stávají se tak nesmrtelnými. V Hatengráži, nejvelkolepějším z nágských měst uprostřed husté džungle, však žije chlapec, ve kterém Věž srdcí, kde se obřad koná, vyvolává strach a pochybnosti. V den obřadu započne nebezpečná cesta nágského chlapce džunglí k její severní hranici a ještě dál, na severní území bezvěrců, kde zima proniká až do morku kostí. Nágové žijí od konce velké války odděleně od ostatních ras, na nejjižnějším a nejteplejším území. Na severu je pro ně příliš chladno, a čím víc se severní hranici přibližují, tím jejich organismus funguje pomaleji. Chlapec ale na své pouti není sám. Doprovází ho Keigon Draka, zkušený bojovník a jediný člověk, který se vyzná v Kiborenu a rozumí nágům, veselý tokkebi Pihjong Surabul, ovládající kouzla s ohněm, a Tynahan, mocný rekonský válečník. Tito společníci mají za úkol dopravit nágu do bezpečí chrámu Hainša, kde pro něho mniši mají důležité poslání