Host strana 16 z 185

Spisovatelka a matka tří dětí Lise Mundusová je provdaná za muže, který ji s výmluvou, že přece nebude spát s kusem literatury, pravidelně podvádí. Spisovatelku pronásledují hlasy a pokřivené tváře, je přesvědčená, že se proti ní její hospodyně s manželem spikli, a pod tlakem svých představ a tišicích prášků sestupuje do děsivého světa nemoci, až skončí na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny. Ale není ve skutečnosti jistým druhem nemoci spíše zdravý rozum? A co když je duševní nemoc naopak cestou k osvícení a svobodě? Lise má strach, že ji manžel opustí, ve skutečnosti ji ovšem daleko víc děsí představa, že by už v životě nic nenapsala. Může se pobyt v léčebně stát inspirací? Tváře přibližují zážitek choromyslnosti niterným pohledem hlavní postavy se vší barvitostí prožité zkušenosti. A jak tomu u Tove Ditlevsenové bývá, její kniha pojednává především o bolesti lásky, touze, nevěře a hlavně o psaní.

V hlavní roli komparzisté aneb Dvanáct povídek o hrdinech druhého plánu Je sama s děckem a pak spolu stráví „byzantské“ Vánoce na jednu noc. On sedí v autě na vyhřívaném sedadle a cítí se jako Job na hromadě popela. Pašije v salonku u Šoupalů se zvrhnou v hemžení postaviček. Rozhovor o „láskách, které vydržely“ končí reportem z postelových bojišť. Porouchá se auto, zvrtne se život a člověk marně hledá, kde by spočinul. Dávno se setmělo a na vchodu Parkhotelu Nebesa visí nápis „Zavřeno“. Prozaička, která si svými předchozími knihami získala zaslouženou pozornost kritiky i čtenářů, předkládá mimořádný povídkový soubor. Zaujme nejen čtivě a uvěřitelně vykreslenými postavami, ale i precizním stylem. Pozornému čtenáři neujde, že jednotlivé povídky si pomocí drobných opakujících se motivů navzájem nenápadně podávají ruce. Svorníkem díla tak není jen cyklický čas, rafinované souvislosti, ale třeba i postavy, které jsme na stránkách zahlédli jen letmo či vůbec. Ten občasný pocit je možná univerzální. Jsme ve svých životech hlavními hrdiny, nebo jen komparzisty? Sezóna končí (je jedno jaká) a dveře (je jedno které) se pomalu zavírají. Tak toto je vše? Ale naráz, bez varování, do nás „přes rozmrzelou únavu pronikne zlatý šíp vědomí, že tohle je přeci jen štěstí“.

Člověk je mírou věcí. Co je však mírou člověka? Když se řekne humanismus, každý si představí něco a někoho jiného. Jedněm se vybaví myslitelé Erasmus Rotterdamský, Michel de Montaigne, Bertrand Russell a další, jiným zase spisovatelé a umělci jako Dante, Leonardo da Vinci či Voltaire a ještě dalším třeba osobnosti z politiky či teologie. Pro někoho je humanismus především prosazování vědeckého a racionálního náhledu na svět, jiní v něm vidí především důraz na morálně odpovědný život a pro mnohé představuje sumu humanitních věd. Humanismus je tím vším současně, a pokud má nějaký svorník, pak je jím hledání toho, jak svobodně jednat, myslet, tvořit a zkoumat, a přitom neškodit: jinými slovy, jak vlastně být člověkem. Humanistické smýšlení na sebe proto v běhu dějin bralo mnoho filozofických či uměleckých podob, avšak v jeho jádru vždy zůstává důraz na lidské měřítko. I díky tomu humanistická tradice přetrvala a i po staletích inspiruje dál. Kniha Humanismus vypráví její fascinující příběh a přibližuje výzvy humanismu v současnosti. The New York Times Bestseller

Druhý díl drsné a nelítostné trilogie Úmluva oceli od mistra epické fantasy Anthonyho Ryana Alwyn Písař se probouzí pod šumějícími korunami stromů, které ho vždycky uklidní, když má za úkol někoho zabít. Tentokrát se ale Alwyn do Shavinského hvozdu nevrací jako zbojník, nýbrž jako písař a nepostradatelný rádce Vyvolené dámy Evadine Courlainové. A navíc se strašným bolehlavem. Strhující děj druhého dílu série Úmluva oceli provede Evadine, Alwyna a celou kompanii napříč Albermaine až na jih do Alundie. Mají tam skutečně jen zpacifikovat vzpurnou šlechtu a ochránit pravověrné poutníky, anebo je tam král poslal na smrt, aby se nadobro zbavil nepohodlné mučednice, která odmítá zemřít? Při velkolepých bitvách musí Alwyn dokázat, že je nejen poslušným vojákem, ale také dobrým velitelem a stratégem. Nebezpečné balancování mezi korunou a Úmluvou nakonec Alwyna zavede ještě dál na jih do neprobádané Caerithské pustiny, kde poodhalí děsivé tajemství první Pohromy a záhadné knihy, kterou dostal od Pytlové vědmy.

Cirkus, místo, ve kterém lze vidět nevídané a slyšet neslýchané Život lidí od cirkusu se vždy řídil vlastními pravidly a zvenčí se do tohoto silně tradičního, uzavřeného prostředí podařilo proniknout jen málokomu. Cirkus vnáší do všedního dne kus fantastična, je plný emocí a napětí, ale radost ze skvěle provedeného čísla je často vykoupená dřinou, harcováním a existenční nejistotou, kterou ještě posiluje nejasná budoucnost cirkusového světa. Příběhy artistky na balančních tyčích, drezérky tygrů, ošetřovatele zvířat nebo artistky kombinující klasický cirkus s novým cirkusem či burleskou vyprávějí o cirkuse dnešním i o tom již dávno zmizelém.

Zlínské ateliéry nejen jako prostředí fantazie, ale i jako místo práce a sociálních vztahů Produkce animovaných filmů v kudlovských ateliérech, které v polovině třicátých let minulého století založil Jan Antonín Baťa, je součástí příběhu o světovém úspěchu české animace. Ovšem tam, kde vznikají filmy, je potřebná nejen inspirace a imaginace, ale také manuální práce, koordinace, komunikace či organizace výroby. S jakým vzděláním, dovednostmi a záměry přicházeli adepti animace do kudlovských ateliérů? Jak náročná byla kreslená, loutková nebo plošková animace pro tvůrčí spolupráci? V jakých podmínkách se odehrával pracovní, společenský a rodinný život tvůrců? Jak ovlivnila podmínky v ateliérech tzv. normalizace nebo třeba poptávka televize po animovaných seriálech pro pořad Večerníček? Tato kniha je výsledkem výzkumu ateliérů jako místa tvorby, práce, každodenního života a pracovních i společenských kontaktů.

Králíček nemůže usnout. Ještě se s ním totiž před spaním nepřišel rozloučit tatínek. Králíček čeká, ale táta nejde a nejde. A tak vyskočí z postýlky, naloží do svého červeného vozíku všechno, co by tatínek mohl potřebovat, a vypraví se zkontrolovat on jeho. Králíček by měl už spát je ideální knížka ke společnému předčítání před spaním. Text v překladu Vratislava Kadlece krásně plyne a nejsou v něm žádná zbytečná slova. Je to knížka krátká, takže u jejího čtení nejspíš nestihnete usnout, zato však hrozí, že ji budete muset číst pořád dokola!

Lidská imunita nás chrání před vším možným — dokud se neobrátí proti nám samým. Až čtyřicet procent světové populace trpí nějakou formou alergie. Toto číslo však rok od roku roste, a navíc se objevují nové typy alergických látek i reakcí. Z alergií se tak stává civilizační nemoc, která bude trápit stále větší počet lidí a více zatěžovat zdravotnické systémy. Kniha Alergie a my hledá příčiny tohoto nárůstu alergií — a zároveň vysvětluje, co to přesně alergická reakce je, proč lidské tělo občas reaguje tak podrážděně a s jakými změnami ve společnosti, životním prostředí i klimatu toto podráždění může souviset. Pátrání vede do lékařských ordinací, biologických laboratoří i obyčejných domácností a ukazuje, na jaké změny a podněty lidská imunita reaguje, jestli se s alergií dá něco dělat a jaký je výhled kýchavého, uslzeného a svědícího lidstva do budoucna.

Pokračování solarpunkové série Mnišstvo a robot Po strastiplné pouti divočinou se čajové mnišstvo Echo a robot Hnízdo pustí do putování po obydlené části měsíce Panga. Echo však brzy zjistí, že ani pobyt v divočině a následný návrat do lidské společnosti nemusí naplnit vnitřní prázdnotu a Hnízdo se začíná přesvědčovat, že odpověď na jeho výzvědnou otázku, co lidstvo doopravdy potřebuje, je zřejmě mnohem složitější, než se zprvu zdálo. A obstojí vůbec jejich křehké přátelství, vzniklé v samém srdci divoké přírody, i ve společnosti ostatních? Hnízdo i Echo se vypravili na cestu s vidinou jasného cíle, avšak postupně se ukazuje, že pokud setrvají na předem vytyčené trase, možná tam nedojdou.

Název této knihy je třeba vnímat spíše jako nadsázku. Rozhovory Aleše Palána vám totiž s největší pravděpodobností život nezmění. Přinášejí ale příběhy lidí, kterým se něco takového poštěstilo. O svém životě otevřeně mluví bývalá sexuální pracovnice, tatínek nemocného syna, farářka, majitel undergroundového vydavatelství, prodavačka v supermarketu, autor detektivek nebo zdravotní sestra. Všem stačilo si ve správný čas přečíst tu správnou knihu a život se jim zcela proměnil. Najednou bylo možné najít cestu ze slepé uličky, aktivizovat se, vyrovnat se s nepřízní okolí, nebo dokonce sám se sebou. Stává se to možná zřídka, ale kniha má stále moc měnit lidské osudy. Jen je potřeba jí věřit. A otevřít ji.

Vnitřní dovednosti do časů krize I z klimatického smutku může vzejít něco dobrého. Klimatická krize je tak bolestivé a ohrožující téma, že máme málokdy sílu být s ním plně v kontaktu a přiznat si pocity, které v nás doopravdy vyvolává. Pokud se naopak této úzkosti otevřeme, může nás až paralyzovat. Jak environmentální žal uchopit, aby nebolel, ale posiloval? Necítíme ho v určité formě vlastně úplně všichni? A jak může tento pocit pohnout s řešením klimatické změny? Kniha v devíti kapitolách a devíti rozhovorech propojuje prožitky klimatického smutku se zkušenostmi českých odbornic a odborníků na duševní zdraví a provázení přírodou. Představuje mapu klíčových dovedností, které nás mohou podržet v nejistých časech: vysvětlí, proč a jak odfouknout všudypřítomný digitální smog, v čem citlivost posiluje nás i celou společnost, k čemu je nám dnes spirituální gramotnost a proč si máme hýčkat divočiny vnější i vnitřní.

Kristýna, učitelka hudby, se po letech vrací z Prahy do Nového Lhotce. V pětatřiceti letech se pokouší narovnat vztahy s rodinou a na jihočeském venkově zapomenout na minulost. S Tomášem, ředitelem místního statku, se znají odjakživa a spojuje je snaha zachránit své osobní životy a také jedno chátrající stavení na návsi. Tomášovi je pětapadesát, dlouho žije sám a cítí, že stárne. S Kristýnou přichází naděje, ale postupně také neshody pramenící z odlišnosti života ve městě a na vesnici. A pak se ve Lhotci objeví černá auta. Vystupují z nich mladí muži v oblecích a kravatách, obcházejí chalupu po chalupě a nabízejí peníze za akcie statku. A Tomáš zjišťuje, že bude muset řešit mnohem složitější krizi než jen tu svou životní… Hájíčkův nový román se odehrává na současném venkově, kde po kolektivizaci v padesátých letech a majetkových restitucích v letech devadesátých probíhají nová dramata. Na zemědělské podniky se vrhají „draci“ velkého byznysu a život na vsi se opět proměňuje. Ovšem lidé zůstávají stejní.

Jeden z nich hory miluje a ten druhý… si bude muset zvyknout. Erik je jedním z nejlepších snowboardistů světa. Ale taky tajnůstkářský kluk, který má rád ticho a pletené svetry. Když se jeho táta rozhodne sestěhovat se svou novou ženou, Erika ani nenapadne, že by se pro něj mohlo něco změnit. Jenže pak mu do života vtrhne nevlastní bratr, který je nejspíš jeho úplným opakem! Kasper dává přednost ruchu města a ticho ho děsí. Snad i právě proto si tolik zamiloval hudbu. Pokud zrovna nehraje na klavír, věčně něco poslouchá. Oproti Erikovi je to uragán, který si barví vlasy, mluví prakticky o čemkoli a především dost hlasitě vyjadřuje emoce. Dva kluci ve velkém domě uprostřed ničeho. Dva rozdílné světy. Co když jeden ve druhém najdou mnohem víc, než by čekali…?

Henika nikterak netouží po dalších dobrodružstvích, přeje si jen žít ve svém domečku, dál léčit lidi z okolí a snít o nenaplněné lásce ke kováři. Osud si však pro ni připravil něco jiného. Její cesta za odhalením pravdy po boku nečekaného spojence bude daleko náročnější, zrádnější a mnohem bolestivější, než čekala. Země se totiž ocitla na pokraji občanské války a šílený král nechává vraždit zbylé přeživší tří zakázaných řádů a všechny, kdo s ním nesouhlasí. Zdá se, že už nemůže být hůř. O opaku se má Henika přesvědčit již brzy, a navíc bude postavena před nelehkou volbu. Proto shání spojence po celé zemi a vrací se na místa, kde už jednou byla a kde se možná uzavře jedna kapitola jejího života i celé země.

Vánoce 2020. Carl Morck sedí v poutech na zadním sedadle policejního auta, které míří do věznice Vestre. Po patnácti letech ho dostihl dávný brutální případ, a pokud bude obviněn z obchodu s drogami a vraždy, mohlo by mu to zničit kariéru i život. Jeho kolegové z kodaňské policie se k němu obracejí zády a Carl si brzy uvědomí, že mezi vězněnými zločinci, podvodníky a zkorumpovanými policisty je jeho život v bezprostředním ohrožení. Kdo však na Carlovu hlavu vypsal milionovou odměnu — a proč? Zatímco Carl Morck je odříznutý od světa, Rose, Asad a Gordon musí jít proti přímému rozkazu vedoucího oddělení vražd a pokusit se rozplést dlouhé a zašmodrchané nitky starého případu. V dlouho očekávaném finále série o oddělení Q se svět obrátí vzhůru nohama. Hodní lidé se změní v padouchy a z obětí se vyklubou ti nejsilnější.

Málokdo zasáhl do vývoje české poválečné prózy tak významně jako Josef Škvorecký. Jeho románová prvotina Zbabělci vyvolala v roce 1959 ostře negativní ohlasy komunistických kritiků, brzy se však ukázalo, že právě tato kniha zásadně a vlastně navždy změnila socialisticko-realistické pořádky v české literatuře. V šedesátých letech Škvorecký bavil čtenáře detektivkami i humoristickými povídkami, současně však již mohl ze šuplíků vytáhnout některé práce z padesátých let, jež do té doby z bezpečnostních důvodů musel skrývat před zraky veřejnosti. Osu jeho díla totiž tvořily čtivé příběhy „ze současnosti“, oplývající nejen humorem, ironií a sarkasmem, ale také nostalgií, melancholií a existenciální úzkostí a především nemilosrdným a nesocialistickým realismem. První díl životopisné monografie z pera zkušeného literárního historika podrobně sleduje Škvoreckého životní i tvůrčí osudy od prvních literárních pokusů až po odjezd do torontského exilu v roce 1969.