Host strana 9 z 185

Exordia — jak strašidelné galaktické impérium, tak stejnojmenný román — představuje tresť všeho, co má správná sci-fi mít. Kurdská odstřelovačka, již pro své zájmy získají krvelační vetřelci, íránský stíhací pilot, který ovládne warp, čínská matematička a její nesmělá katolická milenka z Filipín, ugandští těžaři, kanadští prospektoři, zaměstnanci americké vlády, ruští molodci… a hrozba zničení Země a zotročení galaxie ztělesněným Zlem, jasně umístěným na exaktní škále morálních hodnot. Seth Dickinson rozjíždí válku světů, kde se jako na horské dráze střídají ohromující technobitvy s existenciálními úvahami, osobní dilemata s kosmickými nejistotami, časoprostorové anomálie s křehkostmi lidského sebevnímání. A to všechno naložil na hrb postavám, které si zamilujeme ne pro jejich sílu, ale pro humor, s nímž nesou svoji slabost, a statečnost, k níž jim dopomohly přízraky vlastní minulosti.

Kalendář se převalil do pozdních devadesátek, táhne mu na sedmadvacet, na bradě má kokosové mléko, nad hlavou pralesní velikány a před sebou moře. V Indonésii roku 1996 začíná série více i méně divokých cest Dana Bárty. A taky jeho kniha, v níž se vrací na místa, která během téměř třiceti let proměnila jeho svět. Tohle ovšem není autobiografie známého zpěváka, není to cestopis ani vážkařská studie. Anebo klidně od všeho trochu, jak kdo chce. A třeba i ta slavná autofikce to může být. Bárta svým osobitým poeticko-ironickým stylem zachycuje svět, kde je možné kdeco — kde mají náčelníci ruce omotané zlatými řetězy a v nich iPhony, kde vám namíchají povzbuzovák, který vás na mnoho hodin vystřelí z bot, kde je třeba uplatit taxikáře čímkoli, co najdete v kapse, kde se vaří polévka z akvarijních rybiček, kde ještě divoce a svobodně žijí tvorové všech barev, velikostí a tvarů a kde přírodovědci dávají dobrou noc; svět, který je ještě tak nějak podivně nevinný, protože je obyčejný. Kniha vychází z podcastu Českého rozhlasu Vltava Nevinnosti světa.

Anarod žije, jen aby přežila, a nejraději se pohybuje v džunglích Hlubin s věrnou titánskou dračicí po svém boku. Když ji skupina dobrodruhů zachrání před zajetím místním krutovládcem Sikaryonem, zatouží se vrátit ke svému osamělému životu. Záhy však zjistí, že nešlo jen o obyčejnou záchranu. Anarod totiž dohnala její minulost. A ti prohnaní darebáci ji hodlají odtáhnout do Nebesánie, kde potřebují její pomoc při krádeži pokladu. Nebesánii vládnou draci a onen poklad patří současné regentce, obávané dračici Neveranimas. A ta chce Anarod zabít. Fanoušci série Temeraire od Naomi Novikové a Čtvrtého křídla od Rebeccy Yarrosové si užijí strhující dobrodružství se zákeřnými draky, intrikami, odvážnou loupeží a trochou romantiky.

Staré paměti kutnohorské (1675) Jana Kořínka (1626—1680) jsou nevšední obraznou apoteózou význačného královského města se slavnou hornickou minulostí. Nejde však o tradiční memoáry, vázané na vzpomínky autora (končí ostatně rokem 1614), nýbrž o snahu uchovat kolektivní paměť místa, tedy shromáždit co nejvíce historických dokumentů, pramenů, zpráv a svědectví. Kořínek podává poznatky o dolování, mincovnictví i každodenním životě v Kutné Hoře jakoby popularizačním, až reportážním způsobem, a přitom s výrazně uměleckou ambicí. Edice Alexandra Sticha a Radka Lungy nyní vychází v České knižnici po dvaceti pěti letech znovu v aktualizované podobě.

Píše se rok 2001 a Cumbrii, severozápadní oblast Anglie, právě postihla epidemie slintavky a kulhavky. Místní zelené kopce, po kterých se doposud proháněla volně žijící stáda ovcí, se zahalily do černého mazlavého kouře ze spálených mršin. Steve a William, dva sousedé, které nemilosrdná nemoc připravila o všechno, spojí síly a rozhodnou se společně čelit krutému osudu. Steve pomáhá Williamovi postavit jeho farmu zpátky na nohy, ale přitom si dělá stále větší zálusk na jeho manželku Helen. Jakmile na scénu vstoupí skupina kriminálníků, která začne Williama stahovat stále hlouběji do podsvětí, nezbývá Stevovi nic jiného než zachránit sebe i Helen. Cenami ověnčený román Scotta Prestona předkládá čtenářům jinou Anglii, než jakou známe z malebných pohlednic. Cumbrie je nelítostná a nehostinná, stejně jako její obyvatelé. Pokud někdo nerespektuje její zákony, se zlou se potáže.

Tildu drželo nad vodou 22 bazénů. Jak si v životě poradí její mladší sestra Ida? Při odchodu z domu nemá Ida nic kromě matčina starého otřískaného kufru, pár oblíbených kousků oblečení a notebooku. S maloměstem, kde strávila celý svůj dosavadní život, se loučí zřejmě navždy. Ovšem loučení Idě vážně nejde — před dvěma měsíci nedošla ani na matčin pohřeb. Na nádraží si vybere vlak, který míří co nejdál, a dojede až na Rujánu. Tam se plná hněvu, zármutku a viny bezcílně toulá, až narazí na hospodského Knuta a jeho ženu Marianne. Staří manželé se dívky ujmou a dopřejí jí tolik potřebný prostor. A pak Ida potká Leifa, který sice má své vlastní démony, ale zdá se, že dokáže krotit ty její. Jenže matčina smrt není poslední ranou, která Idu zasáhne. Podaří se jí najít vůli k životu, napravit vztah s milovanou starší sestrou a postavit se na vlastní nohy?

Smrt čeká na všechny a na všechno. Jde o nevyhnutelný přírodní proces. Vědomí vlastního konce i konce všech našich blízkých patří k nejzásadnějším lidským zkušenostem — a k těm nejděsivějším. Hrůzu přitom nevzbuzuje jen sama smrt, ale právě její nevyhnutelnost a nezvratnost. Lidstvo proto od pradávna hledá způsoby, jak se s tímto vědomím vyrovnat a jak stárnutí i smrt obelstít. Zvláště v posledních letech zaznamenala biologie na poli studia dlouhověkosti ohromné pokroky a do popředí se dostává naléhavá otázka: Musíme umřít? Biolog a nositel Nobelovy ceny za chemii Venki Ramakrishnan vzal tuto otázku vážně a bere čtenáře na strhující cestu biologií stárnutí, nemocí i umírání. Zabývá se snahami o nesmrtelnost a jejich vědeckými i etickými limity. A odpovídá na jinou, možná důležitější otázku: Proč umíráme?

Manžel Mabel Beaumontové miloval seznamy. Nechával je všude — lístky s nákupem i bleskovými nápady. Teď ale Arthur odešel. Zemřel tiše, poklidně, bez zbytečného povyku. A zbyl po něm seznam s jedním posledním úkolem: „Najít D“. Mabel nejprve netuší, co manželova poznámka znamená, ale brzy jí svitne. Musí vyhledat Dot, svou dávnou přítelkyni, s níž se neviděla celých šedesát let. Jenže jak vypátrat člověka, který záměrně zmizel beze stopy? Naštěstí osud posílá Mabel do cesty další ženy, které sice řeší dost svých problémů, ale neváhají podat pomocnou ruku. Během pátrání po staré kamarádce Mabel zjišťuje, co všechno přátelství mezi ženami unese, a především sebere odvahu skutečně poznat sebe samu. Stihne však svůj poslední úkol splnit včas? A má vůbec ještě cenu na sklonku života hledat dávno ztracené štěstí?

Dark academia pro fanoušky Babylonu, Čtvrtého křídla a Smrtícího vzdělání! Vítejte v londýnském Bletchley Parku v roce 1923… ovšem tentokrát s draky! V ulicích Londýna propuknou protesty, ale Vivien si s tím příliš hlavu neláme. Hodlá dodržovat pravidla, získat stáž při studiu dračích jazyků a hlavně zajistit, aby její mladší sestra vyrůstala v těch nejlepších podmínkách. Všechno jde podle plánu, dokud ovšem Viv omylem nerozpoutá občanskou válku. Její rodiče jsou zatčeni a sestra se ztratí neznámo kde. Všechno, o co Viv usilovala, se během jediné noci zhroutí. Když se jí naskytne příležitost přijmout riskantní práci, která by mohla všechny její problémy vyřešit, neváhá. Po příjezdu do Bletchley Parku zjistí, že byla naverbovaná jako luštitelka válečných šifer. Pokud uspěje, může se ona i její rodina vrátit domů. Pokud ne, všichni zemřou. Zpočátku Viv věří, že její úkol — odhalit tajemství dračího jazyka — je splnitelný. Čím více informací však získává, tím intenzivněji si uvědomuje, že bublina, ve které vyrostla, není tak bezpečná, jak si doposud myslela. Tato rozsáhlá epická fantasy s „enemies to lovers“ romantickou zápletkou se okamžitě prodala do více než dvaceti jazyků.

Může cesta do Santiaga člověku změnit život, nebo se zase vrátí tam, odkud vyšel? Martě se nic špatného neděje. Má dobrou práci, žije v dlouhodobém vztahu s Hynkem a jeho děti z předchozího manželství má ráda. Vlastní děti nechce, Hynek žádné další taky ne, v tom jsou zajedno. Tak co vlastně řeší? Proč se rozhodne vyrazit sama na deset dní trvající cestu plnou nepohodlí a samoty, když měla jet s Hynkem a dětmi k moři? Mají pravdu její blízcí, když si myslí, že je to nesmysl a vůbec — že by Marta měla žít úplně jinak? Petra Soukupová opět bravurně zkoumá psychiku ženské hrdinky, která se ocitá v bodě, kdy se musí vypořádat nejen s vlastním životem, ale také s očekáváním svého okolí. Martino vyprávění se prolíná s názory a pohledy jejích příbuzných a přátel a román tak otevírá otázky, do jaké míry se naše představa o štěstí formuje pod tlakem těch, kteří nás obklopují. A také zda lze rozpoznat okamžik, kdy o své budoucnosti ještě rozhodujeme sami a kdy už ji ovládají jistoty minulosti a společenské konvence.

Andrew by pro Thomase udělal cokoliv. Možná i zabíjel. Andrew Perrault nachází útočiště ve spletitých pohádkových příbězích, které píše pro jediného člověka na světě, jenž ho dokáže vrátit do reality — Thomase Rye, chlapce s rukama věčně umazanýma od inkoustu. Zatímco Andrew se rád ztrácí ve slovech, Thomas tráví volný čas kreslením. Po návratu do školy se ale s Thomasem děje něco podivného. Jeho násilničtí rodiče, s nimiž neměl dobrý vztah, záhadně zmizeli. Thomas o podivných událostech zarytě mlčí, a kdykoli se ho Andrew pokusí něco zeptat, uzavře se ještě víc do sebe. Vyjde najevo, že Thomasovy kresby nejspíš ožily a zabíjejí každého, kdo jim zkříží cestu. Chlapci chtějí zabránit dalším obětem, a tak každou noc s příšerami tajně bojují. Jenže jak roste jejich vzájemná posedlost, sílí i moc příšer a Andrew se začíná obávat, že jediný způsob, jak je zastavit, by mohlo být zničení jejich stvořitele…

Opožděné slasti, Židovské varhany

Napjatě očekávaný návrat do temného světa série Naslouchač Ilan probudila meče a násilím si vzala to, po čem sklenaři vždycky toužili. Svobodu. Volnost však odebrala několika bojovníkům, které odvedla s sebou do podzemí, ačkoli zde rozhodně nejsou vítanými hosty. Na Ilan čeká mnoho úkolů a překážek. Nejdřív ze všeho ale musí své muže přesvědčit, aby ji následovali nebo alespoň vedle ní kráčeli po cestě, kterou se vydala. Do míst, kde kdysi vznikla města a tlukoucí brány. Do míst, kam dlouhé věky nevkročila lidská noha. Do míst, kde se nachází dávno zapomenutá historie, kterou by bylo lepší nikdy nepoznat. Ilan si uvědomuje, že bez bojovníků nic z toho nezvládne. Zvlášť bez jednoho, který se jejím volbám brání nejvíce.

Třetí, brožované vydání se seriálovou obálkou. První případ komisaře Morcka z oddělení Q. Celosvětový bestseller. Komisař Carl Morck je po traumatické události, utrpěné během služby, přeložen do nově založeného oddělení Q, kde se má zabývat nevyřešenými případy z minulosti. Případ mladé političky Merete Lynggaardové, jež před pěti lety beze stop zmizela, v něm probudí detektivní instinkty, které považoval za dávno vyhaslé. V pátrání mu účinně pomáhá svérázný arabský přistěhovalec Asad, jehož přítomnost v díle je zdrojem multikulturního napětí i mnoha humorných situací. Čím hlouběji Carl Morck do případu proniká, tím větší nachází nesrovnalosti. Je opravdu možné, že ta žena je stále ještě naživu, že ji někdo vězní a týrá na neznámém místě?

Kašpar Lén mstitel (1908) je jedním z mála českých románů napsaných ve stylu zolovského naturalismu. Příběh zedníka Léna zasadil Čapek Chod (1860–1927) do každodenního shonu rodícího se průmyslového velkoměsta, aby dokumentoval existenční podmínky různých společenských vrstev konce devatenáctého století. Věrohodnost odpozorovaných detailů z prostředí pražských pavlačí a lokálů, ze života a práce dělníků a řemeslníků a rovněž z průběhu soudního líčení autor posílil užitím obecné češtiny i profesních slangů. Napjatá atmosféra, psychologie vraha a nečekaný závěr procesu — tragický, anebo groteskní?

Klimatická krize se projevuje všude. Nejvíce na místech, na něž běžně nemyslíme. Říká se, že rozbuškami konfliktů budoucnosti budou spory o základní zdroje — pitnou vodu, zemědělskou půdu, místo pro život. Snad nikde to neplatí tolik jako v zemích Blízkého východu a severní Afriky, o nichž se však do médií dostanou zprávy pouze v souvislosti s politickými krizemi, nikoli už těmi environmentálními. Arabistka Lenka Hrabalová se proto v Neúrodném půlměsíci vydává k řekám Eufratu a Tigridu, aby vyprávěla příběh vody, jejího nedostatku i strategického významu. Zkoumá, jestli se může znovu zazelenat Sahara a zda čerpání jejích obrovských podzemních zásob vody s sebou nenese i nějaká rizika. Ohledává historii prastarých lesů a jejich blízkou budoucnost, která bude patrně suchá, plná požárů, ale také nových technologií a ekologických přístupů. Setkává se s místními lidmi i zahraničními vědci, kteří všichni hledají řešení a způsoby, jak zadržet vláhu, zchladit vzduch a něco vypěstovat. A zároveň líčí celý region v nečekané, překvapivé a potřebné perspektivě.