Host strana 11 z 185

Co se stane, když se člověku vymkne představivost z rukou? Ludvíkův život se ocitl ve slepé uličce. Jediným únikem před realitou ztroskotaného vztahu a pronásledováním pedantské matky je pro něj fantazie modelářského světa miniatur. Věří, že pokud uspěje alespoň tam, stane se profesionálním barvičem a vše se v dobré obrátí. Jeho jistoty se však otřesou, když zjistí, že je jedním z mála, kteří mají schopnost vytvářet paralelní světy plné fantaskních obyvatel. A někteří z nich se rozhodnou Ludvíkův svět navštívit. Mezi nimi je i slídil, bytost s jedinou ambicí — dostihnout Ludvíka a nahradit ho. Jak se Ludvík, který tráví více času sám a ve vlastní hlavě než s lidmi v reálném světě, popere se svou nejhorší noční můrou? Vyslídí ho nepřítel, nebo se zachrání? Jedna noc, jeden muž a spousta podivností.

Jedenáctý díl série s komisařkou Katie Maguirovou! Na opuštěné venkovské silnici uhoří ve svém autě muž. Policie jej identifikuje jako soudce Garretta Quinna, který svoji kariéru zasvětil boji za pořádek a v době své smrti měl být přítomen u vynesení rozsudku v jednom obzvlášť sledovaném případu. Zdá se, že se ho někdo potřeboval zbavit. To je však teprve začátek. Soudcova smrt vyvolá v Corku válku gangů, která se vede kulkami i bombami, a v křížové palbě se ocitají i nevinní civilisté. Zatímco se město propadá do stále hlubší spirály násilí, musí nejneohroženější irská komisařka Katie Maguirová najít odvahu naposledy bojovat za své rodné město. Katie nejsou oběti cizí — už toho ale ztratila příliš. Bude tentokrát ochotná obětovat skutečně všechno?

Podmanivý fantasy román o síle magie a rodinných vazeb Sestry Joanna a Esther se dlouhá léta nesetkaly. Jedna se po otcově záhadné smrti stará o rodinnou sbírku vzácných kouzelných knih, druhá se toulá po světě. Jenže rodovému magickému dědictví se nedá uniknout. Aby obě sestry ochránily cenné knihy i jedna druhou, musejí zapomenout na své spory a zjistit pravdu o událostech starých přes dvacet let. V panském sídle poblíž Londýna zatím v přepychu, ale osaměle žije mladý muž jménem Nicholas, jediný člověk na světě, který má ještě schopnost tvořit magii. Každá cesta mimo své sídlo pro něj představuje nebezpečí — existují totiž lidé, kteří by se ho nesmírně rádi zmocnili. Ale kdo to může být, když Nicholas žije v utajení? Je možné, že odpovědi, které Nicholas i obě sestry hledají, spolu nějak souvisejí. Jenže jak je najít, když i ti nejbližší — ať už dobrovolně, nebo nedobrovolně — něco skrývají? A skutečně bude pravda stačit?

Lidé ve stínech ztracené svobody Udávat, zakazovat, věznit, vystěhovávat a zabíjet, ale také riskovat, zachraňovat, pomáhat a statečně odolávat nenávisti. Dramatické příběhy, které se odehrávají v padesátých letech dvacátého století v Československu, spojuje surová pečeť doby, různorodí jsou však jejich aktéři, jejich volby a chování. Zdálo by se, že jde o čas historiky, publicisty i pamětníky důkladně popsaný. Čtvrtý, závěrečný díl řady dokumentárních povídek Miloše Doležala však přináší dosud neznámé příběhy, které tuto periodu nasvěcují z nečekaných úhlů. Sedm statí vychází z autorova důkladného studia dokumentů a svědectví aktérů i pamětníků. A tam, kde končila předcházející autorova kniha 1945: Léto běsů, začíná tento svazek. K ponížení a sebevraždě je na podzim onoho roku dohnán sklář, filantrop a protinacistický odbojář Čeněk Císař. Ruskými „osvoboditeli“ je při ochraně své rodiny zastřelen Josef Vašíček. Nikdy nepotrestaným zůstal dozorce leopoldovské věznice Ján Blahút, který zavraždil vysočinského sedláka Václava Průšu, otce sedmi dětí. Dozorce pankrácké věznice Václav Sisel zase „klame tělem“ — naoko přísný, ve skutečnosti rozlišující muž, který z kriminálu tajně vynáší texty vězněných spisovatelů a ukrývá je pro budoucí čtenáře. Jedním z vězněných byl i básník Jan Zahradníček. Jeho pozdní propuštění a následné umírání je syrovou a smutnou pointou padesátých let. Onoho zřízení, které samo sebe nazývalo lidově-demokratické, a přitom patřilo k nejbestiálnějším v našich dějinách.

Knižní rozhovor s předním českým myslitelem Narodil se do komunistické rodiny, v osmdesátých letech působil v kruzích alternativní kultury, po roce 1989 pomáhal u nás etablovat obory politologie a mezinárodních vztahů. Vedle toho vždy komentoval aktuální politické i globální dění a psal knihy, v nichž do českého prostředí často jako jeden z prvních vnášel témata jako multikulturalismus, feminismus nebo postkolonialismus. Pavel Barša byl a je v životě mnohým — věřícím komunistou, muzikantem, hospodským intelektuálem, akademickým kompradorem, imaginárním židem, politickým filozofem… Je však především výrazným a originálním myslitelem, který už několik dekád ovlivňuje tuzemskou intelektuální scénu. Když tedy knižní rozhovor s Pavlem Baršou líčí minulé i současné podoby jeho života, zároveň s nimi mapuje i vývoj politického a společenského myšlení v Česku, globální krizi liberalismu nebo výzvy, které s sebou přinášejí geopolitické konflikty či klimatická změna.

Memoáry čínského námezdního dělníka Chu An-jen vystřídal mnoho námezdních prací po celé Číně. Pracoval jako pomocník na benzinové pumpě. Dělal ostrahu. Prodával zmrzlinu. Vedl prodejnu s oblečením. Překládal balíky v logistickém centru. Doručoval zásilky. V nesnesitelném vedru i v mraze, s chronicky narušeným spánkem, hladový, s nejistotou na každém kroku i před sebou. Všechno to byly strašné práce — ale zároveň pro něj paradoxně představovaly prostor svobody uprostřed čínské společnosti, posedlé kariérou a úspěchem. Chu An-jen mohl pozorovat lidi kolem sebe, poznávat jejich osudy a psát osobní kroniku čínské pracovní síly z téměř nevídané perspektivy: sám sebe i své kolegy zachycuje s románovým citem pro detail, aniž by ze zřetele ztrácel kontext současné Číny, v níž se všechny ty drsné příběhy odehrávají.

Povídky o předválečném životě v pohraničí od předních českých spisovatelek a spisovatelů Sudety jsou dodnes považovány za problematický region, jejž silně poznamenal odsun německého obyvatelstva. Co se odehrávalo předtím, než běh věcí v pohraničí nenávratně vykolejil? Klukovská dobrodružství čtenářů Mladého hlasatele, groteskní i osudové první lásky, nezlomné sepětí s rodnou krajinou, ale i spalující nenávist živená šílenstvím. Jednotlivé příběhy na pozadí velkých dějin zachycují spletité osudy obyvatel Sudet a vytvářejí plastický obraz tehdejšího života v mnohonárodnostním pohraničí. Mezi autory deseti tematicky i stylově široce rozkročených povídek nechybějí zvučná jména jako Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Michaela Klevisová nebo Leoš Kyša. Výpravnou knihu obohacují působivé ilustrace Jaromíra 99, inspirované dobovými fotografiemi, a předmluva Michala Stehlíka a Martina Gromana, autorů podcastu Přepište dějiny.

Oddaná válečnice, odvržená velitelkou i bohyní, musí bojovat, aby získala zpátky vlastní život. Nad městem Radežda spí pět záhadných bohů. Pět bohů, kteří kdysi obyvatele údolí obdařili skvělými technologiemi a moudry. Když se poté bohové od lidí odvrátili, jejich věrní vystavěli věže, které se dotýkaly nebes, aby zjistili proč. Odpovědi se jim však nedostalo a společný žal se přetavil v zoufalství a nakonec ve válku. Zenye nebylo ani dvacet, když utekla z domova, aby se připojila k sektě mechanicky vylepšených bojovníků. Byla odhodlaná vysloužit si mechanická křídla a chránit svůj lid a město, které milovala. Pod přísným vedením vrtošivé, ale charismatické velitelky se z ní stala Okřídlená Zemolai. Po šestadvaceti letech služby však Zemolai ohledně své role vymahačky zákona ve stále více autoritářském státě ztrácí iluze. Kvůli jedinému projevu milosrdenství je vyhoštěna a přijde naprosto o všechno. Zatímco Zemolai bojuje o život, pomalu začíná chápat pravou povahu válečnické sekty, její velitelky i samotných bohů.

Kristýna, učitelka hudby, se po letech vrací z Prahy do Nového Lhotce. V pětatřiceti letech se pokouší narovnat vztahy s rodinou a na jihočeském venkově zapomenout na minulost. S Tomášem, ředitelem místního statku, se znají odjakživa a spojuje je snaha zachránit své osobní životy a také jedno chátrající stavení na návsi. Tomášovi je pětapadesát, dlouho žije sám a cítí, že stárne. S Kristýnou přichází naděje, ale postupně také neshody pramenící z odlišnosti života ve městě a na vesnici. A pak se ve Lhotci objeví černá auta. Vystupují z nich mladí muži v oblecích a kravatách, obcházejí chalupu po chalupě a nabízejí peníze za akcie statku. A Tomáš zjišťuje, že bude muset řešit mnohem složitější krizi než jen tu svou životní… Hájíčkův nový román se odehrává na současném venkově, který po kolektivizaci v padesátých letech a majetkových restitucích v letech devadesátých čelí novým dramatům. Na zemědělské podniky se vrhají „draci“ velkého byznysu a život na vsi se opět proměňuje. Ovšem lidé zůstávají stejní.

Tři prózy nositelky Nobelovy ceny Tři autofikční prózy, inspirované různými obdobími autorčina života, spojuje jedna silná postava — spisovatelčina matka, žena dělnického původu, která udělala vše pro to, aby její dcera mohla vystudovat vysokou školu a stát se středoškolskou profesorkou; skrze dceřin úspěch matka realizovala svoji snahu dostat se z opovrhované dělnické třídy do nejvyšších pater francouzské intelektuální scény. Hanba (1997) zpracovává autorčiny vzpomínky na děsivou situaci, při níž se její otec pokusil matku zabít, a snaží se dobrat kořene pocitu hanby, kterým jako dvanáctiletá dívka během studia na církevní škole v roce 1952 neustále trpěla. V próze Zamrzlá žena (1981) se spisovatelka snaží vystopovat, proč se podvolila společenským konvencím a vzala na sebe veškerou péči o domácnost, ačkoli ji matka po celé dětství vedla k tomu, že se vdávat nebude, aby se mohla věnovat profesní kariéře. Mám kolem sebe pořád tmu (1997) jsou deníkové zápisky, ve kterých autorka popisuje návštěvy své matky, umístěné v léčebně s Alzheimerovou chorobou. V textu je zachyceno matčino tělesné a zejména duševní chátrání.

„Svět paví logiky není spoután řetězy. / Ani řetězce událostí v něm nenajdeš.“ Nová kniha básní Adama Borziče představuje hravou meditaci, která přetváří vnitřní i vnější svět v obrazy plné barev, paradoxů a hlubokého citu. Do netradičního tvaru dvojsbírky proplétá Borzič v jednotlivých básních intuitivní logiku snu s realitou a pomyslnou pestrobarevnou estetikou pavích per. Jeho verše oscilují mezi osobním a širším zamyšlením nad otázkami identity, spirituality a krásy v chaotickém světě. S jazykem se zde pracuje jako s magickým nástrojem, který otevírá skrytá zákoutí skutečnosti a nabízí podmanivý zážitek z objevování života i sebe sama. „Už žádné já, jen zvuk… jen zpěv.“

Tallinn na začátku patnáctého století je městem, které se dramaticky rozrůstá a má ambice stát se významným hanzovním centrem. Apatykář Melchior Wakenstede je ve městě rozporuplnou postavou — někteří ho pro jeho tajuplné znalosti a vědeckou zvídavost respektují, ovšem jiní se jej kvůli mystické auře, která ho obklopuje, obávají. Když na hradě dojde k záhadné vraždě, je Melchior vyzván, aby vedl vyšetřování. Obětí se stal vysoce postavený muž patřící k řádu německých rytířů, kteří ovládají celé Estonsko. Melchior se do vyšetřování ponoří a při snaze přijít záhadě na kloub vyslýchá obyvatele ze všech společenských vrstev města. Záhy se však celá situace zkomplikuje — obětí totiž začne přibývat. Apatykář se tak proti své vůli ocitne v kolotoči lží, intrik a nebezpečných praktik.

Jak vám může kurz mindfulness změnit život? Třeba vraždou. Právník Björn Diemel se stará o to, aby se mizerové nedostali do takového průšvihu, jaký by si zasloužili. Ve své profesi je třída, ovšem takový úspěch není zadarmo. Za život v přepychu platí Björn neustálým stresem — den má příliš málo hodin, nedokáže vypnout, jeho žena Katharina mu leze na nervy a svoji dceru téměř nevidí. Katharině už ale s manželem dochází trpělivost, a tak se Björn rozhodne zkusit poslední zoufalý krok — vydá se za koučem mindfulness neboli všímavosti. Ačkoli Björn považuje všímavost jen za další odvar pochybného ezoterického čaje, pro záchranu rodiny je ochoten udělat cokoli. A po několika sezeních zjistí, že mu všímavost opravdu pomáhá dostat život pod kontrolu. Má to však jeden háček — Björnův mandant, podezřelý například z daňových úniků, zpronevěr či ublížení na zdraví, se s poklidným životním stylem příliš neslučuje. A proto je třeba začít vraždit. S láskou a bez jakéhokoli hodnocení. Prostě všímavě.

Román Olgy Tokarczukové by bylo možno označit jako „morální thriller". Hlavní hrdinkou příběhu je Janina Duszejko, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny a zeměpisu na škole v Kladské kotlině na česko-polském pomezí. V zimě pracuje také jako správkyně letních bytů. Její vášní je astrologie a nade vše miluje zvířata. Snaží se jim všemožně pomáhat a chránit je, bojuje proti lidem, kteří jim ubližují. Varuje před nerozvážným ničením přírody, vidí lidské osudy vepsané do hvězd. Patří k okruhu nadšených čtenářů anglického básníka Williama Blakea (název knihy je citát z jeho básně).

Nekompromisní ekologická sci-fi od nového mistra žánru Chcete-li oživit vyhynulý živočišný druh, k úspěchu potřebujete víc než pouhou DNA. Moskva vzkřísila mamuty. Někdo jim ale musí ukázat, jak mají žít, jinak jim opět hrozí vymření. Doktorku Damiru Chismatullinovou, odbornici na chování slonů, brutálně zavraždili obchodníci se slonovinou, před nimiž se pokoušela ochránit poslední slony na světě. Její digitalizované vědomí bylo nyní staženo do mysli mamuta. Dokáže Damira coby nová matriarcha mamutů odrážet pytláky dost dlouho na to, aby se jejich druh uchytil? Anebo je přízrak Damiřiny minulosti společně s pravým důvodem, proč Moskva mamuty oživila, znovu odsoudí k záhubě?

Co všechno jsme ochotni obětovat pro to, abychom přežili? A zůstáváme pak stále ještě lidmi? Úlice jsou městem vyšinutým v prostoru i čase. Chybějí dokonce na některých mapách českoněmeckého pohraničí. Jejich obyvatelé od nepaměti chovají včely a jejich životy jsou zalité sladkostí. Jenže potom přímo ve městě vyroste koncentrační tábor… Anežka, Běla a Helena v Úlicích vyrostly a znají se od dětství. Každá měla své nevzrušivé plány, které však přítomnost tábora a německých vojáků dramaticky promění. A s nimi také jejich charaktery. Jakuba Katalpa napsala bezohledný a mnohovrstevnatý román, který není jen dalším příspěvkem do žánru historické fikce z období druhé světové války. Nekompromisním způsobem zkoumá otázky svobody, morální zodpovědnosti a osobních hranic.