Host strana 34 z 154

Skotský ostrov Lewis je krásné, ale drsné odlehlé místo bez stromů, bičované větry a pokryté vřesovišti. Topí se tam rašelinou a mluví gaelsky. A snad jen strach lidí z Boha je tam silnější než starost o živobytí. Pod zástěrkou víry však přežívají staré pohanské hodnoty a prapůvodní touha po krvi a pomstě. Na ostrov přijíždí nedávnou ztrátou syna poznamenaný policejní detektiv Fin Macleod, jenž se má podílet na vyšetřování brutální vraždy, spáchané podle stejného scénáře jako vražda, jíž se zabývá v Edinburghu. Fin prožil na ostrově Lewis dětství, takže vyšetřování je pro něho zároveň cestou domů a do minulosti. Setkává se s dávnými kamarády, s Artairem, který si vzal Marsaili, Finovu první lásku, a s mnoha dalšími. Většina z nich ho však nevítá s otevřenou náručí. Fin netuší, že klíč k případu by mohl odemknout i dveře, za nimiž je ukryto tajemství, jež se bezprostředně týká jeho samého. Jakou roli v případu hraje Finova dávná účast při tradiční výpravě na lov terejů hnízdících na nepřístupné nebezpečné skále An Sgeir? Povede tragédie, jež se tam tehdy odehrála, i po všech těch letech k další oběti? Skála je detektivní román vzácné síly a představivosti odehrávající se v kulisách, které připomínají velké anglické romány devatenáctého století. Je možno ho zařadit do kategorie tzv. literary crime, tedy krimi psané kvalitním literárním stylem, přesahující hranice žánru, která je dnes globálně úspěšná především díky severským autorům od Mankella přes Larssona, Keplera a další.

Rozsáhlá románová freska z valašského prostředí Duely vypráví osudy několika generací kopaničářů, jejichž paměť vlastně vytváří zázemí současnosti. Postižení návazností i proměny v myšlení dědů, otců a synů směřuje k hlavní myšlence díla, jíž je kategorický zákon lidskosti a mravnosti, individuální a společenské odpovědnosti. Reálný současný i historický děj se nezřídka prolíná s mytickou folklórní obrazotvorností a s kresbou jedinečné horské přírody moravsko-slovenského pomezí. Vše ve formě krátkých, mnohdy kontrastně přerývaných střihů, jejichž motivy se někdy prolínají, jindy vracejí či zas ironicky vyvracejí, aby nakonec vytvořily harmonickou skladbu, stylově i kompozičně promyšlenou a ucelenou. První duel a Druhý duel jsou však nejen osobitou výpovědí – předkládají vnímavému čtenáři hned celou řadu vtíravých otázek týkajících se vnitřního citového bohatství člověka i stanovení žebříčku hodnoty toho, co je v životě skutečně důležité.

Příběh o děsivých vraždách, které spojuje ještě děsivější tajemství. První svazek série čínských thrillerů. Čínský detektiv Li Jen pátrá spolu s americkou soudní lékařkou Margaret Campbellovou po vrahovi vysoce postaveného vládního vědce, jehož děsivě ohořelá, doutnající mrtvola byla nalezena v pekingském parku. Té noci, kdy vědec zemřel, došlo k dalším dvěma vraždám, které jsou s jeho smrtí záhadně spojené. Detektiv Li cítí, že musí hrát o čas a že mu tentokrát jeho čínská důkladnost nebude k ničemu. Nakonec neochotně požádá o pomoc Margaret, která je zkušenou odbornicí na uhořelé oběti. Jak odkrývají jednu vrstvu případu za druhou, odhalují pravdu, jež svou děsivostí předčí i jejich nejhorší noční můry.

Panuje nejstudenější zima, jakou kdo pamatuje. Za obzvlášť mrazivé noci je nalezeno tělo obézního muže visící na osamělém stromě uprostřed větrem ošlehané pustiny Östergötlandu. Případem je pověřena mladá kriminální inspektorka Malin Forsová, svobodná matka řešící své osobní problémy. S kolegy z linköpinské policie musí zjistit, kdo je onen muž a jak se jeho tělo ocitlo na stromě. A kdo ho zavraždil. Hledání vraha zavede Malin k nejtemnějším zákoutím lidského srdce. První díl kriminální série Monse Kallentofta, „nového krále skandinávské detektivky“, se okamžitě po vydání stal bestsellerem. Jen ve Švédsku bylo prodáno více než tři sta tisíc výtisků, kniha zde byla celé tři měsíce nejprodávanějším titulem a dominovala žebříčkům prodejnosti i v ostatních severských zemích. Práva byla prodána již do jedenácti zemí a chystá se filmové zpracování celé série.

Pokračování úspěšné publikace Brno nacistické. Alexandr Brummer a Michal Konečný zavedou čtenáře do dalšího temného období dějin jihomoravské metropole, do období konce 40. a první poloviny 50. let, kdy ve městě, stejně jako ve zbytku republiky, zavládla tvrdá komunistická diktatura. Podobně jako v případě průvodce Brnem protektorátním se kniha bude věnovat místům spojeným s totalitou, perzekucí jednotlivých skupin obyvatelstva, prostranstvím, na nichž se dávala okázale najevo oficialita režimu nebo i komunisty tolik vyzdvihovaným závodům a továrnám. Stranou samozřejmě nezůstanou ani místa spojená se vzděláním, kulturou, správnou města nebo trávením volného času. Ukáže, že šlo období velmi temné, ale současně v mnoha ohledech velmi optimistické, naplněné autentickým budovatelským nadšením. Co do koncepce kniha naváže na osvědčenou kombinaci. Půjde tedy opět o průvodce po místech či budovách s vlastní autentickou minulostí, ale také po fenoménech a osudech lidí s nimi spojených.

V rašeliništi na ostrově Lewis je nalezeno dokonale zachované tělo mladého muže, které nese stopy po několika strašných bodných a řezných ranách. Policie se zprvu domnívá, že se mladík stal obětí rituální vraždy před stovkami let, avšak vytetovaný obrázek Elvise Presleyho na mladíkově pravé paži odhalí, že se vražda musela stát mnohem později, ve druhé polovině dvacátého století. Bývalý policejní detektiv Fin Macleod se mezitím vrací na svůj rodný ostrov. Rozešel se s manželkou, s životem v Edinburghu i s kariérou u policie a nyní se snaží obnovit staré vztahy a opravit zchátralý dům po svých rodičích. Avšak poté, co testy DNA prokážou příbuzenský vztah těla z bažiny a otce Finovy dětské lásky Marsaili Macdonaldové, je Finovi jasné, že jeho návrat domů bude trochu rušnější, než čekal. Tormod Macdonald, dnes již starý muž trpící demencí, celý život tvrdil, že je jedináček a že nemá žádné blízké příbuzné. A Fin zjistí, že Tormod měl dobrý důvod, proč v tomto ohledu lhát.

Druhé, brožované vydání závěrečného dílu trilogie z ostrova Lewis. Jedna z nejlépe hodnocených kriminálních sérií posledních let je nyní kompletní. Nový začátek vlije Finu Macleodovi optimismus do žil. Znovu se usadil na ostrově Lewis v souostroví Hebridy, kde kdysi žil jako dítě. Jakožto bývalý policejní detektiv je najat místním majitelem rozsáhlých pozemků coby šéf ostrahy. Pro muže Finových zkušeností by to měl být snadný úkol. Při vyšetřování nezákonné činnosti, k níž na hospodářství dochází, se setkává s místním pytlákem Piskořem Macaskillem, se kterým kdysi chodil do školy. Když Fin Piskoře dopadne při pytlačení, stanou se oba svědky bizarního přírodního jevu, při němž se samovolně vyprázdní nedaleké jezero a na jeho dně se objeví malé letadlo s důvěrně známým nápisem na boku. Oba muži vědí, co najdou uvnitř - tělo svého kamaráda, muzikanta Roddyho Mackenzieho, jehož letadlo zmizelo před více než sedmnácti lety. Když Fin v Piskořově tváři zahlédne kromě šoku z pohledu na Roddyho ostatky i něco jiného, zmocní se ho mrazivá předtucha. Fin postupně odhaluje Piskořovo tajemství, není však ani zdaleka připraven na to, že pravda o minulosti může ovlivnit i budoucnost.

Patnáctiletý Marco touží jen po tom stát se dánským občanem a chodit do školy jako každý jiný. Jeho strýc Zola však vládne rodinnému klanu železnou rukou. Celá rodina Zolu uctívá jako boha a bojí se ho jako ďábla, zatímco on nutí Marca a ostatní děti žebrat a krást. Když ale Marco zjistí, že ho Zola pro vlastní prospěch hodlá zmrzačit, pokusí se o nemožné: uteče. Bohužel přitom náhodou odhalí nebezpečné rodinné tajemství a hra o život začíná. Podaří se mu využít všech svých schopností a něco dokázat? Měl by se obrátit na policii? Prozatím neví, že mu v patách není jen rodina, ale i někdo další. Když na to přijde inspektor Carl Morck, rozhodne se záhadného mladíka, který má zjevně co říct k případu pohřešovaného vládního úředníka, zachránit. Carl s kolegy Asadem a Rose pozvolna rozplétají nitky rozsáhlé korupční aféry, která je vede ze světa bankovnictví přes ministerstvo až do hloubi afrického pralesa.

Dějištěm sedmnácti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995—2014, je jihočeský venkov. Většina příběhů z tohoto povídkového výboru jsou všednodenní lidská mikrodramata, někdy jde více o zachycení nálady a atmosféry, jindy o odvyprávění příběhu nebo o záznam životního pocitu či zkušenosti. Čtenář tak v textech objeví podzim v krajině, jaro a kvetoucí trávy, žhavé léto, vánoční příběhy i povídky o vesnickém fotbale. V několika povídkách se Hájíček dotýká témat, ke kterým se později vrátil ve svých románech. Autor záměrně nezakrývá jistý odér regionálnosti, naopak jej používá jako koření a ozvláštnění obecně lidských příběhů. Neokázalost, pokud jde o styl, literární hrdiny i příběhy samotné, důvěrná znalost venkovského prostředí, vykreslení atmosféry — to jsou hlavní atributy Hájíčkova psaní. Návraty k realismu a přímočarému vyprávění jako by u autora nebyly otázkou volby, ale nutnosti či samozřejmosti vyplývající z témat a samotné podstaty a poslání jeho próz. Povídkový výbor Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku dotváří obraz Jiřího Hájíčka jako autora vesnických románů a doplňuje tak jeho dosavadní prozaické dílo.

Komisař Wallander stojí proti vrahovi, s jakým se ještě nesetkal. Při brutálním nočním útoku přijdou v Alžírsku o život čtyři jeptišky a jedna cestovatelka. Zprávy o této nevysvětlitelné tragédii mají o několik měsíců později ve Švédsku krvavé pokračování. Komisař Wallander se plný energie vrací domů z idylické dovolené v Římě. Na kraj Skane padá padá podzim a Wallander doufá, že v zimě bude klid. Jenže rutinní pátrání po starém samotářském milovníku ptactva vyústí v děsivý objev. Těl ostarého muže je nabodnuté v pasti vytvořené z ostrých bambusových tyčí. Tato vražda byla pečlivě naplánována. A vzápětí zmizí další muž...