Host strana 97 z 186

Čtenářsky věrohodná a kompatibilní teorie verše nemůže být pouhou teorií metra, ale musí se snažit v objevném a odvážném literárněteoretickém myšlení vytvářet i teorii rytmu. Metrika se nezajímá o smysl básnické promluvy, nehledá žádné souvislosti s její vnitřnětextovou subjektivitou (ani s jejím vnímáním), je, jak upozornil Henri Meschonnic (Critique du rythme, 1982), "sémiotikou bez sémantiky". Často není spojena se skutečně kreativním teoretickým myšlením, ale naopak bývá jen v sobě uzavřeným a vědecky nekooperativním udržováním už nastoleného řádu. Rytmus (proti diskontinuitnímu a desubjektivizovanému schématu metra) můžeme chápat jako vnímajícím subjektem rozpoznávané kontinuum jedinečné konfigurace vnitřnětextové subjektivity v básnické promluvě. Svým hodnotovým základem je rytmus vnímajícímu subjektu bližší než smysl básnické promluvy plynoucí z významů slov a vět a jeho literárněvědná interpretace je především teorií vnitřnětextového Já. Kniha Kognitivní interpretace českého verše navazuje na dvě předchozí Jiráčkovy knihy (Lyrický rytmus, Host 2007; Význam a subjektivita v lyrice, Host 2008) a obdobně chce být další relevantní etapou v literárněvědném myšlení o teorii rytmu. Autor se hlásí k české statistické metrice jako k významné stylistice českého básnického rytmu a v poslední knize Miroslava Červenky Kapitoly o českém verši (vydané díky úsilí a obětavosti Květy Sgallové a Jiřího Holého) nachází opozice, ve kterých je již v čitelném náznaku přítomna (jak ukazuje ve svých rozlehlých úvahách o teorii rytmu v subjektu lyrického díla a v lyrickém subjektu) typologie vnitřnětextové subjektivity. Jiráčkovo myšlení jako vždy vychází z rozsáhlých výzkumů individuálního vnímání jako aktuálního hodnotového pohybu, ve kterém žije subjektivita básnické promluvy. Celá kniha se snaží být dalším kontinuálním a otevřeným "cestopisem" literárněvědného myšlení uvažujícího o teoretickém uchopení fenoménu rytmu v básnické promluvě.

Románem Rybí krev pokračuje Jiří Hájíček ve své linii venkovských próz (povídkový soubor Dřevěný nůž, romány Zloději zelených koní a Selský baroko) a zavádí nás tentokrát na jihočeský venkov přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Po patnácti letech strávených v cizině se Hana v roce 2008 vrací do polozatopené vesničky na břehu Vltavy, kde vyrůstala, chtěla se vdát a být učitelkou ve zdejší jednotřídce. Ale všechno je jinak — na vylidněné návsi stojí sama. Má však odvahu podívat se zpátky, má odhodlání ptát se sebe samé i lidí, kteří pro ni kdysi mnoho znamenali. Člověk po čtyřicítce si chce udělat pořádek sám v sobě, uzavřít konečně staré záležitosti a bolesti, říká Hana, když se po dlouhých letech setkává s otcem, bratrem a kamarádkami z dětství.Rybí krev však není nějakým „zeleným románem“, je to především poutavý lidský příběh tří kamarádek z malé vesnice, které osud rozprášil do světa, příběh, v němž se silně ozývá touha po rodinné soudržnosti, a také příběh o síle lásky a odpuštění.

Na podlaze kostela v severním Švédsku leží mrtvé a rituálně zmrzačené mužské tělo. A na noční obloze mezi vločkami padajícího sněhu tančí polární záře. Rebecka Martinssonová se po letech vrací do svého rodného městečka Kiruny. Kdysi musela toto místo za d

Kuřivo, co z toho vyhodit, prádlo... co a plyšovou ještě koupit opici... si? jégry a kulicha! Bude tam zima prej ... a navrch do kufru šampón a intimspray Aspirin, teploměr... A teď co na cestu? černý frak (verze A) plus oblek z azbestu - můžou být teploty, při kterých nezebe ... tak ještě minimax - pro případ verze B A co dál ... dopisy Zrcátko, od tebe... fotky dcer, Vejdou obrázek se, do s piči?! rodiči pití je přednější: placatky do kapes! ... a s němou výčitkou zpod stolu kouká pes ... Seznam je bez konce, času však ubývá píšu a škrtám zas noc co noc u piva a do děr v paměti cpu si tvou podobu... toho je, co si chci s sebou vzít do hrobu!

V posledních několika málo letech se česká historická obec snad konečně dobírá k otevřené diskusi, jak nahlížet dějiny komunistické diktatury. Jednou z nejzávažnějších otázek je přitom relativně provokativní teze, zda nejsme v zajetí jakéhosi "totalitně-h

Román Adama Hasletta vytváří mnohovrstevný pohled na moderní americkou společnost, její principy a fungování. Vyslovuje se k vysoce aktuálním tématům, jako jsou například pravděpodobné kořeny světové hospodářské krize, a také postihuje hlavní rysy moderní

Román Adama Hasletta vytváří mnohovrstevný pohled na moderní americkou společnost, její principy a fungování. Vyslovuje se k vysoce aktuálním tématům, jako jsou například pravděpodobné kořeny světové hospodářské krize, a také postihuje hlavní rysy moderní

Román Adama Hasletta vytváří mnohovrstevný pohled na moderní americkou společnost, její principy a fungování. Vyslovuje se k vysoce aktuálním tématům, jako jsou například pravděpodobné kořeny světové hospodářské krize, a také postihuje hlavní rysy moderní

Pozůstalost Františka Hrubína uchovává tisíce dopisů a v nich zásadní stanoviska pisatelů, ať už se týkají umělecké tvorby, literárního života či politické situace v Československu. Edice dopisů se soustřeďuje na dopisy přijaté od Jaroslava Seiferta, Josefa Strnadla a Emanuela Frynty. Studium fondů uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a konzultace s příbuznými vybraných osobností umožňuje předložit oboustrannou korespondenci Hrubína se Seifertem a Hrubína se Strnadlem. Emanuel Frynta Hrubínovy dopisy spálil, a tak nám zůstává pouze jeden hlas — dopisy Emanuela Frynty zaslané Františku Hrubínovi — a několik konceptů či kopií odpovědí Františka Hrubína jako obraz důvěrného, hlubokého a nesmlouvavého vztahu dvou velkých osobností. Edice je v roce stého výročí narození Františka Hrubína doplněna také fotografiemi z pozůstalosti a faksimiliemi rukopisů.

Především je to ale text, který funguje. Autor tu nerozvíjí jednolitou linii příběhu, místo toho vypracovává intenzivní „rovinu konzistence". Je to jenom hra? Ve skutečnosti jde o cosi děsivě biologického. Je to skutečná živoucí tkáň: buňky, nervy a impul

Magnesia Litera 2010 - Knižní klub Cena čtenářů, nominace na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu a Cenu Jiřího Ortena (vše za rok 2010) Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery, který je deformován nejen omezeným prostředím, v němž se jako české Němky vystrnaděné na okraj společnosti směly pohybovat, ale také vzájemným nepochopením dvou generací, obtížnou komunikací a nemožností zprostředkovat osobní zkušenost. Nezaměnitelnou atmosféru příběhu dodává genius loci živelně se rozvíjejícího Brna.

Dva novináři časopisu Milénium jsou zavražděni krátce před publikováním článku o dětské prostituci, korupci a obchodu s bílým masem. Na zbrani nalezené na místě činu se najdou otisky Salanderové a její poručník je brzy nalezen mrtvý. Policie zahájí celostátní pátrání po Salanderové, podporované mediální kampaní, ve které vycházejí najevo skandální informace o její potenciální nebezpečnosti a problematické minulosti. Mikael Blomkvist je přesvědčen o její nevině, avšak Lisbeth odmítá jakoukoliv pomoc při pátrání po skutečném viníkovi. Do hry vstupuje nelítostný gang násilníků, který jde po Salanderové, a tak se kniha mění v závod o její záchranu…

Edice a komentář dr. Tereza Riedlbauchová, vědecký redaktordr. Zdeňka Nováková. Svazek obsahuje dvě epickébásně klasika lumírovské generace a představí tohoto autoraz nového pohledu.

Edice a komentář dr. Věra Brožová, vědecký redaktorprof. Jaroslava Janáčková. Nově koncipovaný a komentovanýsoubor povídek mistra historické prózy. Povídky evokujíPrahu doby renesance a počátku baroka. Kniha je doplněnaslovníkem archaismů a dobových názvů

Poetika Slavomíra Kudláčka (nar. 1954) se v posledních letech zřetelně tříbí a projevuje snahu o minimalizaci vnějších slovních efektů ve prospěch „přímého vidění“ a sdělnosti. Jeho občasný příklon k delším básnickým skladbám koresponduje s určitou prozai

Lyrický rytmus (O spojení zvuku a smyslu ve verši) se zařazuje do kognitivního proudu vědeckého bádání, vlastním iniciátorem lyrického rytmického pohybu je hodnotový systém s hodnotovou osou a východiskem tázání po lyrickém rytmickém bytí je eidetika vnímání. Hodnotová polarizace jednotlivých elementů lyrických rytmických kvalit je proto zjišťována rozsáhlými psychosémantickými výzkumy (různě specifikované psychosémantické testy vyplnilo více než tři tisíce českých mluvčích). Až tyto výsledky, které jsou zatím nejrozsáhlejším „mentálním mapováním“ pohybu vnímání českého lyrického rytmu, se stávají předmětem dalších autorových teoretických zobecnění a vytvořených konstruktů. Vnímání v této práci zpětně prověřuje i platnost literárněteoretických hypotéz. Z emotivního podkladu prožívání „tělesného“ prostoru lyrického rytmu se autor věnuje téměř výhradně prostorovosti, která je spojena s prožíváním pocitu úsilí. Hodnotová (rytmotvorná) osa prochází mezi subjektivním úsilím a tím, co je proti němu, v hodnotové komplementaritě pólu Já a pólu cizího Já. Práce se příliš nezabývá druhým způsobem prožívání prostorovosti lyrického rytmu, který je spojený s objektivní prostorovostí naší smyslovosti a je obecně pouze umístěním věcí ve vnějším prostoru. V lyrice tento pohled souvisí s problematikou sémantického nasycování, „smyslového pociťování“ významů slov ve verši a hodnotovou (rytmotvornou) osou mezi pojmenováním a tím, co je pojmenováno (označující a označované v lyrice tvoří hodnotovou komplementaritu).