Karolinum strana 103 z 184

Přestože hypotéza o vlivu porodnických komplikací na neuropsychický vývoj dětí byla poprvé vyslovena již před 170 lety, teprve v průběhu 20. století došlo k významnému nárůstu studií věnovaných této problematice. Zájem odborníků byl nejprve zaměřen na snižování vysoké mateřské, kojenecké a perinatální úmrtnosti, od druhé poloviny 20. století se soustřeďuje též na další vývoj dětí s perinatální zátěží, zejména na předčasně narozené děti a asfyktické novorozence. Předkládaná publikace přináší přehled současného stavu výzkumů a klinické praxe i výhledů do dalších let ve vztahu k perinatální neuropsychické morbiditě na pozadí historického vývoje jak v zahraničí, tak v naší republice. Autoři dávají čtenáři ojedinělou možnost získat systematicky seřazená fakta ohledně vývoje plodu a dítěte i zdravotní péče v porodnictví, perinatologii a dětské psychologii. Kniha je zdrojem důležitých informací, včetně množství literárních odkazů, pro klinické odborníky, výzkumné pracovníky i studenty oborů perinatologie, porodnictví, neonatologie, pediatrie, dětské neurologie a psychologie. Obsahuje též významné informace pro státní orgány, které rozhodují o financování projektů zaměřených na zlepšení zdraví nových generací v ČR. I v mezinárodním měřítku lze těžko nalézt knihu podobného rozsahu a významu.

Monografie Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století sleduje na základě teorie Raymonda Arona a Johana Galtunga události první poloviny minulého století, především válečné konflikty a politická vyjednávání s nimi spojená. Autor se věnuje rozboru hlavních příčin válek a analýze vývoje mezinárodních vztahů s důrazem na problematiku míru a války. Analýza tohoto období zahrnuje přehled jednotlivých teoretických škol zabývajících se mezinárodní politikou a komplexní pojednání o proměňujícím se politickém ovzduší počátku 20. století a jeho dopadech na strategické uvažování čelních představitelů světové politiky. Klíčovou roli v této analýze sehrálo Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru – autor vymezuje válku a mír jako dvě základní podoby mezinárodního uspořádání.

Monografie Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy má sloužit vysokoškolským pedagogům i širší odborné veřejnosti jako opora při vědním bádání, výuce a dalším vzdělávání v jedné ze základních pedagogických disciplín. Kniha je společným dílem několika generací vysokoškolských učitelů. Autoři se zamýšlejí nad historií oboru, jeho přítomným stavem i novými možnostmi cílevědomého působení na děti, žáky a studenty. Výchova a její teoretické koncepty jsou autory nahlíženy z pozic srovnávací pedagogiky, filosofie, náboženství, umění, vývojové, sociální i pedagogické psychologie a hlubinně orientované psychoterapie. Lze předpokládat, že konfrontace řady různých pohledů čtenáře zaujme a pomůže jim nalézt nové podněty pro vlastní pedagogickou či badatelskou práci. Čtení může být obohacující rovněž pro psychology, sociology a studující uvedených oborů.

Kniha Martina Soukupa reflektuje vývojové proměny sociální a kulturní antropologie a současně popisuje a interpretuje hlavní rysy melanéských kultur. Sleduje osudy významných antropologů, všímá si okolností, za nichž podnikli své terénní výzkumy, a tlumočí jejich interpretace nativních kultur. Kromě rozsáhlé literatury těží také z vlastních zkušeností autora nabytých při terénních výzkumech na Nové Guineji. Její předností je přehledné a systematické zpracování tématu a bohatý obrazový a mapový materiál. Je určena jak studentům antropologie, etnologie a sociologie, tak odborníkům i zájemcům o otázky kulturní rozmanitosti a jejího poznávání.

Tvorba anebo tvořivost, založená na myšlence osvobození a rozvíjení lidské přirozenosti, patřila k velkým tématům modernistické psychologie i pedagogiky a zájem o ni setrvává i v dnešním školském diskurzu. V něm se vyzdvihuje především originalita a flexibilita jednotlivce jako důležitý předpoklad úspěchu v současné společnosti. Přitom se zpravidla – ať již vědomě nebo bezděčně – ideově navazuje na tradiční chápání tvorby jako výlučně individuálního činu. Tato kniha nabízí odlišnou koncepci. Vychází z pojetí tvorby jakožto artikulace či formulace díla, které má obsah. Zvláštní zřetel k obsahu tvorby a k možnostem jeho efektivní a působivé formulace v určitém výkladovém kontextu přináší podstatnou změnu hlediska. Vede totiž k přehodnocení původního individualistického pojetí z intersubjektivní perspektivy: zdůrazňuje situovanost tvorby do určitého kulturního rámce se všemi vazbami na jeho symbolizace, skripty, významy a pravidla, vůči kterým se tvůrčí čin vymezuje, ale také na ně musí rozmanitým způsobem navazovat. Kapitoly této knihy postupně rozvíjejí výklad teorie a praxe obecného procesu kulturní transformace obsahu v rozpětí mezi pojmovým poznáváním (noéta) a poznáváním obrazným (aisthéta). Tento proces má svůj enkulturační, socializační a personalizační rozměr, v jejichž vzájemném průniku se uplatňuje výchova a rozvíjejí se všechny projevy lidské kultury.

Vysvětlujeme-li své politické názory, nakonec se vždy dobereme ke slovu nebo představě, za nimiž nezbývá než mlčet. Tyto „poslední věci“ zakládají náš veřejný prostor a kniha Jana Jüptnera v nich spatřuje civilní náboženství: české, evropské nebo západní. Autor mapuje civilně náboženské úvahy vedoucí od antiky až k systémové teorii 20. století (Varro, Vico, Rousseau, Bellah, Luhmann). Civilní náboženství vzniká z jeho pohledu tehdy, když si společnost promítá do své rozlehlé reality to, co pokládá za skutečně podstatné, aby si od ní nechala vyprávět o tom, jak začala, jak skončí a jaký má smysl. Kniha šetří krizový diskurz v USA po 11. září, v české kapitole pak bilancuje tzv. českou otázku a předkládá původní studie o kázáních J. S. Trojana a „pravdě a lásce“ v médiích.

Soubor statí nazvaný Městská práva v Čechách a ve střední Evropě přináší nový pohled na současnou problematiku městského práva v právněhistorické vědě. V centru zájmu stojí zákoník Práva městská Království českého z roku 1579 a postava Pavla Kristiána z Koldína, který se na konečné podobě zákoníku významně podílel. Městské právo (v celé Evropě) upravovalo právní vztahy, jež se podstatně lišily od ostatních právních předpisů, kterými žila feudální společnost, jejíž hospodářské vztahy byly založeny především na držbě půdy a poddaných. Právo platné v městských komunitách upravovalo především vztahy vznikající mezi svobodnými výrobci či podnikateli, a právě proto se stalo vhodnou půdou k recepci římského práva a spolu s právem kanonickým zprostředkovalo středověké společnosti základní rysy a principy antické právní kultury. Jednotlivé příspěvky souboru se věnují například životu Pavla Kristiána z Koldína, recepci Práv městských Království českého ve městech magdeburského práva, osudům kodifikace v 17. a 18. století a konec platnosti práv městských Království českého či římskoprávním zásadám v Koldínově díle. Historická analýza vývoje městského práva přináší nové poznatky o středověké a raně novověké právní kultuře, o národnostním vývoji v českých městech a o proměnách politických i hospodářských.

Soubor statí nazvaný Městská práva v Čechách a ve střední Evropě přináší nový pohled na současnou problematiku městského práva v právněhistorické vědě. V centru zájmu stojí zákoník Práva městská Království českého z roku 1579 a postava Pavla Kristiána z Koldína, který se na konečné podobě zákoníku významně podílel. Městské právo (v celé Evropě) upravovalo právní vztahy, jež se podstatně lišily od ostatních právních předpisů, kterými žila feudální společnost, jejíž hospodářské vztahy byly založeny především na držbě půdy a poddaných. Právo platné v městských komunitách upravovalo především vztahy vznikající mezi svobodnými výrobci či podnikateli, a právě proto se stalo vhodnou půdou k recepci římského práva a spolu s právem kanonickým zprostředkovalo středověké společnosti základní rysy a principy antické právní kultury. Jednotlivé příspěvky souboru se věnují například životu Pavla Kristiána z Koldína, recepci Práv městských Království českého ve městech magdeburského práva, osudům kodifikace v 17. a 18. století a konec platnosti práv městských Království českého či římskoprávním zásadám v Koldínově díle. Historická analýza vývoje městského práva přináší nové poznatky o středověké a raně novověké právní kultuře, o národnostním vývoji v českých městech a o proměnách politických i hospodářských.

This is the first ever in-depth interpretation of Czech Action Art as a vast and very original stream of Czech post-war art within the context of the region’s complex socio-political history. Based on the author’s more than decade-long research, her interviews with artists and interpretations of many of their performances and other actions, Czech Action Art also features a list of all Czech Happenings, events, performances, body-art pieces, land-art related and other actions from the 1960s to 1989. With more than 200 illustrations, many of which have never appeared in publications, it provides a vivid picture of the Czech performance art scene.

Studie Harlana Lanea představuje komplexní (lingvistický, antropologický, historický) pohled na reprezentaci neslyšící komunity, otázku znakového jazyka a vzdělávání neslyšících. Autor zaujímá jasné stanovisko: tato komunita je jazykovou a kulturní menšinou, která má právo na svůj jazyk a kulturní hodnoty. Lane se snaží hledat historické kořeny medikalizace hluchoty a s ní souvisejících jevů (oralismus atd.) a ukazuje, jakým způsobem se konstituovaly předsudky určující negativní pohled na tuto komunitu. Zaujímá rovněž radikální stanovisko k etickým otázkám souvisejícím s kochleárními implantáty. Jeho kniha je zásadním příspěvkem jak k deaf studies, tak lingvistice znakového jazyka.

Úloha jídla v životě dítěte je zkoumána z různých hledisek a v širších souvislostech. Jsou sledovány vlivy potravy a jejích složek na tělesný a duševní vývoj. Jídelní chování dítěte se vyvíjí v závislosti na genetice, senzorických podnětech, motorických dovednostech a sociálních interakcích. Od časného věku se formují postoje k jídlu, individuální preference a averze. Jídlo je součástí osobnosti dítěte, prožívání vztahů k vnějšímu světu, pohledu na vlastní schopnosti. Pro vývoj jídelního chování jsou důležité vlivy rodiny a sociálního prostředí. Poruchy jídelního chování mohou vznikat od raného věku. Podíl na nich mají nutriční zvyklosti v rodině či negativní vlivy společnosti. K závažným poruchám vede spontánní redukce příjmu potravy i nadměrný příjem jídla přesahující fyziologické potřeby organismu a ústící v obezitu. Osobnost dítěte je narušena i nevhodnými postoji vrstevníků. K obezitě přispívá snížená pohybová aktivita. Terapie i prevence poruch jídelního chování vyžaduje spolupráci rodiny, pozitivní motivaci dítěte, vytváření nových forem chování, zájmů, postojů ke společnosti, životu, sobě samému.

Publikace přináší nový pohled na problematiku volebního práva cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí v České republice. Shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na participaci cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí, postoje a zkušenosti cizinců, ale i zástupců městských úřadů a státních institucí. Hlavním cílem šetření bylo zhodnotit, jak cizinci fakticky využívají své volební právo ve volbách do zastupitelstev obcí. Nalézt odpovědi především na otázky týkající se postoje cizinců k možnosti vykonávat volební právo, jejich informovanosti o volebním právu i důvodů, které mohou cizince odradit od aktivní účasti ve volbách. Názory a postřehy cizinců jsou konfrontovány s názory starostů a pracovníků městských úřadů i příslušných státních institucí. Zvláštní pozornost je věnována i komparaci přístupu všech členských států Evropské unie k možnosti výkonu volebního práva cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí.

Kantova metafyzika a filosofie náboženství patří k jedněm z nejvlivnějších v dějinách novověku až po současnost. Kant se snaží nově promyslet vztah rozumu a víry s cílem ukázat, že si neodporují, nýbrž že se k sobě chovají jako "soustředné kruhy". Sborník zkoumá různé aspekty tohoto vztahu: analyzuje pojmy jako zjevení nebo církev, zasazuje Kantovu filosofii do historického kontextu (Spalding) či mapuje vliv jeho eticko-náboženského myšlení (Cohen).

Monografie Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot je rozsáhlou studií institucionální ekonomie a křesťanské sociální etiky, která nabízí komplexní pohled na instituci rodiny ve společnosti. Popisuje ekonomii rodiny v její dlouhodobé dezintegraci, kdy byly postupně všechny funkce rodiny předávány trhu. Komparace jednotlivých modelů začíná u námi opuštěného modelu rodiny v reálném socialismu a pokračuje zkoumáním rodinné politiky Anglie, Spojených států amerických, Skandinávie, Německa, Francie a dalších evropských zemí. Ze srovnání a hodnocení dosažených výsledků rodinných politik vychází jako relativně nejuspokojivější model francouzský, nicméně i zde – jako všude v euroatlantickém okruhu – vyvstává potřeba řešit selhávání systémů, jež mají poskytovat zabezpečení na stáří. Studie dokládá, že samotná substituce dětí kapitálovými investicemi do penzijních fondů bez demografické rovnováhy nepředstavuje žádné řešení. Krizové vyústění hlavního proudu v ekonomii rodiny vede autora k otázkám filozofie poznání a bioetiky předávání života.

První ruské vydání humoristického románu Zdeňka Jirotky, jehož hlavním hrdinou je legendární věrný sluha Saturnin, bojující s tetou Kateřinou a jejím synem Miloušem. Saturnin - slavný český humoristický román - vyšel poprvé v roce 1942 a od té doby se dočkal více než 15 vydání v českém jazyce. Překlad doprovází originální barevné ilustrace českého malíře Adolfa Borna.

Během posledních dvou desetiletí prošla světová geografie významnými proměnami, které jsou často souhrnně označovány jako kulturní obrat. Postupná integrace geografie mezi sociální vědy a vzájemná potřeba prozkoumávat oborově čím dál „vzdálenější“ teritoria zvýšila intenzitu mezioborové komunikace a současně umožnila postupné sbližování odlišných jazyků, metod a epistemologií. Geografie zaznamenala neuvěřitelné množství nových podnětů pocházejících z mimogeografického prostředí, ale současně se geografické myšlení stávalo daleko atraktivnějším i pro ostatní disciplíny. Ambicí předkládané monografie je představit vybrané – v českém prostředí zatím nepříliš známé – teoretické perspektivy etablované především v posledních dvou desetiletích ve světové (především angloamerické) geografii. Odlišný jazyk, metody i epistemologie, které s sebou přináší kulturní obrat, jsou reflektovány už v samotném názvu knihy Prostor(y) geografie. I když předkládaná publikace zachycuje pouze určitou dílčí část prostorů současné geografie, věříme, že pomůže vytvořit prostor(y) pro teoretické diskuse reflektující kulturní obrat, čímž současně přispěje i k další diverzifikaci prostorů geografie.