Karolinum strana 36 z 185

Svazek přináší souborné vydání studií prof. Zdeňky Hledíkové, přední specialistky v oblasti středověkých církevních dějin a pomocných věd historických, týkajících se středověké paleografie a kodikologie. Texty, vzniklé během několika desetiletí, byly rozptýleny v domácích i zahraničních periodikách a sbornících, namnoze obtížně dostupných. Soubor je doplněn bibliografií prací prof. Hledíkové od roku 2008 (tehdy vyšla její zatím poslední bibliografie) a předmluvou prof. Ivana Hlaváčka, předního odborníka v oblasti pomocných věd historických a dlouholetého kolegy Zdeňky Hledíkové.

Boris Bove představuje stoletou válku jako myšlenkovou konstrukci, která se snaží koncepčně uchopit opakované konflikty mezi královstvími Francie a Anglie probíhající od 90. let 13. století do 50. let 15. století. Tuto letitou krizi přitom chápe jako průvodní jev přechodu k novému společenskému řádu, jenž dal vzniknout zastupitelským institucím, jimiž byly generální stavy. Současně s tím vykládá stoletou válku jako milník v dějinách monarchie, neboť v důsledku své délky, křehkosti rodu Valois, utrpení obyvatelstva i anglické okupace posílila pocit příslušnosti k francouzskému národu. Položila tak základy národního státu, jenž se utvářel až do 19. století.

Mezinárodní tým mladších i zkušených badatelů z Rakouska, Běloruska, Brazílie, České republiky, Francie, Izraele, Polska, Ruska a Slovenska představuje ruskou revoluci r. 1917 v široké interdisciplinární perspektivě komparatistiky, hospodářských a politických dějin, sociální geografie a urbanismu, literatury, mediálních studií a politologie. Ruskou revoluci pojímá nejen jako událost s bezprostředními důsledky, ale zabývá se také střednědobými sociálními a ekonomickými proměnami a dlouhodobou rekonfigurací politiky a kultury.

U příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., se 25 domácích i zahraničních badatelů zaměřilo na zkoumání různých forem panovnické reprezentace v písemné kultuře ve středověku. První blok byl věnován každodennosti a formám reprezentace na panovnickém dvoře, přičemž téma bylo sledováno jak ve vazbě na konkrétní vládce, tak i v širším komparativním rámci. Další oddíl se zaměřil na vnímání královského majestátu optikou současných i následujících generací, a to zejména pohledem autorů narativní, naučné či kazatelské literatury. Do poslední části byly zahrnuty příspěvky věnované různým oblastem panovnické správy a problémům úředních písemností ve středověku.

Environmentální regulace, uplatňované od šedesátých let, byly v mnohém úspěšné a nejhorší průvodní jevy rychlé industrializace se tedy podařilo zmírnit. V řadě zemí je dnes prostředí méně kontaminováno škodlivinami, vzduch čistší a voda v řekách méně zamořená. Základní trendy vývoje planetárního ekosystému jsou však naproti tomu stále negativní, ztrácí se biologická rozmanitost, ohroženy jsou mnohé ekosystémy, dokonce se mluví o počínajícím šestém planetárním vymírání. Velké obavy vzbuzuje prohlubující se krize klimatu, která se dostává na první místa politických jednání na všech úrovních, od globální po národní. Přitom je stále zřejmější, že na rozdíl od opatření zaváděných v minulosti je tentokrát zapotřebí dosáhnout zásadně hlubších změn. Jsme svědky začátku dalekosáhlé společenské proměny a k jejímu pochopení by tato kniha měla přispět. Druhé vydání bylo doplněno o kapitolu „Aktuální trendy“, která stručně pojednává o environmentálně významných událostech a změnách současných dnů. Kniha profesora Bedřicha Moldana vychází z jeho přednášek na Přírodovědecké fakultě a Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a přehledně představuje klíčové aspekty environmentální problematiky.

Svým tématem stojí kniha na pomezí lingvistiky a teologie. Po základním přehledu teorií, na nichž je založena následná analýza, rozebírá metafory obsažené v konceptualizaci hebrejského výrazu ???? (tóra/zákon) a příbuzných termínů ve Starém zákoně. Pozornost věnuje rovněž překladům vybraných metaforických výrazů z Jeremiáše a Sofoniáše do moderní češtiny a angličtiny. Případová studie v závěrečné kapitole analyzuje pojmové metafory v učebnici Compass: Manual for Human Rights Education with Young People a ukazuje tak biblické (židovské a křesťanské) kořeny samotné idey lidských práv.

České národní hnutí bylo již ve své době inspirací a povzbuzením pro obdobné tendence v jiných částech Evropy. Předkládaná kniha podává první souhrnný pohled na významný přínos českého národa pro emancipační procesy Slováků, Maďarů, karpatských Rusínů i Ukrajinců, Lotyšů a Litevců, Kašubů, Lužických Srbů, Finů a Dánů. Na základě archivních pramenů i dobového tisku v něm čeští i zahraniční badatelé ukazují, že Čechy byly symbolem úspěšného národního vzepětí a centrem výměny zkušeností a informací.

Sborník navazuje na vědeckou konferenci Univerzita a republika, 1918–2018, kterou uspořádala Univerzita Karlova v rámci oslav stého výročí založení Československa. Vybrané příspěvky významných českých historiků představují reprezentativní ukázku konferenčních jednání i badatelského zájmu jednotlivých autorů (Marek Ďurčanský, Daniela Brádlerová, Jaroslav Šebek, Jan Randák, Zdeněk R. Nešpor, Jiří Hoppe, Jitka Vondrová). Propojuje se v nich snaha ukázat na vybraných tématech důležitost a přínos akademického prostředí pro utváření československého státu a nutnost vnímat tento vývoj v širším politickém a společenském kontextu.

Teologická antropologie ekumenicky nabízí z pohledu 18 autorů rozbor lidského bytí v mezioborové perspektivě, v jejímž středu je vztah člověka k Bohu. Vedle teologické, filosofické a kulturní antropologie vychází z lingvistických, psychologických, sociologických, religionistických a dalších analýz důležitých pro charakteristiku lidské existence, které ve svém komplexním výsledku ukazují plastický portrét člověka jako dynamický průsečík mnoha dimenzí. Kniha je pozváním i k vlastnímu zamyšlení nad podstatnými otázkami naší existence: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam směřujeme?

Jakým jazykem lze dnes mluvit o křesťanské víře? Tak zní otázka, kterou autorka klade známému křesťanskému autorovi C. S. Lewisovi, jehož dílo se i po letech těší velké popularitě u lidí bez ohledu na vyznání. Lewis je zde představen nejen jako apologeta – autor knih a esejí explicitně obhajujících křesťanství, ale také jako spisovatel, jehož příběhy pro děti i dospělé díky živým obrazům a poutavým dějům stále oslovují představivost čtenářů. Vedle základních teoretických východisek Lewisova díla kniha popisuje i praktickou inspiraci, kterou mohou dnešní křesťané od Lewise čerpat pro svou vlastní tvorbu. Autorčiným záměrem je s Lewisovou pomocí ukázat, že obhajoba křesťanské víry nemá být sebevědomým argumentačním výpadem, ale spíše přátelským pozváním, které může druhého nechat zakusit specifickou kvalitu křesťanského obrazu světa a ukázat jeho smysluplnost.

Bakteriální perzistence vůči antibiotikům znamená odolnost malé části bakteriální populace vůči účinkům antibiotik. Od bakteriální rezistence se liší tím, že není podmíněna přítomností genů rezistence, ale vzniká v bakteriální populaci spontánně nebo indukovaně. Ambicí přehledné monografie je poskytnout základní informace o fenoménu bakteriální perzistence vůči antibiotikům zejména mikrobiologům, infekcionistům, ale i jiným odborníkům, kteří používají antimikrobiální látky.

Předmětem publikace Pravěké umění: Evoluce člověka a kultury je zrození lidské kreativity v kontextu evoluce lidstva. Zvláštní pozornost je věnována vývoji, popisu a interpretaci pravěkého umění. V první části knihy je předložen model antropogeneze a evoluce člověka s důrazem na vznik a migraci anatomicky moderních lidí (Homo sapiens). V ohnisku teoretické analýzy se také ocitá každodenní život pravěkých lovců a sběračů, vývojové proměny paleolitické industrie i způsoby využívání jeskyní a převisů. V souvislosti s genezí lidské tvořivosti je dále analyzován a interpretován fenomén protoumění: neutilitární artefakty, které byly vytvořeny již v období starého a středního paleolitu. Kniha se rovněž pokouší objasnit smysl a význam pravěkých výtvarných artefaktů prostřednictvím teorií a hypotéz o původu lidské tvořivosti a umění. Druhá část publikace představuje konkrétní umělecké projevy v obdobích mladého paleolitu (aurignacien, gravettien, solutréen a magdalénien) včetně materiální technologie. Mobilní a parietální umění jsou systematicky a chronologicky kategorizována, popsána a interpretována v kontextu jejich objevu i aktuálních poznatků.

Publikace je výstupem projektu TAČR Profesionalizace sociální práce v České republice. Cílem bylo vytvořit systematický popis pracovních pozic sociálních pracovníků na trhu práce v ČR ve formě tzv. profesiogramů. Ty byly doplněny kazuistickými studiemi, tzv. příklady pozoruhodné praxe, průběžně publikovanými na webu časopisu Sociální práce. Tento základní materiál je v publikaci shrnut, vyhodnocen a doplněn o popisy profesních drah absolventů oboru na FF UK. Návazně na výsledky studie byla navržena revize Minimálního vzdělávacího standardu a odvozena doporučení pro systém pregraduálního a celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků v ČR.

Kniha je první monografií věnovanou kazatelství Jednoty bratrské v 16. století v kontextu reformační, humanismem ovlivněné homiletiky. Nabízí výsledky nejnovějšího výzkumu. Kriticky se vyrovnává se starším obrazem bratrského kazatelství a vede dialog se současnými interpretačními přístupy. Nové pohledy otvírá na základě rozboru nejstarší dochované postily Jednoty bratrské, identifikované Jiřím Justem roku 2012 a známé pod označením Summovník. V křivoklátském vězení ji sepsal bratrský biskup Jan Augusta (1556/1557), tiskem vyšla pod názvem Knihy služby slova Božího (1570). Autorka představuje postilu jako výsledek Augustova reformního homileticko-liturgického programu, v němž je tradiční rozvrh církevního roku a perikop upraven podle článků Apoštolského vyznání víry. Hledá odpovědi na otázky, co vedlo ke vzniku této koncepce, jakou povahu mají jednotlivá kázání, jaké jsou jejich teologické důrazy a jaký ideový záměr sleduje postila jako celek. Zkoumá důvody jejího odmítnutí vedením Jednoty i dílčí recepci v bratrském kazatelství. Pozoruhodný myšlenkový ohlas Augustova kazatelského programu nachází v díle Jana Amose Komenského. Kniha je doplněna obrazovou přílohou a přehlednými tabulkami.

Kniha přináší detailní případovou studii Kříže z Telče (14341504), názorně ukazující spletitosti rukopisné kultury druhé poloviny 15. století. Křížův životopis je rekonstruován na základě více než 150 kolofonů a poznámek; je analyzována jeho role autora, překladatele, kompilátora, glosátora a především písaře. Pro srovnání je připojena studie Kimberly Riversové o würzburském františkánském písaři Johannesu Sintramovi ( 1450). Jako nejnápadnější rys zkoumané pozdně středověké rukopisné kultury se ukazuje bezprecedentní množství písařských paratextů (obsahů, rejstříků, vysvětlujících poznámek, vnitřních odkazů, identifikací pramenů atd.), doprovázené stejně bezprecedentním množstvím chyb, konfuzí, obskurností a nesrozumitelností. První svazek edice Prague Medieval Studies (PRAMS).

Pojednání o rozvoji továrního zbrojního průmyslu v habsburské monarchii a o jeho rozmachu v Prusku a v císařském Německu od poloviny 19. století do roku 1914 provází mj. detailní výklad o technice a zvláštních rysech zbrojní velkovýroby, jakož i o tajnostech obchodování se zbraněmi. Vrcholí na prahu první světové války, v době vzmáhajících se „závodů ve zbrojení“, odhaluje kořeny a pozadí toho, jak a proč byla tato konflagrace rozpoutána. Ukazuje, že Německá říše byla po zbrojní stránce i svou větší ekonomickou kapacitou mnohem lépe připravena na vedení „velké války“ než ekonomicky zaostávající a vnitropoliticky nesourodá rakousko-uherská monarchie.