Karolinum strana 57 z 185

Tinnitus je odborné označení pro šelest v uších, které může v různých intervalech zesilovat či zeslabovat. Pod tímto spíše medicínským názvem se skrývá autobiografická kniha hudebního vědce, mimořádně erudovaného znalce a propagátora osobnosti a díla Bohuslava Martinů, a také dlouholetého pedagoga Univerzity Karlovy Jaroslava Mihuleho.

Veterinární léčiva jsou v současných tuzemských lékárnách stále pravidelnou součástí jejich sortimentu, který je z hlediska veterinárií zaměřen především na zájmové chovatelství zvířat. Veterinární vademecum podrobně popisuje nejběžnější farmakologické a indikační skupiny využívaných léčivých látek, zároveň charakterizuje nejvýznamnější skupiny onemocnění odpovídajících druhů zvířat. Součástí textu je i veterinárněfarmaceutická problematika týkající se především registrovaných veterinárních léčivých přípravků. Vademecum je určeno pro potřeby praktické lékárenské a chovatelské praxe, zároveň i jako učební text pro pre- a postgraduální výchovu farmaceuticky a veterinárně orientovaných odborníků.

Dějiny tzv. normalizace a transformace se v poslední době stávají velmi populárním a diskutovaným tématem nejen uvnitř odborné komunity, ale i v řadách široké veřejnosti. Tomuto zájmu jde vstříc předkládaná kolektivní monografie, která volně navazuje na předešlou knihu z dílny Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v. v. i. (Obyčejní lidé…? Praha, Academia 2009). Příběhy (ne)obyčejných profesí představují osudy a vzpomínky mužů a žen vykonávajících několik zdánlivě „obyčejných“ profesí. V podobě interpretačních studií kniha zachycuje zkušenosti příslušníků tzv. silových složek (armáda, bezpečnost/policie, hasiči), zaměstnanců (především žen) pracujících ve službách (pohostinství, maloobchod, zdravotnictví) i v tzv. svobodných profesích (zde na příkladu výtvarných umělců a umělkyň). Stranou nezůstali ani příslušníci hospodářského a dílem také kulturního managementu a v neposlední řadě ti, jejichž osudy jsou spojeny s agrárním sektorem a světem venkova.

Období druhé republiky bývá zpracováváno především v rovině politických dějin, jsou zkoumány příčiny a důsledky mnichovské dohody, chování významných politických aktérů mezinárodní a domácí politiky, klíčové dopady politické, demografické i kulturní. Tato kniha se snaží přiblížit období mezi podepsáním mnichovské dohody v září 1938 a obsazením zbytku českých zemí a Moravy německými okupačními silami z hlediska praktických, každodenních problémů, které se v tomto období projevovaly a které bylo třeba řešit – od organizačních důsledků vyhnání českojazyčného obyvatelstva ze sudetského území přes vyrovnávání se s projevy nesnášenlivosti, antisemitismu a xenofobie, které v české společnosti zesílily, až po proměny postavení německojazyčného regionálního tisku. Publikace je výsledkem společné práce autorského kolektivu (institucionálně zaštítěného Fakultou sociálních věd UK a Metropolitní univerzitou Praha), který si vytkl za cíl přiblížit méně zpracované téma druhé republiky, včetně její mediální produkce, personálního vývoje dobové kulturní produkce (např. kinematografie) či chodu státních institucí.

Učebnice Srdeční selhání podává ucelený souhrn epidemiologie, etiologie, diagnostiky a léčby akutního a chronického srdečního selhání. Jejím cílem je mimo jiné upozornit na špatnou prognózu pacientů, nutnost včasné diagnózy a zahájení terapie. Učebnice zahrnuje také současný pohled na organizaci péče o pacienty se srdečním selháním a podává ucelený pohled na aktuální problematiku paliativní péče. Současné druhé vydání je doplněno o nové poznatky především z oblasti patofyziologie a farmakoterapie. Podává informace o moderních metodách přístrojové a chirurgické léčby. Kniha je určena nejen pro studenty se zájmem o obor vnitřního lékařství a kardiologie. Při stoupajícím výskytu srdečního selhání v populaci je pravděpodobné, že s pacientem se srdečním selháním se během své praxe setkají nejen kardiologové, internisté nebo praktičtí lékaři, ale i lékaři dalších odborností.

V autorském sborníku mapuje bohemista Milan Hrdlička posledních deset let své publikační činnosti v oboru vyučování češtině studentů s jiným než českým mateřským jazykem. Opírá se o dlouholetou praxi pedagogickou i výzkumnou, výsledky pozorování a teoretické hodnoticí výstupy zakládá na bohatém příkladovém materiálu. Zkušenost kontaktu bohemisty s jinojazyčným prostředím potvrzuje nejen pracovním stykem se zahraničními studenty na domovské akademické půdě, ale také autentickými poznatky získanými při několikaletém výzkumném pobytu v Jižní Koreji. Autor uspořádal vybrané stati do oddílů podle místa jejich časopiseckého publikování (Český jazyk a literatura a polský časopis Bohemistyka); třetí oddíl jsou Varia. Knihu uvedl vstupním slovem, stručně charakterizujícím motivaci a okolnosti vzniku projektu. Dvě krátké beletrizující vsuvky naznačují, že jde o práci v jistém smyslu bilanční – a současně určenou širšímu okruhu zájemců. Publikaci doplňuje anglické resumé a autorská bibliografie 2016–2018.

Komunikace zaujímá v dnešní společnosti přední postavení a nejinak je tomu také v katolické církvi. I tady se v posledních letech musely udát změny, aby církev dokázala držet krok s moderní dobou. Předkládaná kolektivní monografie představuje tuto problematiku zblízka a to v různých sférách lidského dění, například jako komunikaci s médii, nebo rozebírá trendy v jazyce českém, které se promítají do církevních výrazů. Dále hledá odpovědi na otázky typu, jak církev reaguje na používání a na vliv sociálních sítí a co na to říká její nejvyšší představitel papež František? Pro úplnost přináší monografie i myšlenky a názory Mons. Tomáše Holuba, současného generálního sekretáře České biskupské konference. Uvažuje o silných a slabých stránkách církevní komunikace a přibližuje plány katolické církve do dalších let.

Učebnice Urologie pro mediky je určena především studentům všeobecného lékařství na lékařských fakultách. Vzhledem k vysoké četnosti urologických onemocnění v populaci a časté potřebě mezioborové spolupráce při jejich diagnostice a léčbě se však může stát užitečným přehledem základních informací z oboru urologie a dětské urologie nejen pro mediky, ale i pro rezidenty ve specializační přípravě v oborech chirurgie, gynekologie, všeobecné lékařství, nefrologie, onkologie a dalších. Publikace je členěna do 24 kapitol, jejichž osnovu zpravidla tvoří epidemiologie, diagnostika a terapie jednotlivých nozologických jednotek. Obsahuje problematiku dětské urologie se zaměřením zejména na kongenitální vady urogenitální soustavy. Samostatné kapitoly jsou věnovány traumatům, zánětům, urolitiáze, inkontinenci moče, benigní hyperplazii prostaty. Dále se v textu probírají zhoubná nádorová onemocnění nadledvin, ledvin, močového měchýře, prostaty, varlat a penisu, jsou zde kapitoly z andrologie, kapitoly popisující operační postupy včetně endoskopie, laparoskopie, extrakorporální litotrypse aj. Bohatá černobílá obrazová dokumentace nemohla být ve všech kapitolách dostatečně detailní, o to více snad studující ocení barevnou přílohu instruktivních nálezů některých urologických chorob.

Vančurovo Rozmarné léto bývá považováno za nepřeložitelné. Souvisí to jak s jazykovými prostředky, jimiž vytváří autor styl svého vyprávění, tak s vývojem kontextu, v němž se kniha již osmdesát let pohybuje. Z tohoto hlediska je naše vydání experimentem, a to jak díky překladu Marka Cornera, který je, ostatně jako každý překlad, do jisté míry i interpretací textu -, tak díky svébytným ilustracím Jiřího Gruse a typografii Zdeňka Zieglera. Ovšem experimentem směřujícím k porozumění české nátuře, humoru a pohledu na svět.

Učební text "Anatomie rostlin" shrnuje základní poznatky o stavbě rostlin. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány rostlinné buňce, pletivům, primární a sekundární stavbě vegetativních orgánů a reprodukčním orgánům. V úvodní části je shrnuta historie rostlinné anatomie a její postavení v současné biologii rostlin a jsou stručně charakterizovány základní skupiny rostlin. Text zdůrazňuje vztah struktury pletiv a orgánů k jejich funkcím a popisuje i strukturní adaptace k podmínkám prostředí. U nejdůležitějších struktur je zmíněna jejich evoluce. Text je určen v prvé řadě pro základní kurzy anatomie rostlin, jednotlivé kapitoly však obsahují rozšiřující údaje, které jsou vhodné i pro pokročilejší kurzy.

Třetí svazek učebních textů ze soudobé sociologie přináší stati, jejichž společným jmenovatelem je problematika aktuálních procesů probíhajících v soudobých společnostech. Publikace obsahuje texty zabývající se sociální změnou, teorií postindustriální společnosti a společnosti vědění, dále ekologickou problematikou, koncepty práce a kvality života, sociálním státem či koncepcí společnosti prožitku a narcismu. Další kapitoly se věnují teorii kultury, civilnímu náboženství, mediální realitě, multikulturalismu a jiným rizikovým oblastem, konfliktům a střetům v období postmoderny a globalizace.

Monografie představuje úvod do Freudova učení, klade si otázky, jak Freud přemýšlel, na jaký rozpor nebo nedostatek svých předchozích textů reagoval, ale také, jak mohou být další interpretace či resumé jeho díla zavádějící. Vybraná série Freudových děl představuje korpus dat, jímž nás autor chronologicky provází. Obsahová osa knihy je výsledkem určitého předběžného čtení Freuda a programového přístupu k němu. Autor si na základě dosavadní zkušenosti vybírá určité hledisko – hledisko pudu –, který podle názoru autora odlišuje freudismus od ostatních myšlenkových proudů, a k některým bodům – k průběžným prvotním interpretacím – se po dočtení Freudových textů znovu vrací.

Život advokáta Kamilla Reslera byl plný paradoxů. Jako mladík byl aktivní v Sokole i v anarchistických a dělnických spolcích. Čtyři roky sloužil v rakouské armádě, ale vážně zraněn byl až v československém vojsku. V roce 1936 obhajoval Němce obviněného z velezrady, kvůli čemuž byl označen za zrádce a defétistu. Po Mnichovu se ale postavil za židovské kolegy z advokacie a za války působil v odboji. Kamill Resler byl však především muž, který dovedl přesvědčit jednoho z představitelů Třetí říše, aby se vzdal nacismu: jako obhájce K. H. Franka před retribuční spravedlností se stal člověkem, kterému se Frank otevřel jako nikomu jinému, a to přesto, že jej Resler - jak Frank uvedl - deprimoval svou neúprosnou tvrdostí a kritikou německých akcí. Tato kniha nabízí komplexní pohled na Reslerův život a jeho pohled na chvíle, kdy hájil klienty jak proti vůli společnosti, tak i proti vůli své. Jedním z jeho odkazů je definice hlavního úkolu advokáta: „Obhájce musí [tedy] zapomenout na své vlastní cítění a smýšlení, vzdát se své osobnosti a, ať je mu to sebetrpčí, konat svou povinnost do všech důsledků.“

Monografie Drama dirigenta je první rozsáhlou biografií Jaroslava Krombholce (1918–1983), nejtalentovanějšího dirigenta ze školy Václava Talicha, spjatého celoživotně zejména s operou Národního divadla v Praze. Život Jaroslava Krombholce a jeho ženy, operní pěvkyně Marii Tauberové, autor detailně dokumentuje na základě pramenů dostupných v rozsáhlé pozůstalosti manželů Krombholcových, archivu Národního divadla a dalších institucí. Čerpá rovněž z dobového tisku a pamětnické literatury, ale i z poznámek z osobních setkání s dirigentem, s nímž byl v příbuzenském vztahu. Velká pozornost je v publikaci věnována erudovaným popisům jednotlivých představení, v menší míře i činnosti koncertní. Dlouhodobá Krombholcova spolupráce s vídeňskými, londýnskými a dalšími zahraničními operními domy a shromáždění základních ohlasů na ni jednoznačně dokazují, že Jaroslav Krombholc byl umělecká osobnost světové úrovně a společně s Rafaelem Kubelíkem, Karlem Ančerlem a Václavem Smetáčkem jeden z nejlepších českých dirigentů potalichovského pokolení. Mimoto je monografie závažným příspěvkem ke kritickým dějinám pražského Národního divadla. Autorův osobní vhled do zákulisí naší poválečné hudebnědramatické scény zároveň na celé řadě konkrétních momentů dokládá, jak macešská byla tato doba ke všem, kdo se v totalitních podmínkách snažili dostát tvůrčí svobodě.

MonografieSigns from Silence: Ur of the first Sumerians líčí příběh sumerského města Uru na počátku 3. tisíciletí před naším letopočtem (zhruba 2900–2700). V rámci bádání o vzniku jednoho z nejstarších státních organismů v dějinách lidstva – prvotního státu starověké Mezopotámie – podává autor svědectví o kritické fázi jeho sociálního vývoje. Právě na počátku třetího tisíciletí totiž obyvatelé Uru, nástupnického státu civilizace pozdní kultury urucké (3500–3200 př. n. l.), v jejímž rámci v Mezopotámii nejstarší tamní stát, organizované náboženství a první vědy a umění vznikly, rozhodovali o tom, zda se zdejší státnost udrží při životě, či zda zanikne bez náhrady, jako se to přihodilo v rámci jiných civilizačních komplexů. Autor pracuje s historickým dokladovým materiálem – psanými texty, archeologickými zjištěními a rozborem pramenů obrazové povahy. Na jeho základě pak zachycuje způsoby, jimiž urské elity pracovaly s hmotným a duchovním dědictvím civilizace urucké. Jejich činnost totiž určila soustavu souřadnic, na nichž se starověký mezopotamský stát vyvíjel po tři další tisíciletí své existence.

Sborník z vědecké konference konané u příležitosti 60. výročí založení Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze.