Karolinum strana 66 z 185

Monografie analyzuje data z projektu „Intimate partner violence: follow-up research to IVAWS 2003“ v kontextu teorií genderové (a)symetrie. Nabízí srovnání dvou reprezentativních podsouborů mužů a žen dotazovaných v letech 2012 a 2013. Kniha uvádí základní prevalence výskytu v oblasti fyzického násilí i psychologického zneužívání, zabývá se podmínkami jeho vzniku a důsledky pro oběti. Přináší též data o stalkingu jakožto relativně novém fenoménu v transformující se společnosti.

Publikace je určena především studentům dvouoborového studia studijního oboru Ochrana obyvatelstva se zaměřením na vzdělávání na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Pro aktuálnost problematiky krizového řízení může být vhodným studijním materiálem také pro učitele základních a středních škol. Zvládnutí potřebných teoretických východisek základů krizového managementu je předpokladem ke zvládnutí aplikace této teorie v předmětu Krizové řízení ve veřejné správě.

Monografie se zabývá srovnáním účinnosti intervenčního silového programu pro stimulaci vytrvalostní síly velkých svalových skupin, a to na nestabilních a stabilních plochách. Současně si všímá dopadu na kvalitu aktivace hlubokého stabilizačního systému u nesoutěžních sportovců. Kniha obsahuje doporučení pro širokou veřejnost, jak využít vhodné typy nestabilních ploch pro silový trénink, a může posloužit také jako návod na různé cvičební experimenty prováděné na nestabilních cvičebních pomůckách.

Kolektivní monografie je věnována vybraným kapitolám ruského myšlení 20. století. Nejprve se zastavuje u obecných rysů vývoje ruské filosofie v průběhu minulého století, všímá si základních proudů navazujících jak na ruskou filosofickou tradici, tak na západní filosofická paradigmata; sleduje také její osudy v emigraci a za dob Sovětského svazu. Další kapitola je analýzou filosofického systému N. O. Losského. Zabývá se především gnozeologií, metafyzikou a etikou, výsledky Losského filosofie pak porovnává se současnou filosofickou situací. V následujícím oddíle je představena politická filosofie I. A. Iljina, jehož koncepce je kritická jak vůči novodobému totalitarismu, tak vůči takzvané formální demokracii. Další kapitola hovoří o filosofii pedagogiky S. I. Gessena, jehož tvorba byla vysoce ceněna v meziválečném Československu. Poslední oddíl je věnován pojetí historie u L. N. Gumiljova, spočívající v takzvané teorii etnogeneze, pokoušející se o vysvětlení vzniku, vývoje a zániku etnik.

Detailně pojatá publikace líčí zaměření, organizaci a výsledky činnosti RVHP v letech 1957-1967. Kromě podrobných zpráv ze zasedání delegátů členských zemí se autor zabývá základními problémy ekonomiky socialistického bloku v 50. a 60. letech - nevyrovnaností klíčových průmyslových odvětví, deficitem v surovinové základně, energetice a zahraničním obchodu. Text je doplněn rozsáhlým poznámkovým aparátem, který přináší číselné údaje o těžbě, průmyslové produkci a finančních zdrojích členských států.

Kniha je koncipována jako vysokoškolská učebnice syntaxe současné španělštiny a je určena především studentům španělské filologie. Interpretační postupy jsou vyústěním dlouhodobé snahy autorů aplikovat na španělský jazykový materiál výsledky práce českých a moravských syntaktiků od poloviny 20. století a s přihlédnutím k pracím současných autorů španělských vytvořit aparát umožňující syntaktickou interpretaci kterékoli španělské výpovědi. Konfrontace českého a španělského přístupu přivedla autory k některým novým řešením. Každá kapitola obsahuje vedle teoretického výkladu i ukázky planimetrického zobrazování syntaktických vztahů, metodologický návod k sestavování grafů a hojnost materiálu k seminárním cvičením. Třetí, nezměněné vydání.

Tato monografie si klade za cíl poskytnout orientaci v teoretických východiscích pro tělesnou výchovu a výchovu ke zdraví a současně i v aktuálním stavu vzdělávací oblasti Člověk a zdraví v českých školách. Jednotlivé kapitoly (proměny školního vzdělávání v posledním čtvrtstoletí, tvorba kurikula i standardů, výzkum ve školní praxi, podmínky pro výuku oborů Tělesná výchova a Výchova ke zdraví) přinášejí informace o úskalích a výzvách, které bude třeba v následující etapě reformy českého školství řešit. Předložené návrhy a doporučení se opírají o výzkumné výsledky a kritickou analýzu současné situace. Autoři chtějí podnítit odbornou diskuzi, která by zvýšila prestiž a kvalitu vzdělávání v oblasti Člověk a zdraví.

Delimitace a změna jurisdikčních vztahů jsou pro svou ojedinělost v právních dějinách české katolické církve mimořádně zajímavým tématem. Monografie Stanislava Přibyla podává fundovaný přehled právní situace litoměřické diecéze jednadvacet let po sametové revoluci. Pokud je to nutné, všímá si rovněž dění v diecézích sousedních, například založení plzeňského biskupství roku 1993, které mělo zásadní vliv jak na územní rozsah, tak na osobní a majetkové poměry litoměřické církve. Kniha je výmluvným svědkem „institucionální paměti“ litoměřické diecéze a cennou příručkou pro každého, kdo se v budoucnu bude zabývat jejími dějinami.

Práce zakladatele naší anglistiky, významného českého jazykovědce a jedné z ústředních postav Pražského lingvistického kroužku Viléma Mathesia (1882-1945), vyšla poprvé roku 1961 péčí Josefa Vachka a stala se v pravém slova smyslu prací klasickou. Ani po více jak půlstoletí neztratila v řadě ohledů nic ze své ceny a její nové ediční zpřístupnění tak jistě ocení nejen studenti anglistiky, ale i zájemci o obecnou jazykovědu.

Básník, prozaik, dramatik a publicista Viktor Dyk se v této novele (časopisecky 1911–1912, knižně 1915) inspiroval starou saskou pověstí, již použil jako volný rámec pro vyprávění o tajemném poutníkovi, který na žádost občanů očistí svou píšťalou hanzovní město Hammeln od krys, avšak rozčarován malodušností konšelů a zrazen v lásce, zneužije píšťaly a odvede za trest celé město do zkázy. Protipólem postavy krysaře, osudově formovaného hrdiny, osamělého a neklidného snivce ztělesňujícího svět buřičů, je v knize rybář Sepp Jörgen, jenž se s realitou smiřuje a záchranou kojence dá vyrůst nové naději. Dyk v této novele, jež odráží novoklasicistní směřování jeho pozdní tvorby, tak dokázal využít staré předlohy k vytvoření svrchovaného prozaického díla o konfliktu iluze a skutečnosti. Jeho tajuplná atmosféra předznamenává pozdější baladickou prózu 30. let.

V předkládané publikaci autoři sledují různorodé vztahy španělsky mluvící části karibského regionu – ostrovů a přilehlých břehů kontinentu – s evropskými zeměmi v posledních dvou stoletích. Pozornost je věnována především problematice vztahů Kuby s některými evropskými státy. Zajímavým tématem je dále například podíl Středoevropanů na obchodu s otroky, francouzský pokus o výstavbu středoamerického průplavu ještě před začátkem panamského dobrodružství či československé diplomatické aktivity ve Střední Americe ve dvacátých a třicátých letech minulého století.

Tomáš Hauer v publikaci věnované soudobým postmoderním teoriím nejprve vysvětluje genealogii pojmu postmodernismus a analyzuje francouzské filosofické myšlení na cestě od strukturalismu k postmodernismu. Na základě této analýzy pak vymezuje současný postmoderní kulturní obrat a zamýšlí se nad rolí veřejného prostoru v postmoderní společnosti. Čtenář se m.j. seznámí s dílem francouzských filosofů J. Derridy, J. F. Lyotarda, G. Deleuzeho, J. Baudrillarda či italského filosofa G. Vattima. Kniha je tak vhodným úvodem do problematiky postmoderního myšlení.

Samosprávní předpisy statutární povahy byly pro středověké univerzity základními pravidly vnitřní organizace a v případě fakult i závaznými směrnicemi pro výuku, zkoušky a udílení akademických titulů. První rámcová statuta vysokému učení Karlovu vydal jeho kancléř v osobě pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic roku 1360. Krátce poté si nejen univerzita, ale i její čtyři fakulty a přidružené koleje postupně schvalovaly a upravovaly vlastní statuta, z nichž některá si ve svých podstatných částech udržela platnost až do počátku 17. století. Z původního početného souboru pražských univerzitních statut se dochovala jen část, i ta je však prvořadým pramenem pro dějiny pražského vysokého učení a jeho výuky. Neméně to platí i pro Akta rektorů, jež byla se statuty zapisována do průběžně vedené úřední knihy. Souborné vydání těchto pramenů z let 1360–1614 zahajuje novou ediční řadu širšího chronologického i tematického zaměření, která bude postupně zacelovat bílá místa a mezery v dokumentaci dějin Univerzity Karlovy.

Římské lampy byly charakteristickou formou vnitřního osvětlení. Díky reliéfním dekoracím se staly přitažlivými exponáty drobného umění v moderních sbírkách. V antickém světe však znamenaly mnohem víc — s distribuční sítí klenoucí se přes tři kontinenty, vyráběny zástupem výrobců pod řadou značek, s náboženským významem při uctívaní božstev a při posmrtném ritu i jako symbol vzdělání a studia nám umožňují objevovat antickou ekonomiku, kulturu, organizaci řemesla a běžný život v římských provinciích. Publikace obsahuje rozsáhlý soupis 210 antických lamp z římského tábora Gerulata a přilehlého civilního osídlení. Lampy byly získány během archeologických výzkumů od roku 1961 až po dnešek v prostorech domů, pohřebišť, vojenských stavení a v opevnění římské tvrze na dunajském limitu, pocházejí z časového rozpětí od r. 80 do r. 350 po Kristu. Poprvé jsou nyní publikovány v jediném celku, barevně a s detailní analýzou typů, výrobních značek a ikonografie.

Cílem této monografie je naznačit symboliku, praktické využití a kontextový význam termínů, metafor a dalších pojmenování z oblasti přírodních věd v díle Otokara Březiny. Svazek devíti studií vzniklých v letech 2003–2013 (O. Březina’s Galium, Ear of Grain in the Work of Otokar Březina, Vitis vinifera L. ssp. sativa /DC./ Hegi in the Works of Otokar Březina, Trees in the Poetic Works of Otokar Březina, Flora in the Work of Otokar Březina, Flowers in the Work of Otokar Březina, Otokar Březina’s “Geographical” Geology?, Březina’s Stones and Gemstones, Březina’s Stones and Gemstones II) je věnován některým vybraným problémům týkajícím se obrazů, metafor a vůbec obecně výskytů přírodních pojmenování v básnickém, esejistickém a korespondenčním díle vůdčího básníka českého a evropského symbolismu Otokara Březiny (1868–1929). Překvapivě častá a suverénně používaná a použitá terminologie z oblasti přírodních věd tvoří nezastupitelnou součást básníkova díla a čtenářskou i odbornou veřejností je už vnímána jako jeho integrální součást. Kniha Nature in Otokar Březina’s Work si klade za cíl zprostředkovat Březinovu tvorbu zahraničním zájemcům a zároveň též přispět k šíření stále dobrého jména české literatury mimo geopolitickou, geografickou i jazykovou oblast výhradně českého prostředí.

V každodenním laickém vědění je vztah inovací a institucí chápán jako protikladný. Inovace sledují změnu a instituce stabilizují sociální poměry. Předkládaná studie sleduje předpoklad, že vztahy mezi inovačně orientovaným jednáním a institucemi jsou vzájemně podmíněné, že se obě instance vzájemně ovlivňují. Inovační jednání a inovace vytvářejí tlak na instituce a jejich změnu, ale současně jsou institucionálním rámcem podporovány a tvarovány. Vzájemnost tohoto vztahu pak zprostředkovávají vědění a komunikace, které prostřednictvím inovací umocňují funkce institucí, ale také je problematizují a představují platformu, na které se hledá rovnováha mezi tlakem ke změně a tíhnutím k sociální uspořádanosti.