Nakladatelství Leges strana 17 z 27

Konflikty v rodině, které nejsou adekvátně řešeny, mohou vést ke krizi, selhávání funkcí rodiny a v konečném důsledku k jejímu rozpadu. Proto stále hledáme vhodné způsoby pomoci rodinám. Jedním z nich je rodinná mediace. Monografie přináší sociálně právní analýzu řešení rodinných konfliktů z pohledu mediace v České republice. Hledá odpověď na otázku, do jaké míry může mediace přispět k naplnění práva na ochranu rodinného života, k ochraně zájmů nezletilých dětí a k naplnění principu autonomie svobodné vůle členů rodiny při řešení konfliktů a krizí. Práce si klade za cíl postihnout zkoumané jevy interdisciplinárním přístupem. Využívá poznatků více vědních oborů, především práva, sociologie, sociální práce a psychologie. Tomu také odpovídá její struktura. Je rozdělena do sedmi kapitol, které se zaměřují na charakteristiku současné české rodiny, konflikty v rodině, samotnou rodinnou mediaci a její účastníky, zejména děti. Opomenuta není mediace ve specifických případech, za které je považováno např. násilí mezi rodiči či konflikty mezi rodiči a dětmi. To vše je zasazeno do právního kontextu řešení rodinných konfliktů z historického pohledu i ve stávající české právní úpravě. V závěru knihy jsou diskutovány požadavky na kompetence rodinných mediátorů a podtržen význam celoživotního vzdělávání. Kniha je určena všem odborníkům zapojeným do řešení konfliktů v rodině, zejména právníkům, sociálním pracovníkům a psychologům.

Monografie se věnuje problematice bagatelních deliktů z hlediska jejich vymezení a postihu dle jednotlivých právních odvětví.Cílem publikace je analyzovat stávající systém deliktního práva se zaměřením na vzájemné vztahy jednotlivých druhů právní odpovědnosti a zabývat se změnou stávajících či vytvořením nových institutů, jejichž prostřednictvím by bylo možné problematiku bagatelních deliktů v budoucnu efektivně řešit. Autoři věnují pozornost zejména bagatelním trestněprávním deliktům, jejichž postihem by mohlo dojít k hypertrofii trestní represe, což je v příkrém rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe, požadující uplatnění trestní odpovědnosti pouze v případě těch nejzávažnějších deliktů. Publikace je určena především členům akademické obce a jiné odborné veřejnosti. Může být však užitečnou pomůckou také pro studenty právnických fakult k prohloubení znalostí problematiky deliktní odpovědnosti.

Táto kniha je obhajobou tézy, podľa ktorej súdy tvoria právo bez ohľadu na právnu kultúru, v ktorej pôsobia. Autor sústreďuje pozornosť na všeobecné otázky záväznosti súdnych rozhodnutí, pričom v texte kombinuje analytický, komparatívny, psychologický a politologický prístup. Autor má ambíciu zaujať predovšetkým právnych teoretikov a filozofov, z praktikov sa pri knihe pristavia najskôr tí, ktorí si chcú od právnej praxe na chvíľku oddýchnuť.

Předmětem monografie jsou alternativní tresty a další opatření nahrazující nepodmíněný trest odnětí svobody. Autor podrobně analyzuje systém alternativních opatření prostřednictvím jejich teoretického vymezení a rozboru právní úpravy a hodnotí jejich uplatňování v praxi. Druhé vydání publikace zohledňuje recentní změny právní úpravy alternativních trestů a opatření, které podstatným způsobem zasáhly zejména úpravu odklonů v trestním řízení, trestu domácího vězení, obecně prospěšných prací či peněžitého trestu. Autor provádí analýzu a kritické hodnocení všech těchto legislativních změn. V první části knihy jsou vymezeny základní pojmy (probace, mediace, odklon v trestním řízení), na něž navazuje podrobný rozbor právní úpravy v novém trestním zákoníku. Zvláštní pozornost je věnována právní úpravě sankcionování mladistvých. Tato část obsahuje i analýzu statistických údajů o využívání alternativních opatření v České republice. Výklad každého institutu je doplněn komparací české právní úpravy s některými zahraničními trestněprávními normami. S ohledem na příbuznost právních systémů autor zvolil jako komparandum úpravu rakouskou a slovenskou, částečně též německou a francouzskou. Ve druhé části je analyzována činnost Probační a mediační služby, jejíž fungování je nezbytným předpokladem pro zajištění efektivního výkonu alternativních trestů a opatření. Rozebrány jsou jednotlivé fáze jejího působení, od přípravy provedení trestu až po kontrolu jejich výkonu, s důrazem na hodnocení efektivity metod používaných probačními úředníky.

Nejnovější komentář k zákonu o mediaci je zpracován podle právního stavu k 1.1.2014, tedy reaguje na změny v souvislosti s rekodifikací civilního práva. Obsahuje konzistentní a podrobný výklad zaměřený na praktické problémy při aplikaci zákona o mediaci a souvisejících zákonů s těžištěm v oblasti nejen hmotného, ale především procesního práva. Kniha tedy je soudcovským a akademickým komentářem, v němž autor uplatňuje svou soudcovskou profesi a zároveň spoluúčast na přípravách zákona o mediaci.

Sborník příspěvků ze stejnojmenné vědecké konference si klade za cíl reflektovat zásadní problémy a nejnovější vývoj v oblasti práva na náboženskou svobodu a svobodu svědomí v souvislosti s náboženským vyznáním rodičů a nejlepším zájmem dítěte. Výchova dětí a mláděže byla a stále je v každém společenském zřízení klíčovou a je zásadní otázkou i pro náboženské komunity. Obsahy školních osnov a způsob výchovy dětí a mládeže zároveň formují kolektivní paměť, veřejné mínění, i celkovou společenskou atmosféru v zemi. Autoři proto věnují zvláštní pozornost především ochraně práv rodičů na náboženskou a morální výchovu dítěte, otázkám svobody myšlení dětí, rovněž také náboženské výchově a vzdělání ve veřejných školách. Otázka výchovy a vzdělání v souvislosti s uplatňováním práva na náboženskou svobodu je jednou z nejcitlivějších otázek konfesního práva, a proto je hlavní téma této publikace jedním ze stěžejních bodů současného diskurzu o právním rámci upravujícím vztahy státu a církví. Zborník príspevkov z rovnomennej medzinárodnej vedeckej konferencie si kladie za cieľ reflektovať zásadné problémy a najnovší vývoj v oblasti práva na náboženskú slobodu a slobodu svedomia v konotáciách s náboženským vyznaním rodičov a najlepším záujmom dieťaťa. Formácia detí a mládeže bola a aj je v každom spoločenskom zriadení kľúčovou a je zásadnou otázkou aj pre náboženské komunity. Obsahy kurikúl a spôsob výchovy detí a mládeže zároveň formujú kolektívnu pamäť, verejnú mienku, a aj celkovú spoločenskú atmosféru v krajine. Autori preto venujú zvláštnu pozornosť najmä ochrane práv rodičov na náboženskú a morálnu výchovu detí, otázkam slobody myslenia detí, a najmä náboženskej výchove a vzdelávaniu vo verejných školách. Otázka výchovy a vzdelávania v súvislosti s uplatňovaním práva na náboženskú slobodu je jednou z najcitlivejších otázok konfesného práva a preto je hlavná téma publikácie jedným z ťažiskových bodov v súčasnom diskurze o právnom rámci upravujúcom vzťahy štátu a cirkví.

Praktikum je určeno k procvičování znalostí témat obecného správního práva, která nebyla obsažena v části první. Každá kapitola obsahuje různé druhy cvičení a příkladů od lehčí po obtížnější úroveň, v závěru pak kontrolní otázky. Účelem praktika není jen usnadnit průběžnou přípravu na semináře a závěrečnou zkoušku, nýbrž také usnadnit studentům vstup do praxe. Praktikum naučí studenty pracovat s pojmy, které jsou pro právo stavebním materiálem.

Učebnice právnické španělštiny je příručkou pro studium právního názvosloví a zároveň úvodem do studia španělských právních textů.Ve čtrnácti lekcích seznamuje uživatele s jednotlivými právními odvětvími a mapuje nejrůznější přístupy k právu od doktríny přes právní normy až po reflexi právních témat v médiích. Výklad doplňují ukázky autentických dokumentů z nejrůznějších oblastí právní praxe. Každá lekce obsahuje seznam klíčových slov, odborné i publicistické texty a různé typy cvičení. Ta jsou věnována jak srovnání českých a španělských právních reálií, tak specializované slovní zásobě a specifickým rysům španělského právního stylu.Texty doprovázejí originální komiksové stripy.Učebnici uzavírá španělsko-český slovníkprávní terminologie.

Přípravné řízení je vnímáno jako podstatná část trestního procesu, usilující o co nejúplnější objasnění věci. Jedná se o silné přípravné řízení, které je fakticky „generální zkouškou“ na hlavní líčení, jelikož v hlavním líčení se pouze opakují důkazy provedené v přípravném řízení.Proto je třeba shromažďování a následné analytické zkoumání soudní judikatury považovat za zcela zásadní a nezbytné nejen pro další činnost orgánů činných v trestním řízení, ale i pro postupy dalších subjektů trestního řízení. Soudní judikatura tak bezesporu ovlivňuje reálnou aplikační praxi.Publikace se proto věnuje nejvýznamnější judikatuře obecných soudů a Ústavního soudu týkající se vybraných aspektů dokazování v přípravném řízení, tematicky setříděných tak, aby korespondovaly s obsahem stávající právní úpravy.

Insolvenční zákon byl od nabytí účinnosti dne 1. ledna 2008 již několikrát novelizován. Druhé vydání publikace veškeré tyto novelizace reflektuje, naposledy rozsáhlou novelou zákonem č. 294/2013 Sb. Všechna ustanovení titulního zákona se zapracovanými změnami jsou opatřena podrobnými poznámkami. Autoři vykládají právní úpravu s využitím víceletých praktických zkušeností získaných aplikací titulního předpisu. Výklad je doplněn výběrem z judikatury. Kniha obsahuje též nařízení Rady ES 1346/2000 a prováděcí předpisy k titulnímu zákonu. Publikace je určena nejen odborné právnické veřejnosti, ale rovněž veřejnosti laické, která je okolnostmi donucena realizovat v insolvenčním řízení svá práva či povinnosti na straně dlužníka či věřitele.

Publikace ve vybraných oblastech věcných práv, které zpracovává, překládá čtenáři shrnutí procesních a hmotněprávních aspektů opírající se o kompletní judikaturu Nejvyššího soudu, zejména jeho senátu specializovaného v rozhodovací činnosti na oblast věcných práv, zasazených do výkladu jednotlivých právních institutů, se kterými se právní praxe denně setkává. Je vedena cílem provést průřezový výklad aspektů věcných práv u zvolených témat a skloubit sféru hmotného práva s procesním se zdůrazněním komplexního přístupu k věci.Kniha primárně vychází ze závěrů soudní praxe a snaží se je „převést“ do čtenářsky uchopitelné podoby, přičemž právní praxi má také sloužit. Jsou v ní zpracována témata, ve kterých se v právní praxi stále objevují nedostatky a pochybení, jak ze strany zástupců účastníků, účastníků samotných, ale také soudců. Druhé vydání je oproti prvnímu výrazně rozšířeno, neboť zapracovává legislativní změny, především v důsledku nabytí účinnosti nového občanského zákoníku.Do textu jsou zapracovány nejen pasáže z tohoto zákona i důvodové zprávy k němu, na četných místech je výklad dále prohlouben. Účelem je ozřejmění, jakým způsobem dochází k odklonu od současné právní úpravy a kde lze očekávat pouze omezené (případně žádné) využití dosavadních zkušeností a závěrů soudní praxe.V závěru jednotlivých kapitol je pro přehlednost souhrnně uvedena aplikovatelná relevantní judikatura českých soudů. Kniha je určena především soudcům, advokátům a dalším praktikujícím právníkům, kteří se s problematikou věcných práv dostávají při své každodenní činnosti do kontaktu, ale také širší veřejnosti. Na „přelomu“ stávající a nové soukromoprávní úpravy se snaží praxi poskytnout vodítko při rozhodování sporů dle nové legislativy, ale i sporů, které se budou v praxi ještě řadu let objevovat a při jejichž řešení se – i přes účinnost nové právní úpravy – přinejmenším v některých ohledech bude stále ještě užívat právní úprava účinná do 1. 1. 2014.

Nový občanský zákoník s sebou přinesl zásadní změny v oblasti bytového práva. Tyto lze je rozdělit do tří oblastí:Jednak se jedná o změny, které do bytového práva vložila již novela občanského zákoníku zákonem č. 132/2011 Sb. Tyto změny však nepřešly do většího povědomí, a to jednak proto, že neměly pro praxi zásadnější význam, neboť nebyly provázány s jinými ustanoveními zákona (právo pronajímatele rozhodovat o tom, koho nájemce přizve do společné domácnosti) nebo proto, že se s nimi veřejnost dosud dostatečně neseznámila (změna ustanovení o přechodu nájmu).Dále pak to jsou změny, které sice shora uvedená novela zavedla, ale které nový občanský zákoník opět mění (úprava nájmu služebních bytů, sjednávání nájemného).A konečně přináší nový občanský zákoník úpravu zcela nových práv a povinností, která postavení pronajímatelů i nájemců bytů zásadně pozměňují nebo zpřesňují (např. ochrana bydlení nájemce v nezkolaudovaných prostorách).Publikace veškeré zmíněné změny šikovně a přehledně zapracovává a na ty nejdůležitější důrazně upozorňuje.V první své části se věnuje nájmu obecně. Druhá část je věnována bydlení manželů – a to nejen po dobu trvání manželství, ale důkladně popisuje nájemní vztahy po zániku manželství. Poslední část autoři zasvětili družstevnímu bydlení, které je nově a komplexně upraveno v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

Příručka umožňuje čtenáři aplikovat teoretické vědomosti z mezinárodního práva soukromého na praktické situace. Sbírka obsahuje sedm příkladů, které vycházejí z vnitrostátní úpravy, unijních předpisů (např. Brusel I, Řím I) a z mezinárodních úmluv. Tyto příklady jsou řešeny rozhodčími soudy. Příklady mají jednotnou strukturu: po expozici (vylíčení skutkového děje) následují otázky k zodpovězení a jejich řešení, s uvedením postupu a pramenů, o něž se řešení opírá. Autorský kolektiv je tvořen pedagogy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Kniha je určena studentům právnických fakult.

Publikace seznamuje odbornou veřejnost s teorií a obecnou metodikou základních tří skupin oceňovacích metod – porovnávací, výnosovou a nákladovou. Teorie oceňování vychází z principů a definic, které jsou zakotveny v Evropských oceňovacích normách a další normotvorné dokumentaci a jsou použitelné na všech trzích včetně Evropské unie a USA. Publikace je zaměřena speciálně na trh České republiky se všemi jeho právními a ekonomickými specifiky. Soustředí se na praktické aplikace oceňovacích metod, jak jsou požadovány zejména bankami a dalšími subjekty finančního sektoru. V závěru autor uvádí metody ocenění ve zvláštních případech (cena zvláštní obliby, ocenění nekomerčních nemovitostí atd.). Kniha je doplněna příklady: vzorovými oceněními pozemku, bytu, rodinného domu, administrativní budovy a výrobního závodu.

Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, vstupuje v účinnost 1. ledna 2014, stejně jako nový občanský zákoník, na který navazuje. Nový zákon reguluje otázky, které předchozí zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním explicitně neupravoval – např. kvalifikační problém, obcházení zákona, nutně použitelná ustanovení právních předpisů. Některé oblasti však nový zákon neupravuje vůbec nebo jen částečně, protože jsou upraveny přímo použitelnými předpisy práva EU (Nařízení Řím I a II, Nařízení Brusel I a IIa, Nařízení o vyživovací povinnosti a Nařízení o dědictví). V komentáři se odkazuje nejen na vnitrostátní, ale i na relevantní mezinárodní a evropskou úpravu. Významné místo má v textu knihy použitelná judikatura, která se uvádí v původním znění, a dále významná rozhodnutí Soudního dvora EU, která byla v některých případech přeložena právě pro tento komentář. Součástí knihy je aktuální znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti, kterou se upravuje právní pomoc justičních orgánů ve styku s cizinou ve věcech občanskoprávních a obchodněprávních.

Předmětem monografie je doktrína prostoru pro uvážení (margin of appreciation). Evropský soud pro lidská práva používá tuto doktrínu při hledání vhodné míry volné úvahy členských států při plnění závazků vyplývajících z Úmluvy a sebeomezení (či intenzity přezkumu) Soudu. Vzhledem k odlišnostem historické, společenské, kulturní, ekonomické a jiné povahy jsou totiž vnitrostátní demokraticky legitimované orgány často v lepší pozici než mezinárodní soudci k poskytnutí náležité ochrany právům a svobodám zaručeným Úmluvou. V tom by jim měl být dán určitý prostor pro volnou úvahu. Soud poté jen přezkoumává, zda zásah či opatření, napadené stížností jednotlivce, spadají do rámce této volné úvahy či nikoliv. Tato doktrína byla ovšem předmětem zdrcující kritiky, protože s ní Evropský soud pro lidská práva nepracoval přehledně a konsistentně. Hlavním cílem této monografie proto bylo zkoumat, jaké faktory dopadají na použití této doktríny, a následně po analýze vztahů mezi nimi normativně zkonstruovat algoritmus, který by Evropský soud pro lidská práva mohl vzít v potaz při aplikaci dané doktríny, aby předešel opakování zmíněné kritiky.