Milan Hodek strana 2 z 4

Románem Pavla Haka, balancujícím na hranici fikce a reality, pulzuje velmi vysoké napětí. Tvrdý, místy nesnesitelný, tíživý text je alegorií násilí veškerého násilí na světě. Trans ovšem rozhodně není tezovitý. Jde o velmi moderní román plný dobrodružství, násilí a sexu, o vyprávění na pomezí mezi tragickou burleskou a sci-fi , napsané navíc zvláštním, zalykajícím se, úderným rytmem. Hakovo realistické a zároveň vizionářské psaní je prosyceno zcela autentickými prožitky a bohatou obrazností: v současné literatuře jde o zcela výjimečný jev. (Franck Nouchi: Le Monde)

Povinná četba pro všechny, kteří si aspoň někdy v kanceláři, na dovolené s rodinou, během nakupování, u jídla, po požití drog, nebo po sexu pomysleli: A to je jako všechno? Co myslíte, je to, co žijeme ještě život? Existenciálně laděná próza odkrývá Vaše nejtemnější touhy, vše, co mělo zůstat zamčeno kdesi hluboko. Odkrývá Vaši prázdnotu, Váš strach, Vaši samotu. A přitom je celkem optimistická. Kreativec, Šéfka fondu, Panic, Spolužačka a Dárce. Pět archetypů současného, pulzujícího, nejistého, proměnlivého, zkrátka tekutého světa. "Čelí tomu samému, co já," řeknete si. Co to ale vlastně je? Uvidíte sami!

Když jsme se Zdeňkem Potužilem promýšleli skladbu jeho knihy Život je krátký jak prásknutí bičem, snažili jsme se, aby obsahovala texty nejrůznějších žánrů: soupisy jeho prácí pro divadlo i televizi, pohledy divadelních vědců a kritiků na jeho režijní dílo, vzpomínky Zdeňkových přátel i jeho memoárové, beletristické a publicistické texty vlastní. Oddíl s názvem Lyrika jsme do výsledné podoby knihy nakonec nezařadili z důvodu velkého rozsahu svazku. Vychází-li nyní po letech samostatně díky obětavosti a pečlivosti Dany Tučkové, vstřícnosti a laskavosti Barbory Solperové a nakladatelskému nadšení Milana Hodka, je to jen dobře. Máme v rukou Zdeňkovo svědectví o sobě samém a lidech jemu blízkých, na jehož upřímnost a pravdivost se můžeme spolehnout. Je paradoxní, hovoříme-li o spolehnutí se u knihy s názvem Teorie nespolehlivosti. Přesto tomu tak je. Jak ten název vznikl? Jistě jako slovní hříčka, humorná parafráze názvu klíčové prozaické summy Zdeňkova milovaného básníka Ivana Diviše Teorie spolehlivosti. Ten nový název ale vypovídá něco i o Zdeňkovi samém: copak vůbec lze být spolehlivý při tak bouřlivém, živelném, rozháraném, tvořivostí i divokostí naplněném životě? Lze být a zůstat spolehlivý v napětí mezi mánií a depresí, kdy to, jaký jsem dnes, už zítra vůbec nemusí platit? Poznal jsem Zdeňka na vrcholu tvůrčího nadšení, kdy mu jeho energii a nápady mohl závidět úplně každý, a slyšel jsem ho plakat zoufalstvím ve chvílích, kdy byl zcela na dně. A přesto, dovoluji si tvrdit, na něho bylo spolehnutí. Bylo se možno spolehnout na jeho otevřenost a upřímnost, na to, že nic nepředstíral, že nelhal a s nikým kvůli svým vnitřním stavům nemanipuloval. Jaký Zdeněk je, takového ho v jeho textu najdeme. Je to chvílemi drsné čtení, ale je to výpověď pravdivá. Nestylizovaná a nezasažená autocenzurou. Díky Zdeňkovi za ni. Jan Šulc.

Autorka knihy, Olga Housková (1919-2015) strávila život mezi knihami a fotografiemi, v prostředí kulturních osobností, k nimž patřili její rodiče Staša a Rudolf Jílovští. Měla blízký vztah se svou sestrou dvojčetem a právě Staše Fleischmannové-Jílovské je tato kniha věnována k jejím stým narozeninám. Obě sestry byly profesionální fotografky, v letech 1939-1949 vedly Fotoateliér OKO v pražském domě U Topičů. Za války v ateliéru pracovaly pro odboj. Olga Housková byla šestnáct let (1956-1972) fotografkou v Divadle na Vinohradech. Vzpomínky autorky mají formu epizod s jemnou pointou. Vzájemně se doplňují s mnohdy unikátními fotografiemi, vybranými ze čtyřiačtyřiceti alb z let 1919-2015, které dokládají význam fenoménu rodinného alba pro kulturní tradici. Zachycují každodenní život i osobnosti jako Milena Jesenská a její dcera Honza Krejcarová, Ferdinand Peroutka a Eva Peroutková, Soňa Červená, Zdeňěk Bořek-Dohalský, Jiří Voskovec, Vítězslav Nezval, Jaromír Funke, Josef Florian, Josef Mařatka, Jan Herben, Ivan Herben, Arnošt Paderlík či Vlastimil Brodský. Připomínají také židovské přátele zahynuvší v koncentračních táborech. Kniha tvoří triptych se svazky Staša Fleischmannová: Vrstvami (Torst, 2014) a Olga Housková: Sny (Torst, 2015).

Majitel velkého zbrojařského koncernu Ed Ted Warax přemýšlí v hektickém centru finanční čtvrti megapole o podobách moderní války. Skupina nelegálních přistěhovalců se v poušti dostává k pohraniční zdi. Mladý muž pohybující se v nejvyšších kruzích politiky a médií se snaží zachránit svou kariéru. Člověk označený kódem FD 21 bojuje v krajině zničené katastrofou o přežití. Pozadí těchto čtyř dějových linek tvoří pronikavé úvahy o politických a sociálních otázkách, které vyvolávají zbraně hromadného ničení, nekontrolovaná moc médií a peněz, nebezpečí spojená s novými technologiemi, korupce, mučení, přelidněné slumy či migrace. Přímou konfrontací nejznepokojivějších aspektů naší civilizace vystavené hlubokým změnám tento palčivě současný román nabízí vizionářský pohled na budoucnost lidstva.

Deník doktora z Mrnic je černým humorem špikovaná a hluboce prožitá sonda do svérázu českého venkova. Její vypravěč, pábitel, hráč na dudy, lékař a filozof, je zasvěcený kritik malosti, kterou sám pomáhá léčit. Před očima se nám rodí skutečný Přítel člověka. Vtipný, upřímný glosátor postkomunistické přítomnosti, jak ji beze studu žijeme. Nutí nás uvědomit si grotesknost pozemského pinožení v kontrastu s krásou žití. Demonstruje, že vlastní osud nelze obelhat nebo ho jakkoli přečůrat, tak jako nelze donekonečna obelhávat bližního svého. Katarze vždy dorazí. Slovy Doktora z Mrnic: Všechno se nám vrátí. Svět je bumerang.

Taky se pokaždé zdráháte volat domů, a přesto chcete v očích rodičů zůstat dobrým dítětem? To už dnes snadno dokážete. Chcete zazářit na seznamce, aniž byste kdy museli napsat jediné slovo? Naše doba umí uspokojit i takovouto poptávku. Najměte si hlavního hrdinu příběhu profesionálního imitátora, který za vás povede nepříjemnou komunikaci s rodinou či s potenciálním partnerem! Ve světě Lukáše Horáka jsou vztahy na klíč, rychlé a povrchní, jsou snadno odžité bez vrcholů a pádů, jsou to setkání bez účasti, bez doteků, bez obohacení, přesně zapadající do doby realizované na displejích laptopů a chytrých telefonů. Jaký je ale hlavní hrdina příběhu? Žije s mlčenlivou velrybou, která snad kdysi mohla být jeho matkou. Jeho láska je televize a fanta ve všech jejích licencovaných podobách. Se svým nejlepším přítelem Kelem předstírá rvačky pro turisty. A když mu nestačí porno a instastories fitness modelek, finguje náhodná setkání se ženami při cestě vlakem. Pak přijde náhlý cit k jedné z klientek. A povodeň. A pohodlí jednoho strnulého života naruší přivalová vlna, která smete nehybnost a všechno změní Tato nápaditá novela se čte jedním dechem, je plná překvapivých nápadů a jemný humor se vznáší na pozadí smutku.

Autor zcestoval skoro celou zeměkouli a ze svých bohatých zážitků čerpal také při psaní této knihy Miláček osudu. I tam, kde to bude znít neuvěřitelně, stojí za příběhem skutečná událost. Píše se rok 1986 a Martin ví, že riskuje život. Hnán touhou po svobodě přechází československou hranici a emigruje. Jeho cesty lemují nádherné ženy a s několika z nich prožívá fatální vztah, vyžadující nasazení všech smyslů. Ženy ho učí moudrosti, lásce a síle. Martin ctí morální principy, jež mu vštípil děda, který ho vychovával, začne se mu opravdu dařit a v Kanadě postupně zbohatne. Díky tamější české komunitě je přitom neustále v kontaktu s vlastí a může sledovat dění v rodné zemi. Osud mu však ještě nedopřál kýženého klidu a odvane ho na Dálný východ. Hledá odpovědi na otázky existence. Poznává dívku s královskou krví a nechává se zasvětit do rituálů tantrického sexu. Napojeni na přírodu si společně staví dům snů a stávají se z nich životní partneři. Jejich láska ustojí i sexuální experimenty a trojúhelníky, jimiž se v knize nešetří. Po teroristickém útoku na manhattanská dvojčata v roce 2001 si milenci staví srub přežití pro případ nukleární války. Daleko na drsném kanadském severu se ale ujímá režie medvěd grizzly a planety dvou šťastných lidí opouštějí svoje dráhy. Ryzí vztahy, úspěch, láska, sex a nevyzpytatelnost života.

Kniha Evy Kantůrkové nelze rozhodně zařadit mezi prvoplánové prózy, které dnes tak často nacházíme na knihkupeckých pultech. Dva souběžně vyprávěné retrospektivní příběhy s některými autobiografickými prvky propojuje ve třetím plánu reálný dialog mezi hlavními protagonisty, který dotváří hlavní námět románu: hledání příčin a důsledků jinakosti v podobě etnické i obecně lidské. Autorka čtenářům nabízí nevšední příležitost nahlédnout do svého myšlenkového světa, osobních názorů i do dříve tak často úzkostlivě skrývané citlivé duše. Neopominutelná, a pro tvorbu Evy Kantůrkové zcela samozřejmá, je i jazyková virtuozita a stylistická vytříbenost celého díla.

Povídky Hany Blahové vnášejí do současné české prózy tón, kterého je v ní jako šafránu - vlídný humor. Přitom mají i svůj rozměr vážný - jsou to vesměs morality, které pojmenovávají věci, nad nimiž je dobré se zamyslet. Činí tak způsobem blízkým nejširším vrstvám čtenářů. Prozaický knižní debut Hany Blahové je příjemným překvapením pro každého, koho zajímá přemýšlivá a přitom vtipná literatura.

Ernest Hemingway prohlásil, že literatura je ke spisovateli stejně nemilosrdná jako k toreadorům korida. Obrazně se to dá říci o životě jako takovém. S přibývajícím věkem člověk ztrácí na rychlosti a ani reflexy nejsou už hbité, jako dřív. Rohy útočícího býka jsou ovšem stále stejně ostré. Soubor sedmnácti povídek přivádí do pomyslné arény zjizvené matadory, aby se utkali s vlastním stárnutím a tím, co ho doprovází. Třeba otázka: Je to tolerance a odpuštění nebo už rezignace?

Vladimír Stibor s kolektivem pro rok 2018 uspořádal další rozsáhlý sborník poezie. Zastoupeni jsou Věra Bartošková, Hana Brázdová, Lubomír Brožek, Michal Brzák, Jarmila Hannah Čermáková, Karel Dachovský, Jan Dawidko, Břetislav Dittrych, Ivan Fontana, Václav Franc, Tomáš Hájek, Ivana Hänslová, Zuzana Havelková, Tomáš Herman, Markéta Terezie Hlasivcová, Vladimír Hnát, Zdeněk Janas, Jaroslava Jáněová, Klára Hůrková, Helena Christen, podvodník Tomáš Kepka, Alena Klímová-Brejchová, Luboš Y. Koláček, Ladislav Koliáš, Věra Kopecká, Pavel Kovář, Emilie Kozubíková, Josef Král, Martina Krejčí (Mareček), Jan Krůta, Stanislav Kubín, Pavel Kukal, Jaroslav Lejček, Zdenka Líbalová, Jindra Lírová, Lenka Majerová, Zita Malaníková, Petr Markov, Svatava Mášová, Libuše Matysíková, Bořek Mezník, Dagmar Sofie Molinová, Ladislav Muška, Terezie Neradilová, Helena Niklausová, Olgy Nytrová, Václav Odradovec, Lucie Ottová, Marie Pěluchová, Lenka Pešlová, Petr Petříček, Magdalena Pokorná, Katarína Poláková, Vít Procházka, Tomáš Přidal, Marcel Rejmánek, Yanna Ram, Markéta Řeřichová, Květoslava Salmonová, Miroslav Seifert, Barbara Semenov, Jaroslav Schnerch, Pavel Schreiber, Ondřej Skala, Josef Sléha, Alena Riedlová Slepičková, Vladimír Stibor, Libuše Stráníková, Veronika Svobodová, Roman Szpuk, Radana Šatánková, Zora Šimůnková, Marek Šlechta, Zbyňka Šolcová, Pavel Švec, Irena Topinková, Martin Trdla, František Tylšar, Alena Vávrová, Petr Vlček, Jan Vodňanský, Bronislava Volková, Anna Mirjam Wagnerová, Dajana Zápalková, Jiří Žáček, Petr Žantovský.

Druhá strana ticha je román o konkrétních výzvách současného světa. Je o tom, o čem se mezi manželi nemluví. O tichu mezi člověkem a Bohem. O různých způsobech bezdomovectví, ať už v luxusních domech s bazénem nebo ve výklencích domů a na lavičkách v parcích. Je o místech, kde jsme vyrůstali a která se stávají domovem až potom, co jsme je opustili. O nenápadném počátku stárnutí a vnitřní prázdnotě, která bolí. Je také o jednom skutečném evropském městě se dvěma řekami, jednou zelenou a druhou modrou.

Publikace se skládá ze tří částí. V první nazvané Teorie nonkonformismu se čtenář seznámí se základními myšlenkami kontrariánství. Jedná se o stručný příspěvek ke klasifikaci a typologii nonkonformismu a konformismu. Některé z těchto myšlenek jsou rozvedeny v části Psychologická cvičení, která nabízí možnost osobní sebereflexe této problematiky. Část Z deníku kontrariána obsahuje několik příkladů a možná i inspirací ze života autora. Mnoho především mladých lidí v sobě cítí jakýsi pud k rebelii a překračování konvencí. Cílem knížky je tuto oblast zmapovat a nabídnout jim možnost, aby se v sobě lépe vyznali a dokázali se zařadit.

Petr Kratochvíl a Jan Beneš jdou do hospody. Letecké dny ducha! Cesta za pivem. Průnik hořkosti. Svlažit čípek. Encyklopedismus Hrmoznalectví Obšírný hospodský dialog mezi dvě přáteli, Václavem Kahudou a Emilem Haklem, na téma společnosti, politiky a sexu.

Známá autorská dvojice Zdena Bratršovská a František Hrdlička rozehrává ve svých Samých milých pitvorkách desítky výrazných, často překvapivých situací, které jsou zasazeny do každodenní skutečnosti, do historie i do mýtů. Jsou to většinou rozvedené anekdoty, bajky i apokryfy se skrytým morálním přesahem (autoři uvádějí jako svou inspiraci Goyův cyklus Caprichos), v nichž se jednotliví vypravěči bezděčně usvědčují ze sklonů a z neřestí, které si sami nepřipouštějí. Toto dráždivé napětí mezi tím, co si o sobě namlouváme, a tím, jací skutečně jsme, postihují autoři s jiskřivou ironií a sarkasmem, se smyslem pro dramatický spád a se stylistickou bravurou, což je ostatně pro jejich početnou beletristickou tvorbu příznačné.