Návrat domů strana 9 z 15

Román vypráví fantastický příběh o meteoru, objeveném dvěma přáteli - amatérskými hvězdáři Deanem Forsythem a Sydneym Hudelsonem. Meteor kroužil několik týdnů kolem Země, když hvězdárna v Paříži oznámila, že podle výpočtů jejích odborníků je neskutečně velký, váží bezmála dva miliony tun a je celý ze zlata, takže jeho cena je vskutku astronomická. Senzační zjištění této skutečnosti rozpoutá nepřátelství nejen mezi jeho objeviteli, ale naruší i vztahy nejenom mezi dalšími aktéry tohoto příběhu, ale i mezi státy a národy.

Nedávno objevený rukopis J. Verna ukazuje Paříž roku 1960. Autor předvídá elektrické osvětlení, auta, faxy, telefony, výtahy i dekulturizaci společnosti 20. století.

Jako středoškolský student strávil s pěti dalšími chlapci a bednou konzerv šestnáct dní v Pacifiku. Jako otec vzal své děti na cestu kolem světa, aby jedli zmrzlinu s hlavami států. Našel si přátele v Ugandě, kteří si jej natolik oblíbili, že se stal ugandským konzulem. Tři roky se dvořil své budoucí manželce, než souhlasila, že s ním bude chodit. Ve škole neměl tak dobré známky, aby ho přijali na právnickou fakultu, tak sedm dní seděl na lavičce před kanceláří děkana, až mu nakonec studium umožnili. Bob Goff se stal téměř legendou. Jeho přátelé na něj dlouho naléhali, aby napsal knihu, což nakonec učinil. Je plná úvah a příběhů jedné z nejvíce okouzlujících a podmanivých osobností na světě. Co způsobuje, že má takový vliv? Láska. Ale není to ten druh lásky, který si vystačí s myšlenkami a pocity. Bob je přesvědčen, že láska se musí chopit činu. Bob věří, že láska koná. Bob Goff je zakladatelem neziskové organizace Restore International, která bojuje proti nespravedlnostem páchaným na dětech v Ugandě a Indii. Řídí právnickou firmu Goff & DeWalt a slouží jako honorární konzul Ugandské republiky ve Spojených státech. Přednáší právo na Pepperdine Law School a na Point Loma Nazarene University.

Román se odehrává v období Velké francouzské revoluce. Vypravěčem je Natalis Delpierre, kapitán francouzské armády, který popisuje průběh své návštěvy v Prusku v létě roku 1792.

Lodivod dunajský (1908, Le pilote du Danube) je méně známý dobrodružný román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Román Jules Verne napsal roku 1901 pod názvem Le Beau Danube jaune (Krásný žlutý Dunaj), přičemž název mínil jako žert, protože už tehdy byl Dunaj mnohem méně modrý, než když v roce 1867 složil rakouský skladatel Johann Strauss mladší svůj valčík Na krásném modrém Dunaji. K tisku román připravil až po Vernově smrti jeho syn Michel, který k původním šestnácti kapitolám připsal tři další a pozměnil také název knihy. Původní neupravený Vernův rukopis byl vydán roku 1988. Česky tento text vyšel roku 2002 pod názvem Pašeráci na Dunaji. Kniha se odehrává roku 1876 a autor nám v ní prostřednictvím dobrodružného kriminálního románu představuje zajímavým způsobem Dunaj prakticky od pramene v Německu až po jeho ústí do Černého moře. Hlavním hrdinou vypravování je statečný bulharský vlastenec Sergej Ladko, který se v přestrojení za prostého rybáře vrací lodí po řece do vlasti, kde se má postavit do čela připravovaného národního povstání proti Turkům. Omylem je však pokládán za vůdce zločinecké bandy podloudníků Ivana Strigu, kterého se snaží polapit rakouský policejní komisař Karol Dragoš...

Román se odehrává v Norsku v provincii Telemark na pobřeží průlivu Skagerrak mezi Jutským a Skandinávským poloostrovem. Zde vede vdova Hansenová hostinec. K ruce má svou dceru Huldu, zatímco její syn Joël pracuje jako horský průvodce pro turisty. Hulda netrpělivě čeká na návrat lodě Viking rybáře jménem Ole Kamp, který je jejím snoubencem. Venkovskou idylu naruší nepříjemný host pan Sandgoist, kterého spojuje s vdovou Hansenovou nějaké tajemství...

Román vypráví příběh dvou bratranců, Jeana Taconnata a Marcela Lornanse, kteří cestují lodí z Cette (druhý největší středomořský francouzský přístav ležící poblíž Montpellier) do Oranu v Alžírsku, aby z důvodů svých finančních problémů vstoupili do sedmého regimentu Afrických střelců.

Pět neděl v baloně bylo první autorovo dílo, které mělo obrovský úspěch, a to nejen ve Francii, ale po celém světě. Ve Vernově románovém cyklu Podivuhodné cesty, který měl podle francouzského nakladatele Pierra-Julese Hetzela „shrnout všechny znalosti zeměpisné, geologické, fyzikální, astronomické, tak jak je shromáždila moderní věda, a zpracovat tak barvitým a poutavým způsobem…dějiny světa“, má pořadové číslo jedna. Toto pořadí však kniha získala zpětně až roku 1866, kdy vyšla definitivní verze autorova románu Dobrodružství kapitána Hatterase, který byl prvním Vernovým dílem označeným jako součást Podivuhodných cest. Román vypráví o dobrodružné výpravě doktora Fergussona, který se svým přítelem Richardem Kennedym a sluhou Joem Wilsonem podnikl výzkumnou cestu řiditelným balonem Viktoria (balon byl vybaven zařízením umožňujícím libovolný vzestup a sestup, a tak mohl vzduchoplavec využívat větrů vanoucích v různých výškách rozdílným směrem) nad pevninou tehdy ještě neprobádané Afriky.

Trosečník z Cynthie (1885, L’Épave du Cynthia) je dobrodružný román francouzských spisovatelů Andrého Laurieho a Julesa Verna. Vernovo spoluautorství je však dosti problematické. Knihu napsal André Laurie, Jules Verne provedl pouze kontrolní práce a jeho jméno bylo přidáno především z komerčních důvodů. Román nebyl původně ani zařazen do Vernova cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires), i když se dnes v rámci tohoto cyklu mnohdy vydává. Kniha vypráví příběh chlapce Erika, který byl jako osmiměsíční nalezen u norských břehů v kolébce připevněné k záchrannému kruhu ze ztroskotané lodi Cynthia. Když dospěl, podniká pátrání po svém původu...

Dílo Zelený paprsek, pojmenované po optickém přírodním jevu se dá považovat za jediný Vernův milostný román. Jeho zápletka spočívá v tom, že mladá skotská dívka Helena Champbellová se odmítá provdat za muže, kterého jí vybrali její strýcové, a to do té doby, než s ním společně uvidí zelený paprsek, který je podle pověstí znamením věrné lásky...

V satirickém románu, přecházejícím místy až v grotesku, vyslovil Verne soud nad lidskou hamižností, která se v honbě za ziskem nezastaví před ničím. Popisuje šílený nápad Společnosti pro praktické využití severního pólu, posunout vystřelením obrovského náboje z gigantického děla zemskou osu. Tím by se na celé Zemi změnily klimatické podmínky, severské ledovce by roztály a společnosti by se otevřela cesta k získání bohatství prostřednictvím těžby nerostného bohatství v obrovských ložiscích ukrytých doposud pod věčným ledem Arktidy. Tato ložiska se stala pomocí různých machinací majetkem původně vědecké, ale nyní již akciové společnosti.

Sbírka esejí, která přináší Lewisův originální pohled na otázky spojené s krizí autority, možností styku s mimozemským životem, apokalyptickou vizí poslední noci světa, smyslem studia v době války, účinností křesťanské modlitby či podstatou a důležitostí odpuštění v lidském životě. Lewis je obecně znám jako obhájce pravověrného křesťanství. V těchto osmi esejích se projevuje jako energický pisatel a mistr anglicky psané prózy týkající se náboženského myšlení a křesťanské praxe. Žádná část této knihy však není abstraktní či suchou teologickou prací. Lewis byl nesmírně nadaným laikem, a proto tolik laiků na jeho dílo reaguje.

Maminko, - přejete si pro svého syna to nejlepší? - doufáte, že bude v životě úspěšný? - chtěla byste svému synovi lépe rozumět? - stává se, že váš syn uvažuje natolik odlišně, že si nejste zcela jistá, jak na něj reagovat nebo jak mu odpovědět? - stává se, že vás jeho "mužství" občas vyvádí z míry, obtěžuje nebo ve vás vzbuzuje odpor? - toužíte po tom, aby dokázal navazovat pevná a zdravá přátelství a aby měl dobrý vztah s vámi, až si založí vlastní domov? - doufáte, že jednou budete mít snachu, která bude zároveň vaší přítelkyní? - doufáte, že váš syn bude jednou dobrým otcem? Jestliže právě o tomto sníte, pak je kniha Na matce záleží určena vám. Za to vám ručím. Autor

Formou srdečných a nestrojených dopisů blízkému příteli uvažuje C. S. Lewis nad mnoha nejasnými otázkami ohledně důvěrného rozhovoru člověka s Bohem. Přemýšlí o praktických i metafyzických stránkách modlitby, například o tom, kdy a kde se modlit. Řeší otázky, proč se ve svých modlitbách snažíme Bohu něco sdělovat, když je vševědoucí, zda existuje nějaká ideální podoba modlitby a která ze svých mnohých já Bohu při modlitbě ukazujeme.