Nová tiskárna Pelhřimov strana 3 z 5

Úsek řeky Sázavy od samoty Dobrá nad Sázavou k obci Horka nad Sázavou je jeden z nejkrásnějších říčních úseků u nás, a to nejen na řece Sázavě. Toto území je nejen zajímavé svojí romantickou přírodou s velice známou přírodní rezervací Stvořidla, ale i svojí dávnou i nedávnou historií. Je to místo jako stvořené pro klidnou i sportovní turistiku. Jedná se o západní cíp Kraje Vysočina, sousedící s Krajem středočeským. Tvůrci této útlé knížky byli vedeni stejnou snahou jako jejich předchůdci, ať to již byl pan František Pleva, nebo před ním pan Eduard Doubek, který byl zřejmě v této nelehké práci první, aby seznámili ctěné čtenáře s historií tohoto území. Právě proto použili jako zdroje informací zejména knihy pana Františka Plevy, který se historií tohoto kraje velmi věnoval, jakož právě i pan E. Doubek. K doplnění informací byl použit jako informační zdroj i internet. Kniha má za cíl stejně jako předchozí místopisné publikace seznámit zdejší obyvatele s místy, kde žijí, a sdělit jim popřípadě nějakou zajímavost, kterou neznají (ne všichni všechno víme).

Vzpomínky na dny všední i sváteční v Českém Krumlově i jinde. Autor líčí pevné rodinné společenství mlynářského rodu, příběhy až románově dramatické, každodenní život, dopady událostí bouřlivého 20. století na osudy katolické rodiny, města i celého Československa. Knížka svátečně pohladí po duši, potěší živým jazykem vyprávění i laskavou moudrostí autora.

Čapkovy obsáhlé paměti jsou cenným svědectvím o rozporuplném českém 20. století. Zachycují prostředí a hodnotový svět pražské středostavovské rodiny, přibližují nelehká rozhodování, která “Velké dějiny” vnášely do života “Malých lidí”. U humanitně vzdělaných intelektuálů to platí snad dvojnásob. Vratislav Čapek nalezl těžit svého praktického i teoretického působení především v oblasti didaktiky dějepisu, a na tomto poli je jeho stopa dodnes nepřehlédnutelná. Prošel řadou institucí a funkcí, badatelských a pedagogických, významná etapa jeho produktivního věku je pak spojena s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, kde zažil i roku 1989 a bezprostředně následující období. I tato skutečnost činí jeho vzpomínání mimořádně zajímavým ... (Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. – Ústav českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy).

Předkládaná kniha si klade dva hlavní cíle. Za prvé chce být detailní empirickou případovou studií, která hledá odpověď na otázku, jakým způsobem došlo na počátku 17. století ke konfesní homogenizaci jednoho dosud multikonfesního českého vrchnostenského města. V tomto kontextu se hlásí k aktuálním výzkumům inspirovaným německým konceptem konfesionalizace. S tím také souvisí její druhý cíl, totiž snaha přispět do diskuse o možnostech a limitech aplikace tohoto konceptu na vývoj konfesních poměrů v Království českém v klíčovém období politických a náboženských dějin odehrávajícím se v desetiletích okolo Bílé hory.

Předkládaná publikace se zaobírá reklamou a hlavně reklamním prvorepublikovým plakátem. Zahrnuje meziválečný reklamní plakát firmy Baťa, ateliéru Rotter, nakladatelství Melantrich, návrhy vývěsních štítů, ...Tato publikace soustřeďuje prvorepublikové reklamní plakáty, z kterých je cítit nostalgie starých časů. Tříděny jsou podle obsahu do tematických celků, jako je drogerie a parfumerie, potravinářství, léčiva, cestování, spoření, technika a zvláštní kapitolu tvoří reklama na alkohol. Následuje ukázka plakátů těžko zařaditelných. Plakáty firmy Baťa tvoří jednu malou skupinku, stejně jako vývěsní štíty pro živnostníky, dále účtenky a faktury. Drobnou zajímavostí jsou reklamy umístěné na zadní straně skládanky s pohádkou pro děti. Převážná část plakátů pokrývá období první poloviny dvacátého století, některé doprovází německý jazyk. Plakáty jsou reprodukovány v dochovaném stavu, bez retuší a zahlazení stopy po poškození (složení či natržení).Kolovrz, uvedený v názvu publikace, představoval mast, kvalitní druh vazelíny, která dokázala umlčet skřípání kol u všech vozíků, trakařů, koleček a žebřiňáků a odhlučnit i řetěz u bicyklu. Dobový plakátek zobrazoval ruku s nataženým ukazováčkem, na jehož konci dřepěl bobek maziva uloveného z plechové krabičky s nápisem: “Na vrzání kolovrz”. Kolovrz byl ojedinělý, protože běžnější prostředek se stejným účinkem se jmenoval kolomaz.

Kniha se soustřeďuje na otázku, jakou představu si mohli o Rusku a Polsko-litevském státě vytvořit čtenáři prvních novin. Její autorka pracovala především s ručně psanými novinami, které hrály v evropském zpravodajství významnou roli od poloviny 15. až do konce 17. století. Byly určeny členům panovnického dvora a jiným vlivným osobám, avšak prostřednictvím korespondence i ústní fámy pronikaly jejich novinky také k dalším společenským vrstvám a úspěšně konkurovaly tištěnému zpravodajství. Autorka provedla podrobný výzkum tří jedinečných sbírek psaných novin, které vznikly v českém šlechtickém prostředí v průběhu 16. století. Šlo o kolekce pánů z Rožmberka, z Hradce a Lobkoviců. Při práci s jednotlivými avízy si kladla otázku, kterým z událostí, k nimž došlo v Polském království, Litevském velkoknížectví či Moskevském velkoknížectví, věnovali zpravodajové zvláštní pozornost a jak je propagandisticky upravovali. Popsala, jakými proměnami procházelo vnímání a posuzování obyvatel těchto zemí od konce 15. do počátku 17. století, a postihla zrod některých stereotypních představ, jež přetrvaly po staletí.

Hospodářské krize jsou atributem moderní doby. Mají nejen rozměr hospodářský, ale i své rozměry sociální, politické, ba i kulturní či mravní. Formují podoby ekonomik, vzorce lidského chování, myšlení. Přináší životní tragédie podnikatelům, stejně jako zaměstnancům a jejich rodinám. Již několik generací odborníků i laiků se táže po jejich příčinách a způsobech, jak jim čelit. Mnozí došli k názoru, že gigantickým problémům s krizemi spojeným rozumí. Šedá teorie, zelený strom života. Příznačné tak je, že každá nová krize posledního století soudobé odborníky zaskočí, neb se zrodí novým způsobem, přináší stále nové a nové efekty. Těm, kteří hledají obeznalé porozumění v kontextu vývoje českých zemí a střední Evropy, je určena publikace kolektivu autorů z prestižních vysokých škol a vědeckých pracovišť, jež nahlíží krize, hospodářský cyklus interdisciplinárně v poli rozprostírajícím se mezi historií a ekonomií. Široce pramenně založené dílo poslouží jako vhodný informační zdroj v pedagogickém procesu nejen na ekonomických školách, ale i dalších školách společenskovědního zaměření, ať již posluchačům historie, sociologie či práva.

Českobudějovický 91. pěší pluk patří mezi nejznámější útvary bývalé rakousko-uherské armády. Ne však díky svým skutečným zásluhám a válečné historii, ale díky spisovateli Jaroslavu Haškovi, který do kulis pluku zasadil příběh o dobrém vojáku Švejkovi. Tím byla zcela odsunuta do pozadí sláva, ale také utrpení a oběť našich jihočeských předků. Až nyní po sto letech vyvstává ze zapomenutí neuvěřitelný příběh jednadevadesátníků zelených ďáblů italské fronty. Na 5000 z nich se nikdy nevrátilo ke svým rodinám a zůstalo na hřbitůvcích bojišť v Srbsku, Karpatech, Haliči, Julských Alpách a na Krasu. Tato kniha si klade za úkol navrátit synům Šumavy úctu jejich potomků a připomenout mnohé osudy dosud ukrývané jen za jmény na pomnících padlých.

Unikátní vhled do každodenního života lidí na vesnicích a venkovských městech Pelhřimovska, Humpolecka, Pacovska i části Táborska přináší knižní novinka archiváře Pavla Holuba a etnoložky Kristýny Blechové. Základ populárně-vědeckého díla s titulem Život v povodí Želivky na počátku 20. století očima učitelů vytvořily takzvané národopisné dotazníky z Pelhřimovska a odpovědi na ně z let 1914 a 1919. V knize se tak čtenáři dozví například to, jak venkované ve dvacátých letech dvacátého století bydleli nebo co jedli. Nechybí popisy jednotlivých obcí, a to od jejich vzhledu až po demografické údaje, které vypovídají o tehdejším složení obyvatelstva.