Odeon strana 2 z 87

Píše se rok 1961 a v nizozemské venkovské provincii Overijssel je klid. Krátery po bombách jsou zasypány, budovy zrekonstruovány a válka je skutečně u konce. Isabel žije sama ve venkovském domě své zesnulé matky a její život je takový, jaký má být: vedený rutinou a disciplínou. Všechno se však převrátí, když její bratr Louis přivede na Isabelin práh svou novou přítelkyni Evu – jako hosta, který tam prý má zůstat na sezónu...

Důkazem chaosu a bídy, která sužuje Caracas, jsou hordy psů potulující se po ulicích. Z metropole uprchly miliony Venezuelanů, kteří ponechali své psy ve městě jejich osudu. Odysseus Kan, milovník filmů a vypravěč tohoto příběhu, dostane od své ženy Pauliny jednoduchou textovku: rozhodla se opustit jeho i zemi. Odysseus není zlomený, naopak se cítí díky této situaci svobodně. Vlastně nemá moc co dělat, a tak se rozhodne založit nadaci pro záchranu psů v nouzi. Je tak nedobrovolně vtažen do rodinných a mezilidských peripetií, které ho rychle přimějí pochybovat o každém kolem sebe. Nový román významného venezuelského prozaika žijícího ve Španělsku se ocitl v nominacích na mezinárodní Bookerovu cenu.

Románový svět Zviditelnění představuje existenciální prostor, v němž jsou na pozadí příběhu rozpadajícího se vztahu mladého ambiciózního studenta filozofie Lukáše a studentky herectví Julie tematizovány některé zásadní otázky, jako je láska v jejích různých významech, úzkost, samota nebo svoboda. Druhou linií příběhu jsou náhledy do několika posledních dní Jana Palacha, jehož činu se Lukáš snaží originálním způsobem porozumět. Autor se v románovém debutu pokouší ukázat, jak hluboce je filozofický způsob myšlení spjat s naším každodenním životem.

Románový svět Zviditelnění představuje existenciální prostor, v němž jsou na pozadí příběhu rozpadajícího se vztahu mladého ambiciózního studenta filozofie Lukáše a studentky herectví Julie tematizovány některé zásadní otázky, jako je láska v jejích různých významech, úzkost, samota nebo svoboda. Druhou linií příběhu jsou náhledy do několika posledních dní Jana Palacha, jehož činu se Lukáš snaží originálním způsobem porozumět. Autor se v románovém debutu pokouší ukázat, jak hluboce je filozofický způsob myšlení spjat s naším každodenním životem.

Román Slavné časy zimbabwské spisovatelky NoViolet Bulawayo je alegorií na režim diktátora Roberta Mugabeho. Zároveň přiznaně navazuje na Orwellovu Farmu zvířat, takže jednotliví političtí představitelé i společenské skupiny jsou vyobrazeni jako zástupci zvířecí říše. Děj se odehrává ve fiktivní zemi jménem Jidada, která má ovšem mnoho historických i politických událostí společných se Zimbabwe.

Slavný americký román, jenž se stal po právu jedním z pilířů moderní americké prózy. V době svého vzniku v roce 1884 nepřinesl Marku Twainovi úspěch jako předchozí román o Tomu Sawyerovi. Byl stažen z amerických knihoven jako kniha poskytující špatný příklad mládeži. Vždyť vybrat si za vypravěče kluka ze spodiny společnosti – to chtělo odvahu. A postavit příběh na přátelství chuďase Hucka a uprchlého černocha Jima a vytvořit mezi nimi pouto silné a vřelé, prověřené tolika nebezpečími, kterou skýtá plavba po řece Mississippi za svobodou, to si vyžádalo i naprosto nový pohled člověka, který předběhl svou dobu. Dílo vychází v novém překladu Jany Mertinové.

Antologie současné americké poezie Naposledy u nás vyšla antologie moderní americké poezie v roce 1989. Výbor Dítě na skleníku se rychle stal vyhledávanou a oblíbenou knihou. O překlad se tenkrát postaral Jaroslav Kořán a přinesla jména jako John Berryman, John Ashbery nebo Charles Bukowski. Poezie sice není masovou záležitostí, nicméně po pětatřiceti letech cítíme, že tu něco významného chybí. Kolik známe současných amerických básníků? Co jsme od nich četli? Nová antologie zpracovává nejsoučasnější jména tamní literární scény: vévodí Ada Limón, básnířka, která má v současnosti titul US Poet Laureate amerického Kongresu, následována jmény jako Francesca Bell, Dana Gioia či Ilya Kaminsky. Vydání antologie, jejímž hlavním editorem je Jan Zikmund, je literární událostí a přínosem pro všechny zájemce o světovou literaturu.

Naposledy byla u nás vydána antologie moderní americké poezie v roce 1989. Výbor Dítě na skleníku patřil k vyhledávaným a oblíbeným knihám. Poezie sice není masovou záležitostí, přesto po šestatřiceti letech vnímáme, že českým čtenářům něco významného chybí. Kolik známe současných amerických básníků? Co jsme od nich četli? Nová antologie Dinosauři v ulicích představuje přední osobnosti soudobé americké literární scény, včetně nositelů Pulitzerovy ceny za poezii Marie Howe, Kay Ryan, Diane Seuss a Franze Wrighta. Vydání této antologie, jejímž hlavním editorem je Jan Zikmund, se může stát literární událostí, která přinese cenný vhled do americké poezie a obohatí všechny zájemce o světovou literaturu.

Komorní milostný příběh, v němž hraje roli tajemství a osudovost, příběh ztrácení a nalézání, návratů k téže ženě, dilema muže, který má vše, o čem dřív mohl jen snít, a přesto tápe v domnění, že skutečnost je jiná, než jak se jemu či nám jeví… Milostný trojúhelník, v jehož středu sledujeme nejprve chlapce jménem Hadžime, trpícího tím, že je jedináček, později dospělého muže, který si vzal dívku ze zámožné rodiny a má s ní dvě děti, Hadžimeho, jenž znovu potkává svou lásku z dětství, tajemnou Šimamoto. Potkává i ztrácí, nalézá, aby ztratil. V neskutečné, mystické noci, která děj graduje až k šílenství, možná vytušíme odpověď na otázku, co se událo: s námi či s postavou knihy? Dílo nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti, v němž autor až obsesivně „operuje“ se svými nejvnitřnějšími, palčivými tématy.

Komorní milostný příběh, v němž hraje roli tajemství a osudovost, příběh ztrácení a nalézání, návratů k téže ženě, dilema muže, který má vše, o čem dřív mohl jen snít, a přesto tápe v domnění, že skutečnost je jiná, než jak se jemu či nám jeví… Milostný trojúhelník, v jehož středu sledujeme nejprve chlapce jménem Hadžime, trpícího tím, že je jedináček, později dospělého muže, který si vzal dívku ze zámožné rodiny a má s ní dvě děti, Hadžimeho, jenž znovu potkává svou lásku z dětství, tajemnou Šimamoto. Potkává i ztrácí, nalézá, aby ztratil. V neskutečné, mystické noci, která děj graduje až k šílenství, možná vytušíme odpověď na otázku, co se událo: s námi či s postavou knihy? Dílo nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti, v němž autor až obsesivně „operuje“ se svými nejvnitřnějšími, palčivými tématy.

V noci na 27. května 1980 proběhl v jihokorejském Kwangdžu nejhorší masakr civilistů nařízený vlastní vládou, jaký moderní dějiny země pamatují. Pod záminkou potírání komunistické diverze schválili čelní představitelé státu vojenský zásah k potlačen í lidových nepokojů, které byly ve skutečnosti projevem nesouhlasu s panujícím autoritářským režimem. Román sleduje osudy několika mladých hrdinů, které se oné osudné noci protnou. Ti, kteří přežili, musí čelit pronásledování ze strany státních orgánů i vlastním vzpomínkám na prožité trauma.

Zatímco v Liberci se na konci devatenáctého století objevovaly první tramvaje, v Brazílii si přistěhovalci stavěli hnízda na stromech, aby v pralese přežili. Jejich příběh je příběhem českým, německým i brazilským. Vypráví nejen o houževnaté snaze zvítězit nad divokou zvěří, překonat dřinu a války, ale také o úžasu nad novým světem. Mladý český Němec Hans si staví hnízdo a v noci se z něj vydává na náměsíčné toulky pralesem. Potkává se s prastarou indiánkou, jezuity, botaniky a potulnými zabijáky. Při putování neznámem se musí neustále proměňovat, aby obelstil osud. Jeho cesta je cestou mnoha českých Němců, kteří dodnes žijí na jihu Brazílie – pocházejí z Liberecka, mluví portugalsky a německy a jsou přesvědčení, že jsou Češi. Říkají si bohemios.

Anna Bartáková měla nutkání natrhat všechny léčivé byliny ve svém širokém okolí. Zhmotnila se v románu Do tmy, který byl vydán v roce 2015. Deset let od zveřejnění Annina příběhu se na veřejnost dostávají i její texty – básnické výkřiky vysílené osoby, jež byla čtenáři povětšinou chápána jako podivínka. Trhala všechno, co se objevilo na výkupním seznamu sběrny, a myslela si své.

Básnická sbírka Křoví záškoláků je pozoruhodným debutem vyzrálého autora, který má vlastní osobitý jazyk i výraz. Básně lze číst jako úzkostné a horečnaté samomluvy. Zvettler hovoří o každodenním světě, který je protkán nitkami utrpení. Za verši je hmatatelně cítit nevyřčená, soumračná událost, která básníka navždy přikovala k určitému vidění, ve kterém se spájí něha se zběsilostí. S potlačovaným vztekem. Poezie Jana Zvettlera je temná. Jako by mu řeč vyrážela přímo z neklidně tlukoucího srdce. Skutečnost se autorovi mění v bolestné tělo, které je třeba ošetřit a ukonejšit. Kniha je odrazem tohoto neustávajícího zápasu.

Sbírka napsaná uprostřed neklidné Evropy vyhlížející klimatickou katastrofu. Autorka v ní čelí pandemii, mateřství, očekávání společnosti i sobě samé. Píše o vlasech, kamenech, prsou a matkách. Píše o těle, protože to jediné vlastní.

Na samém počátku Schlinkova románu stojí událost ryze osobní, ne-li přímo soukromá: totiž onemocnění žloutenkou. V jeho průběhu však dojde k přesahu, který se bezprostředně dotýká osudu a svědomí jednoho z největších evropských národů. Když se patnáctiletému chlapci Michaelu Bergovi udělá na ulici zle, pomůže mu jistá žena, Hanna Schmitzová. Hoch ji později vyhledá a z jejich setkání se vyvine milostný vztah – vztah nerovný a současně ojedinělý, neboť oba aktéry od sebe dělí více než dvacet let. Přestože Hanna pracuje jako průvodčí tramvaje a její vzdělání očividně není valné, po svém milenci vyžaduje, aby jí ve volných chvílích předčítal knihy. Později však Hanna za tajemných okolností zmizí a Michael se s ní opět setká jako student práv na konci šedesátých let – při procesu s nacistickými válečnými zločinci. Předčítač se po svém vydání dočkal rozporuplného přijetí; od nadšených ohlasů, srovnávajících jej například s Grassovým Plechovým bubínkem, až po odsudky vyčítající knize, že morálně nivelizuje vztah mezi oběťmi a vrahy. Ať už se však jeho čtenáři přiklánějí na jakoukoliv stranu, je takový rozptyl názorů jasným dokladem toho, že Předčítač je stále živé dílo, které zneklidňuje a pokládá otázky.