Odeon

Příběh lásky na pozadí dramatických německých dějin od konce 19. století do sedmdesátých let 20. století. Olga je sirotek z chudých poměrů, Herbert syn venkovského statkáře, oba se vymykají venkovskému prostředí, v němž vyrůstají, a právě jejich jinakost je sblíží. Nadaná a cílevědomá Olga se stane učitelkou, Herbert vyráží do světa, aby přispěl k velikosti Německa. Bojuje v koloniálním vojsku v Africe a pro slávu Německa chce probádat Arktidu. Na polární expedici se po něm slehne zem. Olžina láska k Herbertovi však přetrvá až do její smrti, přestože vyznává opačné ideály než Herbert, velké Německo ji děsí. A když zemře, její láska a tajemství se promítají až do současnosti.

Anna Bartáková měla nutkání natrhat všechny léčivé byliny ve svém širokém okolí. Později se převtělila do románu Do tmy, který byl vydán v roce 2015. Deset let od zveřejnění Annina příběhu se na veřejnost dostávají i její texty – básnické výkřiky vysílené osoby, jež byla čtenáři povětšinou chápána jako podivínka. Trhala všechno, co se objevilo na výkupním seznamu sběrny, a myslela si své.

Nejnovější román Jeana-Paula Duboise, laureáta prestižní literární ceny Goncourt, přináší nevšední téma: hrdina Paul vstřelí dvě kulky do hlavy svého otce – ovšem v době, kdy už jeho zploditel byl dva týdny po smrti… Soud provinilému nařídí roční psychoterapii. Román Původ slz je pak příběhem, který Paul vypráví svému psychiatrovi – příběhem frustrovaného muže, který má všechny důvody pro to, aby cítil ke svému otci nenávist. S Paulovým líčením však zároveň vstoupíme do řady jiných zajímavých světů, vzdálených zeměpisně i časově, a protože se hlavní dějová linka odehrává v 30. letech našeho století, tak i do světa pokročilých technologií umělé inteligence. Čtenáři Duboisových knih už vědí, že je čeká inteligentní dílo, které je směsicí humoru a melancholie a lze jej číst jako černou komedii i jako burleskní drama.

Románová novinka světově proslulé spisovatelky Han Kang se podobně jako její próza Kde kvete tráva zabývá skutečnými historickými událostmi. Tentokrát se vrací až k počátkům Korejské republiky, k masakrům, které se odehrály za vlády prvního prezidenta I Sungmana: ke krvavému potlačení povstání na ostrově Čedžu a k masakru ligy Podo.

Básnická sbírka Křoví záškoláků je pozoruhodným debutem vyzrálého autora, který má vlastní osobitý jazyk i výraz. Básně lze číst jako úzkostné a horečnaté samomluvy. Zvettler hovoří o každodenním světě, který je protkán nitkami utrpení. Za verši je hmatatelně cítit nevyřčená, soumračná událost, která básníka navždy přikovala k určitému vidění, ve kterém se spájí něha se zběsilostí. S potlačovaným vztekem. Poezie Jana Zvettlera je temná. Jako by mu řeč vyrážela přímo z neklidně tlukoucího srdce. Skutečnost se autorovi mění v bolestné tělo, které je třeba ošetřit a ukonejšit. Kniha je odrazem tohoto neustávajícího zápasu.

Hrdinka historického románu Sim Sison přijde za korejské války (1950–1953) o rodinu a podaří se jí utéct do Spojených států. Tam je ale zneužita německým malířem a po mnoha peripetiích se vrací na rozdělený poloostrov. Život zasvětí vzdělávání a ženskému aktivismu. Zanechá po sobě rozvětvenou rodinu a neobvyklé přání – aby po její smrti potomci nepořádali tradiční česa, konfuciánský obřad k uctění předků. Nejstarší dcera se však po deseti letech od Sisoniny smrti rozhodne svolat celou rodinu na Havaj, kde Sison kdysi krátce pobývala, aby jí obřad vystrojila. Sison představuje zástupkyni poválečné generace korejských žen, které volily riskantní cestu ze země rozvrácené válkou – emigraci na vlastní pěst. Jejich životní zkušenost byla často v rozporu s tradiční morálkou, a to jim následně ztěžovalo návrat do společnosti. Ženský aktivismus dostává díky Sison nový historický rámec, přesahující hranice Korejské republiky: stále zůstává mnohé nevyřčeno, nicméně jednotlivá vlákna se začínají spojovat do tkaniny. Román bývá přirovnáván k bestselleru Pačinko (česky 2019) – oproti tomuto dílu však Svět podle Sison nevyužívá romantizovanou fabulaci, ale drží se realistické, až dokumentární formy.

Hrdinka historického románu Sim Sison přijde za tragických okolností o rodinu a podaří se jí utéct do Spojených států. Tam je ale zneužita německým malířem a po mnoha peripetiích se vrací na rozdělený poloostrov. Život zasvětí vzdělávání a ženskému aktivismu. Zanechá po sobě rozvětvenou rodinu a neobvyklé přání – aby po její smrti potomci nepořádali tradiční konfuciánský obřad k uctění předků. Nejstarší dcera se však po deseti letech od Sisoniny smrti rozhodne svolat celou rodinu na Havaj, kde Sison kdysi krátce pobývala, aby jí obřad vystrojila. Sison představuje zástupkyni poválečné generace korejských žen, které volily riskantní cestu ze země rozvrácené válkou – emigraci na vlastní pěst. Jejich životní zkušenost byla často v rozporu s tradiční morálkou, a to jim následně ztěžovalo návrat do společnosti. Ženský aktivismus dostává díky Sison nový historický rámec, přesahující hranice Korejské republiky: stále zůstává mnohé nevyřčeno, nicméně jednotlivá vlákna se začínají spojovat do tkaniny. Román bývá přirovnáván k bestselleru Pačinko (česky 2019) – oproti tomuto dílu však Svět podle Sison nevyužívá romantizovanou fabulaci, ale drží se realistické, až dokumentární formy.

Temný deštivý večer na tichém dublinském předměstí. Eilish, mikrobioložka a matka čtyř dětí, otevře dveře rodinného domku a vidí venku dvě postavy. Příslušníci nově ustavené tajné policie přišli vyslýchat jejího manžela Larryho, odboráře. Irská demokracie se rozpadá, země je v rukou vlády směřující k tyranii, a když Larry zmizí, stojí Eilish sama proti děsivé logice společnosti, která rychle ztrácí svůj řád. Jak daleko bude muset zajít, aby svou rodinu zachránila? Strhující román dechberoucí originality je nejen zničující vizí země na pokraji občanské války, ale také procítěným portrétem nesmírné síly mateřské lásky, obyčejné lidské laskavosti a odolnosti lidského ducha v nelidských podmínkách. Za dystopický román Píseň proroka získal Paul Lynch v roce 2023 Bookerovu cenu.

Temný deštivý večer na tichém dublinském předměstí. Eilish, mikrobioložka a matka čtyř dětí, otevře dveře rodinného domku a vidí venku dvě postavy. Příslušníci nově ustavené tajné policie přišli vyslýchat jejího manžela Larryho, odboráře. Irská demokracie se rozpadá, země je v rukou vlády směřující k tyranii, a když Larry zmizí, stojí Eilish sama proti děsivé logice společnosti, která rychle ztrácí svůj řád. Jak daleko bude muset zajít, aby svou rodinu zachránila? Strhující román dechberoucí originality je nejen zničující vizí země na pokraji občanské války, ale také procítěným portrétem nesmírné síly mateřské lásky, obyčejné lidské laskavosti a odolnosti lidského ducha v nelidských podmínkách. Za dystopický román Píseň proroka získal Paul Lynch v roce 2023 Bookerovu cenu.

Příběh začíná v únoru 1945, kdy mladý pražský kriminální adjunkt Jan Morava dostane případ sadistického vraha vdov. Jednou z obětí je i vdova po německém generálovi a případem se začne zabývat i pražské gestapo, které jmenuje jako svého dohlížitele Erwina Bubacka, vrchního kriminálního radu narozeného v Praze. Kauza se zároveň stává příležitostí pro zmapování podzemních činností pražské policie, která tvoří jedinou ozbrojenou složku v Protektorátu. Třicet let od prvního vydání Pavel Kohout román znovu promýšlí a k hvězdné hodině připojuje poslední vteřinu.

Matthieu, pětačtyřicet let, manželka, dvě děti, pohodlný život a najednou chuť psát, první román, úspěch, dopisy obdivovatelů... Mezi těmito dopisy jsou i ty od Sáry, prodchnuté dávnou vášní, o níž si myslel, že na ni zapomněl. A ty mají všechno změnit. V hlubinách touhy se psaní ubírá po dráze paměti, prudké, instinktivní – a klamné. V pořadí druhý román oblíbené francouzské spisovatelky z roku 2005 se nyní dostává k českým čtenářům.

Matthieu, pětačtyřicet let, manželka, dvě děti, pohodlný život a najednou chuť psát, první román, úspěch, dopisy obdivovatelů... Mezi těmito dopisy jsou i ty od Sáry, prodchnuté dávnou vášní, o níž si myslel, že na ni zapomněl. A ty mají všechno změnit. V hlubinách touhy se psaní ubírá po dráze paměti, prudké, instinktivní – a klamné. V pořadí druhý román oblíbené francouzské spisovatelky z roku 2005 se nyní dostává k českým čtenářům.

V psychologickém románu Zvěsti ze světa po žití navazuje Jiří Maršálek na své předešlé knihy – jeho hrdina Libor přijíždí ke svému bratranci, hajnému v odlehlé horské vesnici. Píše se druhá polovina šedesátých let, ale v místech nového Liborova pobytu se zastavil čas. Příběh je v něčem blízký temnému magickému realismu, své kořeny má i v tradičním psychologickém románu F. M. Dostojevského a připomenout může i Jaroslava Havlíčka. Významnou roli zde hraje osudovost místa, stále přítomné nebezpečí, animistická víra i podivné a kruté násilí.

Románová novinka nositelky Nobelovy ceny za literaturu Han Kang se podobně jako její próza Kde kvete tráva zabývá skutečnými historickými událostmi. Tentokrát se vrací až k počátkům Korejské republiky, k masakrům, které se odehrály za vlády prvního prezidenta I Sungmana – ke krvavému potlačení povstání na ostrově Čedžu. Mladé spisovatelce Kjongha jednoho zimního dne zavolá kamarádka Inson, která se ocitla v nemocnici v Soulu. Poprosí ji, aby zajela do jejího rodného domu na ostrov Čedžu a postarala se tam o papouška. Když se Kjongha navzdory silné sněhové bouři dostane do horské vesnice, odhalí tam bolestnou historii Insoniny rodiny poznamenané Čedžuským povstáním. Děj se vrací zpět v čase prostřednictvím vzpomínek, záznamů a dalších materiálů, které po celý život shromažďovala Insonina matka v marném pátrání po svém zmizelém bratrovi.

V psychologickém románu Zvěsti ze světa po žití navazuje Jiří Maršálek na své předešlé knihy – jeho hrdina Libor přijíždí ke svému bratranci, hajnému v odlehlé horské vesnici. Píše se druhá polovina šedesátých let, ale v místech nového Liborova pobytu se zastavil čas. Příběh je v něčem blízký temnému magickému realismu, své kořeny má i v tradičním psychologickém románu F. M. Dostojevského a připomenout může i Jaroslava Havlíčka. Významnou roli zde hraje osudovost místa, stále přítomné nebezpečí, animistická víra i podivné a kruté násilí.

Třetí básnická sbírka Ivany Kašpárkové zachycuje životní cestu počínající dětským baletním snem. Celoživotní touha po jeho naplnění se nese celou sbírkou a z perspektivy vlakového okna dává nahlédnout vzestupy a pády studentských, pracovních, manželských i mateřských let.