Odeon

Osamělý a introvertní Jonathan zvláštním způsobem "doplňuje" svého kamaráda Bobbyho; znají se od dětství a oba jsou gayové. Zatímco Jonathan se odstěhuje do New Yorku, Bobby bydlí u jeho rodičů v Clevelandu. Do příběhu později vstupuje Clare, Jonathanova spolubydlící, a jakkoli ví o jeho sexuální orientaci, touží mít s ním dítě. Nakonec se všichni tři setkávání v NY, Clare otěhotní s Bobbym a tato zvláštní trojice založí rodinu. Rafinovaně komponovaný román, časově rozkročený mezi 60. a 80. lety minulého století, se čte doslova jedním dechem. Atmosféra knihy je podobná slavným Hodinám, a protože Domov na konci světa byl publikován dříve, dalo by se i říci, že se Cunningham tímto románem na Hodiny "připravoval". Román reprezentuje špičku současné americké literatury a byl rovněž zfilmován.

Dvanáctý román Chucka Palahniuka je průvodce peklem. Dvanáctiletá Madison tam skončí údajně kvůli předávkování marihuanou a její soused prý za krádež v supermarketu. A za co půjdete do pekla vy? Prokletí jsou typicky palahniukovská divoká jízda plná bizarností a úchylností.

Svatý Nestřeva, Miss Amerika, Kníže Vandalů, Dohazovač, Chybějící článek, Hajzldáma, agent Donáška, Matka příroda… Pitomá jména pro skutečné lidi. Každý z nich našel stejný inzerát. Dům spisovatelů. Spisovatelská kolonie. Kde by mohli v klidu psát. Napsat svá mistrovská díla. Měl to být jenom dům spisovatelů, dokud nebylo pozdě… Ve zchátralém bývalém divadle kdesi na okraji města je namísto tvůrčího zápalu čeká boj o prežití. Třiadvacet zajatců musí najít nejen cestu z tvůrčí krize, ale především způsob jak přežít. A nekonečné čekání na záchranu si krátí vyprávěním příběhů. Hned první z nich, svatý Nestřeva, připomene makabrózní deviace z Programu pro přeživší: přišel o své tlusté střevo při podivné sexuální praktice, při níž využíval odsávací ventil v zahradním bazénu. Další postava jako by vypadla ze stránek Ukolébavky: Matka příroda líčí, jak zabít lidi pomocí masáže nohou. V povídce Mezi lůzou vypráví Hajzldáma o multimilionářích, kteří si hrají na lidi bez domova, žijí na ulici a

Svého druhu literární objev, svého druhu zapomenutá kniha. Na rozdíl od řady tzv. "zakázaných" knih byla Kainova kniha v Anglii skutečně soudně zakázána. Ve své době nutně způsobila značný rozruch a Trocchiho knihy byly dlouho nedostupné. Kainova kniha je autobiografický román, který nezapře inspiraci kulturní scénou Paříže (existencialismus), vliv Trocchiho přítele Samuela Becketta a též blízkost americkým experimentátorům. Nihilistická próza, v níž vypravěč Joe Necchi mísí postřehy z vlastního života s esejisticky a meditativně laděnými pasážemi o filozofii, umění a politice. V centru dění je ovšem heroin a všechno se točí kolem drogové závislosti hrdinů: Před půl hodinou jsem si šlehnul, všeobsahující věta z první stránky... Přestože některé kritiky přirovnávaly román k dílům Baudelairovým či k De Quinceymu, je tu odlišnost: Trocchi se distancuje od jakéhokoli romantismu. Jeho vyprávění je kruté a beznadějné. Je to zoufalá zpověď člověka, který si uvědomuje, co dělá, hnusí se sám sobě, ale protože se mu hnusí i společnost a okolí, neřeší situaci jinak než další dávkou. Postoj, který autor této nekompromisní knihy zvolil, je ostatně stvrzen jeho smrtí na předávkování. A jakkoli na konci díla najdeme pro mnohé překvapující dataci New York, srpen 1959, řada pasáží je vysoce aktuální. Ještě v 60. letech byl Trocchi označován za prvotřídního spisovatele, vysoce ho hodnotili např. Ken Kesey, Norman Mailer, Allen Ginsberg či Samuel Beckett, postupně však upadl v zapomnění. Od 90. let však zájem o něj znovu narůstá, o čemž svědčí reedice jeho děl jak v USA, tak v Anglii. V literárním světě patří dílo již ke klasickým šperkům typu Nahý oběd.

Vůdce mladých londýnských násilníků Alex tráví většinu svého času konzumací drog, přepadáním bezbranných obětí a poslechem Beethovenovy hudby. Pak je však zatčen a donucen podstoupit "terapeutický" experiment, který si v mnohém nezadá s krutostí jeho chuligánské minulosti. Přemíra násilných scén však není v Burgessově díle prvkem samoúčelným, lacině provokativním - tvoří pevnou součást vyprávění, které je stejně strhující jako originální. Filmová podoba díla v režii Stanleyho Kubricka toto kultovní dílo jen podtrhuje.

Kultovní román, odehrávající se ve dvou paralelních světech: v současném nočním Tokiu a v jakémsi světě představ, kde neplatí minulost ani budoucnost. Hrdina, specialista na kódování počítačových dat, přijme na první pohled normální zakázku a vzápětí se stane klíčovým prvkem v podivné hře. Netuší, že se už dávno ocitl na okraji propasti a že ta propast je mnohem hlubší, než by čekal. Mrazivé podobenství o cestě do temnot, skrývajících se za nablýskanou reklamní realitou našeho světa.

Patnáctiletý Kafka Tamura žije s otcem v centru Tokia; rozhodne se najít matku a sestru, které před mnoha lety zmizely, a uteče z domova. Skrývá se v knihovně v malém městečku, kde pozná stejně "podivné" kolegy. Párkrát se mu zdá, že matku zahlédl, ale je to mýlka. Setká se i s chlapíkem připomínajícím Forresta Gumpa: neví, jak si koupit lístek na vlak, nezná jméno premiéra, zato rozmlouvá s kočkami… Murakamiho román je další, moderní verzí příběhu o Oidipovi. Hrdina se pokouší uniknout otcovskému (oidipovskému) proroctví: Jednou zabiješ svého otce a jednoho dne budeš spát s matkou. Autor se soustředí na osud dvou individualistů, kteří se nedokážou zařadit do společnosti. Jak bývá u autora obvyklé, dílo obsahuje narážky na kulturní ikony euroamerické kultury, nechybí prostředí bordelů, barů ani fantaskní prvky. Po veleúspěšném Norském dřevu Murakami osvědčil, co skvěle umí: "mix" příběhů a nevtíravé propletení japonské a západní mentality.

Murakami běhá 25 let – každý den deset kilometrů, každý rok maraton. Titul knihy je variací na povídkovou sbírku O čem mluvím, když mluvím o lásce Raymonda Carvera. Kniha „memoárů“ rozhodně zaujme tři typy fanoušků: autorovy skalní příznivce, pro které je kultovní postavou, pak hledače receptu, jak se stát spisovatelem, a nakonec, jak jinak, běžce na dlouhou trať. V knize je jednak soubor esejů o běhu na dlouhé tratě, jednak spisovatelův „diář“ čtyřměsíční přípravy na maraton v New Yorku. Hovoří o fyzické i psychické bolesti, o stárnutí, o tématech, která se mu honí hlavou. Jsou tu úvahy o spisovatelství jako takovém: doba už nepřeje romantickým týpkům, co nasávají nebo berou drogy a píšou skvěle – doba přeje globálním spisovatelům-manažerům. Ostatně přísný režim a skvělá kondice bývají totožné u byznysmenů i u spisovatelů.

Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost. V Bulgakovově groteskním mnohavrstevném mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj „příběh novodobého Fausta“ začal Bulgakov psát v roce 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940… Mistr a Markétka vychází v novém překladu Libora Dvořáka ve čtvrtém vydání.

Slavný příběh o spalovači mrtvol, podivínském Karlu Kopfrkinglovi, je podobenstvím o patologickém vývoji malého člověka k přijetí zla. Filmové zpracování z roku 1968 patří ke zlatému fondu české kinematografie.

Román začíná jednoho léta v pozdní viktoriánské Anglii. Cecil a George se sejdou na víkend v honosném sídle rodičů. Cecil je zručný básník a kamarádova šestnáctiletá sestra ho přímo zbožňuje. Problém je v tom, že Cecil stojí spíše o svého spolužáka… Dlouho očekávaný román nositele Bookerovy ceny (2004).

Příběh muže, který se pokusil zvítězit nad vlastní nevědomostí a v tomto zápase uspěl. Příběh muže, jenž se pokusil zvítězit nad nevědomostí těch druhých a v tomto zápase podlehl... V románu o mladém námořníkovi nalezneme autorovu zpověď, jeho svědectví o velké touze po úspěchu a ještě větším zklamání, jež zakusil, když poznal marnost veškeré slávy. Slavný román, ve své době negativně hodnocený kritikou, má výrazné autobiografické prvky - včetně tragického konce.