Odeon strana 23 z 87

Novela Zimní zahrada exponuje intimní život hrdinky mezi dvěma muži na pozadí `velkých dějin`. Příběh se odehrává v rozpětí několika desetiletí - do invaze, za normalizace, po převratu. Vypravěčka Eva má silné umělecké cítění a prožívá napětí mezi svým vnitřním světem a proměnami doby, jež jí znemožnila studia a uplatnění. Ze dvou nápadníků je jí bližší malíř a hudebník Karel, ale jejich vztah nedojde naplnění, zatímco druhý, bezcharakterní kariérista Milan, si ji paradoxně k sobě připoutá.

Novela Zimní zahrada exponuje intimní život hrdinky mezi dvěma muži na pozadí `velkých dějin`. Příběh se odehrává v rozpětí několika desetiletí - do invaze, za normalizace, po převratu. Vypravěčka Eva má silné umělecké cítění a prožívá napětí mezi svým vnitřním světem a proměnami doby, jež jí znemožnila studia a uplatnění. Ze dvou nápadníků je jí bližší malíř a hudebník Karel, ale jejich vztah nedojde naplnění, zatímco druhý, bezcharakterní kariérista Milan, si ji paradoxně k sobě připoutá.

Už nevím, kdy mě napadlo přestat být malou holkou. Žiju ponořená do Deníčku a jedině na jeho stránkách se chovám přirozeně a uvolněně. V něm jsem byla vždycky dospělá, předstírala jsem, že jsem holčička, ale nebyla to pravda. Příliš dospělá pro Deníček a příliš dětská pro okolní svět… Pisatelka deníku Nieve Guerra žije se svou matkou, rozhlasovou redaktorkou, a švédským otčímem, zaměstnancem jaderné elektrárny, na karibském pobřeží Kuby. Šťastné dny dětství končí ve chvíli, když se objeví její biologický otec a dostává ji do péče. Odváží ji na venkov a týrá ji, vězní, nedává jí najíst, zakazuje jakýkoli kontakt s matkou. Po mnoha výstupech je otci odejmuta - poté když si sama rozbije hlavu o trubky v tělocvičně. Deníček z dětství nás uvádí do kubánské reality roku 1978 - záměrně nemotorný styl zápisků malé holky konstrastuje s bezvýchodností situace a přízračnou realitou, kterou nám obratně zprostředkovává. Deníček z dospívání z druhé poloviny 80. let už ukazuje trochu jinou tvář: os

Už nevím, kdy mě napadlo přestat být malou holkou. Žiju ponořená do Deníčku a jedině na jeho stránkách se chovám přirozeně a uvolněně. V něm jsem byla vždycky dospělá, předstírala jsem, že jsem holčička, ale nebyla to pravda. Příliš dospělá pro Deníček a příliš dětská pro okolní svět… Pisatelka deníku Nieve Guerra žije se svou matkou, rozhlasovou redaktorkou, a švédským otčímem, zaměstnancem jaderné elektrárny, na karibském pobřeží Kuby. Šťastné dny dětství končí ve chvíli, když se objeví její biologický otec a dostává ji do péče. Odváží ji na venkov a týrá ji, vězní, nedává jí najíst, zakazuje jakýkoli kontakt s matkou. Po mnoha výstupech je otci odejmuta - poté když si sama rozbije hlavu o trubky v tělocvičně. Deníček z dětství nás uvádí do kubánské reality roku 1978 - záměrně nemotorný styl zápisků malé holky konstrastuje s bezvýchodností situace a přízračnou realitou, kterou nám obratně zprostředkovává. Deníček z dospívání z druhé poloviny 80. let už ukazuje trochu jinou tvář: os

V blízkosti indicko-nepálských hranic žije osaměle soudce ve výslužbě se svým kuchařem. Jeho život je velice prostý, starý muž je zahořklý a od světa už nic neočekává. Vše se mění ve chvíli, kdy se zjeví jeho dospívající vnučka Sai, která ztratila rodiče. Do té doby mnoho ze skutečného života nepoznala, není tedy divu, že se brzo zamiluje do svého nepálského učitele. Kuchařův syn Bidžu odjíždí do vysněné Ameriky. Román, za který autorka získala roku 2006 Booker Prize, přináší poněkud jiný pohled na Indii, než na jaký jsme zvyklí.

Skvělá společenská mozaika ze současného New Yorku. V popředí stojí trojice postav, spolužáků z elitní Brownovy univerzity, kteří měli spoustu plánů, snů a předsevzetí. Teď je jim třicet a nejsou o mnoho dál než před deseti lety - kariéra a peníze se jim vyhýbají. Potácejí se mezi frustracemi z osobních selhání a euforickými stavy. Veškerá hra jednou ráno končí: to ráno, kdy narazí první letadlo do Světového obchodního centra. Podle autorky je 11. září kulisa dějin, událost, po které zůstává jen kocovina.

Skvělá společenská mozaika ze současného New Yorku. V popředí stojí trojice postav, spolužáků z elitní Brownovy univerzity, kteří měli spoustu plánů, snů a předsevzetí. Teď je jim třicet a nejsou o mnoho dál než před deseti lety - kariéra a peníze se jim vyhýbají. Potácejí se mezi frustracemi z osobních selhání a euforickými stavy. Veškerá hra jednou ráno končí: to ráno, kdy narazí první letadlo do Světového obchodního centra. Podle autorky je 11. září kulisa dějin, událost, po které zůstává jen kocovina.

Zatímco hrdinové Spielbergova hororu se třásli před bestií s jasnými obrysy, protagonista Hallova románu bojuje se zabijákem, který nebaží po krvi, ale po myšlenkách a vzpomínkách. Hrdina tedy nemá, kam se uchýlit. Vody myšlení a paměti jsou hluboké a pojmový predátor se v nich cítí jako doma. Vypravěč příběh se probírá se z kómatu, neví o sobě nic. Zvládne souboj s dravcem, který pase po jeho myšlenkách? Románový debut anglického autora vychází ve 30 zemích.

Vypravěči románu jsou čtyři šestileté děti, každé zastupující jinou generaci, ale patřící k téže rodině. Chronologie jde proti proudu času - od rozmazleného kluka Sola, který je fascinován pornografií na internetu, po Sadie, jež pátrá po válečné minulosti své matky. Více než zločiny či konflikty víry autorku zajímá, nakolik dějinné události zasahují osobnost člověka, jakou psychickou výbavu mu do života přinášejí…

Už motto knihy, citát z Božské komedie, naznačuje, že se autor inspiroval Dantem. Devět kruhů pekla přenesl Quintreau do světa vpravdě současného, navíc do světa vysokého byznysu. Děj se odehrává v rozmezí dvou hodin v zasedací místnosti managementu jisté velké firmy zabývající se komunikacemi. Řeč je o dividendách, akciích, restrukturalizaci a licencích, ale do toho se míchají i ty nejintimnější myšlenky, což dohromady tvoří děsivě věrohodnou i podivnou mozaiku příběhů.

Šest záhadných a volně propojených povídek a novel o tajemství srdce, snů, zrcadel i záhadách minulosti. Tajemství je věčné, kulisy se mění. Dramatický příběh lásky a nenávisti v titulní novele Listy Markétě nás zavede nejprve do šedesátých let minulého století, kdy se na rekreačním zámečku setkávají dvacetiletí vrstevníci Tony, Shane a Markéta i její stárnoucí muž, lékař Vilém Ryba. Jejich osudy se proplétají až do let devadesátých, kdy do příběhu vstupuje Markétina dcera Dora: historie se opakuje a vše osudově vrcholí. Hrdinkami povídek Sobecký itinerář a Požár v muzeu jsou osamělé ženy, jež svádějí boj se svou melancholií; mladá žena pohřbívá za normalizace "podle itineráře" otce i sebe samotnou. Díky Pozorovateli pronikneme do světa špionážních afér v době sarajevského atentátu. Spánek je příběhem italských umělců a kurtizán v raně barokní Praze - jedna z nich má tajemné sny, po kterých jiní umírají. V magické povídce Jan Richard ze Stříbra líčí autorka ošidný osud českého skláře, který v sedmnáctém století uloupil v Benátkách tajemství skleněných zrcadel, a hodlá jej výhodně zpeněžit, prodat Albrechtu z Valdštejna. Jsou příběhy, které se možná nikdy nestaly, ale přesto je všichni známe: zážitky na pomezí snů, vzpomínek a nejasných tušení… Listy Markétě jsou rozšířeným vydáním autorčiny prvotiny z roku 1996.

Then vail your stomachs, for it is no boot, And place your hands below your husband´s foot. In token of which duty, if he please, My hand is ready, may it do him ease. Žena nech iné nič si neželá, len padnúť k nohám svojho manžela. Nech mi aj prsty postúpa - keď kvôli nemu to znášam, neviem, že to bolí. Proti posledným slovám, ktoré v tejto hre vysloví už skrotená Katarína, sa občas búria feministky - no Shakespeare sa môže iba usmievať. Veď tá čertica je nielen jednou z jeho najkrajších, ale i jednou z najemancipovanejších hrdiniek. Ktovie, či pokora, ktorú predvádza na záver, nie je len ukážkou, ako vedia ženy pri ovládaní mužov šikovne striedať stratégie. William Shakespeare (1564 - 1616) nebol len veľký dramatik - bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika - hru preložil Ľubomír Feldek. Preklad sa opiera o najlepšie kritické vydanie THE ARDEN SHAKESPEARE.

Vypravěči románu jsou čtyři šestileté děti, každé zastupující jinou generaci, ale patřící k téže rodině. Chronologie jde proti proudu času - od rozmazleného kluka Sola, který je fascinován pornografií na internetu, po Sadie, jež pátrá po válečné minulosti své matky. Více než zločiny či konflikty víry autorku zajímá, nakolik dějinné události zasahují osobnost člověka, jakou psychickou výbavu mu do života přinášejí…

Zatímco hrdinové Spielbergova hororu se třásli před bestií s jasnými obrysy, protagonista Hallova románu bojuje se zabijákem, který nebaží po krvi, ale po myšlenkách a vzpomínkách. Hrdina tedy nemá, kam se uchýlit. Vody myšlení a paměti jsou hluboké a pojmový predátor se v nich cítí jako doma. Vypravěč příběh se probírá se z kómatu, neví o sobě nic. Zvládne souboj s dravcem, který pase po jeho myšlenkách? Románový debut anglického autora vychází ve 30 zemích.

Dílo se odehrává v alternativní přítomnosti v aljašském městě Sitka: tam byla před 2. světovou válkou umístěna velká část východoevropských Židů. Sitka je federální distrikt USA se zvláštním režimem židovské samosprávy, jež má však záhy skončit. To v obyvatelích města vyvolává nejistotu. Životem omlácený detektiv oddělení vražd Meyer Landsman začíná vyšetřování nového případu, který může být jeho poslední.

V knihovně Kongresu USA je dílo zařazeno pod hesly: teroristické útoky z 9/11, manželská krize a New York - romány… Marshall a Joyce Harrimanovi žijí běžným životem. Mají dvě děti, byt a psa, oba pracují. A už druhým rokem se rozvádějí. To ráno, kdy jedna z krizí vrcholí, stojí v kalendáři datum 11. září 2001. Marshall pracuje ve Světovém obchodním středisku a Joyce má letenku na nechvalně proslulý let číslo 93. Když narazí letadlo do jižní věže dvojčat, Joyce poskočí radostí, protože jí dojde, že manžel už musí sedět v kanceláři. Jenže stejně jako ona nakonec nenastoupila do letadla, ani Marshall nezvládl vyjet až do 86. patra, protože předtím flirtoval s učitelkou v mateřské školce. Když se večer setkají, Joyce řekne zklamaně: Takže ty ses nakonec dostal ven? A on překvapeně zareaguje: A tys nestihla to letadlo? Další dny Marshall bloumá bez cíle ulicemi města nebo tráví čas hledáním sebe a Lloyda na fotografiích z místa neštěstí. Muže, kterému pomohl dostat se ven, ale na prostranství před budovami ho zabily padající trosky. Autor nahlíží na obě postavy s notnou dávkou ironie. Joyce nazývá svého exmanžela Usámou, Marshall parádně zkazí svatbu Joyciny sestry se sekulárním Židem Nealem. Oba touží po jediném - co nejvíc toho druhého poškodit, co nejvíc mu ublížit. "Investiční bankéř" Marshall se snaží získat finanční prostředky na akciovém trhu. Na vlastním účtu mu to nejde, i když se snaží sebevíc, ale u Joycina konta aktiva utěšeně rostou, třebaže jí nakoupil samé propadáky. Kalfusovi se věrně podařilo vystihnout nervózní atmosféru, která v New Yorku první měsíce po katastrofě panovala. I banální incident se v manhattanských ulicích mění ve skrytou hrozbu, při níž se obyvatelé instinktivně přikrčí a hledají sebevražedného atentátníka. Kalfusův styl je poměrně civilní, v dějových pasážích se však mění v jednolitý tok vět, jimž čtenář rychle podlehne. Satirický román je skvělou studií rozpadajícího se vztahu dvou lidí, jejichž neshody nedokáže překlenout ani největší tragédie v moderních amerických dějinách.