Odeon strana 29 z 87

Výpravné vydání legendárního šestidílného románu Alexandra Dumase. S ilustracemi Adolfa Borna a v revidovaném překladu vychází generacemi milovaná klasika v překrásném třísvazkovém vydání a v dárkové krabici.

Román Oheň představuje českému čtenáři poprvé ve Francii už známou autorku Marii Pourchet, jejíž přímočarý, až brutální pohled na současnou civilizaci a originální literární styl nezanechají nikoho chladným. Hrdinové příběhu, manažer banky Clément, který sdílí deprese ze světa finančnictví jen se svým psem, a profesorka a matka dvou dcer Laura, zklamaná ze svého života plného kompromisů, odrážejí ve svých osudech nesplněné tužby více generací. Spalující příběh jejich vášně se odehrává na pozadí covidové pandemie, ekologických snah za záchranu planety, globálního zadlužování i dalších témat dneška. Kniha, v níž se sváří touha s peklem, žár s vyhořením, oheň s popelem i beznaděj s humorem, přináší víc než nevšední čtenářský zážitek; je příspěvkem k diagnóze naší palčivé epochy.

Noc nič nezadrží je hlboko osobným, až intímnym rozprávaním autorky o svojej matke Lucile. Nutkavá potreba uchopiť jej život prenasledovala Delphine de Vigan od matkinej samovraždy. Túžila nájsť odpoveď na otázku, prečo bol Lucilin život taký trpký a čo vlastne zapríčinilo jej psychické problémy. Matkina bolesť bola súčasťou Delphininho detstva aj dospievania, formovala ju, no každý pokus o jeho vysvetlenie či pochopenie bol odsúdený na neúspech. Pátrala preto hlbšie v minulosti, u žijúcich príbuzných, v starých nahrávkach, v zachovanej korešpondencii. Neraz sa zasekla, neschopná uchopiť pravdu či zmätená zo zábleskov nesúrodých spomienok. O Lucile píše zo svojho uhla pohľadu, bez pátosu, očami dieťaťa, ktoré bolo nútené rýchlo dospieť. V príbehu sa stretávame so smrťou, s incestom, neverou aj s chorobami, všetkým, čo by iné rodiny zrazilo na kolená. Práve sila, s akou to príbuzní zvládajú, sa tiahne naprieč celým románom. Temnota ja mocná, ale človek sa jej musí vzoprieť.

Neúspěšný spisovatel Fausto opouští po rozchodu s dlouholetou partnerkou Milán a nachází útočiště v horské vesnici. Nečekaně získá místo kuchaře v malé restauraci oblíbené u horalů a vedené srdečnou Babette. I ona před lety utekla z města a vnesla do vesnice trochu přívětivosti. V novém románu autor kreslí obrázky z každodenního života místních obyvatel, v nichž spolu se změnami ročních období zaznamenává i proměnu lidských tužeb a snů.

Slavný příběh o spalovači mrtvol, podivínském Karlu Kopfrkinglovi, je podobenstvím o patologickém vývoji malého člověka k přijetí zla. Filmové zpracování z roku 1968 patří ke zlatému fondu české kinematografie.

Shuggie Bain je nezabudnuteľný príbeh Hugha „Shuggieho“ Baina, milého a osamelého chlapca, ktorý vyrastá v osemdesiatych rokoch minulého storočia na spustnutom glasgowskom sídlisku. Politika premiérky Margaret Thatcherovej oberá mužov aj ich synov o prácu a škótsku metropolu pomaly zachvacuje epidémia drogovej závislosti. Shuggieho matka Agnes by chcela byť svojim deťom vzorom, no namiesto toho je im na príťaž. Sníva o dome s vlastným vchodom a popritom listuje v katalógu zásielkovej služby, z ktorého nakupuje veci na splátky, aby vniesla aspoň trochu farby do ponurého života. Sebavedomie pošliapané záletným manželom si dodáva mejkapom a vyzývavým oblečením. Čoraz častejšie siaha po poháriku a veľkú časť sociálnych dávok, jediného zdroja rodinných príjmov, utráca za silné pivo, ktoré ukrýva v kabelke a popíja z šálok na čaj. Agnesine staršie deti sa dokážu matke vyhýbať, a tak je hlavne Shuggie vydaný napospas jej alkoholovým excesom, ktoré striedajú obdobia triezvosti a úprimnej materskej lásky. Sám pritom zápasí s túžbou stať sa normálnym chlapcom, hoci neustále počúva, že „neni v poriadku“. Agnes syna chráni a podporuje, ale závislosť je silnejšia ako láska k blízkym, dokonca aj k zbožňovanému Shuggiemu. Románov ako Shuggie Bain nevychádza veľa. Strhujúci debut Douglasa Stuarta pripomenie diela Edouarda Louisa, Alana Hollinghursta, Franka McCourta či Hanye Yanagiharovej. Predkladá čitateľovi veľkolepú fresku o živote pracujúcej vrstvy, dojímavý obraz sexuality, závislosti a lásky, ale predovšetkým silný a dôležitý príbeh, v ktorom sa autor vracia do spomienok na vlastné detstvo. Z anglického originálu Shuggie Bain (Picador, London 2020) preložil Milan Kopecký.

Román M. Cunninghama je poctou modle literárního modernismu, anglické spisovatelce Virginii Woolfové. Tak jako autorka ve svém slavném díle Paní Dallowayová popisovala jediný den v životě titulní hrdinky, i Cunningham se soustředí na jeden den v životě tří postav. Hodiny jsou mistrovským dílem - je to ovšem kniha o umírání a bezmoci, ale také o ohleduplnosti a lásce, o tom, že člověk může být hluboce nešťasten, a přesto dokáže najít i kratičké okamžiky štěstí. Za dílo získal M. Cunningham Pulitzerovu cenu a podle románu vznikl úspěšný oscarový film.

Knížka s podtitulem 60 plus jeden fejeton o životě shrnuje autorčinu publicistickou tvorbu z posledních pěti let. V letech 2017–2021 psala měsíc co měsíc fejeton do magazínu Reportér: o společnosti, politice, kultuře, cestování i o sobě. Jen pro knižní vydání připsala poslední text, jakousi pomyslnou tečku za tím vším.

Grossmanův nový román je rodinné drama – příběh tří generací silných žen. Temné události z minulosti otrávily jejich vztahy a neúprosně je přivedly zpět k sobě. Společně se vydávají na cestu na ostrov Goli otok u chorvatského pobřeží. Nyní devadesátiletá Vera zde strávila tři roky ve vězení za Titova režimu v 50. letech, když odmítla zradit svého manžela Miloše, neprávem obviněného z velezrady. Příběh o zranění, které se přenáší z generace na generaci, o děsivé síle tajemství a o lásce, která nevyprchá ani po letech, kdy už milovaný člověk nežije. Příběh odvahy, rodičovské volby a jejích důsledků...

Príbeh mladého Nicholasa Urfeho sa vo veľkej miere odohráva na gréckom ostrove Fraxos, kde prijal miesto učiteľa na chlapčenskej internátnej škole. Nuda a pocit odlúčenia, ktoré ho na ostrove denne sprevádzajú, v ňom prehĺbia pocit osamelosti. Zo rastúcej depresie ho vytrhne až náhodné stretnutie s miestnym usadlíkom. Ten ho očarí svojou osobnosťou, ale postupne vpletie Nicholasa do zvláštnej psychologickej hry. Stiera sa v nej rozdiel medzi realitou a fantáziou a Nicholas pochopí, že nebojuje len o zdravý rozum, ale aj o holý život. Z anglického originálu The Magus (Vintage, London 2004) preložil Jozef Kot.

Maxim Gorkij (1868–1936) je jednou z nejpozoruhodnějších postav ruské literatury. Tento skutečný „muž z lidu“ právě mezi oním lidem čerpal témata pro svá malá i velká díla – a tak je i hodnocení jeho tvorby velmi rozmanité: jedni ho označují za génia a mistra literární epiky, jiní zase za pouhého sběratele laciných banalit. Zvláštní místo v jeho uměleckém odkazu zaujímají povídky, jimiž začínal a jejichž psaní se věnoval po celý život. Jak se zdá, zejména autorovy povídky hravě překonávají propast času, která dělí dobu jejich vzniku a dnešek. Výbor nazvaný Zrození člověka vychází v novém překladu Libora Dvořáka.

Známý provokatér Michel Houellebecq napsal román o tom, jak se z Francie stane islámský stát. Příběh se odehrává roku 2022, kdy politické strany ve volbách raději podpoří fiktivního kandidáta strany zvané Muslimské bratrství, aby se prezidentkou nestala šéfka extrémně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Autor uvedl, že „urychluje historii“. Jeho kontroverzní románová fikce vzbudila nebývalou pozornost a kniha se v mnoha zemích stala absolutním bestsellerem.

Grossmanův nový román je rodinné drama – příběh tří generací silných žen. Temné události z minulosti otrávily jejich vztahy a neúprosně je přivedly zpět k sobě. Společně se vydávají na cestu na ostrov Goli otok u chorvatského pobřeží. Nyní devadesátiletá Vera zde strávila tři roky ve vězení za Titova režimu v 50. letech, když odmítla zradit svého manžela Miloše, neprávem obviněného z velezrady. Příběh o zranění, které se přenáší z generace na generaci, o děsivé síle tajemství a o lásce, která nevyprchá ani po letech, kdy už milovaný člověk nežije. Příběh odvahy, rodičovské volby a jejích důsledků...

Těžko bychom hledali čtenáře, který by už od dětských let neznal – většinou ovšem v úpravách či převyprávěních – jádro tohoto klasického díla anglické literatury. A kolik nejrůznějších robinsonád se inspirovalo během staletí Defoeovým barvitým líčením, které vzniklo v roce 1719. Příběh „zvláštních podivuhodných dobrodružství námořníka z Yorku“ přesahuje svou éru: čteme ho jako nesmrtelný příběh o lidské odvaze, nezdolnosti i zvídavosti. Do češtiny byl Robinson Crusoe přeložen poprvé již roku 1797, důvěryhodný překlad však vyšel až o století později a novější verze pocházejí z let 1920 a 1933. Českému čtenáři se nyní dostává do rukou nový moderní překlad Martina Pokorného.

Bea s pětiletou Agnes žije v přelidněném Městě zahlceném smogem. Agnes trpí úporným kašlem a chřadne Bee před očima. Znečištění vzduchu přesáhlo únosnou mez, ale zdravotní problémy s tím související už nikdo neřeší. Kam totiž jinam jít, když kromě Města existuje už jen Divočina, poslední pás divoké přírody? Jedinou nadějí je ale změna prostředí, a proto se Bea odhodlá k extrémnímu řešení – tím je účast ve výzkumu, který má zjistit, zda lidé mohou žít v divoké přírodě, aniž by po nich zůstávaly nevratné stopy. Nová Divočina předkládá apokalyptickou vizi světa vychýleného z rovnováhy, který se potýká s následky klimatické změny a přelidněnosti. Zároveň je empatickou studií vztahu matky a dcery za vyhraněných okolností a fungování lidské povahy v podmínkách, kdy jde o přežití.

Honoré de Balzac (1799–1850), jeden z nejznámějších francouzských spisovatelů, se proslavil zejména obřím literárním dílem Lidská komedie (1842), v němž se snažil postihnout všechny aspekty života Francie v ponapoleonské době. V deseti povídkách z let 1830–1835 využívá autor témata typická pro tehdy oblíbenou literaturu: nesmrtelnost, smlouva s ďáblem, elixír mládí. Je ironický, vyzývavý, místy rouhačský, filozofuje nad unikajícím smyslem života, krutě se vysmívá poměrům panujícím ve „slušné“ společnosti, děsí svou schopností nahlédnout do temných stránek lidské duše… Většina z těchto povídek v překladu Dany Melanové vychází v češtině poprvé.