Odeon strana 7 z 74

Román přirozeným a vynalézavým způsobem spojuje několik rovin, časových pásem a žánrů - Baťův Zlín, Indii třicátých let, poválečnou Ameriku. Vyprávění začíná náhodným setkáním dvou českých emigrantů v Coloradu, jejichž životní osudy se kdysi prolnuly. V krátkých scénách i ucelených pasážích se před námi odvíjí strhující příběh, v jehož centru stojí milostný vztah Tomáše Kepplera a židovské dívky Ráchel viděný očima jejich syna Daniela. S nástupem okupace Československa a poté, co byla Ráchel odvedena do transportu, se Danielův svět harmonie a bezpečí definitivně rozpadl. Autorka zaujala nejenom tématem, ale i fabulačními schopnostmi, rafinovanou prací s literárním časem a výrazným, svébytným jazykem. Za svůj debutový román získala v roce 2002 ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Dílo bylo přeloženo do čtyř jazyků.

Reedice populárního díla známého latinskoamerického autora. Déle než 51 let čekal Florentino Ariza na novou příležitost, aby mohl Fermině Dazové vyznat nekonečnou lásku, na chvíli, až její 80letý manžel, slovutný lékař, zemře. Tehdy přichází chvíle pro kdysi opuštěného milence. Než se oba staří lidé spolu vypraví po řece Magdaleně, aby nedotčeni zlobou světa vpluli do elysia své lásky, stáčí se autorův pohled do jejich minulosti plné všedních věcí i nepravděpodobné krásy. Geniální vypravěč sestupuje do nížin triviální literatury a líčí své postavy v rozmanitých podobách lásky, lásky romantické i domestikované, lásky `osamělých lovců` i lásky manželské. Na sentimentální příběh z lidové četby navěšuje vlastní vzpomínky a sny.

Skvělá společenská mozaika ze současného New Yorku. V popředí stojí trojice postav, spolužáků z elitní Brownovy univerzity, kteří měli spoustu plánů, snů a předsevzetí. Teď je jim třicet a nejsou o mnoho dál než před deseti lety - kariéra a peníze se jim vyhýbají. Potácejí se mezi frustracemi z osobních selhání a euforickými stavy. Veškerá hra jednou ráno končí: to ráno, kdy narazí první letadlo do Světového obchodního centra. Podle autorky je 11. září kulisa dějin, událost, po které zůstává jen kocovina.

Už nevím, kdy mě napadlo přestat být malou holkou. Žiju ponořená do Deníčku a jedině na jeho stránkách se chovám přirozeně a uvolněně. V něm jsem byla vždycky dospělá, předstírala jsem, že jsem holčička, ale nebyla to pravda. Příliš dospělá pro Deníček a příliš dětská pro okolní svět… Pisatelka deníku Nieve Guerra žije se svou matkou, rozhlasovou redaktorkou, a švédským otčímem, zaměstnancem jaderné elektrárny, na karibském pobřeží Kuby. Šťastné dny dětství končí ve chvíli, když se objeví její biologický otec a dostává ji do péče. Odváží ji na venkov a týrá ji, vězní, nedává jí najíst, zakazuje jakýkoli kontakt s matkou. Po mnoha výstupech je otci odejmuta - poté když si sama rozbije hlavu o trubky v tělocvičně. Deníček z dětství nás uvádí do kubánské reality roku 1978 - záměrně nemotorný styl zápisků malé holky konstrastuje s bezvýchodností situace a přízračnou realitou, kterou nám obratně zprostředkovává. Deníček z dospívání z druhé poloviny 80. let už ukazuje trochu jinou tvář: os

Prózy Kóbó Abeho patří ve světě k nejznámějším dílům z japonské literární produkce druhé poloviny 20. století. Tématem většiny jeho děl je vnitřní svět člověka, u něhož střet s realitou vyvolává pocity zmatku, nejistoty a stresu. Cítí se v ní ohrožen a osamocen a touží z ní unikout. Abeho dílo přitahuje čtenáře originální syntézou skutečnosti a fantastických prvků, satiry a psychologického románu s téměř detektivním napětím, sci-fi a absurdního dramatu, stejně jako inteligentním, místy provokativním humorem. Pro řadu Abeho próz je charakteristická bezejmennost postav. Také zde nám nijak nepojmenovaný vypravěč v první osobě předkládá poznámky v černém, šedém a bílém zápisníku určené jeho ženě. Román Tvář toho druhého je dramatickým příběhem vědce, jemuž výbuch v laboratoři znetvořil tvář. Přes úsilí lékařů zůstává zohyzděn, takže se mezi lidmi zprvu pohybuje jen s obvazem. Neschopen kontaktu s okolím, stává se anonymní, záhadnou bytostí bez tváře. Chce tomu čelit, a proto si vPrózy Kó

Konstantin Biebl se narodil ve Slavětíně roku 1898. Jako osmnáctiletý narukoval do první světové války, sloužil v Haliči a na balkánské frontě. Poté hodně cestoval. Vydal deset sbírek poezie. Nejcennější jsou: Zlom, Zloděj z Bagdadu, Zlatými řetězy, S lodí jež dováží čaj a kávu, Zrcadlo noci. Publikoval dvě knížečky próz inspirované exotismem cest. V listopadu 1950 opustil dobrovolně tento svět. Nový výbor z jeho poezie, sestavený Vladimírem Justlem, doprovázejí kresby Aleny Nádvorníkové.

I v tomto díle nacházíme reálné i fantastické Macondo, jemuž García Márquez zaručil nesmrtelnost románem Sto roků samoty, a řadu známých motivů, které v toku vyprávění nabývají nejrůznějších podob, avšak vždy nesou pečeť autorova mistrovství a humoru. Titulní povídka vypráví o Velké matce, jež byla "jedinou a svrchovanou panovnicí Království macondského" a která určovala chod věcí veřejných i soukromých. S notnou dávkou nadsázky spisovatel líčí, jak na její pohřeb přijel prezident státu i papež, ministři a generálové, ale i královna zelené tykve, moučné juky či královna gujávových plodů. Závěr je mnohem realističtější i relativizující: sotva samotný pohřeb začne a průvod se dá do pohybu, ulice se zaplní smrdutými odpadky a příbuzní se začnou dohadovat o majetek… Soubor osmi povídek, datovaných rokem 1962, přináší texty známé (jako například V tomhle městečku se nekrade nebo Baltazarovo podivuhodné odpoledne) i povídky publikované česky poprvé: Úterní siesta, Takový obyčejný den, Umělé růže a další. Roku 1979 vyšel v nakladatelství Odeon výbor ze tří Márquezových knih pod názvem V tomhle městečku se nekrade. Současné vydání představuje autorovu tvorbu v původním rozsahu.

Londýnské jitro, červen 1923. Paní Clarissa Dallowayová jde do květinářství pro výzdobu na svůj dnešní večírek. Než však tahle událost pro lidi z lepších kruhů nastane, strávíme v její společnosti obyčejný den, který nás nenechá na pochybách, že pod slupkou stárnoucí, průměrné středostavovské paničky bije srdce se stejně vroucí pravidelností, s jakou se na Toweru každou čtvrthodinu hlásí Big Ben. Woolfová však nejenže rozbíjí klišé o jedné snobské madam. Technikou proudu vědomí a s přispěním vedlejších postav tohoto okouzlujícího letního capriccia před námi postupně odhalí skutečné nitro paní Dallowayové, které působí věrněji než sebetrefnější realistický popis, a také její obrovskou žízeň po životě. Próza inspirovala světoznámý román M. Cunninghama Hodiny a stejnojmenný oscarový film.

Šest záhadných a volně propojených povídek a novel o tajemství srdce, snů, zrcadel i záhadách minulosti. Tajemství je věčné, kulisy se mění. Dramatický příběh lásky a nenávisti v titulní novele Listy Markétě nás zavede nejprve do šedesátých let minulého století, kdy se na rekreačním zámečku setkávají dvacetiletí vrstevníci Tony, Shane a Markéta i její stárnoucí muž, lékař Vilém Ryba. Jejich osudy se proplétají až do let devadesátých, kdy do příběhu vstupuje Markétina dcera Dora: historie se opakuje a vše osudově vrcholí. Hrdinkami povídek Sobecký itinerář a Požár v muzeu jsou osamělé ženy, jež svádějí boj se svou melancholií; mladá žena pohřbívá za normalizace "podle itineráře" otce i sebe samotnou. Díky Pozorovateli pronikneme do světa špionážních afér v době sarajevského atentátu. Spánek je příběhem italských umělců a kurtizán v raně barokní Praze - jedna z nich má tajemné sny, po kterých jiní umírají. V magické povídce Jan Richard ze Stříbra líčí autorka ošidný osud českého skláře, který v sedmnáctém století uloupil v Benátkách tajemství skleněných zrcadel, a hodlá jej výhodně zpeněžit, prodat Albrechtu z Valdštejna. Jsou příběhy, které se možná nikdy nestaly, ale přesto je všichni známe: zážitky na pomezí snů, vzpomínek a nejasných tušení… Listy Markétě jsou rozšířeným vydáním autorčiny prvotiny z roku 1996.

Uprostřed jabloňových sadů v úrodné krajině státu Maine leží podivný svět, v němž začíná odysea Homera Wellse. Po několika traumatizujících zkušenostech u adoptivních rodičů se stane natrvalo součástí sirotčince v St. Clouds a jako nejstarší chovanec se učí mladým i starším ženám pomáhat od jejich starostí. Jeho učitelem je zakladatel sirotčince Wilbur Larch, lékař, který vede své soukromé křížové tažení proti zlu, často v rozporu se zákonem. Sledujeme Homerův příběh, jeho snahu stát se užitečným, učednické období v sirotčinci, dospělá léta v moštárně, prazvláštní vztah k manželce jeho nejlepšího přítele, neustálé odchody i návraty…

Komika či absurdní situace jsou pro Irvinga prostředkem, jak poukazovat na vážnější témata. Fred Trumper je dalším z plejády jeho svérázných hrdinů. Má problémy doma, nejen finanční, a řeší je útěkem z rodiny. Autor poukazuje na delikátnost partnerských vztahů i třeba na svéráz amerického univerzitního provozu.

Sedmnáctiletá Kristina Kleinburgerová je ještě panna. Přijíždí z internátu v Berlíně, aby strávila prázdniny s rodiči a oslavila své osmnácté narozeniny… Německá romance se odehrává během čtyřiadvaceti hodin v Malé pevnosti, kde je velitelem její otec.Na žádost matky dostává Kristina učitelku baletu: je jí maďarská Židovka, bývalá primabalerina. Ačkoli má být řeč výhradně o tanci, naivní Kristina se nakonec právě od ní dozvídá pravdu o transportech, koncentračních táborech, o likvidaci Židů…

Nový výbor z poezie oblíbeného a klasického autora doprovázený ilustracemi Zdeňka Sklenáře. Ve výboru nenajdeme Máj, editor Vladimír Justl dal přednost básním, které slavnou skladbu předcházely. V některých textech (včetně překladů z němčiny) však nalezneme metafory příbuzné těm, které známe z Máje.

Komorní milostný příběh, v němž hraje roli tajemství a osudovost, příběh ztrácení a nalézání, návratů k téže ženě, dilema muže, který má vše, o čem dřív mohl jen snít, a přesto tápe v domnění, že skutečnost je jiná, než jak se jemu či nám jeví… Milostný trojúhelník, v jehož středu sledujeme nejprve chlapce jménem Hadžime, trpícího tím, že je jedináček, později dospělého muže, který si vzal dívku ze zámožné rodiny a má s ní dvě děti, Hadžimeho, jenž znovu potkává svou lásku z dětství, tajemnou Šimamoto. Potkává i ztrácí, nalézá, aby ztratil. V neskutečné, mystické noci, která děj graduje až k šílenství, možná vytušíme odpověď na otázku, co se událo: s námi či s postavou knihy? Dílo nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti, v němž autor až obsesivně "operuje" se svými nejvnitřnějšími, palčivými tématy.

Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost. V Bulgakovově groteskním mnohavrstevném mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj `příběh novodobého Fausta` začal Bulgakov psát v r. 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940.