Paseka strana 92 z 95

Ve 3.37 probudí hrdinu románu telefon a noční hovor s matkou rozčeří hladinu vzpomínek. Vrací ho do období dospívání v moravském Přerově, k zážitkům mladého queer chlapce vyrůstajícího v konzervativním průmyslovém městě, navíc v rodině, kde není peněz nazbyt. Vynořuje se prostředí, které trestá odlišnost. Hrdina doslova rozkládá svou paměť, jako když si prohlížíme staré fotografie a hledáme drobné detaily, které mnohdy prozrazují víc než to, co je zjevné na první pohled. Vypráví o matce, otci a dědečkovi, o šikaně, alkoholismu nebo o vyrovnávání se s odlišnou sexuální orientací. Rozebírá na jednotlivé součástky nejen vlastní vzpomínky, ale i jakousi kolektivní paměť celé rodiny. Křehky´ debut je unikátním pokusem vnést do českého kontextu témata světové literatury. Také svy´m stylem by se snadno mohl řadit vedle tvorby autorů, jako jsou Ocean Vuong nebo Édouard Louis. Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky Marek Torčík (1993) je básník, spisovatel a publicista. Pochází z Přerova, žije v Praze, kde také vystudoval anglofonní literatury a kultury na FF UK. V roce 2016 mu vyšla básnická sbírka Rhizomy a od té doby publikoval především časopisecky prózu i básně. V roce 2018 a 2020 se stal jedním z desítky finalistů v česko-slovenské soutěži Básne SK/CZ. Rozložíš paměť je jeho románovy´ debut.

Co znamená domov? A co všechno jej pomáhá utvářet? Královna cestování Frances Mayesová vždy hledala pocit domova, ať už navštívila jaky´koli kontinent. Její dům v italské Cortoně, ktery´ čtenáři a čtenářky autorčiny´ch knih dobře znají, byl pro ni láskou na první pohled. Vše, co se ho ty´ká, líčí v novince přímo vroucně a každy´ detail evokuje vodopád zábavny´ch historek i myšlenek. Mayesová se rozbíhá k rozličny´m tématům, jako je jídlo, zahradničení nebo příroda, vzpomíná také na domovy svy´ch přátel i na chvilková útočiště, která vyvolávají touhu po jiném životě. Nechybí zážitky z cest po Itálii, Francii, Mexiku či americkém Jihu. Místo na světě je kniha o touze po domově.  Frances Mayesová (1940) je americká spisovatelka. Její knihy o kultuře a kuchyni Itálie byly přeloženy do více než padesáti jazyků. Vydala také několik románů a sbírek poezie. Na Sanfranciské státní univerzitě vedla katedru tvůrčího psaní a Centrum poezie. Nyní se věnuje psaní, cestování a obnově historické zahrady. Žije střídavě v Severní Karolíně a v italské Cortoně.

Rozvedený padesátník Sergej Sergejič si nepřeje o moc víc než pomáhat svým včelám v klidu sbírat pyl. Jenže žije na ukrajinském Donbasu, kde se už léta vleče válka s neustálou propagandou. A tak na jaře naloží včely na přívěs a putuje přes několik hraničních přechodů až na Krym… Prostá mise ve prospěch včel ho vede přes nejžhavější místa probíhajícího konfliktu. Dostává se do kontaktu s vojáky i civilisty na obou stranách bojové linie: loajalisty, separatisty, ruskými okupanty i krymskými Tatary, u nichž nakonec nachází útočiště. Navzdory tíživému tématu je román o rozvíjející se krizi na Ukrajině plný černého humoru a groteskních prvků. A kdo jiný než nejslavnější ukrajinský spisovatel – narozený v Rusku a píšící v ruštině – může osvětlit tento nepochopitelný konflikt? Andrej Kurkov je ukrajinský spisovatel, scenárista a publicista. Jeho knihy byly přeloženy do více než čtyřiceti jazyků. Za Šedé včely získal v roce 2022 prestižní francouzskou literární cenu Médicis, za svůj starší román Jimi Hendrix živě ve Lvově (2012) byl v roce 2023 nominován na Mezinárodní Bookerovu cenu. I během probíhající války zůstává na Ukrajině a tamní situaci často komentuje pro evropská a americká média.

Tři generace žen, tři různé osudy komplikované složitou dobou a vzájemnými vztahy. Střídavé vyprávění matky a dcery začíná a končí za sovětského období v Lotyšsku. V centru pozornosti stojí matka, mimořádně nadaná lékařka a intelektuálka, která odmítá kojit svou čerstvě narozenou dceru, aby ji neotrávila svým neštěstím. O mnoho let později se dostává do nuceného exilu na venkov, kde se role obrací: dcera se stává mateřskou pečovatelkou své depresivní matky. Sílu a útěchu nachází dcera v láskyplném vztahu se vzdálenou babičkou. Román Mateřské mléko přední pobaltské spisovatelky se stal fenoménem, vyšel ve dvacítce zemí a do mezinárodní distribuce přichází filmová adaptace, která v domácím Lotyšsku zaznamenala rekordní návštěvnost. Nora Ikstena (1969) je světově nejznámější lotyšská spisovatelka, narodila se v Rize, kde také studovala anglický jazyk a literaturu. Napsala řadu románů, povídek, esejů a získala několik významných cen.

Američan Mariani přijíždí na studijní stáž do Gorbačovova Sovětského svazu, kde se seznámí s půvabnou dívkou Marinou. V její společnosti poznává i moskevskou zlatou mládež, která se za časů perestrojky prohání po městě v západních autech a nic jí nen í svaté. Dramatické vyvrcholení jednoho večírku, na němž hlavní roli sehraje Garry Ardanjanc, syn významného komunistického funkcionáře, ovlivní Marianiho budoucnost víc, než se zpočátku mohlo zdát. Kam se vyvine Američanův příběh, který hrdina proží vá ve společnosti své lásky Mariny a tajemné bytosti Čching v Rusku, Římě a na nejmenovaném ostrově v asijských tropech? Minulost nikdy nekončí, a tedy vlastně neexistuje; cokoliv, co se událo, nás může nečekaně zasáhnout.

Čtyři muži pod jednou střechou. Bez rodiny, bez partnerky, zaměstnání, bez vyhlídky. Nad vodou je drží právě ta střecha nad hlavou a také pouto, které mezi nimi vzniklo. Autor (ich forma) lehce načrtává osudy svých dočasných souputníků a sám prožívá únorový čas jako krizové období, které musí pominout.

Karel VI. (vládl 1711–1740), poslední mužský Habsburk, byl panovníkem, za jehož vlády dosáhla říše domu rakouského největšího územního rozmachu a k vrcholnému rozkvětu dospěla také středoevropská barokní kultura. Česká korunovace tohoto císaře a jeho manželky Alžběty Kristýny roku 1723 v Praze byla největší světskou slavností své epochy. Kniha přináší vedle životopisů panovnického páru a podrobného vylíčení událostí korunovačního roku také analýzu politického podtextu jednotlivých slavností, v němž se kladl důraz na nedělitelnost habsburské říše a na naděje spojené s očekávaným narozením „českého prince“ – Karlova vytouženého mužského potomka. Součást publikace tvoří rozsáhlá obrazová a textová dokumentace.

Zřejmě nejúspěšnější historický román známé anglické autorky líčí na barvitém pozadí Anglie počátku 13. století umělecký růst i životní tragédii mladého sochaře a stavitele Harryho Talvace, obdařeného výjimečným nadáním i věrnou láskou milované Gilleis, opakovaně však stíhaného nemilosrdným osudem. Pargeterové se v dramatickém ději - rozvíjeném dále v románech Zelená ratolest a Šarlatové zrnko - zdařilo podat působivý příběh lásky a přátelství a zároveň vykreslit středověkou Anglii v široké škále jejích živých a přesvědčivých podob.

Základ Kárnetovy eseje nazvané Posmrtný deník vznikl jako odpověď na dvě anketní otázky Václava Havla, které tazatel položil některým exulantům během své návštěvy v New Yorku v roce 1968: „Chtěl byste přijet do Prahy na návštěvu?“ a „Chtěl byste se tam vrátit natrvalo?“ Kárnetův text měl v roce 1968 vycházet na pokračování v Literárních listech, resp. být na doporučení Václava Havla vydán celý v Československém spisovateli. Vzhledem k posrpnovému vývoji k realizaci knižního vydání již nicméně nedošlo. Eyes Only představuje text, v němž se přirozeně mísí soukromé, velmi volně pojímané úvahy deníkového charakteru, spolu s úvahami politickými. Jedná se o otevřenou zpověď, pozorování sebe sama, v první části uvozenou strhující a obsahově hutnou, vpřed pádící „řízenou“ asociativní metodou. Útržkovitý charakter, těkání z jednoho tématu na druhé ústí v pocit, že se vše děje neuspořádaně, takříkajíc přes sebe, najednou – ovšem tak, jak se děje „najednou“, ve své celistvosti, i sám život.

Dřív než byl stvořen marvelovský vesmír, dřív než nad Gothamem přeletěl netopýří muž, zrodil se ve viktoriánské Anglii největší superhrdina všech dob – Sherlock Holmes. Poprvé se objevil v románu Studie v šarlatové před 140 lety, jeho hvězda však nepřestává zářit. Geniální mozek, výstřední povaha i náchylnost k drogám fascinují generace čtenářů i tvůrců. Teprve však v této komiksové knize máme možnost vstoupit přímo do detektivovy hlavy, do Sherlockova legendárního „paláce myšlenek“. Londýn sužují záhadná zmizení a stopou se zdá být vstupenka na kouzelnické představení. Každá strana komiksu slibuje nejen potěšení z překvapivých a detailních ilustrací, ale hlavně další krok k vyřešení zločinu. Pátrání se totiž odvíjí přímo před našima očima jako červená niť, kterou můžeme při listování opakovaně hledat a sledovat. Originální Sherlockův příběh, jehož výtvarná stránka českému čtenáři připomene třeba Káju Saudka, ocenili evropští knihkupci i porota slavného festivalu v Angoul?me.

Jeden z nejznámějších textů Starého zákona, o jehož přetlumočení se vedle teologů odedávna pokoušeli nejlepší evropští básníci, se klene mezi úchvatným opěváním milostného citu a více či méně mystickými významy těchto slov. Nejkrásnější z písní Šalomounových v nejkrásnějších českých básnických překladech od Bible kralické po dva dosud nepublikované - v Izraeli nedávno zesnulého českého básníka Čana a významného českého hebraisty Milana Balabána - doprovodí zasvěcená stať tohoto předního vykladače právě této biblické pasáže a básníka v jedné osobě.