Paseka strana 94 z 111

Barvitá a se smyslem pro ironii, zkratku i výstižný detail psaná rodinná sága italské rodiny Falconeových je soustředěna kolem městečka Grottole v kraji Basilicata a pokrývá více než století od sjednocení Itálie až k pádu berlínské zdi. Košatě se rozvíjející příběh, počínající postavou zámožného statkáře dona Francesca, který nesvolí se svatbou se svou životní družkou ani poté, co mu porodí šestici dcer, a končící životními osudy jeho prapravnučky Gioi, rozhodnuté ze stojatých vod domova navždy odejít, aby se po řadě peripetií přece jen vrátila, vrší před čtenářem nespočet postav, naplněných i nenaplněných lásek, dřiny i věčných snů, jež jako by nacházely svůj protipól v místním bezčasí a postavě Gioiny babičky, která „je tady už tisíc let“. Živě vykreslený svět Grottole a jeho obyvatel vynesl autorce r. 2007 cenu Campiello, překládá se do více než deseti jazyků a práva na jeho zfilmování již zakoupila společnost Warner Brothers.

Třetí z autorových autobiografických románů se ohlíží za 77 lety autorova života. Na rozdíl od předchozích memoárománů tato kniha neponechává žádný prostor fabulaci. Kohout se v ní znovu vrací k 50. a 60. letům, k pražskému jaru, Chartě 77 a letům disentu nově pak k letům nechtěné emigrace, hektické době listopadu a prosince 1989 i k letům následujícím. Nový pohled na jeho osudy v letech 1968-1989 mu přitom poskytlo studium rozsáhlého svazku, který na něj vedla StB.

Dějiny druhé světové války jsou i dnes, po více než šedesáti letech od jejího konce, stále žádaným a vyhledávaným tématem. Práce historiků z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pod vedením Jaroslava Hrbka se snaží ozřejmit problematiku osvobozování Československa v širokém kontextu dějinných událostí. Autoři se soustředili především na rovinu mezinárodně-politickou, tedy na objasnění složitosti zápasu o obnovení a mezinárodní uznání republiky v původních hranicích, a dále na rovinu vojenskou, kdy popisují nejen průběh bojů na československém území, ale podávají i obecný nástin vojenských operací v daném období. Ve dvou dílech autoři shrnují politický a vojenský vývoj československé otázky od počátku války, popisují proměny vztahu velmocí k exilové reprezentaci a především politické okolnosti, které vedly k začlenění Československa do sovětské sféry vlivu.

Druhý díl středomořské řady líčící nejvýznamnějšího střetnutí italského a britského loďstva za celou druhou světovou válku. Odehrávalo se u mysu Matapan, jižní výspy řeckého poloostrova Peloponésos, v posledních dnech března 1941. A protože k němu došlo v době, kdy se v tomto strategicky důležitém prostoru začala rovnováha sil nebezpečně vychylovat ve prospěch mocností Osy, byl jeho výsledek o to cennější a značně ovlivnil celkovou situaci i zbytek války ve Středomoří.

Třetí díl čtyřdílné publikace začíná britsko-francouzským konfliktem mezi dvěma nejsilnějšími evropskými mocnostmi o ovládnutí světových námořních tras a tím i o prvořadé postavení při budování koloniálních impérií. Hlavním vítězem sedmileté války se stává Velká Británie, avšak její kolonie v Severní Americe se vzbouří a vyhlašují nezávislost. Vznikem USA a později i celé řady nezávislých států se evropská západokřesťanská civilizace stává civilizací euroatlantickou. Ve vnitřním životě poražené Francie osvícenská duchovní revoluce vyústí v krvavou revoluci politickou a v důsledku napoleonských válek se principy právního státu, tržního hospodářství a občanské společnosti rozšíří po celém kontinentě. Procesem utváření moderních evropských národů jsou zasaženy také české země, kde za základ národnostní identity přestává být brána příslušnost k teritoriu a zdůrazňuje se příchylnost k mateřskému jazyku. Konkurence mezi Čechy a Němci, případně dalšími etniky, v rámci Čech, Moravy a Slezska, ale i v rámci habsburské monarchie vede k nebývalému ekonomickému a kulturnímu povznesení českých zemí. Na druhé straně tentýž proces má za následek zrod moderního šovinismu, který je jednou z příčin první světové války.

Autor seznamuje v knize, která se čte téměř jako detektivka, s nejnovějšími objevy vycházejícími ze studia lidské mitochondriální DNA. Čtenář se tak dočte o metodách studia DNA ve fosilním materiálu, o genetice ledovcového muže , o případu muže z Cheddaru , identifikaci ostatků carské rodiny, vyřešení záhady původu Polynésanů, problému jednoty a stáří lidstva a osídlení Evropy. Na základě svých výzkumů lidské mitochondriální DNA, předávané pouze na děti ženského pohlaví, dospívá autor k názoru, že všichni Evropané pocházejí ze sedmi žen, sedmi pramatek, které přišly do Evropy v různých dobách v průběhu uplynulých 45 000 let. Tento objev také významně podpořil teorii, podle níž je třeba kolébku dnešních lidí hledat v Africe. Genetický výzkum tak vnáší nové světlo do lidské historie.

Známý americký prozaik se ve svém posledním románu nechal inspirovat historickými prameny a legendami, nesrovnalostmi v Shakespearově dramatu i vlastní fantazií k příběhu, jehož obsah lze shrnout jako odpověď na otázku: co vlastně předcházelo tragickému ději Hamleta? Updikeovo pojetí, vracející se ke Gertrudině mládí a vnucenému sňatku s Hamletovým do sebe zahleděným otcem a podrobně popisující motivy jejího románku s královým mladším bratrem, je pozoruhodným doplněním tradičního obrazu Hamleta i svébytným citovým dramatem, jež nadchne každého příznivce historického žánru.

Mladá americká novinářka vyhledá v létě roku 1968 v ústraní žijícího bývalého francouzského premiéra Édouarda Daladiera, aby se po třiceti letech pokusila objasnit zákulisí mnichovské dohody, a navzdory počátečnímu odmítnutí nakonec získá svolení, aby pro svou práci využila politikův soukromý archiv i vzpomínky, s nimiž se jí rozhodne svěřit. Před čtenářovýma očima se tak začíná odvíjet strhující drama osudného zářijového dne roku 1938, doprovázené výstižnými psychologickými portréty jeho hlavních aktérů a popisy jejich konfrontací i společného úsilí dospět ke vzájemně přijatelné dohodě, jež má na úkor osamoceného a k jednání nepřipuštěného Československa „zachránit všeobecný mír“. Román současného francouzského prozaika a publicisty mistrně oživuje historickou událost, jež významně ovlivnila osud Československa i Evropy a stala se symbolem hanebné politiky ustupování agresi a porušování mezinárodního práva, a vedle fascinujícího čtenářského zážitku přináší i řadu podnětů k zamyšlení nad procesem utváření lidské paměti, nezřídka se snažící překrucováním skutečnosti uchránit člověka před tíhou vlastního svědomí. Filmovou verzi knihy připravuje ve spolupráci s Václavem Havlem režisér Miloš Forman.

Jak lidský druh v průběhu dějin ovlivnil klima? Jak ovlivňovaly výkyvy klimatu život našich předků? Autor nám fascinujícím způsobem osvětluje všechno, co bychom měli vědět o historických změnách klimatu a jejich kulturních důsledcích od holocenu po 21. století. Jeho vědecký záběr přitom sahá od věd přírodních k vědám společenským, opírá se o geologii, klimatologii, paleontologii, archeologii, o kulturní historii a mnoho dalších oborů. Kniha v roce svého prvního vydání (2007) úspěšně vstoupila na pole současných diskusí o globálním oteplování a do počátku roku 2008 byla vydána již třikrát.

Stripy Simona Tofielda se staly v nejrůznějších médiích od internetu po deníky takřka kultovními. Krátké animované skeče jsou velmi populární i na YouTube. Simonův líný a zlomyslný kocour v nich dělá svému majiteli nejrůznější naschvály, stejně jako dalším zvířátkům, které žijí u nich na zahradě a v okolí domku. Občas je za to po zásluze potrestán, většinou ale vychází ze svých kočkovin jako vítěz.

Třetí vydání knihy úspěšného autora.

Napoleonské války znamenaly další finanční zátěž pro obyvatele panství a opětovné transporty vojsk přes vlatavský most (…) Průjezdy vojs, odvody mladých mužů i deputátní dávky armádě pokračovaly až do konce konečné Napoleonovy pořážky u Waterloo 18. června roku 1815. Panský direktor Pollinger oznámil na konci války, že Týnem nad Vltavou prošlo po dřevěném mostě více než 50 000 vojáků.

Kapesní příručka vydávaná každoročně renomovaným britským týdeníkem The Economist a určená odbornému publiku i běžnému čtenáři nabízí v přehledném tematickém uspořádání nepřeberné množství statistických údajů týkajících se světové ekonomiky, průmyslu a zemědělství,životního prostředí, kultury a dalších sledovaných kategorií. Součástí knihy jsou statistické profily všech zemí světa zahrnující zákla...

Když prozaický cyklus Květy Legátové Želary vyšel roku 2001 v nakladatelství Paseka poprvé, málokdo tušil, že se dílo neznámé autorky stane literární senzací. Realistické a nesentimentální líčení leckdy krutých osudů lidí z fiktivní beskydské vesnice od té doby zaujalo desetitisíce českých čtenářů a kniha, rok po vydání vyznamenaná Státní cenou za literaturu, byla již přeložena do pěti jazyků. Její titul nese i úspěšný film Ondřeje Trojana z roku 2003, natočený podle novely Jozova Hanule, jež sérii želarských příběhů uzavírá. Ucelený a vnitřně nápaditě propojený soubor osmi baladických a současně naturalistických próz, zasazených do období mezi světovými válkami, představuje veskrze moderní dílo, jež svou jedinečnou poetikou i tématem touhy po svobodě a hledání vyššího smyslu lidského konání bezpochyby osloví ještě řadu čtenářských generací.

Česká společnost došla v dekomunizaci mezi srovnatelnými zeměmi střední Evropy nejdále. Byl schválen lustrační zákon i zákon o protiprávnosti komunistického režimu, byly rehabilitovány případy komunistického bezpráví, došlo k restitucím. Po celou tu dobu zasedali v parlamentu komunističtí poslanci. Snažili se dekomunizační procesy zpochybnit i zablokovat. KSČM začala místo očekávaného kolapsu posilovat své postavení u voličů i mezi politickými stranami. Autoři hledají odpověď na otázku, čím si polistopadoví komunisté tuto shovívavost, vstřícnost a úctu zasloužili.

Ona je krásná, mladá, bohatá, vdaná a neuspokojená. On je krásný, bohatý, úspěšný, svobodný, záletný a manželův nadřízený. Svůj cizoložný vztah prožívají současně jako jedinečnou milostnou vášeň na hranici zbožnění a jako její neustálou estetizovanou inscenaci hraničící s rituálem. Avšak ve chvíli, kdy jsou vlivem okolností - jsme ve třicátých letech 20. století a on je Žid - odkázáni čistě jen na lásku v neředěném stavu, chytí se vzdor intenzitě svého citu do pasti, kterou si svými maximalistickými nároky sami připravili. Jeden z největších milostných románů světové literatury 20. století patří zároveň k úhelným dílům francouzsky psané prózy po druhé světové válce.