Paseka strana 101 z 111

Kniha rozhovorů s bývalým ministrem zahraničních věcí vznikala v průběhu posledních tří let. J. Zieleniec odpovídá na řadu otázek týkajících se českého politického života, ale především odhaluje svůj pohled na svět a jeho problémy. V jednotlivých kapitolách hovoří o úloze národů na konci dvacátého století, o socialismu a kapitalismu, o náboženství, o rodině, o smrti, o přátelství a o dalších převážně nadčasových tématech.

Druhý díl čtyřdílné publikace začíná obdobím, kdy před evropskou civilizací vyvstávají dvě osudové hrozby. Vnější představuje osmansko-muslimská expanze a vnitřní náboženský rozkol mezi katolickou církví a církvemi reformovanými, který nikoli náhodou evokuje předchozí rozchod mezi východním a západním křesťanstvím. První z nich je těžce postiženo pádem Konstantinopole do rukou osmanských Turků a obnovuje se v ruském prostředí, avšak druhé se koncem 15. století energicky vydává na cestu poznávání a dobývání mimoevropského světa, v němž mu nezabrání ani dlouhotrvající náboženské války. Jejich vyústění se osudově dotýká i politického a duchovního vývoje českých zemí. Stavovská opozice je poražena po déletrvajícím soupeření se sílící panovnickou mocí rakouských Habsburků a v souvislosti s rekatolizací jsou položeny základy moderního státu. České země se zdánlivě rozplývají v rámci habsburské monarchie, nicméně i tak se podílejí na jejím velmocenském postavení v Evropě.

Historik Karel Kaplan a spisovatel Pavel Kosatík spojili síly při práci na publikaci, jež přináší biografické portréty významných komunistických pohlavárů, kteří řídili stát po únoru 1948. Jména Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Václava Kopeckého, Alexeje Čepičky, Rudolfa Slánského, Viliama Širokého a dalších máme v povědomí všichni. Co o nich však víme skutečně – mimo toho mála, jež kdysi oni sami váhavě svěřili veřejnosti? Byli to zločinci svým založením, nebo naopak „géniové průměrnosti“, kteří zůstávali u moci, neboť se nechávali nést svým osudem? Kniha přinese množství dosud neznámých faktů o pozadí fungování komunistické moci v padesátých a šedesátých letech. Pokouší se zároveň odpovědět na otázku, jaký byl osobní podíl komunistických představitelů na konkrétní podobě režimu..

Kalistova pouť po hradech a zámcích předkládá nejen historické monografie jednotlivých šlechtických sídel, ale zároveň ucelený pokus o historii české šlechty od jejího vydělení se z knížecích družiníků na sklonku 12. století do druhé poloviny 16. století. Autor zároveň autor podniká i výlety do období barokního či do romantismu 19. století. Převzaté vydání v Odeonu z roku 1993.

Detektivní román o umění, starých tiscích a těch, pro něž jsou knihovny cennější než jejich vlastní život. Teatrální vražda ve zbrusu nové pražské ústřední knihovně na Letné je jako ruská matrjoška, ale je to neustále pachatel, kdo panenky jednu po druhé otevírá, aby před policisty nakonec vítězoslavně otevřel tu poslední, nejmenší. Samozřejmě že v ní nic není, protože policisté celou dobu viděli pouze to, co chtěli vidět. Nakonec se ukáže, že vrah byl ve skutečnosti obětí, ale možná bylo všechno úplně jinak. Dramatické události zasazené do temné atmosféry, v níž je smrt neustále na dosah ruky, nejsou cílem vyprávění, ale metaforou o smyslu práce historika a významu historie pro budoucnost.

Známý astrofyzik a autor knihy The Physics of Star Trek poodhaluje ve své nejnovější práci roušku tajemství nad historií atomu kyslíku od vzniku částic ve velkém třesku přes tvorbu prvků ve hvězdách až k úloze kyslíku pro život organismů. Přitažlivým způsobem seznamuje s málo známými fakty z teorie elementárních částic a podává základy termodynamiky a atomové fyziky. Čtenář tak v knize najde všechno to, co se nemohl dozvědět z knih Hawkingových, Weinbergových či Daviesových.

Polský básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z r. 1980, se ve své deváté knize vydané v českém překladu představuje poprvé původní básnickou sbírkou. Lapidárně pojmenovaný svazek veršů z roku 2000 lze považovat za vyvrcholení Miłoszovy ponobelovské tvůrčí etapy: devadesátiletý básník se v něm s fascinující ostrostí pohledu ohlíží za svou životní poutí, básnickými druhy a tragičností i krásou světa, do jejichž podstaty se s nepolevujícím zápalem opětovně pokouší proniknout.

Sedmý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana.

6. června 1944 v časných ranních hodinách byla zahájena největší námořní výsadková operace v dosavadní historii – invaze Spojenců na normandské pobřeží – a byla tak konečně otevřena dlouho odkládaná druhá fronta v Evropě. V úspěšné knize, jež vychází v novém vydání, předkládá autor napínavé vylíčení všeho, co předcházelo a následovalo hodinu H, kdy čluny s prvními britsko-americkými jednotkami přirazily k francouzskému pobřeží.

Šestadvacetiletý Harry Angstrom, někdejší hvězda středoškolského basketbalového týmu, pociťuje s ubíhajícími roky stále tísnivěji vlastní roli bezvýznamného jedince nemilosrdně pohlcovaného a manipulovaného okolím. Zoufalá snaha uprchnout před neuspokojivým stavem vlastního manželství, bezperspektivním zaměstnáním v provinčním městě i pochybami o sobě samém jej nakonec dovede až ke skutečnému útěku, který však místo řešení přináší jen další komplikace… První díl Updikeova románového cyklu, sledujícího na osudech oblíbeného hrdiny poválečné proměny života amerických středních vrstev, lze číst jako příběh o útěku před odpovědností, zároveň však i vnímat jako působivý obraz moderního člověka nuceného neustále bojovat s vědomím smrtelnosti a omezenosti vlastních možností.

Nový román Rekviem na Východ francouzského prozaika ruského původu Andreie Makine je jakýmsi pandánem k Francouzskému testamentu, jímž byl Makine před časem představen českým čtenářům. Jeho protagonista, vojenský lékař, který se nechal najmout do služeb sovětské rozvědky, se tváří v tvář rozpadu Sovětského svazu a změně režimu ocitá před rozhodnutím, zda pokračovat v dosavadní práci, a jeho vzpomínky a úvahy se v autorově podání stávají jakousi rekapitulaci sovětských dějin dvacátého století. Románem, sledujícím osudy tří generací vypravěčovy rodiny, přitom prolíná řada silných příběhů zasazených do širšího kontextu ruské občanské války, druhé války světové i současnosti, poznamenané rozpadem jistot spojených se zanikajícím sovětským režimem. Tak jako ve Francouzském testamentu, i v nové knize se Makine projevuje jako suverénní vypravěč schopný okouzlit čtenáře poetickým a přitom úsporným jazykem i emočně silnými výjevy, aniž by sklouzl k topornosti či patetičnosti. I pro tyto kvality patří Rekviem za Východ bezpochyby k tomu nejvýraznějšímu z jeho dnes již rozsáhlého díla.

Postavami této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět vesničtí obyvatelé, které čtenáři znají z předchozí povídkové sbírky Želary. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, ukrývající se v zapadlé horské vesnici před nacistickým pronásledováním, jež zde v prostředí zcela odlišném od intelektuálního klimatu velkoměsta nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému muži. Na motivy novely Jozova Hanule natočil režisér Ondřej Trojan podle scénáře Petra Jarchovského film Želary (2003) a kniha již byla přeložena do deseti jazyků.

Po autobiografickém románu a obsáhlém výboru z veršů přichází Jiří Rulf s další prací, kterou lze označit za bilanční. Komorní novela Jmenuji se Offenbach o milostném vztahu stárnoucího spisovatele k mladé ženě se odehrává na pozadí „velkých“ dějin 20. století a je současně analýzou nevalného stavu vědomí společnosti v dnešních časech. Autor si klade otázku, zda zesurovění doby je dáno stále se na povrch deroucí živočišnou podstatou člověka, kdy se z něj stává „nahá opice“, jednající jen podle svých instinktů, nebo kulturním úpadkem, který kolem sebe spatřuje. Toto hlavní téma knihy, jež se vydává ve stopách myšlení Canettiho a Lorenze, provází řada úvah o zvěcnění vztahů, odcizení, umění a poslání literatury, ale také třeba o kýči a zvonech. Novela napsaná nenápadným, strohým, ale zároveň poetickým stylem ovšem nerezignuje ani na příběh, jehož víc než překvapivé vyústění ponechává člověku naději.

Druhá československá republika (říjen 1938 - březen 1939) představuje krátké, ale historicky nesmírně důležité období, jež je možno charakterizovat hlubokou krizí čs. státnosti. Rozvinula se takřka celospolečenská diskuse o praktickém smyslu vytvoření čs. republiky v roce 1918, o možných politických, ekonomických a kulturních východiscích z dané situace, objevila se kritika privilegovaných osobností i společenských skupin, jež ztělesňovaly čs. státní ideu. Málokdo tušil, že dny druhé republiky jsou sečteny v důsledku strategických záměrů Třetí říše a separatistické činnosti slovenských národovců .

Soubor osmi povídek a jedné delší novely od známého českého spisovatele, který prožil léta v Paříži a procestoval podstatnou část světa. Všechny prózy mají dva společné jmenovatele: odehrávají se v jakémsi blíže neurčeném přístavu a jejich protagonisté se

Třetí díl prvního českého vydání rozsáhlé japonské románové ságy z počátku 11. století, která je pro svou psychologickou hloubku i fabulační strukturu považována za vůbec první román. Řetěz alegoricky laděných romantických epizod, líčící osudy idealizovan