Paseka strana 100 z 111

Nová kniha mimořádně talentované dánské prozaičky zaujme podobně jako předchozí Představa o nekomplikovaném životě s mužem úsporným, ale efektivním stylem, jímž autorka dokáže vystihnout nevzrušivost všedního života svých hrdinek i skrytá dramata odehrávající se v jejich nitru. Protagonistky jejího třetího románu, sestry Jane a Tine, pracují jako prodavačky v obchodě s parfumerií na trajektu mezi Německem a Dánskem a nevybočují ze stereotypu životního stylu dánského venkova, obě však selhávají ve schopnosti soužití se svými partnery a zůstávají uzavřeny v „tiché existenci“ ženského světa, který dokáže své obyvatelky jedinečně obohacovat, ale i stále silněji tížit…

Pátý svazek obsáhlé práce mapuje dějiny českých zemí od roku 1402 do roku 1437.

Osm dialogů, jak své dramatické texty nazývá Květa Legátová, zařazených do svazku Posedlá a jiné hry vznikalo v dlouhém rozmezí zhruba čtyřiceti let počínajícím druhou světovou válkou. Jejich časové zařazení je obtížné, neboť nejsou datovány, doba jejich inscenace je často desetiletí vzdálena od jejich napsání a autorka sama si nikdy nevedla žádný archiv. Přesto však vytvářejí jednotný celek spojený moderní poetikou, situacemi s absurdními rysy a autorčiným kritickým dialogem s dogmatickým myšlením.

Český antisemitismus na konci 19. století Autor zaplňuje jednu z mezer v historiografii zabývající se českými dějinami a líčí vznik, vývoj a projevy moderního antisemitismu v české společnosti na konci 19. století a zasazuje je do kontextu vzestupu evropských antisemitských hnutí. Nepřeceňuje přitom národnostní konflikt mezi Čechy a Němci v českých zemích, věnuje se i vývoji katolického či křesťansko-sociálního antisemitismu a sleduje, jak vývoj českého antisemitismu souvisel s formulováním protiliberálních a později protisocialistických společenských a hospodářských teorií a jak byly tyto teorie integrovány do programu či propagandy českých politických stran.

Další svazek edice Smil - jazykem o jazyce obsahuje šedesát šest variací na téma Kde domov můj?, od romantických přes poetické až po zcela satirické, doplněných třemi studiemi Martina Svatoše, Pavla Spunara a Vladimíra Macury, které zazněly na symposiu o české hymně, konané v roce 1993.

Známý spisovatel Zdeněk Šmíd nás provází po dvou řekách – Mži a Berounce –, které jsou vlastně řekou jedinou. Po předchozích literárních putováních autora kolem jihočeských řek (v nakladatelství Paseka vyšly knihy Otava 2005 a Lužnice 2008) se autor tentokrát obrátil na západ od Prahy, aby nám představil svět kolem Mže i Berounky, historii krajiny a slavných měst, které na nich leží, příběhy a pověsti kolem říčních údolí, nevšední krásu jejich přírody i osudy významných lidí spojených s řekou a s jejím okolím. Zdeněk Šmíd vypráví hned vážně, hned s humorným nadhledem, poetickým i čtivým jazykem, který nezapře hlubokou znalost míst, o nichž se dozvídáme. Kniha je obohacena i mnoha fotografiemi ze současnosti i z bohaté minulosti řeky. Nechybí ani obrazové přílohy, jimiž nás autoři seznamují s barevnou krásou kolem řek, které se vyplatí navštívit, či na nich dokonce vyplout na kánoi.

6. června 1944 v časných ranních hodinách byla zahájena největší námořní výsadková operace v dosavadní historii – invaze Spojenců na normandské pobřeží – a byla tak konečně otevřena dlouho odkládaná druhá fronta v Evropě. V úspěšné knize, jež vychází v novém vydání, předkládá autor napínavé vylíčení všeho, co předcházelo a následovalo hodinu H, kdy čluny s prvními britsko-americkými jednotkami přirazily k francouzskému pobřeží.

Příručka je určena nejen odborníkům a studentům historie, nýbrž všem zájemcům o soustavný průzkum minulosti vlastního rodu. Kromě základních informací o genealogii (rodopisu) a vysvětlení speciální terminologie poskytuje praktický návod ke studiu archivních pramenů a uspořádání údajů o předcích do genealogických systémů - tzv. stromečků . Druhé vydání příručky je revidováno podle nejnovějšího znění zákona o archivnictví.

Pohádky známého amerického prozaika Jamese Thurbera si pro jejich originální příběhy, jazykovou vynalézavost a hravost i autorův svérázný humor oblíbilo již několik generací dětských i dospělých čtenářů a právem jsou dnes řazeny do zlatého fondu moderního pohádkového žánru. Titulní příběh souboru Thurberových próz Třináctery hodiny, O bílé lani a Báječné O začíná na osamělém hradě, který obývá zpupný vévoda ve společnosti své neteře princezny Saralindy a třináctera hodin, jež před lety zastavila vévodova ledová ruka. Když se o princezninu ruku přijde ucházet pod maskou potulného pěvce princ z daleké země, úskočný vévoda se mu chystá podobně jako jeho předchůdcům jeho úmysl překazit nesplnitelným úkolem. Léčka se však záhy začne obracet proti němu…

Jeden z nejznámějších textů Starého zákona, o jehož přetlumočení se vedle teologů odedávna pokoušeli nejlepší evropští básníci, se klene mezi úchvatným opěváním milostného citu a více či méně mystickými významy těchto slov. Nejkrásnější z písní Šalomounových v nejkrásnějších českých básnických překladech od Bible kralické po dva dosud nepublikované - v Izraeli nedávno zesnulého českého básníka Čana a významného českého hebraisty Milana Balabána - doprovodí zasvěcená stať tohoto předního vykladače právě této biblické pasáže a básníka v jedné osobě.

Památníček je určen pro zápisky o děťátku od okamžiku jeho narození. Je bohatě vyzdoben ilustracemi Marie Fischerové-Kvěchové a doprovázen klasickými dětskými básničkami Jana Nerudy, Josefa Václava Sládka a Františka Hrubína.

V edici Zmizelé Čechy představuje autorka obrazovou dokumentaci zaniklých památek a jiných nemovitostí Liberce a jeho bezprostředního okolí.

Obsáhlý životopis dodnes rozporně hodnoceného prvního prezidenta Československa z pera francouzského historika, profesora pařížské Sorbonny. Mimo svou vlast byl Masaryk považován za nacionalistického vůdce, zatímco ve vlastní zemi byl terčem nacionalistů. Jednou je očerňován jako muž levice, podruhé pravice, je popírán jeho náboženský cit, nebo se jeho myšlení považuje ze příliš náboženské, je označován za myslitele akademicky zkostnatělého i za nonkonformistu, za konzervativce i za smělého pokrokáře.

Příručka o významu námětů a symbolů ve výtvarném umění od středověku po pozdní osmnácté století, o příbězích, jež umění líčí, a lidech, jež znázorňuje. Je psána se záměrem pomoci laickým milovníkům umění pohlížet na obrazy a plastiky s větším porozuměním. Je věnována převážně křesťanským a antickým tématům, jak se vyskytují na západě: čerpá nejen z kanonických biblických knih, ale i z legend, apokryfů a spisů středověkých autorů; zahrnuje nejen bohy a bohyně řecké a římské mytologie, ale i legendární či jiné hrdiny starověké historie a také postavy morální alegorie, romantické epické poezie a žánrového malířství severní Evropy. Český překlad byl doplněn o postavy a reálie z českého a slovenského prostředí.

"Často se chvástám, že se smrti nijak zvlášť nebojím, ale na druhou stranu trpím těžkou závislostí na životě a slyšel jsem, že abstinenční příznaky člověka zaskočí," komentuje svůj úděl světem protřelý aristokrat, obchodník s uměním, zhýralec a hrdina proti své vůli Charlie Mortdecai, vracející se na scénu v novém dobrodružství, které má vystavit jeho důmysl i fyzickou odolnost ještě náročnější prověrce než předchozí konfrontace s nelítostnými protivníky z řad britské policie. Úkol, kterým je pověřen svou půvabnou a pohádkově bohatou manželkou Johannou a jímž není nic menšího než spáchání atentátu na britskou královnu, je jen první z řady zkoušek, v nichž je Charliemu posléze souzeno projít vražedným kursem v tajném ženském výcvikovém středisku, v přestrojení za jezuitského kněze převézt z Číny do USA zásilku heroinu nebo se utkat s obávanou Mezinárodní unií čínských číšníků, aniž by tušil skutečný smysl své komplikované mise. Navzdory těmto ranám osudu však neztrácí smysl pro humor a v průběhu líčení čtenáře potěší mimo jiné nezapomenutelnými postřehy na téma léčby kocoviny, užitečnosti rozličných typů střelných zbraní, blahodárného účinku ústřic na sexuální potenci či tajemství úklidu toalet mezinárodních hotelů.

Ve své knize profesor Jiří Krupička načrtává svou představu stavu dnešního světa a perspektivy, kterou má lidský rod před sebou. Lidstvo, směřující stále rychleji do pasti neomezeného růstu, by se mělo zamyslet nad další cestou. Mysl člověka je unášena vpřed, aniž by se zajímala o širší souvislosti. Ačkoli dnes žijeme v mnoha směrech „lidštěji“ a solidárněji než kdy v minulosti, je posledních sto let také dobou hromadného zabíjení lidí a nebývalého ničení prostředí, ve kterém žijeme. Jedinou možností je tvořivá inteligence, která ovládne rostoucí a potenciálně ničivou moc lidstva. Vesmír si neuvědomuje sám sebe, my jsme jeho jediný mozek, který by si měl uvědomit svou výjimečnost a odpovědnost za svou budoucnost.