Paseka strana 96 z 96

Barvitě vylíčený osud jedné z legendárních a nejtragičtějších postav španělských dějin. U přecitlivělé a žárlivé Jany Šílené, dcery Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské, se po sňatku s Filipem Sličným začaly projevovat deprese, které nakonec vedly k tomu, že ji její manžel prohlásil za neschopnou vykonávat královský úřad. Když v témže roce zemřel, po celé měsíce putovala s tělem zemřelého po Španělsku a odmítala ho dát pohřbít. Po zbytek svého života – po půl století – pak byla izolována na zámku v městečku Tordesillas. Oficiálně královna, ve skutečnosti tvář bez hlasu, ztracená v zajetí.

Vzpomínky předního českého básníka a dnešního mezinárodního předsedu PENu, který prožil osud disidentského autora, emigraci, posléze pak kariéru českého diplomata na důležité okamžiky jeho literárního i občanského života. Formou rozhovoru se vrací zejména k literárnímu dění 60. a 70. let, vlastním zkušenostem s literárním časopisem Tvář, ale zamýšlí se i nad obecnými otázkami české kultury.

Výbor čtyř divadelních her Pavla Kohouta mezi nimiž nechybí asi nejznámější Kohoutovo drama August, August, august. Dále zde naleznete hry Marie zápasí s anděly a Nuly a televizní reportáž z Husova procesu Ecce Constantia!

První ze tří svazků shrnujících česky poprvé Nabokovovo povídkové dílo přináší v chronologickém pořadí devětadvacet próz, které autor napsal během svého pobytu v berlínském exilu v letech 1921-29. Již v nich lze rozeznat výjimečné vypravěčské umění, bohatou obraznost a metaforičnost, smysl pro humor i přesné a zároveň neotřelé vidění okolního světa, jež se později staly charakteristickými znaky Nabokovova stylu. Čtrnáct z povídek obsažených ve svazku vychází v českém překladu poprvé.

Barvitě vylíčený osud jedné z legendárních a nejtragičtějších postav španělských dějin. U přecitlivělé a žárlivé Jany Šílené, dcery Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské, se po sňatku s Filipem Sličným začaly projevovat deprese, které nakonec vedly k tomu, že ji její manžel prohlásil za neschopnou vykonávat královský úřad. Když v témže roce zemřel, po celé měsíce putovala s tělem zemřelého po Španělsku a odmítala ho dát pohřbít. Po zbytek svého života – po půl století – pak byla izolována na zámku v městečku Tordesillas. Oficiálně královna, ve skutečnosti tvář bez hlasu, ztracená v zajetí.

Další kniha jednoho z nejpopulárnějších anglických humoristů, jejímž hrdinou je důvtipný komorník Jeeves. Devátý hrabě z Rowcesteru – obecně známý jako Bill – se snaží uniknout kapitánu Biggarovi, jehož podvedl coby falešný bookmaker na dostizích. Na Billovo chátrající sídlo mezitím míří zámožná vdova Rosalinda Spottsworthová, zamýšlející obohatit jím svůj majetek. Když vyjde najevo, že Bill, nyní zasnoubený s veterinářkou Jill, se s pohlednou Rosie nevidí poprvé a že vdovu provází coby nápadník právě rozlícený Biggar, nezbývá než svěřit nebezpečně doutnající situaci Jeevesovi – který se šťastným řízením osudu dočasně nachází v Billových službách.

V mrazivém ránu zimy roku 1917 je v severofrancouzském městečku, ležícím nedaleko frontových bojů první světové války, nalezeno tělo zavražděné desetileté dívky, dcery majitele místního hostince. Vyšetřování tragédie nikdy nedospěje k přesvědčivému závěru a případ dále komplikuje řada nejasností kolem jednotlivých aktérů včetně samotného vypravěče, bývalého policisty, jehož svědomí tíží vlastní nepřiznané provinění. Je pachatelem tajemný a do samoty uzavřený prokurátor Destinat, či mladý bretonský dezertér, na nějž se upře nelítostná pozornost vyšetřovatelů? A jaké tajemství skrývala mladá učitelka, nalezená nedlouho po vraždě v bytě oběšená? Rekapitulace celého příběhu, jehož melancholickou atmosféru výrazně dotváří všudypřítomný stín válečných hrůz, nedokáže ani po dvaceti letech odhalit pravdu, vypravěče však nakonec utvrdí v přesvědčení, že k odčinění vlastní viny vede jen jediná cesta.

Když je Bertieho přítel Gussie Fink-Nottle, jeden z aktérů chystané obecní slavnosti v King’s Deverillu, přistižen policií, jak se nad ránem brodí v kašně na Trafalgar Square, Bertiemu nezbývá než nebohého mladíka nahradit a předejít skandálu tím, že bude v Deverillu vystupovat pod jeho jménem... další z příběhů Bertieho Woostera a jeho důvtipného komorníka Jeevese z pera jednoho z nejpopulárnějších anglických humoristů P. G. Wodehouse.

Práce renomovaného historika. Příběh, v němž vystupují manželky, matky, královny i císařovny, je zároveň příběhem Karla IV. jako manžela a otce, ale zároveň i vladaře. Vždyť od tohoto vladařského poslání se odvíjela volba jeho žen i osudy jeho dcer a synů. Teprve v tomto propojení získává ženský svět, který Karla IV. obklopoval, své dějinné ocenění. Jako v zrcadle se v rodinném životě Karlově i životě jeho žen a dětí odrážejí pohnuté chvíle nejen české, ale i evropské historie.

Mezi nejvýznamnější české slovesné památky patří bezpochyby rýmovaná kronika, která vznikla někdy na rozhraní prvního a druhého desetiletí 14. století. Nedorozuměním či omylem pozdější historiografie byla po několika staletích přiřčena Dalimilovi Mezeříčskému a je proto nazývána kronikou Dalimilovou. Je prvním česky psaným historickým dílem a jedním z prvních českých literárních děl vůbec. Tato cenná literární památka se nyní dostává do rukou nejširší čtenářské veřejnosti znovu po osmadvaceti letech ve srozumitelném novočeském překladu Marie Krčmové a Hany Vrbové. Přestože čeština počátku 14. století je stále češtinou, liší se od současného jazyka natolik, že by pravděpodobně nebyla dnešnímu čtenáři beze zbytku přístupná. Jisté jazykové obtíže byly ostatně překážkou při čtení tohoto díla již před staletími, takže již na začátku 17. století k ní musel její první vydavatel Pavel Ješín z Bezdězce připojit slovníček výrazů, které nebyly už tehdy v češtině běžné. Přílohou knihy jsou ilustrace ze zlomku latinského překladu kroniky pořízeného v první polovině 14. století v Horní Itálii, které na jaře 2005 získala Národní knihovna.

Tato kniha zkoumá osudy uprchlíků z Německa a z Rakouska do československé první republiky v období od nástupu nacistů k moci v roce 1933 do mnichovské dohody v roce 1938. Autoři se detailně zabývají nejen formulováním a proměnami uprchlické politiky československých úřadů, ale zkoumají také podmínky a realitu života uprchlíků a práci organizací na pomoc uprchlíkům. Zvláštní pozornost věnují také osudům židovských uprchlíků a změnám politiky státu vůči této skupině. Na rozdíl od většiny dosavadních studií k tomuto tématu se nezaměřují pouze na malou skupinu elitních uprchlíků z řad politiků či umělců, ale zkoumají též možnosti a šance běžných lidí bez rozsáhlých politických konexí. Oproti rozšířeným představám o meziválečném Československu jako velkorysému útočišti pro uprchlíky tak mohou poskytnout vyváženější obraz, který bere v úvahu též restriktivní prvky československé uprchlické politiky.