Paseka strana 95 z 111

V polovině roku 1944 ztrácely japonské armády v Tichomoří jednu pozici za druhou. Po dobytí strategicky významných ostrovů v Marianách bylo ve spojeneckých štábech rozhodnuto, že příští úder bude směřovat proti Filipínám. Pro Japonce se měla očekávaná pozemní a námořněletecké bitva změnit v rozhodující pokus zvrátit celkovou nepříznivou situaci. Přes masové nasazení sebevražedných pilotů kamikaze prohráli Japonci na souši a v největším námořním střetnutím všech dob i na moři. Za bojů o Leyte byl zničen výkvět japonských ozbrojených sil a po třech letech od Pearl Harboru již Japonci nedokázali materiální a lidské ztráty takového rozsahu nahradit.

Světoznámá kanadská prozaička Alice Munroová potvrzuje ve své druhé česky vydané knize pověst skvělé vypravěčky, především však neobyčejně vnímavé a citlivé pozorovatelky: příběhy jejích mladších i zralejších hrdinek, točící se kolem citových vztahů, rodinných trampot, mezigeneračních problémů či jen obyčejného stárnutí, dokáže vylíčit s takřka hmatatelnou živostí a schopností vcítit se do duše svých postav, aniž by sklouzla k laciné sentimentalitě nebo jen náznaku klišé.

Kniha Radka Mikulky Zmizelá Morava Vyškov seznamuje čtenáře s proměnami a historií města Vyškova od ranných dob přes středověk až do sedmdesátých let 20. století. Kniha ukazuje, že Vyškov je sídlem s bohatou historií, která zanechala svůj otisk v architektuře i celkové atmosféře města. Úvodní text doprovází soubor unikátních archivních snímků starého Vyškova .

Kniha rozhovorů s bývalým ministrem zahraničních věcí vznikala v průběhu posledních tří let. J. Zieleniec odpovídá na řadu otázek týkajících se českého politického života, ale především odhaluje svůj pohled na svět a jeho problémy. V jednotlivých kapitolách hovoří o úloze národů na konci dvacátého století, o socialismu a kapitalismu, o náboženství, o rodině, o smrti, o přátelství a o dalších převážně nadčasových tématech.

Druhý díl čtyřdílné publikace začíná obdobím, kdy před evropskou civilizací vyvstávají dvě osudové hrozby. Vnější představuje osmansko-muslimská expanze a vnitřní náboženský rozkol mezi katolickou církví a církvemi reformovanými, který nikoli náhodou evokuje předchozí rozchod mezi východním a západním křesťanstvím. První z nich je těžce postiženo pádem Konstantinopole do rukou osmanských Turků a obnovuje se v ruském prostředí, avšak druhé se koncem 15. století energicky vydává na cestu poznávání a dobývání mimoevropského světa, v němž mu nezabrání ani dlouhotrvající náboženské války. Jejich vyústění se osudově dotýká i politického a duchovního vývoje českých zemí. Stavovská opozice je poražena po déletrvajícím soupeření se sílící panovnickou mocí rakouských Habsburků a v souvislosti s rekatolizací jsou položeny základy moderního státu. České země se zdánlivě rozplývají v rámci habsburské monarchie, nicméně i tak se podílejí na jejím velmocenském postavení v Evropě.

Historik Karel Kaplan a spisovatel Pavel Kosatík spojili síly při práci na publikaci, jež přináší biografické portréty významných komunistických pohlavárů, kteří řídili stát po únoru 1948. Jména Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Václava Kopeckého, Alexeje Čepičky, Rudolfa Slánského, Viliama Širokého a dalších máme v povědomí všichni. Co o nich však víme skutečně – mimo toho mála, jež kdysi oni sami váhavě svěřili veřejnosti? Byli to zločinci svým založením, nebo naopak „géniové průměrnosti“, kteří zůstávali u moci, neboť se nechávali nést svým osudem? Kniha přinese množství dosud neznámých faktů o pozadí fungování komunistické moci v padesátých a šedesátých letech. Pokouší se zároveň odpovědět na otázku, jaký byl osobní podíl komunistických představitelů na konkrétní podobě režimu..

Kalistova pouť po hradech a zámcích předkládá nejen historické monografie jednotlivých šlechtických sídel, ale zároveň ucelený pokus o historii české šlechty od jejího vydělení se z knížecích družiníků na sklonku 12. století do druhé poloviny 16. století. Autor zároveň autor podniká i výlety do období barokního či do romantismu 19. století. Převzaté vydání v Odeonu z roku 1993.

Detektivní román o umění, starých tiscích a těch, pro něž jsou knihovny cennější než jejich vlastní život. Teatrální vražda ve zbrusu nové pražské ústřední knihovně na Letné je jako ruská matrjoška, ale je to neustále pachatel, kdo panenky jednu po druhé otevírá, aby před policisty nakonec vítězoslavně otevřel tu poslední, nejmenší. Samozřejmě že v ní nic není, protože policisté celou dobu viděli pouze to, co chtěli vidět. Nakonec se ukáže, že vrah byl ve skutečnosti obětí, ale možná bylo všechno úplně jinak. Dramatické události zasazené do temné atmosféry, v níž je smrt neustále na dosah ruky, nejsou cílem vyprávění, ale metaforou o smyslu práce historika a významu historie pro budoucnost.

Známý astrofyzik a autor knihy The Physics of Star Trek poodhaluje ve své nejnovější práci roušku tajemství nad historií atomu kyslíku od vzniku částic ve velkém třesku přes tvorbu prvků ve hvězdách až k úloze kyslíku pro život organismů. Přitažlivým způsobem seznamuje s málo známými fakty z teorie elementárních částic a podává základy termodynamiky a atomové fyziky. Čtenář tak v knize najde všechno to, co se nemohl dozvědět z knih Hawkingových, Weinbergových či Daviesových.

Vzpomínky předního českého básníka a dnešního mezinárodního předsedu PENu, který prožil osud disidentského autora, emigraci, posléze pak kariéru českého diplomata na důležité okamžiky jeho literárního i občanského života. Formou rozhovoru se vrací zejména k literárnímu dění 60. a 70. let, vlastním zkušenostem s literárním časopisem Tvář, ale zamýšlí se i nad obecnými otázkami české kultury.

Alexandra, Jane a Sukie, protagonistky Updikeova úspěšného románu Čarodějky z Eastwicku a stejnojmenné filmové adaptace, se po více než třiceti letech znovu vracejí na scénu svých rejdů. Poté co se život každé z nich v novém manželském svazku ubíral vlastní cestou, obnoví ovdovělé členky tria kontakt a rozhodnou se pro několikatýdenní návrat na místo někdejších milostných avantýr, zákeřných úkladů i vzrušujících zážitků s ďábelským pokušitelem Darrylem Van Hornem. Ne všichni z místních obyvatel však tak jako Van Horne ze scény zmizeli, někteří mají s trojicí nevyřízené účty a také vzpomínky na dávné činy a nemilosrdný běh času vnášejí do pokračování příběhu čím dál temnější tóny…

Sedmý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana.

6. června 1944 v časných ranních hodinách byla zahájena největší námořní výsadková operace v dosavadní historii – invaze Spojenců na normandské pobřeží – a byla tak konečně otevřena dlouho odkládaná druhá fronta v Evropě. V úspěšné knize, jež vychází v novém vydání, předkládá autor napínavé vylíčení všeho, co předcházelo a následovalo hodinu H, kdy čluny s prvními britsko-americkými jednotkami přirazily k francouzskému pobřeží.

Šestadvacetiletý Harry Angstrom, někdejší hvězda středoškolského basketbalového týmu, pociťuje s ubíhajícími roky stále tísnivěji vlastní roli bezvýznamného jedince nemilosrdně pohlcovaného a manipulovaného okolím. Zoufalá snaha uprchnout před neuspokojivým stavem vlastního manželství, bezperspektivním zaměstnáním v provinčním městě i pochybami o sobě samém jej nakonec dovede až ke skutečnému útěku, který však místo řešení přináší jen další komplikace… První díl Updikeova románového cyklu, sledujícího na osudech oblíbeného hrdiny poválečné proměny života amerických středních vrstev, lze číst jako příběh o útěku před odpovědností, zároveň však i vnímat jako působivý obraz moderního člověka nuceného neustále bojovat s vědomím smrtelnosti a omezenosti vlastních možností.

Nový román Rekviem na Východ francouzského prozaika ruského původu Andreie Makine je jakýmsi pandánem k Francouzskému testamentu, jímž byl Makine před časem představen českým čtenářům. Jeho protagonista, vojenský lékař, který se nechal najmout do služeb sovětské rozvědky, se tváří v tvář rozpadu Sovětského svazu a změně režimu ocitá před rozhodnutím, zda pokračovat v dosavadní práci, a jeho vzpomínky a úvahy se v autorově podání stávají jakousi rekapitulaci sovětských dějin dvacátého století. Románem, sledujícím osudy tří generací vypravěčovy rodiny, přitom prolíná řada silných příběhů zasazených do širšího kontextu ruské občanské války, druhé války světové i současnosti, poznamenané rozpadem jistot spojených se zanikajícím sovětským režimem. Tak jako ve Francouzském testamentu, i v nové knize se Makine projevuje jako suverénní vypravěč schopný okouzlit čtenáře poetickým a přitom úsporným jazykem i emočně silnými výjevy, aniž by sklouzl k topornosti či patetičnosti. I pro tyto kvality patří Rekviem za Východ bezpochyby k tomu nejvýraznějšímu z jeho dnes již rozsáhlého díla.

Postavami této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět vesničtí obyvatelé, které čtenáři znají z předchozí povídkové sbírky Želary. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, ukrývající se v zapadlé horské vesnici před nacistickým pronásledováním, jež zde v prostředí zcela odlišném od intelektuálního klimatu velkoměsta nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému muži. Na motivy novely Jozova Hanule natočil režisér Ondřej Trojan podle scénáře Petra Jarchovského film Želary (2003) a kniha již byla přeložena do deseti jazyků.