Paseka strana 95 z 111

Ve své oceněné knize Almost Like a Whale (Téměř jako velryba) prohlásil Steve Jones knihou tisíciletí Původ druhů Charlese Darwina. A narážeje na druhé význačné Darwinovo dílo, Původ člověka, zaměřuje ve své nejnovější knize pozornost na přírodou zanedbávaná stvoření – na muže. Zrození ovečky Dolly bez jakéhokoli přičinění samce znovu otevírá prastarou otázku, co přesně je úlohou mužského pohlaví, když tisíce druhů se bez samců stejně dobře obejdou. A jestliže pokaždé při sexu muž produkuje takové množství spermií, že by mohl oplodnit každou ženu v Evropě, proč jsou muži tak početní?

Harry, syn stavitele, jenž umírá v závěru románu Nebeský strom vinou krutosti svého pána Isambarda, lorda z Parfois, vyrůstá na dvoře velšského prince Llewellyna a chystá se pomstít otcovu smrt a zároveň očistit vlastní jméno poté, co se nešťastně zapletl do milostné aféry mezi princeznou a anglickým šlechticem. Vydává se proto zpět do Anglie na hrad Parfois, kde však zjišťuje, že mocného Isambarda není lehké zabít - nejen pro jeho moc, ale i povahu.

Soubor pěti studií věnovaných Březinově dílu v kontextu české a světové literatury přelomu 19.a 20. století. Soubor obsahuje tři časopisecky vydané studie věnované Březinovu verši (1967), Březinově próze (1969) a vlivu Vrchlického překladů belgického básníka M. Maeterlincka na konstituci Březinova volného verše (1999) a dvě studie – interpretaci Březinova vlastního výkladu sbírky Svítání na západě a interpretaci Březinovy básně Modlitba za nepřátele –, které byly zařazeny do knižního výboru Červenkových studií Styl a význam (1991) .

První díl volné pentalogie s tematem bojů o středomoří během druhé světové války. Kniha sleduje dramatický zápas o ovládnutí středozemní oblasti sváděný Brity a Italy od vypuknutí druhé světové války až po rozhodující bitvu u mysu Matapan.

Práce renomovaného historika. Příběh, v němž vystupují manželky, matky, královny i císařovny, je zároveň příběhem Karla IV. jako manžela a otce, ale zároveň i vladaře. Vždyť od tohoto vladařského poslání se odvíjela volba jeho žen i osudy jeho dcer a synů. Teprve v tomto propojení získává ženský svět, který Karla IV. obklopoval, své dějinné ocenění. Jako v zrcadle se v rodinném životě Karlově i životě jeho žen a dětí odrážejí pohnuté chvíle nejen české, ale i evropské historie.

Kalistova pouť po hradech a zámcích předkládá nejen historické monografie jednotlivých šlechtických sídel, ale zároveň ucelený pokus o historii české šlechty od jejího vydělení se z knížecích družiníků na sklonku 12. století do druhé poloviny 16. století. Autor zároveň autor podniká i výlety do období barokního či do romantismu 19. století. Převzaté vydání v Odeonu z roku 1993.

Kniha Střední Krušnohoří, která vychází v edici Zmizelé Čechy, vypráví o době, kdy v této horské oblasti žilo mnoho lidí, na každém vhodném místě se hledaly rudy, pálilo se zde dřevěné uhlí a těžilo dřevo pro sklárny, hutě a vápenky. "Ta krajina je tajůplná. A přes svůj chlad přirůstá k srdci, " říká o Krušnohoří Jaroslav Pachner, autor knihy. Text doprovází 176 unikátních fotografií zaniklých vesnic a zmizelých objektů, které podávají svědectví o geniu loci tohoto regionu.

Německý žid z Brna, který vyrůstal v dobře situované středostavovské rodině. Při hledání své identity urazil dlouhou a složitou cestu, přes sympatie k sionistickému hnutí a aktivní členství v komunistické straně vyspěl v přesvědčeného demokrata. Československou první republiku považoval za svoji vlast a až do smrti na její dávno zaniklý svět nostalgicky vzpomínal. Stal se uznávaným novinářem a publicistou, jenž ve svých dílech výtečným způsobem zachytil osud židovské intelektuální komunity v Evropě 20. století. Své zážitky přetavil v silné mravní poselství, které zanechal v řadě svých novinových článků a především knih.

Životní příběh čtyřhvězdičkového generála, velícího za druhé světové války americké 3. armádě, jejíž tankové divize postupující v neuvěřitelném tempu se podílely na osvobození několika zemí včetně západních a jihozápadních Čech. S velkým nadáním rozeného válečníka nerespektoval klasické poučky vojenské vědy, přiváděl k zuřivosti nadřízené i podřízené, ale zbožňovaly ho statisíce vojáků. Zažil velké triumfy, ale i velká pokoření a pády, pohrdal zbabělci a miloval slávu a stal se již za svého života legendou. Život této složité osobnosti, jež chtěla být zabita poslední kulkou poslední den poslední války , pak uzavřela banální dopravní nehoda. 77 dokumentárních fotografií a 5 map.

Andrew Norman se pokouší ve své knize nabídnout klíč k záhadám, jež vzrušují čtenáře knih slavné Agathy Christie neméně než detektivní příběhy Hercula Poirota a slečny Marplové: snaží se totiž nalézt odpovědi na nikdy neobjasněné události a sporné otázky Agathina pestrého života. Mezi ně patří především její zmizení v roce 1926, kdy byla spisovatelka jedenáct dní nezvěstná. Jak známo, byla ve své době například obviněna, že chce tímto „trikem“ zvýšit prodejnost svých knih. Jiní jí vyčetli, že své záhadné zmizení zinscenovala proto, aby se k ní vrátil její manžel Archie. Norman však nabízí vysvětlení, jež vychází z poznatků moderní medicíny. I v dalších kapitolách se netají svým přístupem lékaře a psychologa. Zejména se tak snaží rozluštit i další okolnosti spisovatelčina života a pohnutky jejího jednání, jež jsou až dosud zahaleny v mlze dartmoorských blat. Kdo byl onen záhadný střelec, jehož přízrak jí celý život naháněl hrůzu? Jakou roli sehráli v jejím životě oba rodiče a manžel Archie? Co ji motivovalo k napsání obrovského množství knih, jichž se prodalo přes dvě miliardy výtisků?

Proč lidé tolik odmítají vidět? Odpověď na tuto otázku hledá autor prostřednictvím Lynkea, Argonauta proslulého svým ostrozrakem. Autorův zástupce, jehož předobraz se plavil po vlnách, brázdí široká pole vědění a poznatků, z nichž se snaží dobýt porozumění, proč slepota světem vládne. Záznam jeho pouti za pochopením se čtenáři podává v podobě hutného knižního eseje.

Tématem posledního románu Viktora Fischla je život Sokrata, který se odehrává na pozadí peloponézské války. Čtenář se setká také s vojevůdcem Alkibiadem, Aristofanem, Platónem a řadou dalších historických osob. Hlavní zájem autora se však soustřeďuje na konflikt filosofa hledajícího neúhybně pravdivé odpovědi na své otázky a hájícího právo sdělovat své nálezy spoluobčanům s mocí, která po smrti velkého státníka Perikla a porážce Athén ve vleklé a zbytečné válce postupně rozežírá athénskou demokracii a mění ji krok za krokem v tyranii oligarchů.

Když nastoupil Paul Mitchell po skončení studií do svého prvního místa, na veterinární kliniku Na šancích, byl sice plný poznatků z fakulty, plný nadšení a dychtivosti tyto vědomosti uplatnit v praxi, ale bez sebemenší zkušenosti. Má vůbec šanci uspět u své zaměstnavatelky, dokonalé zvěrolékařky a půvabné ženy, kterou sice všichni milují, ale které se zároveň všichni včetně manžela bojí? A jak se vypořádá nejen se zapeklitými případy zvířecích miláčků, ale hlavně s jejich páníčky, svéráznými venkovany z pahorkatiny jihovýchodní Anglie? Po krušných začátcích Paul postupně získává sebedůvěru, neboť se mu v novém místě začíná dařit a líbí se mu tam čím dál víc. Zvláště když zjistí, že ani u zpočátku nesmělé pomocné sestřičky, sympatické Lucy, není tak zcela bez šancí.

Samizdatový almanach, sestavený v roce 1956 Josefem Hiršalem a Jiřím Kolářem, v němž poprvé vedle sebe vystoupila významná generace mladých básníků a spisovatelů, odrážející se zásadně od tehdy vládnoucího socialistického realismu. V tomto sborníku, který je v podstatě dosud neznámým literárním dokumentem prvořadého významu, jsou zastoupeni J.Kolář, J.Hiršal, J.Zábrana, E.Juliš, J.Škvorecký, B.Hrabal, V.Havel, M.Hendrych a J.Kuběna.

Jsou básníci, kteří žijí jednak svými nestárnoucími verši, jednak jako mýtus. To je bezpochyby případ francouzského básníka Françoise Villona, jehož si zásluhou brilantních překladů Otokara Fischera také česká literatura takřka přisvojila s láskou nemenší, než s jakou ho kdysi osvojil jeho vzácný pěstoun Guillaume Villon, vzdělaný kaplan kostela Saint-Bénoît-le-Bétourné, a přijali všichni prokletí 19. století. Villonovy verše navíc ožily ještě v Baladě z hadrů V+W a vryly se do českého povědomí už definitivně. Pařížský rodák, jehož verši vrcholí francouzský literární středověk, jako by se v Čechách znovu narodil v první polovině 20. století a dodnes promlouvá k novým generacím čtenářů vzácně blízkou řečí, v níž se mísí úsměv, úsměšek, posměch, výsměch a bolestný škleb. Čí humor bychom už měli nazývat šibeničním, ne-li žerty toho, kdo skutečně o vlásek unikl šibenici, toho, kdo s titulem univerzitního magistra svobodných umění sklouzl mezi tuláky a zločinecké podsvětí, toho, kdo dokáže mísit bravurní básnickou formu vysoké dvorské poezie s obhroublým obsahem a zločineckou hantýrkou a metafyzickou úzkost s takřka romantickou vzpourou? Úvodní studii, životopis a ediční poznámky napsal Jozef Felix.

Vzpomínky politického vězně na téměř patnáctiletý (1949–1964) pobyt v komunistických vězeních. Autor je napsal s vírou, že zvěrstva páchaná tam na lidech se stanou mementem pro další generace, a že jeho vyprávění bude připomínkou oněch statečných, kteří se nedali zlomit. Zároveň chtěl ukázat, v co on i jemu podobní doufali a věřili.