Petrklíč strana 12 z 34

Jde o nevšední knižní zamyšlení, věnující se osobnostnímu profilu současné první dámy České republiky – paní Ivaně Zemanové. Nakladatelství se pro toto nevšední dílo podařilo získat autorku (profesí historičku), jejímž primárním účelem nebylo ve svém díle podat pokus o jakýsi „žurnalisticky kriticko-politologický obraz“, nýbrž naopak snaha o vystižení současné první dámy jako pozoruhodné ženy, zajímavé osobnosti a člověka s mnoha zájmy, koníčky, názory, postoji a především vlastním osudem, který rozhodně není nevýjimečný. Čtenář se tak mj., například dozví, jaké činnosti považuje současná první dáma za své koníčky, že od mladých let obdivovala například prvorepublikový film, zejména brilantního herce Oldřicha Nového, že má ve velké úctě francouzskou kulturu a francouzské umění, ráda poslouchá klasickou hudbu – například díla W. A. Mozarta, miluje vše živé – od přírody po zvířata, či že se ve své nové společenské úloze zaměřuje především na pomoc slabým a všem dětem, které měly v životě méně štěstí, nežli ostatní. Nechybí kapitola, věnována jejímu choti – prezidentovi České republiky Miloši Zemanovi, či jakási rekapitulace všech prvních dam i „prvních slečen“, které kdy prošly naší historií. Jistou zajímavostí pak zde může být i kapitola, věnovaná filozofickému porovnání historicky první dámy paní Charlotty Garrigue Masarykové - spolu se současnou - tedy poslední – paní Ivanou Zemanovou. Co je pro obě ženy společné a co naopak rozdílné? Knižní zamyšlení je opiráno z pečlivě vybíraných článků denního tisku, či televizních pořadů a specializované literatury, ale současně autorka pracuje i se svými vlastními vzpomínkami na nejrůznější společenské a kulturní události, kde měla paní Ivanu Zemanovou tu čest spatřit a zažít na živo, přímo na vlastní oči…

Kniha "NEJEN O TOM , aneb jak jsem našel Ričrda“ propojují několik rovin do jednotného napínavého příběhu s překvapivým vyvrcholením. Příběh muže po padesátce, zkušeného, životem protřelého, je poháněn velmi silným erotickým a sexuálním nábojem, který však není samoúčelný. Situace, do kterých se s krásnými protějšky vcelku náhodně dostává, spolu s jasně vnitřně definovaným názorem a pocitem vnitřního poslání, tvoří velmi napínavý, ale i humorný a až kafkovsky pitoreskní rámec pro definici pohledu na svět, který je i přes naturalizaci přístupu k erotice a sexu jako takovému, oslavou ženy, její krásy, senzitivity, smysluplnosti, síly, vynalézavosti a nezastupitelnosti pro časy budoucí a možná i východiskem, řešením, nadějí. Kniha je psána velice čtivou formou se smysluplnou mírou vtipu a nepostrádá ani dávku drobných úvah k zamyšlení. Je doplněna autorovými ilustracemi, které dodávají celku velmi příjemný ráz.

Ema Hartová je chudá vdova středních let starající se o dvě dospívající dcery, z nichž jedna dokončuje základní školu a druhá studuje pedagogickou fakultu. Ema pracuje v domově pro seniory. Tato práce ji jak fyzicky, tak psychicky velmi vyčerpává, a přitom ani nezaručuje dostatečný finanční zdroj. V rodině chybí druhý plat, který by zajistil muž. Ale peníze nejsou to jediné, čeho se rodině nedostává. Ema se cítí velice osamělá. Román je napsán formou vzpomínek. Ema kdysi prožila velké drama, totiž úmrtí dítěte. V jednotlivých kapitolách se vrací jak ke svému manželství, tak k úmrtí dítěte, na něž nedokáže zapomenout kvůli děsivým snům vracejícím se k ní s neúnavnou pravidelností. Ze smrti svého dítěte viní porodní asistentku. Osud pro Emu připraví satisfakci, když se tyto dvě ženy po letech setkají v opačných rolích. Porodní asistentka je nyní klientkou domova pro seniory, kde Ema pracuje jako zdravotní sestra. Pomstí se Ema za smrt svého dítěte? Možná…

Kdo by tušil, že si někdo vybere za nástroj vzniku nového světa třináctiletou dívku, aniž by se kohokoli ptal? Světa, který má být lepší než ten dosavadní. Ale utéct z bolesti a utrpení není tak snadné. Zvláště když existují lidé, kteří bez ostychu šlapou po štěstí druhých, zatímco hledají to své. A vůbec, byl by svět bez zla dobrý? Do barvitého příběhu vstupuje několik bohatě prokreslených a nezapomenutelných postav. Děti, starci, skřítci, trollové, vlci, Tvůrci, Umělci přírody - ti všichni si zde našli své místo. Jejich osudy se důmyslně proplétají a děj se ubírá do magické skutečnosti, jež se pomalu mění v mýtus. V hlavě každého totiž existuje jedinečný Hlavosvět a vše prostupují tajemné runy pocházející z okvětních lístků zaniklých runových stromů. V pestrém ději přichází selhání i prozření, dobro a zlo nemají jasné hranice a jediné, o co skutečně jde, je osud malé dívky. Propracovaný román prostupuje laskavost a hloubka, které čtenáře nenechají na pochybách, že se jedná o mimořádné dílo nejen fantastické literatury.

Bitva u Lipan je obvykle spojovaná se jménem poražených radikálních skupin tragického hrdiny Prokopa Holého. Jeho vítězný soupeř Diviš Bořek z Miletínka zůstává spíše ve stínu. A přece Divišovy životní osudy stojí víc než za zmínku.Vítěz od Lipan je přitom uznávaným hejtmanem a váženým představitelem umírněných husitů. Narozený jako bezvýznamný chudý zeman získávající ve službách kalicha vliv a statky zažil vzestup, zradu i pád, aby se nakonec vrátil na tehdejší politickou scénu. Diviš Bořek z Miletínka se snaží s větším či menším úspěchem zachovat si uprostřed náboženského fanatismu a politických bouří zdravý rozum. Mládí strávil v bojích pod korouhví radikálů a ve službách Prahy. Bolestně nese zradu přítele Žižky a odchod do ústraní. Všeobecná úcta mu však vynesla velkolepý návrat. Jako velitel spojených kališnicko-katolických vojsk zvítězil u Lipan nad neporazitelným vojskem polních obcí uzavřeným ve vozové hradbě. Přesto vznášel oficiální stížnost proti popravě radikálního vůdce Jana Roháče z Dubé a stal se uznávaným strážcem podobojí. Čtenář se dozví z historických pramenů i z dobového vyprávění o jeho bitvách a politických jednáních. Prožijeme s ním jeho osobní problémy jako zemana z počátku 15. století, vztahy s jeho přáteli, ráznou matkou, něžnou manželkou a rozpustilými mladšími bratry. Jde o zajímavé vyprávění o nelehké době plné zvratů, štěstí i utrpení. Je to jedinečná kniha, která dosud na našem knižním trhu scházela.

Kniha zcela obnažuje choulostivé kapitoly života Josepha a Magdy Goebbelsových. Manželé byli příklady a vzory možná jen jako národní socialisté, ovšem jejich soukromý život se ve skutečnosti nesl v duchu zvrácenosti, sexuální neukojitelnosti a cynismu. Šéf na cistické propagandy byl jen notorický sukničkář, nenasytný zvrhlík a uspokojovatel sexuálních potřeb. Proto také řada mužů nerada viděla, když se objevoval v blízkosti jejich manželek. Služby ovšem nabízel nejedné herečce a tanečnici a vedl si o tom docela detailní záznamy. Jeho avantýry byly tak rozmanité, že přesahovaly běžný rámec. Známý svůdník mnohé mladičké začínající tváře filmu či divadla ve své ložnici patřičně zaučoval – kvůli rychlé kariéře byly krásky Goebbelsovi po vůli. Téměř dvouletý milenecký vztah s českou herečkou Lídou Baarovou nakonec u Hitlera vyvolal pobouření, takže Goebbelse na nějaký čas odsunul na druhou kolej. Magda Goebbelsová od mládí poutala svým půvabným vzhledem a uhlazeným chováním pozornost vlivných a bohatých mužů. Ukázková žena režimu ovládala několik jazyků a dokonale držela krok s módou. Nacistickou propagandou byla vynášena jako dokonalý vzor německé ženy. Přes to všechno svůj osobní život spojila jak s nejbohatším německým mužem, tak i se skromným Židem a nakonec s nejzuřivějším nacistou. Přesvědčená buddhistka a posléze sionistka z dob mládí byla národním socialismem natolik okouzlená, že se mu bezvýhradně oddala. S Goebbelsem žila jako žena, když k němu pravidelně uléhala a rodila mu děti, ovšem s Hitlerem byla spřízněna jako s Bohem. Není vyloučeno, že v jednom čase přece jen s vůdcem měla intimní poměr. Jisté je, že führerovi propadla zcela, a to natolik, že byla připravena obětovat mu vše, což také nakonec učinila, když zavraždila sebe i své děti.

Anotácia Civilizace se nachází na pokraji zániku, protože mužské sperma ztratilo svou schopnost oplodnit ženské vajíčko a bílá lidská rasa je na pokraji vyhynutí. To je svět, do kterého se Brad, doprovázený čápem Felixem prostřednictvím zákonů kvantové mechaniky paralelních Vesmírů nechtěně dostane. Nicméně osud s ním má své plány. Stane se jedním z hybatelů odvrácení konce této civilizace. Jedinou možností, jak svět zachránit je rozluštění staroegyptské moudrosti „Věty smíření“, ke které vede šifra žida Eicka. Musí být nalezena nová duchovní cesta, která civilizaci vyvede z krize. Podaří se to? Bude „Věta smíření“ rozluštěna? Bude civilizace zachráněna? A jakou roli v tom sehraje muž s čápem, Brad a jeho Felix, kteří se do tohoto světa dostali, neboť byli předurčeni pomoci? Na tyto a mnoho jiných otázek odpoví detektivně laděný příběh s mnoha zvraty a tajemnými zákoutími dobrého since fiction románu na pokraji skutečnosti, kterou všichni žijeme.

V listopadu 2015 uplyne od události, které se říká Bitva na Bílé hoře, tři sta devadesát pět let. Mnoho o ní víme už ze školních lavic, ale pouze okrajově, i když přece. Tato kniha se daleko šířeji zabývá prakticky vším, co předcházelo této jinak z vojenského hlediska nepříliš významné šarvátce, co se seběhlo kolem ní a co ji následovalo. Líčí tedy celý zajímavý a napohled až snad romantický úsek českých a evropských dějin mezi první polovinou 16. a počátkem 17. století – v dobových konsekvencích a často s uvedením souvisejících podrobností, záhadných zvratů a významných informací, které zpravidla nejsou všechny běžnému čtenáři známy. Zabývá se tedy teorií, praxí a vývojem renesančního umění války, také ovšem celou galerií císařů a králů i jejich dvorů, kamarily a panstva obou stran a vysvětluje pravou podstatu jejich konfliktů. Tedy to, proč se navzájem znepřátelili a co všechno za tím doopravdy bylo, popisuje postupnou cestu jich všech až k první velké válce evropských dějin a zároveň osvětluje osudovou neodvratnost této katastrofy. Velká část lidí, ale i některých odborníků se nedovede oprostit od obvykle účelové oficiální prezentace této bitvy, jak je jim předkládána po celé generace. Čtenáři budou žasnout nad skutečnou hloubkou jistých omylů. Název knihy OPRAVDU TEMNÁ BÍLÁ HORA? je otázkou právem. Konkrétní odpověď na ni se však nabízí populární, čtivou, ale důvěryhodnou formou na jejích stránkách.

Theo Kojak je světově známý a takřka neomylný detektiv americké manhattanské policie z období sedmdesátých let, jehož charakteristickými znaky jsou především vyholená hlava, lízátko, vždy dokonale padnoucí a na míru zhotovený oblek. Kniha, která obsahuje zejména literárně pojatý rozbor osoby i osobnosti poručíka Kojaka, se opírá hlavně o jeho reakce a projevy, jak je zachycuje v jemných detailech dnes už kultovní americký seriál Kojak (1973-1978) s charismatickým Tellym Savalasem v hlavní roli, jenž se stal prvním a také nejvýraznějším představitelem této svébytné vyšetřovatelské a kriminalistické role v rámci filmové historie. Čtenář se dozví zajímavé i lehce pikantní detaily z Kojakova soukromí i pracovního terénu. Nechybějí kapitoly o vztahu poručíka Kojaka k ženám, snaha o vysvětlení jeho staromládenectví či výčet jednotlivých milenek, statě věnované jeho zálibám, kapitola o lízátku či pasáže o jeho nejbližších přátelích a spolupracovnících. Součástí knihy je i zmapování veškeré filmové tvorby na téma Kojak a soupis jednotlivých epizod původního seriálu ze sedmdesátých let. Vzhledem k tématu a prostředí je kniha napsána tzv. oddechovým jazykem, k němuž mimo jiné patří i řada nejrůznějších slangových a hovorových slov, která čtenář, jenž si chce u četby odpočinout, jistě ocení.