Petrklíč strana 13 z 34

Kniha vypráví o tom, jak Adolf Hitler spolu se svou pravou rukou Heinrichem Himmlerem v roce 1939 nechali tříletým speciálním výcvikem proškolit dvacet říšských inspektorů, aby dohlédli svými téměř neomezenými pravomocemi již na tak pečlivou nacistickou exekutivu. Hlavní postavou je ambiciózní nacista SS oberstrurmführer Hans Decker, který se ocitá v roce 1942 při své zvláštní misi v nacistickém Německu. Z gestapa se přesune do koncentračního tábora v Osvětimi, aby si ověřil získané důkazy o korupčním provozu jednotek nechvalně známé SS Totenkopfverbände. Zde ovšem dojde ke zlomu, protože vyslaný říšský inspektor nedokáže odolat kráse jedné ženy, jenž nebyla árijské krve, a patřila tak do jiného světa. Svou inspekcí odhalí řadu pro něj překvapujících prvků soukolí smrti, v němž osvětimský tábor exceloval. Chování říšského inspektora se tím v jednu chvíli vymkne zcela kontrole a Hans učiní nečekané kroky, kterými vyděsí celý Hitlerův úřad. Himmler je nucen zahájit hon na svého nejlepšího z nejlepších, aby zamezil případnou spolupráci s britskou tajnou službou. Čtenář se tak může ponořit do osobitého příběhu, který je veden reálnými ději. Kniha umožňuje nahlížet na významná místa, události a osudy lidí v koloběhu války, včetně skutečných Hitlerových plánů. Publikace poskytuje čtenáři přímý zdroj informací z míst nacistické mašinérie a přibližuje úřední soustavu Hitlerovy moci a zároveň poukazuje na složitý, až mechanický postup Němců.

Historicky nejvýznamnější český panovník, římský císař a také největší Čech je tentokrát předmětem neobvyklého pohledu autorky na soukromí Karla IV. Čtenář se dozví, jak probíhalo panovníkovo mládí, jaké byly jeho lásky, kdo všechno patřil k jeho manželkám, že pojal za manželku „vdovu“ po vlastním synovi, zda měl milenku, či jestli věřil v astrologii. Poutavé jsou momenty i kapitoly věnované sporům Karla IV. s otcem Janem Lucemburským či noblese i intrikám na půdě tehdejšího Pražského hradu. Neméně zajímavé jsou pak části zaměřené na panovníkovy specifické záliby či kapitola věnovaná rekapitulaci nejznámějších a především nejkurióznějších omylů a fabulací ze života Karla IV. Autorka se ve své knize dotýká velkých témat, jako je rok 1348, pražská Univerzita Karlova či nejvýznamnější architektura doby lucemburské - vše ovšem v netradičním duchu spjatém se soukromím Karla IV. Specialitou knihy je kapitola, kde se autorka pokouší o nadčasové porovnání krále Karla IV. a prvního československého prezidenta T. G. Masaryka - dvou našich nejvýznamějších státníků. Závěr knihy připomíná pestrou škálu známých osobností a jejich neméně pestrou paletu názorů a citátů o Karlu IV. Kniha je oslavou sedmistého výročí narození velkého panovníka, rekapituluje i nejvýznamnější umělecká díla a počiny, jimž byl velký panovník napříč časem předlohou či inspirátorem.

Že se život s některými z nás nemazlí, na vlastní kůži pozná i Sabina Lojdová, dívka nadaná, krásná a podmanivého pohledu. Sabině je sedmnáct let, když se poprvé zamiluje. Bohužel, jak se to často stává, do nesprávného člověka. Až donedávna byla bezproblémovou studentkou, ale po smrti jejích rodičů s ní osud pořádně zamával. Je posedlá rebelií, odmlouvá babičce, která se o ni stará, a po častých neshodách utíká z domu. Cítí, že musí jít za hlasem svého srdce a na nic se neohlížet. Drsný příběh, odehrávající se převážně pod klenbou matičky Prahy, je plný nečekaných zvratů. Lásky, nenávisti, touhy, ale i odříkání, v němž nechybí sebezpytování a jen postupné nacházení sama sebe i vnitřní pohled až na samé dno vlastní duše. Je někdy těžké, přetěžké pozvednout své sebevědomí a jít dál. Postavy tohoto příběhu se pokoušejí právě o to, avšak cesty protkané hříchy, lží, sexem, drogami, ale i všudypřítomným strachem se zdají být příliš obtížné a neschůdné. Je skoro nemožné změnit vše k lepšímu. Přesto se to hrdinům napínavého a velmi čtivého románu podaří. Najdou totiž sílu v lásce. Po úspěšném románu Na slzy nezbyl čas předkládá autorka čtenářům další knihu, která nikoho nezklame

Ivan Fontana (*1946) předkládá čtenářům nové aforismy a verše. Je mistrem literární zkratky, a pokud se čtenář v textech přímo nepozná, jistě ocení jejich sílu. Autor navazuje na mnoho našich i světově proslulých autorů. Aforismus byl kultivován v mnohých literárních salonech, z evropské školy vyčnívá podle něj o hlavu francouzský a německý duch. Jak sám říká, zná pod Petřínem téměř každý kámen – chodil zde do základní školy (dnes Keplerovo gymnázium). Publikoval stovky aforistických sloupků, básní a esejů v pražském i celostátním tisku. Zúčastnil se se mnoha literárních soutěží, z nichž některé ho jen popostrčily, jiné jeho tvorbu ocenily. Za literární dílo např. převzal na Šrámkově Sobotce grafický list z rukou Mistra Vladimíra Komárka. Jeho svěží verše jsou lehké a hravé. Odrážejí četná témata, především však život. Prvotinu Kostky v letu vydalo SNK již před sametovou revolucí. Naše Nakladatelství Petrklíč vydalo jeho tituly Lidské stíny aneb Malé studie charakterů (1994), Klobouk myšlenek (1995) a Co řekly ženy (1996). Zúčastnil se mnoha sborníků a almanachů, např. přispěl do antologie českého aforismu, kterou uspořádali Mirek Huptych a Jiří Žáček (Knižní klub 2004). Vydal knížky Zámecké aforismy a Písařovy desky (2010), Dixi Maxi Pixi - Maňáskový recitál (2012) a Slovosledy (2014). Nakladatelství Plot vydalo Velkou knihu aforismů (2012). Jeho básně a aforismy byly čteny v Českém rozhlase a pražské Viole. Autorsky se zúčastnil almanachů Pastýři noci (2014) a Rybáři odlivu (2015), které sestavil básník Vladimír Stibor. Ivan Fontana je členem UČS a Obce spisovatelů.

Rozkrojíš-li napůl jablko, Spatříš buď hvězdu nebo kříž. Jablíčko, které krájela nad kolébkou má sudička, bylo zvláštní. Na jedné půlce byla hvězda a na druhé kříž. Tato kniha nese románové rysy, ale stejně i rys stylizované kroniky nebo novely. Ani jedno z pojmenování však není docela „čisté“. Jedná se totiž o pravdivý příběh, který si autor prožil na vlastní kůži. Přesto se může mnohý ptát, proč s tou kůží jde teď na trh. Odpověď je jednoduchá. Protože se takový, byť jistě ne všední příběh může stát každému z nás. Protože sudičky přisuzují osudy, které nepředvídá, nelze je naplánovat, a proto se na ně nelze připravit. Autor je scenáristou, režisérem a trochu i producentem mnoha televizních seriálů, ale i dokumentárních solitérů. Pracuje a pracoval nejenom v českých, ale i v zahraničních televizích a při té činnosti se potkával s lidmi všech typů – od vykradače egyptských hrobů po muže, který připravil fašistické Německo o naději vyrobit atomovou bombu-, natáčel s proslulým prvorepublikovým kasařem a skamarádil se s králem světového thrilleru či nejlepším brusičem diamantů na světě. Zdá se, že si život prožije v klidu a relativním dostatku. Jenomže pak nečekaně přišla ke slovu ona věštba sudičky, která mu nad kolébkou rozkrojila jablko, na jehož druhé půlce byl kříž. Ona byla milá, krásná, vtipná, společenská, modrooká, byla sexy a oplývala dalšími desítkami vlastností, otevřených nebo i skrytých v záplavě dlouhých blonďatých vlasů. On je teď bezdomovcem. A jak se to přihodilo? O tom je tahle knížka. A znovu se vtírá otázka: proč o tom píše? Odpověď zní stále stejně: protože tohle se může stát komukoliv. Protože nikdo nezná odpověď na otázku, jaké znamení odhalí sudička, když bude krájet to vaše jablko. Bohužel, nebo bohudík?

Kniha Česká kartografie je jednou z prvních na našem knižním trhu, která se komplexně zabývá vývojem kartografie na českém území. V knize je přehledně vysvětleno, co je vlastně náplní kartografie a jaký je její vztah k ostatním souvisejícím vědním oborům. Nejobsáhlejší kapitolou je přehledně zpracovaný vývoj mapových děl, a to od počátku vzniku map na našem území až po současnost, kdy jsou mapová díla vytvářena pomocí nesrovnatelně kvalitnějšího a přesnějšího vybavení. Kniha vás seznámí s osobnostmi tohoto oboru, které se zasloužily o dochování vskutku skvělých grafických děl, jež zaujmou nejen oko odborníka. Pro lepší představu čtenáře je textová část doplněna ilustracemi významných mapových děl, na kterých je zřetelně vidět, jakým vývojem tento bezpochyby zajímavý obor procházel. Věříme, že kniha zaujme jak odbornou, tak laickou veřejnost a stane se dobrým průvodcem dějinami kartografie.

Kniha Významní lidé v mém životě vypráví o autorových životních osudech po jeho příchodu do Prahy v roce 1949. Popisuje přátelství s mnoha významnými lidmi, jeho vzácnými přáteli – Z. Mahlerem, V. Větvičkou, M. Patřičným, J. Grygarem, J. Himalem, D. Rybníčkem, L. Venyšem, V. Ebrem a dalšími přáteli - kmotry jeho knih. Autor vzpomíná i na své zážitky z lesnických expertiz v Africe a Asii, jakož i z cest a pobytů v dalších zemích pěti kontinentů. Je zde také výčet jeho publikační činnosti včetně 27 knih, z nichž pět je věnováno fotbalu. Publikace obsahuje i pasáž o autorových nových přátelích v penzionu Zátiší. Kniha obsahuje 32 stran barevných obrázků a seznam příloh.

Normální pražský zimní den a najednou je všechno jinak. Neznámé záření usmrtilo všechny, kteří nebyli nějak chráněni, a zachránilo se méně než pět procent populace. A to nejen v Praze, ale jak se později ukázalo, i na polovině zeměkoule. Evropa byla najednou mrtvá. Žádná vláda, policie, žádná pomoc zvenčí. Hrozí narkomani, gangy bezdomovců a bezvládí. Náhodně se ale začínají organizovat skupiny těch, kteří přežili. Jak si opatřit světlo, vodu a později potraviny? Jak zabránit invazi z Asie, která přežila? Jak ochránit české památky, cennosti a na čem vybudovat identitu národa? Bude to vůbec možné? Jak se zachová svět? To jsou vážné otázky, které si autor v uvedené knize právem klade.

Dětství, kamarádi, první láska – to vše a mnoho dalšího se skrývá v knížce s poetickým názvem Ztracené podoby kraje. Mladý autor v ní nejen vypráví o životě v malebné vesničce uprostřed lesů, ale také se zamýšlí nad vztahy mezi lidmi v rodině, v milostném vztahu, v přátelství. Je toho hodně, co člověk může v životě získat, ale také ztratit. A obvykle záleží jen na něm, na jeho životních postojích, co si vybere, i když překvapení zdaleka není vyloučeno…