Portál strana 49 z 212

Autorky vytvořily dětem blízké pohádkové příběhy, a to na nejčastěji procvičované skupiny hlásek. Kniha je pomocníkem při procvičování správné výslovnosti. Během logopedického nácviku se postupuje od slabik, slov přes říkanky až k vyprávění. Jestliže dítě zvládá hlásku v říkance, je potřeba upevnit ji v delším celku. Nejvhodnějším textem pro děti tohoto věku jsou pohádky. Vyprávěním nad pohádkou, resp. povídáním pohádky podle návodného obrázku děti nenásilně slova procvičí a častým vyprávěním zafixují v řeči. Knížka je určena dětem předškolního a mladšího školního věku (5–8 let), které si osvojují správnou výslovnost. Mohou ji využít logopedi, rodiče i učitelky mateřských škol. Mgr. Ilona Eichlerová a Mgr. Jana Havlíčková jsou klinické logopedky, autorky knihy Já mám v krabici cukr a krupici (Portál, 2009) a Velkého logopedického pexesa 1–3 (Portál, 2011).

Kniha vznikla na základě tzv. Reithových přednášek, k nimž je již přes 60 let každý rok vyzván jeden významný světový vědec. V souladu se záměrem lorda Reitha se slavný neurolog Vilayanur Ramachandran snaží své vědecké znalosti učinit přístupnými pro odborné i laické zájemce. Na základě zajímavých neurologických poruch, s nimiž pracoval (fantomové končetiny, Capgrasův syndrom, synestézie, neglekt), vysvětluje, jak funguje lidský mozek a snaží se odpovědět na otázky typu „Jak konstruujeme své tělové schéma?“, „Co je neuroestetika?“, „Co je metafora?“, „Proč někteří lidé vnímají noty barevně?“. Vilayanur S. Ramachandran je neurovědec, který proslul svými výzkumy v oblasti behaviorální neurologie a vizuální psychofyziky bez užití složitých technologií. Je profesorem psychologie a neurovědy na Kalifornské univerzitě a nositelem mnoha ocenění. V roce 1997 byl časopisem Newsweek zařazen mezi sto nejvýraznějších lidí 21. století, podobně v roce 2011 ho magazín Time označil jako jednoho ze sta nejvlivnějších lidí na světě. V češtině vyšla jeho kniha Mozek a jeho tajemství (2013).

Slavná kniha z roku 1988 vzbudila značnou pozornost nejen ve feministických kruzích. Je to kniha primárně nikoli o lásce, ale o moci, resp. o její perverzi v dominanci na jedné straně a submisivitě na straně druhé. Proč lidé podléhají autoritě a dokonce prožívají slast z moci, kterou nad nimi mají jiní? Proč je pro muže a ženy tak obtížné setkat se jako navzájem rovnocenní? Proč se stále vracejí role pána a otroka? Na rozdíl od řady autorů Banjaminová nepojímá tento problém jako otázku agrese (kdy je psyché vnímána jako bojiště instinktů – agrese a libida), ale analyzuje otázku moci v mnohem širších souvislostech, především vztahových. Dominance a submisivita se podle ní nerodí z přirozenosti člověka, ale jako výsledek zlomů v procesu vývoje lidských vztahů.

Soubor cvičení a pracovních listů pro děti v předškolním roce a 1. ročníku ZŠ.

Vnitřní kritik je ta složka nás samých, kterou jsme v dětství vytvořili, aby nám pomohla adaptovat se na okolí a uchránila nás před studem a bolestí. Zvnitřnili jsme si ji mnohdy natolik, že už si její působení ani neuvědomujeme. Tím víc nás vnitřní kritik ochromuje a přispívá k tomu, že se cítíme neschopní a nešťastní. Autoři ve své knize ukazují, jak tohoto vnitřního kritika rozeznat, jak ohodnotit jeho sílu a jak ji transformovat, aby se z kritika stal ochránce a zdroj objektivního hodnocení. Kniha mj. obsahuje sebeposuzovací test, četné příklady výroků, jimiž se jednotlivé typy vnitřního kritika projevují, výňatky z terapeutických rozhovorů a různá cvičení. Autoři též poukazují na různé podoby vnitřního kritika u žen a u mužů a také na jeho projevy ve vztazích. Popisují, jak vnitřní kritik souvisí s objevováním vlastního vnitřního dítěte a jak se jim oběma člověk může stát rodičem. Vnitřní kritik je jedním z mnoha „já“ či „podosobností“, které obývají naše nitro. Práce s ním, jak ji autoři prezentují, dobře a prospěšně ilustruje metodu voice dialogues, kterou se manželé Stoneovi celosvětově proslavili.

Nezbytnými předpoklady pro zachování kvality vzdělávání v případě začlenění dětí mladších tří let do mateřské školy jsou dobrá informovanost, znalost problematiky, úprava podmínek. Cílem publikace je postihnout všechny základní aspekty vzdělávání dětí raného věku, poskytnout užitečné informace o přednostech a úskalích této práce, včetně praktických rad a ukázek činností, přinést inspiraci a být prospěšná učitelkám a ředitelkám mateřských škol, rodičům i dalším čtenářům. Hana Splavcová působí jako odborný garant předškolního vzdělávání v Národním ústavu pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Řadu let působila jako vedoucí jeslí.

Autor knižní předlohy k filmu Rebel bez příčiny a zkušený psychoterapeut a psychoanalytik Robert Lindner napsal pět napínavých příběhů z vlastní terapeutické praxe. Poutavě v nich líčí proces terapie, která staví na psychoanalýze, ale která si v mezních situacích žádá nekonvenční, tvůrčí přístup. Význam intuice v práci zkušeného terapeuta se ukazuje jako stěžejní při pronikání do klientovy psychiky, jeho minulosti i při hledání cesty k řešení současných potíží. Ve všech příbězích vystupuje terapeut především jako ten, kdo hledá cestu ke klientovi, vždy se snaží porozumět a najít tu nejlepší alternativu pomoci. Je upřímný i ve svých tápáních a selháních a to ho, a psychoterapii jako takovou, zpřístupňuje a zlidšťuje. V jednotlivých příbězích se střídá líčení terapie, odborné poznámky k ní, ale i živé líčení událostí z minulosti klientů. Robert Mitchell Lindner byl americký spisovatel, psycholog a psychoterapeut. Působil především jako vězeňský psycholog.

Kniha obsahuje přednášky z let 1957–1975, v nichž se jako červená nit táhne otázka člověka po smyslu života. Viktor Frankl je přesvědčen, že utrpení z pocitu hluboké nesmyslnosti a ochromující prázdnoty života je specifickou nemocí naší doby. Vytvořil proto terapeutickou koncepci, s jejíž pomocí toto existenciální vakuum úspěšně léčil. V této knize dává nahlédnout do svého myšlení i praxe a na mnoha příkladech ukazuje, jak se dá utrpení z nesmyslnosti života léčit. „Názory, které profesor Frankl zastává v této a dalších svých knihách, znamenají nejdůležitější přínos pro obor psychoterapie od časů Freuda, Adlera a Junga. A jeho styl je mnohem čtivější.“ (Sir Cyril Burt, předseda British Psychological Society). „Tento svazek je tak zhuštěný, tak prodchnutý žhoucím humanismem, tak bohatý na dokumentaci a jeho kritické postoje jsou tak uvážlivé, že zasluhuje podrobnou četbu stránka co stránka.“ (Annales Médico-psychologiques). Viktor E. Frankl (1905–1997) byl profesorem neurologie a psychiatrie na vídeňské univerzitě a profesorem logoterapie na United States International University v Kalifornii a dalších amerických univerzitách. Je tvůrcem specifického druhu terapie, již nazval „logoterapie“, a směru tzv. existenciální analýzy, v nichž využil mj. své zkušenosti vězně nacistických koncentračních táborů.

Autorka vychází z předpokladu, že dnešní děti čelí takové řadě podnětů a nejrůznějších lákadel, že je pro ně stále obtížnější vnímat konkrétní téma, soustředit se na vyučování, zvládat plynule a bez zbytečných odkladů domácí úkoly. Výzkumy prokázaly, že se soustředěním má vážné problémy kolem 40 % dětí. Bez koncentrace však nelze uspět. Tento rádce názorně ukazuje, co se vlastně odehrává v dětské hlavě, jak lze rozpoznat nedostatky v soustředění a jak mohou rodiče pomoci svým dětem, aby se dokázaly lépe koncentrovat – ať už vytvořením správného prostředí, dostatečnou tělesnou aktivitou nebo praktickými cvičeními. Test, rozdělený podle věkových skupin, pomůže rodičům určit, kde leží potenciál jejich dítěte a jaké jsou jeho slabé stránky. Petra Thorbrietz je německá novinářka a publicistka. Pracovala pro řadu novin a časopisů.

Narcismus (narcistická porucha osobnosti) patří k mimořádně rozšířeným formám psychických obtíží dnešní doby. Zkušený německý terapeut Heinz-Peter Röhr se ve své knize zabývá osobitým způsobem vzniku této poruchy, jejím průběhem a naznačuje možnosti jejího překonání. Za východisko si autor zvolil kuriózní pohádkový příběh bratří Grimmů "Železná kamna". Hlavními protagonisty pohádky jsou princ zakletý do železných kamen, která stojí v lese a princezna, která v tom lese zabloudila. Na těchto postavách autor ukazuje kořeny, z nichž narcismus vyrůstá. Pohádkový děj pak doprovází jeho úvahy o hlavních rysech mužského a ženského narcismu, o narcistním soužití, ale také o cestách, které vedou k uzdravení a svobodě. Závěrečný doplněk je stručným, věcným pojednáním o popisované poruše, o jejím společenském významu a konkrétních možnostech terapie. Heinz-Peter Röhr působí přes dvacet pět let jako psychoterapeut na odborné klinice pro léčbu závislostí v německém Fredeburgu. Autor řady knih. V nakladatelství Portál od něj vyšly knihy Hraniční porucha osobnosti (2003), Hysterie – strach z odmítnutí (2009), Závislé vztahy(2011).

Román známé francouzské spisovatelky zpracovává poslední období života Sigmunda Freuda ve Vídni, kde se pod vlivem nacistů rozšiřuje antisemitismus. V době, kdy představitelé psychoanalýzy z obav o svůj život utíkají z Němci obsazeného Rakouska, Freud zůstává. Jaké tajemství ho drží ve městě, kde na něj stále neodbytněji doléhá blížící se katastrofa? Odpověď leží v dopisech, které si Freud vyměňoval od konce 80. let 19. století do roku 1902 s lékařem Wilhelmem Fliessem a které jsou vlastně jeho intimním deníkem obsahujícím jeho názory, domněnky a zkušenosti z psychoanalýzy. Podaří se Freudovi vypátrat dopisy dřív než nacistům? Éliette Abécassis je francouzská spisovatelka a historička (její matka je dětská psycholožka a psychoanalytička, žačka Anny Freudové). Studovala na pařížské vysoké škole École normale supérieure a přednášela filozofii na fakultě v Caen. Je autorkou desítky beletristických děl, často s historickou tematikou, publikuje v časopisech a píše filmové scénáře.

Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.

Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes. Gustave Le Bon (1841–1931) byl francouzský sociální psycholog a sociolog. Ve svých knihách se zabýval například tematikou národních rysů, ras, stádním chováním a psychologií davů.

Nakolik je naše sexualita a sexuální identita přirozená a nakolik je ovlivněna kulturou, ve které žijeme? Nakolik jsme v tomto ohledu sami sebou, a nakolik se podřizujeme očekáváním společnosti i svého partnera? Kniha seznamuje čtenáře nejen se základními pojmy moderní sociologie, ale především se sociologickým pohledem na sexualitu vycházejícím z tezí sociálního konstruktivismu. Přibližuje čtenáři problematiku pohlaví a genderu, zabývá se tématy, jako jsou intersexualita, transgender, asexualita, homosexualita, vztahem sexuality a moci či problematikou sexuálních práv a sexuálních deviací. Přičemž si vždy klade otázku, nakolik jsou tyto jevy historicky proměnlivé. Přináší aktuální poznatky ze sociologických výzkumů a ukazuje, jak se proměňovaly sexuální scénáře, jimiž se členové společnosti řídí.

Příběh pro děti, v němž se mísí reálný svět se světem fantazie, volně navazuje na předchozí autorčinu knihu Školní strašidlo. O prázdninách se děti ze školy vytratí a Radílek, školní strašidlo, zůstane sám. Trochu se nudí, tak ho napadne zajít do knihovny. Tam přečte všechny knížky s detektivními náměty a touží stát se detektivem. Jeho přání se mu brzy vyplní. Ještě před koncem prázdnin se do školy vloupou lupiči. Radílek nejenže vynalézavě zabrání krádeži, ale ještě pomůže lupiče dopadnout. Když začne školní rok, jeho detektivní práce nekončí – ba naopak! Příběh je určen zejména začínajícím čtenářům (od 7 let), ale může se líbit i předškolákům – poslouží jim k seznámení se školním prostředím. Zuzana Pospíšilová je dětská psycholožka a autorka dětských knih, pracuje ve Speciálně pedagogickém centru pro děti s mentálním postižením v Ostravě. Píše pohádky a básničky pro děti, které publikuje knižně a v časopise Sluníčko, překládá dětské verše. V Portálu vyšly její knížky Hádanky a hříčky nejen se slovíčky (2006), Hádám, hádáš, hádáme (2007), Vyber si hru podle jména (2008), Poznáváme písmenka (2008), pohádkové tituly Pohádky před spaním (2007) a Domeček pro šneka Palmáce (2008), příběh Školní strašidlo (2009) a Veršovaná encyklopedie (2010).

Kniha je čtivá, praktická a čtenáři v ní najdou snadno použitelné návody. Textem je provází pan Zkoumal. Jak napovídá jméno, je to člověk zvídavý a nesnáší fráze. Autorovi nedovolí, aby z této knihy udělal seznam. Chce všechno jasně, srozumitelně a důkladně vysvětlit. K jeho silným stránkám patří smysl pro humor, někdy i ironie. Má rád příběhy a příklady. Jeho první věta adresovaná autorovi zní: „Hele, ty jeden autore, nejdříve mi vysvětli, proč bych se měl uklidňovat!“ Pan Zkoumale i vážení čtenáři, klid je více než nepřítomnost stresu. Vnitřní mír je tajemná zahrada, ve které se daří tělesnému zdraví, dobrým nápadům a příjemným duševním stavům, jako je pohoda, veselost nebo spokojenost. Kniha je rozdělena do následujících částí: mír těla, mír mysli, mír srdce a mír a střízlivost. V přílohách najdou čtenáři shrnutí a přehledy, které usnadní využití knihy v každodenním životě.