Portál strana 88 z 212

Na 500 zábavných cvičení přináší víc než rozptýlení a možnost poměřit se s přáteli v „souboji mozků“. Pestrá sbírka úkolů pro každého k procvičování slovní zásoby i verbální inteligence, logického myšlení, prostorové představivosti, jednoduchých číselných operací a všeobecně užívaných zkratek a symbolů obsahuje oblíbené přesmyčky, doplňovačky, číselné a logické řady i další typy úloh ke zlepšení výkonu mozku a k plnému využití jeho potenciálu. Mozková „gymnastika“ stimuluje vznik nových spojení mezi nervovými buňkami. S její pomocí si můžete zvýšit IQ, osvojit si umění myslet komplexně a posílit schopnost adaptovat se na rychle se měnící podmínky na trhu práce i na změny v osobním životě. Přehledné řešení všech úloh naleznete v závěru knihy. Philip J. Carter a Kenneth A. Russell jsou uznávanými odborníky v oblasti tréninku mozku a IQ. Spolupracují s Mensou a vydali řadu knih.

Začínající čtenáři často příliš nevnímají, co čtou. Tento ilustrovaný pracovní sešit s jednoduchými, krátkými cvičnými texty jim pomůže číst s větším soustředěním a pozorností. K pozornému Luštění s nácvikem pozorného čtení naslouchání čtenému textu děti motivuje možnost vyluštit tajenku a správně dokreslit nebo vybarvit obrázky. Pracovní sešit je rozdělen do dvou částí. První obsahuje čtrnáct krátkých příběhů a na ně navazující luštěnky a dokreslovačky. Druhá část se skládá z různých na sobě nezávislých úkolů. Děti čtou jednotlivé věty a podle nich luští tajenky nebo dokreslují obrázky. Návod k řešení je vysvětlen u každého úkolu zvlášť. Iva Nováková je absolventka střední odborné školy výtvarné, zaměřuje se na tvorbu pro děti. Je autorkou zábavných a didaktických doplňovaček, hádanek, omalovánek a vystřihovánek, které publikovala například v nakladatelstvích Mladá fronta, Pierot, Trinitas, Tip a Litera. V Portálu jí v roce 2009 vyšla kniha Zábavný pravopis (2009).

Pracovní listy umožní učitelům i rodičům účinněji pomáhat dětem při jejich problémech se čtením. Děti se učí číst pomocí hry, využívá se i prožitku a obrazného přepisu, tedy činností zaměstnávajících pravou mozkovou hemisféru. Tak je možno zintenzivnit činnost mozku při učení, a tedy zvýšit úspěšnost nápravy poruchy čtení. Kromě toho tento způsob učení děti baví. Publikace navazuje na úspěšný předchozí díl a je zaměřena na nácvik motorického čtení a zvládnutí plynulého čtení uzavřené slabiky a slov s touto slabikou s důrazem na porozumění čteným slovům.

Mizerná nálada, „depka“, deprese. Snad každý ví, o čem je řeč, čím dál víc lidí však emoční výkyvy zvládá obtížně. Trvá-li pokles nálady, nezájem o cokoli, únava a skleslost příliš dlouho nebo k němu dochází pravidelně a ve větší intenzitě, je na čase s tím něco dělat. Pomoci může i tato kniha. 14denní knižní kurz dobré nálady je pokračováním série tréninků duševního zdraví a zaměřuje se tentokrát na depresivní pocity a skleslost. Odlehčenou formou nabízí autorka poznatky z bohaté terapeutické praxe, vyzývá čtenáře k práci na sobě a poskytuje mu k tomu vhodné postupy, tipy a podněty. Kurz vychází z kognitivně-behaviorální terapie. Kurz je rozdělen do 14 částí, „DNŮ“, které směřují čtenáře k hlubšímu sebepoznání, poskytují mu cenné informace a dávají mu příležitost osvojit si postupy ke zvládání emočních výkyvů, nalezení a udržování citové rovnováhy. PhDr. Michaela Peterková je psycholožka se soukromou psychodiagnostickou, poradenskou a hypnoterapeutickou praxí, zabývá se tvorbou testovacích a výukových počítačových programů. Je autorkou knih Kurz duševní rovnováhy (Portál, 2014) a Kurz zdravého sebevědomí (2015).

Mizerná nálada, „depka“, deprese. Snad každý ví, o čem je řeč, čím dál víc lidí však emoční výkyvy zvládá obtížně. Trvá-li pokles nálady, nezájem o cokoli, únava a skleslost příliš dlouho nebo k němu dochází pravidelně a ve větší intenzitě, je na čase s tím něco dělat. Pomoci může i tato kniha. 14denní knižní kurz dobré nálady je pokračováním série tréninků duševního zdraví a zaměřuje se tentokrát na depresivní pocity a skleslost. Odlehčenou formou nabízí autorka poznatky z bohaté terapeutické praxe, vyzývá čtenáře k práci na sobě a poskytuje mu k tomu vhodné postupy, tipy a podněty. Kurz vychází z kognitivně-behaviorální terapie. Kurz je rozdělen do 14 částí, „DNŮ“, které směřují čtenáře k hlubšímu sebepoznání, poskytují mu cenné informace a dávají mu příležitost osvojit si postupy ke zvládání emočních výkyvů, nalezení a udržování citové rovnováhy. PhDr. Michaela Peterková je psycholožka se soukromou psychodiagnostickou, poradenskou a hypnoterapeutickou praxí, zabývá se tvorbou testovacích a výukových počítačových programů. Je autorkou knih Kurz duševní rovnováhy (Portál, 2014) a Kurz zdravého sebevědomí (2015).

Velké logopedické pexeso obsahuje ve třech dílech 54 témat ze základní slovní zásoby přibližně tříletých dětí. Každé téma je tvořeno 10 dvojicemi obrázků. Lze je použít ke hraní klasického pexesa, při kterém se při pojmenování obrázků rozvíjí a upevňuje slovní zásoba, ale podle návodu a pod vedením rodičů, učitelů či logopedů také k dalším hrám zaměřeným na zrakovou a sluchovou paměť, zrakové a sluchové vnímání, vyjadřovací dovednosti, rozvoj logického myšlení a početních představ. Mezi využitá témata patří domácí zvířata, dopravní prostředky, ovoce, nábytek, oblečení, hudební nástroje, sporty, hmyz, stromy, dopravní značky, počasí, protiklady ad. Knihu ocení logopedi, ale také učitelky mateřských škol. Seznam témat prvního dílu: domácí zvířata, zvířata ze ZOO, lesní zvířata, barvy, dopravní prostředky, ovoce, zelenina, nádobí, nábytek, oblečení, části těla, hračky, pohádky, rodina, jídlo, květiny, povolání, čísla.

Arteterapie umožňuje uvolnění a vyjádření emocí, pomáhá k porozumění sobě i druhým a k překonání nejrůznějších problémů. Autorka nabízí přehled teoretických východisek arteterapie a vyčleňuje cílové skupiny klientů, pro něž je vhodná. Přibližuje cíle arteterapie, které spočívají hlavně v budování komunikace, kreativity, spontaneity, nacházení smyslu života a kompenzace případného handicapu. Kniha se zabývá kresbou a malbou v kontextu arteterapie, největší prostor však dostává činnost s hlínou. Jsou zde popsány jednotlivé arteterapeutické techniky práce s hlínou a způsoby jejich aplikace pro různé cílové skupiny klientů. V rozšířeném vydání knihy se nacházejí nové kazuistiky lidí, s nimiž autorka během své praxe pracovala a kteří ilustrují účinky arteterapie. Nové vydání bylo rovněž doplněno o otázky arteterapeutického výzkumu (zejména jeho kvalitativní formy), významu a využití výtvarných materiálů a médií v arteterapii (fotografie, sklo, písek, sádra, kámen) a o otázky priorit a standardů současného arteterapeutického vzdělávání v českém, slovenském i evropském kontextu. Prof. PaedDr. Jaroslava Šicková-Fabrici, ak. sochařka, Ph.D., absolvovala studium monumentálního sochařství na VŠVU v Bratislavě. Arteterapii se věnuje od roku 1984, od roku 1991 působí na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Jako host přednáší na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a na Univerzitě Karlově v Praze, kde byla roku 2009 jmenována profesorkou. Organizuje arteterapeutické dílny a kurzy, konference a semináře. Založila organizace Terra Therapeutica a Institut pro vzdělávání v arteterapii. Je autorkou řady knižních titulů v češtině a slovenštině a držitelkou několika ocenění v uměleckém i pedagogicko- arteterapeutickém kontextu.

Jednoduchý a flexibilní program nabízí šest kroků, jak zvládnout poruchy pozornosti a hyperaktivitu neboli ADHD. V knize najdete hry, které pomohou k zlepšení pozornosti dítěte, a ověřené nápady, které dítěti pomohou, aby si lépe organizovalo prostor a čas. ADHD je výzvou pro všechny, jak pro dítě, tak pro „jeho“ dospělé, tedy rodiče a učitele. Autoři vycházejí z poznatku, že děti s ADHD potřebují, abychom se o ně starali jinak, než se staráme o děti, které nemají problémy s koncentrací a hyperaktivitou. Kniha vychází z řady studií i ze zkušeností rodin, kde žije dítě s ADHD. David Daley je psycholog, působí na Bangorské universitě. Margaret Thompson je psycholožka a externě vyučuje na universitě v Southamptonu. Edmund J. S. Sonuga-Barke je profesorem psychologie na universitě v Southamptonu. Cathy Laver-Bradbury je zdravotní sestra specializující se na problematiku ADHD, působí na universitě v Southamptonu. Anne Weeks působí jako vrchní sestra v nemocnici v Ashurstu.

Rozmazlený pražský kocour Herkules se se svou mladou paní a jejím mužem přestěhují do starého statku za vesnicí, kde se mu ani trochu nelíbí. V zarostlé zahradě se seznámí s toulavou kočkou Komtesou a vyslechne si její vyprávění o kočičích strašidlech, která se v jeho novém domově ukrývají. Zpočátku se zdráhá jejím varováním uvěřit, ale brzy se přesvědčí, že Komtesa mluví pravdu. Kočičí duchové působí obyvatelům domu velké škody a vinu vždycky svalí na Herkula. Rozzlobený kocour se strašidlům rozhodne postavit. Za své smělé a trochu zbrklé jednání sice zaplatí špičkou ocasu, ale zároveň se dozví, kde se strašidla v domě vzala a na co čekají. Společné dobrodružství navíc upevní jeho přátelství s Komtesou, a tak se nakonec s novým domovem smíří. Knížka je určena zejména dětem mladšího školního věku. Alžběta Dvořáková je překladatelka, redaktorka a lektorka češtiny pro cizince. Je spoluautorkou knihy Cesta z mlčení a autorkou pohádky Nanukova dobrodružství.

Metody kvalitativního výzkumu si získávají ve vědách o člověku a společnosti stále větší význam, ať jsou považovány za doplněk tradičních kvantitativních postupů, nebo jejich protipól. Jsou velmi užitečné v případech, kdy jde o zkoumání života lidí, historie i chodu organizací, společenských procesů apod.Příručka, jejíž přepracované a aktualizované vydání přinášíme, se již stala standardní učebnicí těchto metod u nás. Ukazuje, z jakých zdrojů metody kvalitativního výzkumu vycházejí, a představuje hlavní výzkumné plány užívané v této oblasti. Popisuje kvalitativní metody sběru dat, jejich kódování, vyhodnocování a interpretaci. Pozornost věnuje i počítačovým nástrojům sloužícím kvalitativnímu výzkumu, psaní zprávy o výzkumu a hodnocení jeho kvality.

Důvodem napsání této knihy byla zkušenost autorů: Při jejich supervizích, rozhovorech se supervizory, supervidovanými i zadavateli supervize se ukazovalo, že externí týmová supervize může přinášet více rizik než příležitostí. Předpokladem prospěšné týmové supervize je podle autorů organizační kultura, která přeje týmovosti, tým sám jako společenství lidí, jež dokáže upozadit hierarchickou strukturu a ve jménu úkolu pěstovat vzájemné vztahy včetně otevřené komunikace, a vícestranné kontraktování, které zaručuje rovnocenné rozložení zodpovědnosti a moci mezi zadavatelem supervize, supervidovaným týmem spolu s jeho vedoucím a supervizorem. Kniha proto důsledně vyvažuje pohledy tří „smluvních stran“ – lidí, kterým týmová externí supervize může přinášet užitek, chtějí-li dobře sloužit svým klientům. Kniha stojí na třech pilířích: První část představuje světy jednotlivých aktérů (organizace, týmu a supervizora), druhá základní oblasti supervidování (cíle, vztahy a procesy) a třetí provází obloukem supervizní spolupráce (od kontraktování přes supervidování k hodnocení). Publikace je prokládána příklady z praxe včetně příběhů aktérů supervize a kazuisticky dokládá zaměření externí týmové supervize na případy, vztahy a komunikaci a na řízení.

Každý rok se zvyšuje počet párů, kterým se delší dobu nedaří, aby žena otěhotněla, a proto se obracejí na centra asistované reprodukce. Autorky knihy ukazují na četných příbězích různých párů, které podstoupily psychoterapii, a analýze jejich výpovědí, že neplodnost nemusí být jen záležitostí biologickou, ale může spočívat v nevědomí jednoho nebo obou partnerů z páru a bývá spojena s rodinnou historií, s prožitky a prožíváním vztahů v raném dětství. Psychoterapie pak pomáhá blok uvolnit. Pro každého z partnerů jsou důležité otázky: Jaké měli v dětství vztahy s oběma rodiči? V jaké skupině sourozenců žili? Jaké bylo její složení? Nezaujal už někdo v rodinné historii místo dítěte? Nehrozí nějaké nebezpečí páru nebo dítěti, které by se narodilo? Rodinné historie se svými dramaty a tajemstvími se přenášejí z generace na generaci (tajné porody, nemanželské děti, nemanželská početí, tajné potraty, zabití dítěte a jiná tajemství) a mohou blokovat vlastní plodnost člověka. Kniha ukazuje, jak je možné v rámci terapie tato „strašidla“ z rodinné historie vyhnat. Joëlle Desjardins-Simon je francouzská klinická psycholožka, psychoanalytička, pracuje víc než 15 let v centru asistované reprodukce v Besançonu. Sylvie Debras je novinářka.

Angelika Bartram a Jan-Uwe Rogge, autoři řady bestsellerů na téma výchovy, ukazují rodičům, jak najít správnou rovnováhu mezi uvolněnou a autoritativní výchovou. Autoři se domnívají, že v současné době mnoho rodičů inklinuje k přílišné kontrole svých dětí a přehnanému opečovávání – často s těmi nejlepšími úmysly. V konečném důsledku však své děti okrádají o skutečné prožitky, možnost učit se z vlastních chyb, překonávat překážky a rozvíjet se. Výsledkem bývají (takřka) dospělé děti, které nedokážou vylétnout z rodného hnízda, protože samy by v životě neobstály. V tomto rádci jsou matky a otcové humorným způsobem konfrontováni s nejčastějšími výchovnými chybami a dozvědí se, co to znamená pro ně samé a především pro jejich děti. Důležitou součástí knihy jsou autentické rozhovory mezi dětmi a rodiči a pochopitelně i celá řada praktických a zcela konkrétních tipů, rad a námětů k zamyšlení. Jan-Uwe Rogge je jeden z nejúspěšnějších německých rodinných poradců a autor řady knih s výchovnou tematikou, které se vesměs staly bestsellery a byly přeloženy do 21 jazyků. V Portále vyšly jeho tituly Děti potřebují hranice, Rodiče určují hranice a Výchova dětí krok za krokem. Je rovněž spoluautorem knihy Když se děti ptají na Boha.

Jak děti vychovávat, aniž bychom je ponižovali, hodnotit je, aniž bychom je soudili, vyjadřovat hněv, aniž bychom je zraňovali, jak uznat, co děti cítí, prožívají a co si myslí, aniž bychom jejich vnitřní svět zpochybňovali a sráželi jejich sebevědomí. Většině rodičů totiž navzdory nejlepší vůli a lásce, kterou ke svým dětem cítí, chybí rodičovské dovednosti, které se na žádných školách nevyučují. Samotná láska a selský rozum často nestačí, do výchovy je potřeba zapojit i rozum, nadhled a odstup dospělého, který se těmto dovednostem může naučit. Čtivý text spojuje moudrost s humorem, nadhled a odstup, ale i zkušenosti dětského psychologa s bohatou terapeutickou praxí. Haim Ginott byl izraelský klinický psycholog, dětský terapeut a výchovný poradce.

Dyskalkulie je specifická porucha matematických schopností, která postihuje operace s čísly, matematické představy, prostorové představy apod. Občas se stane, že dítě, které v ostatních školních předmětech nezaostává, nebo je naopak velmi úspěšné, není schopno spočítat základní početní úlohy a ocitá se v bludném kruhu. Vlastní chyby v matematice ho deprimují, je frustrováno špatnými známkami v jediném předmětu a začne počty a matematiku odmítat a všechny své síly soustředí na jiné předměty. Rodiče si s ním občas nevědí rady a dávají mu najevo, že je "hloupé", když nezvládá tak jednoduché úlohy. Důležité je pochopit, že u dítěte s dyskalkulií nejde o celkový nedostatek inteligence, nýbrž nedostatek schopností v jediné oblasti - v matematice. Autor v knize postupně popisuje projevy dyskalkulie a krok za krokem na jednotlivých příkladech a rozborech základních početních úkonů a úloh nabízí recept, jak překonat psychické bariéry dyskalkulického dítěte vůči matematice a jak ho bezbolestně přivést k bezproblémovému počítání. Kniha je psána pro rodiče, speciální pedagogy a učitele matematiky na ZŠ.

Speciální pedagogika je obor neustále se vyvíjející a k pochopení problematiky je třeba dobře se orientovat v rozsáhlé terminologii, která přesahuje obecné pedagogické názvosloví. Výkladový slovník nabízí abecedně řazená hesla s tím, že jednotlivé pojmy jsou doplněny terminologickými ekvivalenty v angličtině a němčině. Knihu využijí zájemci o obor speciální pedagogiky (budoucí studenti), učitelé a studenti běžného učitelství, kteří si chtějí rozšířit povědomí o speciální pedagogice. Autorský kolektiv tvoří: prof. PaedDr. Milan Valenta, Ph.D., prof. PaedDr. Libuše Ludíková, CSc., prof. PaedDr. et PhDr. Miloň Potměšil, Ph.D., doc. PaedDr. Jiří Langer, Ph.D., Mgr. Míla Hutyrová, Mgr. Renata Mlčáková, Mgr. Oldřich Müller, Mgr. Martin Dominik Polínek a prof. PhDr. Marie Vítková.