Prostor strana 48 z 48

Egidius Arimond je samotářský včelař a bývalý gymnaziální učitel z německého městečka nedaleko belgických hranic. Jeho osud během 2. světové války sledujeme prostřednictvím deníkových záznamů, které si vede od ledna 1944 do května 1945. Včelaření je v rodině Arimondů odvěkou tradicí, pro Egidia navíc v posledních válečných měsících představuje i hlavní zdroj obživy. Vedle tichého včelího bzučení však stále častěji slýchá i hukot nepřátelských bombardovacích letounů. Kromě vášně pro včely a krásné ženy zdědil Egidius po svých předcích také epilepsii, která se v rodové historii objevovala znovu a znovu. V nacistickém Německu je pro něj toto onemocnění stigmatem, kvůli němuž byl suspendován z učitelského místa a donucen ke sterilizaci. Jako jeden z mála mužů, kteří nebyli povoláni na frontu, využívá situace a oddává se své slabosti pro ženy. Skrývá však ještě nebezpečnější tajemství: využívá své vynikající znalosti členitého terénu v pohraničí a svérázným způsobem pomáhá pronásledovaným Židům utéct do Belgie. Norbertu Scheuerovi se podařilo vytvořit výjimečný a oceňovaný protiválečný román, jenž nepostrádá napětí, milostné drama ani křehkou poetiku přírody.

Šlechtický sirotek na anglickém středověkém hrabství má život předem nalinkovaný: Odejde do kláštera, vrátí se, ožení a zaujme své místo po boku pána hradu, svého staršího bratra. Jenže mladý Laurenc je zkrátka jiný. Má rád nekonečné projížďky na koni, toulky lesem a byť je věrný svému bratru, nedokáže být dost silný, aby se stal jeho pobočníkem. Ve světě svázaném pravidly a křesťanskou morálkou hledá sám sebe a nachází nezvyklou podobu lásky poté, co se v jeho okolí objeví mladík se šedýma očima. O několik století později přijíždí do laponských lesů mladý novinář. Má zde psát knihu o kdysi slavné stárnoucí spisovatelce, která se stala jeho velkým idolem. Jejich soužití ve srubu daleko od civilizace ale není takové, jaké si představoval, přesto k sobě brzy začnou nacházet nečekanou cestu, posílenou netušeným spirituálním spojením. Co mělo být jen několikadenním pracovním setkáním, postupně se ukazuje být společně stráveným časem doslova osudovým. Píseň L. vypráví dva paralelní a vzájemně propletené příběhy, které s nesmírnou citlivostí ohledávají podoby samoty, neměnnost lidské povahy a hranice touhy či zakázané lásky.

Příběh výjimečného života Catherine Dior (1917–2008), jež byla múzou svého bratra Christiana i statečnou členkou francouzského odboje. Britská spisovatelka Justine Picardie se vydává po stopách mladší sestry jednoho z nejvlivnějších světových módních návrhářů, která ho inspirovala k slavnému parfému a ovlivnila jeho pojetí ženskosti a krásy. Dva roky po druhé světové válce se Paříž vzpamatovávala z německé okupace a toužila žít znovu naplno. Christian Dior byl tím, kdo jí na poli módy vdechl nové sebevědomí, když představil svou první kolekci známou pod pojmem New Look. Styl vytříbeného luxusu, ženskosti a elegance znamenal revoluci v dámském odívání a z Paříže opět udělal centrum světové módy. Ve stejné době jako New Look vznikl také Diorův první a dodnes legendární parfém Miss Dior pojmenovaný na počest jeho mladší sestry Catherine. Ženy, jež riskovala život v odboji proti nacistům a přežila mučení, koncentrační tábor i pochod smrti. Té, která bratra v mnohém inspirovala a opatrovala jeho odkaz až do své smrti. Ale zatímco se Christian Dior stal jedním z nejznámějších Francouzů na světě, Catherine zůstává v jeho stínu. Kniha Justine Picardie je cestou k nápravě: pečlivě rekonstruuje Catherinin životní příběh a současně zkoumá odkaz něžného bratra, který nedokázal zapomenout na sestřino utrpení, byť její rány halil do květinového hedvábí a vůně lásky. Text doprovází velké množství vzácných dobových fotografií a ilustrací.

Doba mikročipů se blíží ke konci. Jak se tranzistory zmenšují bezmála do velikosti atomu, fenomenální růst výpočetního výkonu se nevyhnutelně zhroutí. Tato změna však předznamenává zrod nového revolučního typu kvantového počítače. Ty slibují bezprecedentní nárůst výpočetního výkonu a umožňují pokrok, který by mohl převrátit všechny aspekty našeho každodenního života. Zatímco média se dosud soustředila především na jejich ohromující potenciál k prolomení všech známých metod šifrování, mimo jejich zájem probíhá závod o využití neuvěřitelné síly kvantových nástrojů, která povede k revoluci v průmyslu. Výrobci automobilů, lékařští výzkumníci a poradenské firmy sázejí na kvantové počítače, aby mohli navrhovat efektivnější vozidla, vyrábět nové léky zachraňující životy nebo zefektivnit podnikání. To je však teprve začátek. Kvantové výpočty bychom mohli využít k dekódování složitých chemických procesů potřebných k výrobě levných hnojiv a k rozpoutání „druhé zelené revoluce“. K vytvoření super baterie, která umožní vznik slunečního věku, nebo k návrhu reaktorů jaderné fúze pro výrobu čisté, bezpečné a obnovitelné energie. Může dokonce odhalit ďábelsky obtížné skládání proteinů, které je základem dosud nevyléčitelných nemocí, jako je Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova choroba. Neexistuje jediný problém, se kterým by se lidstvo potýkalo a který by nebylo možné řešit pomocí kvantových počítačů. Michio Kaku, který celý svůj profesní život strávil prací na kvantové teorii, vypráví se svou typickou zřetelností a nadšením vzrušující příběh o překročení této vědecké hranice a o závodu, ve kterém se nehraje o nic menšího než o budoucnost lidstva.

Píše se rok 1739. Elize Lucasové je pouhých šestnáct, když ji otec pověří správou tří rodinných plantáží v Jižní Karolíně, zámořské kolonii britského krále Jiřího II. Poté odpluje bojovat za slávu Koruny a jeho opuštěná choť si nepřeje nic jiného než vrátit se do Anglie. Talentovaná dcera se sice hospodaření ujme nehledě na překážky, jenže osud podle všeho kráčí matčinu přání vstříc. Eliza záhy čelí hrozbě, že Lucasovi přijdou o všechno, avšak odmítne se vzdát. Sotva se dívka dozví, kolik Francouzi platí za indigové barvivo, nabude přesvědčení, že právě jeho produkce je klíčem k záchraně. Okolí ale jejímu snu nevěří, v pěstování původně západoafrické rostliny se žádný běloch nevyzná a vzpurná otrokyně se s ní o taje výroby úchvatně modré barvy odmítá podělit. Hrdinka zjišťuje, že jejími spojenci v bitvě o čas jsou jen starý zahradník ze sousedství, šťastně ženatý právník z města a černošský mladík, s nímž Eliza uzavře neslýchanou dohodu. On ji naučí indigo zpracovávat a ona - navzdory dobovým zákonům - naučí jeho druhy číst. Natasha Boydová oživila skutečný příběh dámy, která nemálo přispěla k emancipaci budoucích Spojených států. Na základě archivních materiálů i osobní korespondence román osvětluje jak poměry panující na tehdejším americkém Jihu, vyznačující se bezprávím vůči ženám i otrokům, tak Elizin vnitřní život. Život provázený podlými intrikami, mužskou nadřazeností, zakázaným vztahem - a především ohromnou odvahou.