Prostor

Debutová sbírka příběhů izraelsko-amerického autora Omera Friedlandera je fantastickým a imaginativním výletem do úzkých uliček Jeruzaléma, opuštěné Negevské pouště a malebných pomerančových hájů města Jaffa v Izraeli. Rozvedený podvodník s dcerou prodává prázdné láhve plné „svatého vzduchu“ naivním turistům; Libanonská Šeherezáda okouzlí tři mladé vojáky ve zbombardované budově rádia v Bejrútu; izraelská dobrovolnice oplakává smrt svého syna, který zemřel v Gaze.

Co všechno se může stát, když se člověk chce dostat za každou cenu na vrchol, být nejlepší a nechat všechny daleko za sebou? Po úspěšném románu Eva, v němž Verena Kesslerová nabídla pohled na rodičovství z perspektivy čtyř žen s různými, a přesto propojenými osudy, přichází nyní autorka s novou ženskou hrdinkou. Aby se vypravěčka zvedla ze dna, kam dopadla z velké výšky, musí předstírat, že odjakživa vyznává fitness. A navíc fingovat mateřství. Nutně totiž potřebuje práci a MEGA GYM leží zcela stranou jejího někdejšího světa. Zrcadla se tu lesknou, na dokonalých tělech se rýsují svaly, u baru to jiskří nenuceným flirtem a šéf se hrdě hlásí k feminismu. Žádný tlak na výkon, žádné přesčasy, žádná konkurence – ale taky žádný cíl. Dokud se ve fitku neobjeví Vick. Vtipný, chytrý i tak trochu děsuplný román fascinuje příběhem o posedlosti, sebedestruktivních ambicích a odvrácené straně dokonalých povrchů.

Abdulrazak Gurnah nám ve svém nejnovějším románu, prvním od chvíle, kdy v roce 2021 získal Nobelovu cenu za literaturu, předkládá subtilní příběh o dospívání, vině, touze a hledání vlastní identity ve světě poznamenaném koloniální minulostí. S empatií a vypravěčskou jistotou sleduje autor osudy tří hlavních postav, jejichž životy se protínají v prostředí, kde osobní rozhodnutí nikdy nejsou zcela oddělena od širších historických a společenských vlivů. Gurnah rozplétá jejich vztahy s trpělivostí a citem pro detail, přičemž postupně odhaluje skryté motivace, zklamání i naděje. Krádež je zároveň intimním příběhem dospívání i široce pojatým obrazem postkoloniální reality - světa, v němž se minulost neustále vrací a ovlivňuje přítomnost. V závěru, plném napětí a katarze, se jednotlivé dějové linie propojují v překvapivé, a přitom nevyhnutelné rozuzlení. Gurnahův román je výjimečný svou schopností probouzet porozumění: nenápadně, ale vytrvale nás vede k tomu, abychom méně soudili a více chápali - druhé i sami sebe. Román Theft představuje návrat autora do rodné Tanzanie a navazuje na témata, která charakterizují jeho dosavadní tvorbu - otázku identity, vykořenění, sociální nerovnosti a vztahu mezi Afrikou a Evropou v globalizovaném světě.

Branka rodinného domku v jednom severomoravském městě je v ponurých časech pozdní normalizace symbolickým východem z vězení, jelikož pozemek je ze třech stran obehnán zdmi kasáren sovětských okupantů. Pro malého Matyáše Kulicha řečeného Kulda, který si tu ze všeho nejradši hraje na vojáky, je však zároveň oblíbenou každodenní pozorovatelnou, díky níž poznává, jak to ve světě chodí. Pod vedením chrabrého dědy, sudetského vysloužilce z druhé světové války, může sledovat manévry i manýry okupačních vojsk, zaznamenávat pohyb jejich techniky, infiltrovat se mezi ně jako špion a hlavně nepříteli všemožně drobně škodit, přestože většina spoluobčanů je se stavem věcí navenek smířená. Jenže to je pouze polovina příběhu. V paralelní linii posouvající román Milana Babíka o téměř čtyři desetiletí vpřed sledujeme družinu českých bojových mediků na Ukrajině, kteří na donbaské frontě ošetřují těžce raněné a současně usilují o převoz padlého zakladatele týmu zpět do vlasti. A jakmile se nitky osudů hlavních hrdinů obou částí vyprávění protnou, prolne se i mládí se stářím, život se smrtí, hra se skutečností, humor s absurdní tragédií a chvíle osudového poznání s okamžiky čirého utrpení. Celoživotní průzkumník na poli mezinárodních vztahů se beletristicky zamýšlí nad tím, co znamená svoboda. A co vše je pro ni dnes – po letech prosperity a relativního globálního poklidu – znovu třeba obětovat, chceme-li i nadále zůstat sami sebou.

Čím si procházíš? Tato otázka se objevuje průběžně v celé knize a odpovědí na ni je hluboce lidský příběh o přátelství, empatii a smíření s konečností člověka. Vypravěčka, spisovatelka středního věku, se po letech znovu setkává s přítelkyní novinářkou, s níž kdysi pracovala v redakci časopisu a která čelí nevyléčitelné nemoci. Na její žádost se rozhodne být jí nablízku během posledních dní. Z tohoto rámce se postupně odvíjí mozaika setkání a rozhovorů s lidmi, kteří po svém hledají způsob, jak porozumět světu a sobě samým. Nunez předkládá téměř filozofický dialog a vyzdvihuje absurditu světa, který neumožňuje trpícím, aby dobrovolně opustili přelidněnou planetu, i alibismus lidstva systematicky směřujícího k utrpení a zkáze. Autorčin styl vyniká úsporným, přesným jazykem, jemným humorem a nadhledem, díky nimž i vážné téma proměňuje v text plný života. Čím si procházíš je pozoruhodná a mimořádně kultivovaná introspektivní próza, která čtenáře konfrontuje s univerzálními otázkami lidské existence. Přináší současný pohled na doprovázení druhého člověka ke konci života, na přátelství a důstojnou smrt a činí tak přirozeně a bez patosu. Kniha se dočkala mnohých ocenění a stala se také předlohou filmu španělského režiséra Pedra Almodóvara Vedlejší pokoj (The Room Next Door, 2024), v němž zazářily herecké hvězdy Tilda Swinton a Julianne Moore a který si z Benátského filmového festivalu odvezl Zlatého lva.

Abdulrazak Gurnah nám ve svém nejnovějším románu, prvním od chvíle, kdy v roce 2021 získal Nobelovu cenu za literaturu, předkládá subtilní příběh o dospívání, vině, touze a hledání vlastní identity ve světě poznamenaném koloniální minulostí. S empatií a vypravěčskou jistotou sleduje autor osudy tří hlavních postav, jejichž životy se protínají v prostředí, kde osobní rozhodnutí nikdy nejsou zcela oddělena od širších historických a společenských vlivů. Gurnah rozplétá jejich vztahy s trpělivostí a citem pro detail, přičemž postupně odhaluje skryté motivace, zklamání i naděje. Krádež je zároveň intimním příběhem dospívání i široce pojatým obrazem postkoloniální reality - světa, v němž se minulost neustále vrací a ovlivňuje přítomnost. V závěru, plném napětí a katarze, se jednotlivé dějové linie propojují v překvapivé, a přitom nevyhnutelné rozuzlení. Gurnahův román je výjimečný svou schopností probouzet porozumění: nenápadně, ale vytrvale nás vede k tomu, abychom méně soudili a více chápali - druhé i sami sebe. Román Theft představuje návrat autora do rodné Tanzanie a navazuje na témata, která charakterizují jeho dosavadní tvorbu - otázku identity, vykořenění, sociální nerovnosti a vztahu mezi Afrikou a Evropou v globalizovaném světě.

Branka rodinného domku v jednom severomoravském městě je v ponurých časech pozdní normalizace symbolickým východem z vězení, jelikož pozemek je ze třech stran obehnán zdmi kasáren sovětských okupantů. Pro malého Matyáše Kulicha řečeného Kulda, který si tu ze všeho nejradši hraje na vojáky, je však zároveň oblíbenou každodenní pozorovatelnou, díky níž poznává, jak to ve světě chodí. Pod vedením chrabrého dědy, sudetského vysloužilce z druhé světové války, může sledovat manévry i manýry okupačních vojsk, zaznamenávat pohyb jejich techniky, infiltrovat se mezi ně jako špion a hlavně nepříteli všemožně drobně škodit, přestože většina spoluobčanů je se stavem věcí navenek smířená. Jenže to je pouze polovina příběhu. V paralelní linii posouvající román Milana Babíka o téměř čtyři desetiletí vpřed sledujeme družinu českých bojových mediků na Ukrajině, kteří na donbaské frontě ošetřují těžce raněné a současně usilují o převoz padlého zakladatele týmu zpět do vlasti. A jakmile se nitky osudů hlavních hrdinů obou částí vyprávění protnou, prolne se i mládí se stářím, život se smrtí, hra se skutečností, humor s absurdní tragédií a chvíle osudového poznání s okamžiky čirého utrpení. Celoživotní průzkumník na poli mezinárodních vztahů se beletristicky zamýšlí nad tím, co znamená svoboda. A co vše je pro ni dnes – po letech prosperity a relativního globálního poklidu – znovu třeba obětovat, chceme-li i nadále zůstat sami sebou.

Čerstvý třicátník Tadeáš se po návratu z?vězení rozhodl začít znovu a?líp. K?tomu však potřebuje aspoň minimální příjem, střechu nad hlavou a?podporu blízkých. Ale co když nic z?toho nemá? Dočasné řešení mu nabízí práce pro drogového dealera z?pražského Smíchova, která roztáčí kolotoč událostí, na jejichž konci čeká buď pád, anebo naděje na vykoupení. Román Andělé na subutexu nelítají vykresluje subkulturu rázovitých postaviček pohybujících se na pražském Andělu. Lukáš Zárybnický předkládá nejen syrový a?jazykově autentický, ale i?nečekaně poetický náhled na život lidí z?okraje společnosti. Uživatelé drog a?jejich dealeři se tu potkávají s?prostitutkami či bezdomovci, ale též s?policisty a?psychology z?nízkoprahových zařízení. Navíc v?okolí začíná pátrání po vrahovi, který zoufalým feťákům prodává subutex smíchaný s?chemickým čističem odpadů. Ve smrtelném ohrožení se tak dá spoléhat jedině na pomoc opravdového strážného anděla… Existenciální próza na téma drogové závislosti podobně jako Memento Radka Johna nebo Anděl Jáchyma Topola ukazuje odvrácenou stranu jednoho z?nejživějších míst české metropole. Stranou od anonymního davu tady vládnou zkratkovité reakce, silné lokty i?demagogie lokálních politiků. Aniž by autor užívání návykových látek zlehčoval, snaží se o?pochopení různých světů na základě vlastní zkušenosti s?klienty usilujícími o?životní restart. Výsledkem je napínavý příběh o?věcech, které se dějí ve stínu našich běžných životů.

Na počátku tisíciletí dostane autorčina matka Lélia pohlednici s obrázkem pařížské Opery Garnier, na níž jsou bez dalšího vysvětlení napsána rodná jména čtyř členů její rodiny, kteří zahynuli v Osvětimi. Po pár letech si Léliina dcera Anne na pohlednici vzpomene a rozhodne se vypátrat jejího pisatele. S matčinou pomocí rekonstruuje historii rodiny Rabinovitchových, pocházející z Moskvy, která se před sílícím antisemitismem a politickým pronásledováním rozprchla po první světové válce po světě. Léliini prarodiče v té době coby mladý manželský pár zamířili nejprve do Lotyšska, pak do Palestiny, až se svými třemi dětmi zakotvili ve vysněné Francii. Nepodaří se jim však získat francouzské občanství a po počátečních úspěších je čekají hrůzy deportace do sběrných táborů a posléze do Osvětimi. Zachrání se jen prvorozená dcera Myriam, která z Paříže uprchne do neokupované jižní Francie, kde vládne vichistická vláda, a s manželem se tu zapojí do odboje. Mezi zdokumentované střípky minulosti vkládá autorka vzpomínky z vlastního dětství i zážitky ze současnosti, dotýkající se židovské identity. Román přináší napínavou četbu a českého čtenáře seznamuje s méně známou historií francouzských internačních táborů za druhé světové války, ale i s aktuálními náladami ve francouzské společnosti. Sklidil velký mezinárodní úspěch a byl nominován na několik literárních ocenění. V roce 2022 získal ve Spojených státech studentskou cenu Choix Goncourt United States, o rok dříve se s ním Anne Berest dostala do výběru prestižní Prix Goncourt ve Francii.

Čím si procházíš? Tato otázka se objevuje průběžně v celé knize a odpovědí na ni je hluboce lidský příběh o přátelství, empatii a smíření s konečností člověka. Vypravěčka, spisovatelka středního věku, se po letech znovu setkává s přítelkyní novinářkou, s níž kdysi pracovala v redakci časopisu a která čelí nevyléčitelné nemoci. Na její žádost se rozhodne být jí nablízku během posledních dní. Z tohoto rámce se postupně odvíjí mozaika setkání a rozhovorů s lidmi, kteří po svém hledají způsob, jak porozumět světu a sobě samým. Nunez předkládá téměř filozofický dialog a vyzdvihuje absurditu světa, který neumožňuje trpícím, aby dobrovolně opustili přelidněnou planetu, i alibismus lidstva systematicky směřujícího k utrpení a zkáze. Autorčin styl vyniká úsporným, přesným jazykem, jemným humorem a nadhledem, díky nimž i vážné téma proměňuje v text plný života. Čím si procházíš je pozoruhodná a mimořádně kultivovaná introspektivní próza, která čtenáře konfrontuje s univerzálními otázkami lidské existence. Přináší současný pohled na doprovázení druhého člověka ke konci života, na přátelství a důstojnou smrt a činí tak přirozeně a bez patosu. Kniha se dočkala mnohých ocenění a stala se také předlohou filmu španělského režiséra Pedra Almodóvara Vedlejší pokoj (The Room Next Door, 2024), v němž zazářily herecké hvězdy Tilda Swinton a Julianne Moore a který si z Benátského filmového festivalu odvezl Zlatého lva.

Debutová sbírka příběhů izraelsko-amerického autora Omera Friedlandera je fantastickým a imaginativním výletem do úzkých uliček Jeruzaléma, opuštěné Negevské pouště a malebných pomerančových hájů města Jaffa v Izraeli. Rozvedený podvodník s dcerou prodává prázdné láhve plné „svatého vzduchu“ naivním turistům; Libanonská Šeherezáda okouzlí tři mladé vojáky ve zbombardované budově rádia v Bejrútu; izraelská dobrovolnice oplakává smrt svého syna, který zemřel v Gaze.

Události, které se odehrály v Černobylu 25. dubna 1986, znamenaly zvrat v dějinách. Atomová katastrofa nezměnila jen celosvětové vnímání jaderné energetiky a vědy, ale také náš postoj k ekologii. Opuštěné domy a dětská hřiště za ostnatým drátem třicetikilometrové vyloučené zóny, vrakoviště kontaminovaných vozidel a helikoptér, orná půda pod přívaly černého deště, to vše nám bude navždy připomínat nebezpečí neviditelného zabijáka – radiace. br Černobylská havárie představovala také klíčový faktor při kolapsu Sovětského svazu a jeho porážce ve studené válce. Pro Moskvu to byla nejen environmentální a vědecká katastrofa, ale zejména politická a finanční. Celkové náklady se vyšplhaly na 18 miliard rublů – dobový ekvivalent 18 miliard dolarů – a Černobyl jimi dorazil ekonomiku, která byla i bez něj na pokraji zhroucení. Havárie a její následky naplno ukázaly, že sovětský stát je kolos stojící na prohnilých nohou lží. br Celou pravdu o tom, co v tu noc začalo v reaktorovně 4. bloku Atomové elektrárny V. I. Lenina, až dosud nikdo nevyprávěl. Novinář Adam Higginbotham obětoval dvě desetiletí života rozhovorem se svědky a práci s archivními materiály, aby nám předložil toto drama v celém rozsahu. Začteme se do vzpomínek obyvatel ztraceného světa vnitrostátních pasů, tajné policie, dlouhých řad na potraviny a hrdinského sebeobětování za vlast. Vysoce ceněná Půlnoc v Černobylu je špičková literatura faktu, která popisuje zkázu impéria, hrdinství jednotlivců a zoufale důmyslné improvizace, kterými se společně snažili bojovat proti novému nepříteli.

Příběh o samotě, setkání a tiché síle nadějeOna si vybrala samotu. Opuštěný ostrov, vlastní rytmus, bezpečné hranice, které si kolem sebe roky budovala. Místo, kde se dá uniknout světu. Jenže minulosti ani životu se utéct nedá. Jednoho dne se na ostrově objeví on – mladý muž ve výrazně žluté pláštěnce. Nečekaný, nepatřičný, narušující všechno, co si pečlivě vystavěla. Je příliš mladý, příliš bezprostřední… a přesto v sobě nese tíhu, která ji zneklidňuje. Setkání dvou rozdílných světů – mládí a stáří, otevřenosti a uzavřenosti, bolesti a naděje – postupně narušuje její jistoty. A možná i léčí. Román Zpívat bříze Veroniky Opatřilové je citlivým příběhem o tom, co se stane, když si k sobě pustíme někoho, koho jsme vůbec nečekali. A jakou sílu může mít příroda, samota – i druhý člověk. Proč si knihu přečíst intimní a atmosférický příběh o lidském setkání silné kontrasty generací a životních zkušeností téma uzdravování skrze přírodu a blízkost jemný, poetický styl plný emocí Komu by se mohla líbit čtenářům současné české literatury milovníkům pomalých, introspektivních příběhů těm, kteří hledají knihy o samotě, vztazích a uzdravení čtenářům, kteří ocení poetický jazyk a atmosféru Zpívat bříze je příběh o tom, že i v tichu a izolaci může zaznít něco, co nás znovu naučí žít.

Originální, nesmírně zábavný a přitom výmluvný portrét nejdéle vládnoucí britské panovnice Alžběty II. brbrKrálovna Alžběta II., nejslavnější žena světa po šestadevadesát let, byla zároveň všudypřítomná i tajemná. Craig Brown vtipně a bystře odhaluje její život plný málo známých anekdot, od chaosu corgiů po setkání s diktátory a rockovými hvězdami. Za přísným protokolem ukazuje humor, empatii i chladné rysy královny, která se stala panovnicí pro Brity, obyvatele Commonwealthu i celý svět. brbrByla nejslavnější osobou na světě – poprvé se objevila na obálce časopisu Time už ve třech letech. Když zemřela, jen málokdo si ještě pamatoval dobu, kdy nebyla naživu. Její podoba byla reprodukována – na fotografiích, známkách, bankovkách i mincích třiceti různých měn – častěji než jakákoli jiná od dob Ježíše Krista. Je pravděpodobné, že se během svých šestadevadesáti let setkala s větším počtem lidí než kdokoli jiný v dějinách – patrně s více než půl milionem osob.brPřesto tato nejbedlivěji sledovaná žena světa zanechávala u většiny těch, s nimiž se setkala, jen velmi vágní dojem charismatu a smyslu pro povinnost. Mnozí si dodnes pamatují, co řekli jí, nikoli však jediné slovo z toho, co řekla ona jim.brDosavadní biografové královny často volili podivnou taktiku: přehlíželi to zajímavé a soustředili se na to nezajímavé. Craig Brown tento přístup odmítá. Ve své kaleidoskopické metodě nahlíží na nejslavnější – a zároveň nejstřeženější – ženu světa skrze sérii vzájemně se prolínajících úhlů pohledu. V knize Podivuhodná cesta kolem královny nám tento brilantně vtipný a mimořádně bystrý novinář nabízí nezapomenutelný portrét všudypřítomné, a přesto nepolapitelné královny Alžběty II. Za přísným protokolem, který řídil celý její život, Brown odhaluje její nezaměnitelný smysl pro humor, schopnost empatie, ale i chladné rysy její povahy. Líčí, jak tato zdrženlivá žena dokázala nahnat respekt prezidentům i rockovým hvězdám. Především však v této mimořádně vtipné a zároveň hluboce vážné knize zkoumá, jak se královně podařilo stát se panovnicí pro všechny Brity, pro obyvatele Commonwealthu – a nakonec i pro celý svět.

Díky hluboké znalosti ruských poměrů předkládá autor zasvěcenou analýzu a shrnutí důvodů i průběhu společenského, ekonomického i politického úpadku současného Ruska, jež se staly příčinou ruské agrese na Ukrajině. Představuje Rusko jako typický „petrostát“, který zmeškal příležitost využít obrovských příjmů z vývozu ropy a plynu k modernizaci. Jelikož není schopné přechodu k modernitě, musí se snažit zvrátit tento proces ve zbytku světa. Téměř veškerá politická činnost Ruska je tedy zaměřená na zastavení postupu lidstva k nové modernitě a na návrat k fungování lidské civilizace jako v minulosti.

Země je plná zvuků a vibrací, vůní a chutí, textur, elektrických a magnetických polí. Každý živočišný druh, včetně člověka, je však uzavřen ve své vlastní smyslové bublině a vnímá jen malý kousek našeho obrovského světa. Tato úžasná kniha nás však přivádí za hranice našich smyslů a umožňuje nám vnímat vůně, elektromagnetické vlny a jiné projevy nesmírného prostoru, který nás obklopuje. Setkáme se s brouky přitahovanými ohněm, želvami, které dokážou sledovat magnetické pole Země, rybami, které plní řeky elektrickými zprávami, a dokonce i s lidmi, kteří ovládají sonar jako netopýři. Zjistíme, že krokodýlí šupinatá tvář je citlivá jako konečky prstů milence, že oči obřích chobotnic se vyvinuly, aby viděly odlesky velryb, nebo že rostliny vibrují neslyšnými písněmi. Dozvíme se, co slyší zpěvní ptáci ve svých melodiích i co cítí psi na ulici. Fascinující svět zvířat byl vyhlášen jednou z nejlepších knih roku 2022 v anketách The New York Times, The Wall Street Journal, Time, The New Yorker, The Washington Post, People, Reader‘s Digest, The Guardian, The Economist a řady dalších světových médií.