Prostor strana 3 z 62

Stojíme opět na prahu událostí, které nás od základu přetvoří. S tím, jak umělá inteligence (AI) bezprecedentně absorbuje lidské vědění, začíná zprostředkovávat vztahy mezi námi a realitou. Má zjevný potenciál přispět k nápravě fundamentálních problémů, avšak zároveň nastolí výzvy, jakým jsme dosud nečelili. Zbaví nás schopnosti nezávislého úsudku, prověří náš vztah k božskému, snad dokonce nastartuje novou fázi evoluce druhu Homo sapiens. Stane se naší partnerkou v každodenním rozhodování, ale možná i nezvladatelnou hrozbou, před níž varoval Asimov. Kterou její schopnost bude nutné včas utlumit? Nebo jsme si už nevědomky a pasivně vybrali? Soubor úvah Genesis, zahrnující celé spektrum názorů na AI od zaslepené víry ve všemocné technologie až po neopodstatněný strach z mechanické náhrady člověka, nastiňuje strategii pro orientaci v divočině pokročilého věku informací. Závěť vynikajícího amerického státníka Henryho Kissingera, sepsaná s IT specialisty Craigem Mundiem a Ericem Schmidtem, připravuje dnešní rozhodující činitele - nás všechny - na nelehké volby zítřka. Radí nám obezřetně využít příležitostí, jež AI nabízí, aniž bychom se stali obětí temných sil, které její příchod vyvolal.

Nad ránem 27. března 2028 jednotky ruské armády anektují estonské město Narvu a ostrov Hiiumaa v Baltském moři. Útok na Pobaltí začal. Záhy se ukazuje, že Evropa po porážce Ukrajiny nestačila zmodernizovat svůj arzenál a slevila i ve vyjednávacích schopnostech lídrů. Přesto je nezbytné urychleně jednat. Platí článek 5 Severoatlantické smlouvy? Jak se NATO ohledně prosby z Tallinu rozhodne a co na to trumpovská Amerika? Riskne Evropa jadernou válku s Ruskem? Zvykli jsme si na to, že nakonec vše dobře dopadne. Ale co když Rusko zvítězí a sáhne po další kořisti? Renomovaný politolog Carlo Masala inscenuje sice jen hypotetický scénář blízké budoucnosti, a přece truchlivě shrnuje, co je v důsledku změněného mezinárodněpolitického ovzduší v sázce. Pokud si už nevystačíme s taktikou zastrašování úhlavního protivníka, vyslyšme aspoň podobně znepokojivé vize - psané zejména proto, aby nás včas přiměly k činu.

Co stojí za spády Putinova režimu a jeho invazí na Ukrajinu? Aby vysvětlil současnou eskalaci, vydává se autor až do středověku. Rozebírá kořeny ruských problémů od rozmachu Kyjevské Rusi přes vznik Moskevského velkoknížectví a říše Petra Velikého až po stále viditelnější zaostávání carství Romanovců a obě revoluce roku 1917, Sovětský svaz, čtyři dekády studené války a zrod mnohonárodnostní Ruské federace. Poukazuje na vztah ruského státu k jeho občanům, na zdejší okleštěné pojetí demokracie a lidských práv. Kniha ostře kritizující autoritářství Kremlu shrnuje bystré politické analýzy s historickým vhledem i výhledem do budoucna a stává se nezbytným průvodcem v Evropě doby neklidné.

V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné ničení, masové vraždění, letecké bombardování a rozvrat. Prakticky celá východní polovina kontinentu upadla pod sovětskou nadvládu, jednu totalitu tam nahradila druhá. Tony Judt přináší příběh vzkříšení Evropy, která povstala z trosek, příběh sestupu a pádu sovětského komunismu a vzestupu Evropského společenství a Evropské unie, příběh konce evropských říší a obtížného a proměnlivého vztahu Evropy k válečné minulosti a ke dvěma supervelmocím, které jej vymezují, Rusku a Americe. Autor jasně a přehledně zachycuje jak celkový vývoj Evropy, tak i protikladné zkušenosti Evropanů na Východě a na Západě. Kniha, časově dovedená až po válku v Iráku a volbu papeže Benedikta XVI., nám nabízí pochopení smyslu moderní evropské historie a identity, tedy toho, jaká Evropa je a jaká byla. Právem ji můžeme označit za jedinečnou práci na téma Evropa naší doby.

Stojíme opět na prahu událostí, které nás od základu přetvoří. S tím, jak umělá inteligence (AI) bezprecedentně absorbuje lidské vědění, začíná zprostředkovávat vztahy mezi námi a realitou. Má zjevný potenciál přispět k nápravě fundamentálních problémů, avšak zároveň nastolí výzvy, jakým jsme dosud nečelili. Zbaví nás schopnosti nezávislého úsudku, prověří náš vztah k božskému, snad dokonce nastartuje novou fázi evoluce druhu Homo sapiens. Stane se naší partnerkou v každodenním rozhodování, ale možná i nezvladatelnou hrozbou, před níž varoval Asimov. Kterou její schopnost bude nutné včas utlumit? Nebo jsme si už nevědomky a pasivně vybrali? Soubor úvah Genesis, zahrnující celé spektrum názorů na AI od zaslepené víry ve všemocné technologie až po neopodstatněný strach z mechanické náhrady člověka, nastiňuje strategii pro orientaci v divočině pokročilého věku informací. Závěť vynikajícího amerického státníka Henryho Kissingera, sepsaná s IT specialisty Craigem Mundiem a Ericem Schmidtem, připravuje dnešní rozhodující činitele – nás všechny – na nelehké volby zítřka. Radí nám obezřetně využít příležitostí, jež AI nabízí, aniž bychom se stali obětí temných sil, které její příchod vyvolal.

Prvotina Claire Keeganové Antarktida vzbudila u čtenářů i kritiky globální ohlas a příběhy v ní obsažené byly označeny za "jedny z nejlepších současných povídek napsaných v angličtině" (The Observer). Autorčin rukopis s jasnou vizí odvážně zkoumá svět, kde mají sny, vzpomínky a náhoda fatální následky pro všechny zúčastněné. Vyprávění jsou často temná a čtenář cítí jejich hutnou atmosféru, stejně jako skutečnost, že se v každém z těchto pečlivě vymodelovaných příběhů děje pod povrchem něco "velkého".

V křehkém příběhu pojatém jako vzpomínky na dětství a dospívání sledujeme hlavního hrdinu od jeho šesti let až do období formální dospělosti. Julius vyrůstá jako jedináček v nefunkční rodině poznamenané konflikty mezi rodiči a dalšími problémy. Komplikovanou realitu chlapec vstřebává pomocí denního snění a překonává ji i díky přátelství se stejně starou Sylvou, které ve školce zpečetila dětská kuchyňka. Vážná témata vztahů, ztráty blízkých, dospívání a hledání identity Lupták protkává nenásilným a originálním humorem a vyslovuje se k univerzálním otázkám lásky a sebepřijetí.

Naléhavý a niterný román o mateřské lásce, ale také o úzkosti a pochybení Román oceňované irské spisovatelky přináší vyprávění o raném mateřství, které s neobyčejnou autentičností zachycuje složitost a náročnost této životní etapy. V niterném monologu promlouvá matka ke svému synovi – od jeho narození až do tří let – a otevírá před čtenářem svět naplněný nejen radostí, ale zejména únavou, pochybnostmi a úzkostí. Její vyprávění představuje vyznání mateřské lásky, zcela bezpodmínečné, a zároveň obsahuje matčiny obavy z toho, že se jednoho dne bude svému dospělému potomkovi zodpovídat.

Příběh dvou kamarádů, dvou matek, dvou manželek. Román Takový hodný kluk o sicilské mafii, která sice nestřílí, ale řídí ostrovní ekonomiku, je především příběhem nelítostné síly rodiny. Giovanni musí uspokojit společenské ambice své matky Cettiny, Santino chce zachránit svou matku Assuntu před osudem, který přijala, aby uživila rodinu. Santino se stává "betonovým princem", zatímco Giovanni, právník, vyhledávaný mocnými lidmi, propůjčuje své schopnosti do služeb těch, kteří zneužívají své privilegované postavení. Oba uzavřou dobré manželství a triumfují v temných osmdesátých letech, ve strašlivé době mafiánských válek. Oba přátelé jsou tak brzy vtaženi do nespravedlivého a nebezpečného světa zkorumpovaného stavebního průmyslu. Zachrání angažovaná právnička Anna Giovanniho, který si vzal za ženu bohatou Veroniku? Podaří se oddané manželce Margheritě udržet pro Santina bezpečí rodinného krbu a udržet ho daleko od krve a násilí?

Nad ránem 27. března 2028 jednotky ruské armády anektují estonské město Narvu a ostrov Hiiumaa v Baltském moři. Útok na Pobaltí začal. Záhy se ukazuje, že Evropa po porážce Ukrajiny nestačila zmodernizovat svůj arzenál a slevila i ve vyjednávacích schopnostech lídrů. Přesto je nezbytné urychleně jednat. Platí článek 5 Severoatlantické smlouvy? Jak se NATO ohledně prosby z Tallinu rozhodne a co na to trumpovská Amerika? Riskne Evropa jadernou válku s Ruskem? Zvykli jsme si na to, že nakonec vše dobře dopadne. Ale co když Rusko zvítězí a sáhne po další kořisti? Renomovaný politolog Carlo Masala inscenuje sice jen hypotetický scénář blízké budoucnosti, a přece truchlivě shrnuje, co je v důsledku změněného mezinárodněpolitického ovzduší v sázce. Pokud si už nevystačíme s taktikou zastrašování úhlavního protivníka, vyslyšme aspoň podobně znepokojivé vize - psané zejména proto, aby nás včas přiměly k činu.

Berlín, rok 1952. Životem se musí tančit, to bylo vždy motto Silvie Thalheimové. Zatímco její sestra Rike dává přednost budování obchodního domu na Ku’dammu, Silvie chce po temných dnech války jediné: užívat si života plnými doušky. Vlastní kariéra v rozhlase, bláznivá láska s charismatickým hercem – všechno se jí daří. Ale jak už to bývá, idylka není ničím jiným než klidem před bouří. Když nenáviděný rival ohrožuje Thalheimovy a vzpurná nejmladší sestra Florentina rozdělí rodinu, Silvie se musí rozhodnout, co je pro ni opravdu důležité.

Nincshof, malá vesnice na rakousko-maďarském pomezí, by měla být zapomenuta. Takový je plán tří mužů, kteří chtějí utéct realitě hektické moderní doby. Když o nich nikdo nebude vědět, mohou oni i celá vesnice žít po svém a v klidu. Říká se, že k něčemu takovému už kdysi v Nincshofu došlo. O pomoc se svým plánem se trojice mužů rozhodne požádat Erou Rohdieblovou, starou dámu, která má svobodu v krvi, a tak je se pro jejich nápad jeví jako ideální společnice. Erna za svůj dlouhý život málokdy slyšela bláznivější nápad, ale nakonec ji přemůže zvědavost. Večer co večer ji trojice mužů navštěvuje a nad sendviči se slaninou a fíkovou pálenkou společně spřádají plány. Sundávají štítky s názvy ulic, ruší místní akce, odhánějí otravné cykloturisty. Zdá se, že všechno jde jako po másle. Dokud se ovšem v obci neobjeví nečekaní nově příchozí.

Emsley Wilsonová, zabývající se dražbami v Hollywoodu, najde při vyklízení newyorského domu deník své slavné babičky. Jeho obsah ji zaskočí. Prvním překvapením je, že deník ve skutečnosti nepatří její babičce, ale Johanně Bongerové, švagrové Vincenta van Gogha, která také zdědila jeho obrazy. Ty byly jejím jediným majetkem, v té době úplně bezcenným. Johanna žila v roce 1900 jako osmadvacetiletá vdova s dítětem bez jakýchkoli prostředků, navíc v Paříži, kde se sotva domluvila, protože příliš neovládala francouzštinu. Přesto se jí podařilo předat Vincentův odkaz světu. Pro Emsley Wilsonovou nemohla tato inspirace přijít v lepší dobu. Když se jí nedaří v podnikání, v jejím životě se objeví nečekaná láska a ona současně začne rozplétat rodinná tajemství. Dokáže v minulosti najít odpovědi i pro svůj vlastní život?

Pod kopcem Landek ve slezské Ostravě žije ve dvou starých havířských domcích zvláštní pár – Johan a Truda, rázovití obyvatelé kraje formovaného hornickou tradicí. Navykli si pozorovat lanovku vozící turisty na vrchol kopce, na zahrádce popíjejí pivo, které se jim v lahvích chladí na dně malého rybníka, a zdánlivě bezstarostně si užívají své obyčejné životy. V době lockdownu se Johan s Trudou ocitají v nezvyklé situaci: jsou čím dál víc odkázáni sami na sebe, Johanův syn Hannes žijící v sousedním Polsku se k nim obtížně dostává přes uzavřenou státní hranici a Trudina dcera Maruška má svůj nový život v Praze. Radost ze setkání s dětmi a vnoučaty nahrazují nové starosti, reflektované ve svérázných rozhovorech a nápadech, jejichž atmosféru dotváří kouzelné hlučínské nářečí – prajzština. Zatímco Johan a Truda mudrují, jestli proti „činskemu virovi“ pomohou spíše „haderky přes pusinu“, řádně vychlazené pivo, „trumpovska dezinfekcija“ nebo „fajně zlata polivka“ z koi kaprů prodávaných v hobby marketu, nelítostná realita doráží až k nim na zahrádku. Na pozadí zdánlivě nedůležitých dějů a situací se rozvíjí příběh v jedné rovině humorný, zároveň ale v jádru vážný a tragický. Skrze místy groteskní vyprávění tak autor odkrývá absurditu a bizarnost doby pandemie, kterou oba hrdinové prožívají po svém – se svérázným pohledem na život a neméně svéráznými názory, jež nasvěcují nedávnou globální zkušenost z nových perspektiv.

Hlavní postava románu M. M., český úředník s literárními ambicemi, tajemník generálního ředitele pobočky mlékárenského koncernu pro Francii a Východní Evropu se sídlem v Paříži, ženatý otec dcery Alžběty, potká salónní levicovou Pařížanku Maud. Oblíbenými místy jejich nepravidelných schůzek jsou pařížské kavárny, bistra a muzea. Osobnost hlavního hrdiny je ovlivněna vyrůstáním v prostředí normalizace a destruktivní výchovou otce, projevující se v dospělosti chronickou absencí sebedůvěry. Příběh je vyprávěn lakonickým pohledem jeho manželky. Zatímco M. M. si užívá vysněné Paříže, vypravěčka nevynechá příležitost prchnout do Prahy nebo na český venkov, na místa, která jí v kontrastu s rušnou a blazeovanou francouzskou metropolí nabízejí atraktivnější "obyčejný svět". Román je inspirován rovněž příběhy středověkého šprýmaře Enšpígla, kterého ztělesňuje milenec vypravěčky.

Román o síle vůní a přátelství, ale také o endometrióze a hledání pravé životní cesty, nás přivádí na italský ostrov Elbu. Zde se Beáta, hlavní hrdinka knihy, na prahu čtyřicátých narozenin pokouší čelit chronické bolestivé nemoci za pomoci aromaterapie a nečekaných setkání, jež jsou nadějí na vyléčení prožitých traumat a osamělého života bez lásky. Zatímco její vrstevnice si vybudovaly úspěšné kariéry a zakládají rodiny, Beáta přešlapuje na místě. Jednoho dne ji však závan tajemného parfému přivede na Elbu, kde si postupně začne uvědomovat, že jen přežívat nestačí. Doléhají na ni tíživé vzpomínky, s nimiž se bude muset vyrovnat, ale zároveň ji čekají podmanivé vůně, spousta zmrzliny a noví lidé, díky nimž se rozhodne znovu najít ztracenou důvěru nejen v ostatní, ale především v sebe samu. A pokusí se také zjistit, co je podstatou oné elbské „grácie“, která jí tak přirostla k srdci.