Prostor strana 3 z 62

Historie nejslavnější klenotnické dynastie světa se klene přes čtyři generace od revoluční Francie éry druhé republiky až po sedmdesátá léta 20. století. O její vzmach se postarali především tři bratři Cartierové, jejichž mottem bylo „Nekopíruj, jenom tvoř“ a kteří jí zásluhou svého mimořádného talentu a píle před více než stoletím dodali mezinárodní věhlas. Vizionářský designér Louis navrhl například první pánské náramkové hodinky Santos, aby pomohl svému příteli letci s orientací v čase, aniž by musel sundávat ruce z kniplu. Vyjednavači Pierrovi se povedlo koupit budovu manhattanského zastoupení firmy na Páté avenue za dvojitý perlový náhrdelník. A zcestovalý Jacques, expert na drahé kameny, získal Cartierům přístup k nejkvalitnějším rubínům, smaragdům a safírům, jež inspirovaly proslulý styl tutti frutti. Francesca Cartier Brickell, jejíž pradědeček Jacques byl nejmladším z těchto bratrů, objela celý svět, aby prozkoumala slavné dějiny svého rodu i skrytá zákoutí rodinné historie svých výjimečných předků a zasadila je do fascinující skládačky. Donedávna chybějící střípky poodhalují skrytá rodinná tajemství, dramatické románky, dějinné zvraty i řadu dalších zajímavých příběhů. Autorka elegantní kroniky Dynastie Cartier nám s badatelským zanícením čtivě a podrobně přibližuje též osud nejznámějších šperků firmy – klenotů s prokletým diamantem Hope, smaragdů rodu Romanovců nebo broží s motivem pantera. A spolu s nimi i šarm dlouhého zástupu aristokratů a nejbohatších podnikatelů či hvězd z prostředí módy a filmu, které je hrdě nosily: od ruských velkokněžen, indických mahárádžů a jejich manželek až po Wallis Simpsonovou, Coco Chanel a Elizabeth Taylorovou. Kniha, jejíž originál vyšel v roce dvoustého výročí narození zakladatele dynastie Louise-Françoise Cartiera, je velkolepou epopejí o lesku doby – freskou nahlíženou očima ikonické rodiny, která se na luxusní záři jedné epochy nemalou měrou podílela.

Mýty opředené britské ostrovy na sklonku starověku, svět Keltů a jejich prastarých zvyků, svět Římanů, jejichž světovládná říše se pomalu rozpadá, svět pozvolna nastupujícího křesťanství. Doba pohanských rituálů, prvních kostelů a zrodu legend. Zde se odvíjí příběh druidské kněžky Eimhir. Jejíma očima sledujeme střet zcela odlišných tradic a zájmů uvnitř jedné země, který má nevyhnutelně udat směr budoucímu vývoji a starý svět navždy proměnit. Jako vzdělaná druidka se Eimhir chopí příležitosti ovlivnit běh dění a pokouší se zachovat dávné dědictví své země ve stále bouřlivějším víru událostí. Je však čím dál obtížnější rozlišit spojence od nepřátel, dostát přísahám i závazkům a rozhodnout se, na čí straně stát. Jaké mají bohové s Britannií záměry? A lze tento boj lidskými silami vůbec vyhrát? Románový debut Diany Míčkové Ostrov stínů je historickou ságou, čerpající z autorčiných odborných znalostí a zároveň velice čtivě napsanou bezmála básnickým jazykem.

Stojíme opět na prahu událostí, které nás od základu přetvoří. S tím, jak umělá inteligence (AI) bezprecedentně absorbuje lidské vědění, začíná zprostředkovávat vztahy mezi námi a realitou. Má zjevný potenciál přispět k nápravě fundamentálních problémů, avšak zároveň nastolí výzvy, jakým jsme dosud nečelili. Zbaví nás schopnosti nezávislého úsudku, prověří náš vztah k božskému, snad dokonce nastartuje novou fázi evoluce druhu Homo sapiens. Stane se naší partnerkou v každodenním rozhodování, ale možná i nezvladatelnou hrozbou, před níž varoval Asimov. Kterou její schopnost bude nutné včas utlumit? Nebo jsme si už nevědomky a pasivně vybrali? Soubor úvah Genesis, zahrnující celé spektrum názorů na AI od zaslepené víry ve všemocné technologie až po neopodstatněný strach z mechanické náhrady člověka, nastiňuje strategii pro orientaci v divočině pokročilého věku informací. Závěť vynikajícího amerického státníka Henryho Kissingera, sepsaná s IT specialisty Craigem Mundiem a Ericem Schmidtem, připravuje dnešní rozhodující činitele - nás všechny - na nelehké volby zítřka. Radí nám obezřetně využít příležitostí, jež AI nabízí, aniž bychom se stali obětí temných sil, které její příchod vyvolal.

Jak se do lavic volá, tak se z lavic ozývá… Na neduhy českého školství se dá jít různě, například pomocí veřejného pranýřování. Hravá kniha Antonína Václavíka na to jde jinak, od lesa, a nahlíží situaci dnešního učitele podstatně originálněji. Autor z praxe ví, že to s učitelským řemeslem u nás není tak zoufalé, jak se někdy píše a povídá. Zároveň se domnívá, že tam, kde to skřípe, je potřeba něco jiného než posílat učitele na hanbu. V zájmu kvalitní výuky a pro posílení vztahu školy a rodiny proto předkládá výmluvnou přehlídku pedagogických přešlapů, jejíž hustota vtipu by obstála i mezi špičkovými stand-up komiky. Neboť humor je bránou, kudy lze do duše druhých propašovat mnoho dobrého.

Co stojí za spády Putinova režimu a jeho invazí na Ukrajinu? Aby vysvětlil současnou eskalaci, vydává se autor až do středověku. Rozebírá kořeny ruských problémů od rozmachu Kyjevské Rusi přes vznik Moskevského velkoknížectví a říše Petra Velikého až po stále viditelnější zaostávání carství Romanovců a obě revoluce roku 1917, Sovětský svaz, čtyři dekády studené války a zrod mnohonárodnostní Ruské federace. Poukazuje na vztah ruského státu k jeho občanům, na zdejší okleštěné pojetí demokracie a lidských práv. Kniha ostře kritizující autoritářství Kremlu shrnuje bystré politické analýzy s historickým vhledem i výhledem do budoucna a stává se nezbytným průvodcem v Evropě doby neklidné.

Nad ránem 27. března 2028 jednotky ruské armády anektují estonské město Narvu a ostrov Hiiumaa v Baltském moři. Útok na Pobaltí začal. Záhy se ukazuje, že Evropa po porážce Ukrajiny nestačila zmodernizovat svůj arzenál a slevila i ve vyjednávacích schopnostech lídrů. Přesto je nezbytné urychleně jednat. Platí článek 5 Severoatlantické smlouvy? Jak se NATO ohledně prosby z Tallinu rozhodne a co na to trumpovská Amerika? Riskne Evropa jadernou válku s Ruskem? Zvykli jsme si na to, že nakonec vše dobře dopadne. Ale co když Rusko zvítězí a sáhne po další kořisti? Renomovaný politolog Carlo Masala inscenuje sice jen hypotetický scénář blízké budoucnosti, a přece truchlivě shrnuje, co je v důsledku změněného mezinárodněpolitického ovzduší v sázce. Pokud si už nevystačíme s taktikou zastrašování úhlavního protivníka, vyslyšme aspoň podobně znepokojivé vize - psané zejména proto, aby nás včas přiměly k činu.

Co stojí za spády Putinova režimu a jeho invazí na Ukrajinu? Aby vysvětlil současnou eskalaci, vydává se autor až do středověku. Rozebírá kořeny ruských problémů od rozmachu Kyjevské Rusi přes vznik Moskevského velkoknížectví a říše Petra Velikého až po stále viditelnější zaostávání carství Romanovců a obě revoluce roku 1917, Sovětský svaz, čtyři dekády studené války a zrod mnohonárodnostní Ruské federace. Poukazuje na vztah ruského státu k jeho občanům, na zdejší okleštěné pojetí demokracie a lidských práv. Kniha ostře kritizující autoritářství Kremlu shrnuje bystré politické analýzy s historickým vhledem i výhledem do budoucna a stává se nezbytným průvodcem v Evropě doby neklidné.

Stojíme opět na prahu událostí, které nás od základu přetvoří. S tím, jak umělá inteligence (AI) bezprecedentně absorbuje lidské vědění, začíná zprostředkovávat vztahy mezi námi a realitou. Má zjevný potenciál přispět k nápravě fundamentálních problémů, avšak zároveň nastolí výzvy, jakým jsme dosud nečelili. Zbaví nás schopnosti nezávislého úsudku, prověří náš vztah k božskému, snad dokonce nastartuje novou fázi evoluce druhu Homo sapiens. Stane se naší partnerkou v každodenním rozhodování, ale možná i nezvladatelnou hrozbou, před níž varoval Asimov. Kterou její schopnost bude nutné včas utlumit? Nebo jsme si už nevědomky a pasivně vybrali? Soubor úvah Genesis, zahrnující celé spektrum názorů na AI od zaslepené víry ve všemocné technologie až po neopodstatněný strach z mechanické náhrady člověka, nastiňuje strategii pro orientaci v divočině pokročilého věku informací. Závěť vynikajícího amerického státníka Henryho Kissingera, sepsaná s IT specialisty Craigem Mundiem a Ericem Schmidtem, připravuje dnešní rozhodující činitele – nás všechny – na nelehké volby zítřka. Radí nám obezřetně využít příležitostí, jež AI nabízí, aniž bychom se stali obětí temných sil, které její příchod vyvolal.

V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné ničení, masové vraždění, letecké bombardování a rozvrat. Prakticky celá východní polovina kontinentu upadla pod sovětskou nadvládu, jednu totalitu tam nahradila druhá. Tony Judt přináší příběh vzkříšení Evropy, která povstala z trosek, příběh sestupu a pádu sovětského komunismu a vzestupu Evropského společenství a Evropské unie, příběh konce evropských říší a obtížného a proměnlivého vztahu Evropy k válečné minulosti a ke dvěma supervelmocím, které jej vymezují, Rusku a Americe. Autor jasně a přehledně zachycuje jak celkový vývoj Evropy, tak i protikladné zkušenosti Evropanů na Východě a na Západě. Kniha, časově dovedená až po válku v Iráku a volbu papeže Benedikta XVI., nám nabízí pochopení smyslu moderní evropské historie a identity, tedy toho, jaká Evropa je a jaká byla. Právem ji můžeme označit za jedinečnou práci na téma Evropa naší doby.

Hlavní postava románu M. M., český úředník s literárními ambicemi, tajemník generálního ředitele pobočky mlékárenského koncernu pro Francii a Východní Evropu se sídlem v Paříži, ženatý otec dcery Alžběty, potká salónní levicovou Pařížanku Maud. Oblíbenými místy jejich nepravidelných schůzek jsou pařížské kavárny, bistra a muzea. Osobnost hlavního hrdiny je ovlivněna vyrůstáním v prostředí normalizace a destruktivní výchovou otce, projevující se v dospělosti chronickou absencí sebedůvěry. Příběh je vyprávěn lakonickým pohledem jeho manželky. Zatímco M. M. si užívá vysněné Paříže, vypravěčka nevynechá příležitost prchnout do Prahy nebo na český venkov, na místa, která jí v kontrastu s rušnou a blazeovanou francouzskou metropolí nabízejí atraktivnější "obyčejný svět". Román je inspirován rovněž příběhy středověkého šprýmaře Enšpígla, kterého ztělesňuje milenec vypravěčky.

Román o síle vůní a přátelství, ale také o endometrióze a hledání pravé životní cesty, nás přivádí na italský ostrov Elbu. Zde se Beáta, hlavní hrdinka knihy, na prahu čtyřicátých narozenin pokouší čelit chronické bolestivé nemoci za pomoci aromaterapie a nečekaných setkání, jež jsou nadějí na vyléčení prožitých traumat a osamělého života bez lásky. Zatímco její vrstevnice si vybudovaly úspěšné kariéry a zakládají rodiny, Beáta přešlapuje na místě. Jednoho dne ji však závan tajemného parfému přivede na Elbu, kde si postupně začne uvědomovat, že jen přežívat nestačí. Doléhají na ni tíživé vzpomínky, s nimiž se bude muset vyrovnat, ale zároveň ji čekají podmanivé vůně, spousta zmrzliny a noví lidé, díky nimž se rozhodne znovu najít ztracenou důvěru nejen v ostatní, ale především v sebe samu. A pokusí se také zjistit, co je podstatou oné elbské „grácie“, která jí tak přirostla k srdci.

Reportér a doktor filozofie Erwin Habr přijíždí do vídeňského sanatoria, kde se setkává se starým profesorem Rudolfem Kapinem, trpícím traumaty z války. Umírajícího akademika totiž tíží dávná vina, z níž se chce vyznat a vyzpovídat. V dávné minulosti působil jako člen vídeňské Akademie výtvarných umění, která dvakrát odmítla - coby uchazeče o studium - mladého Adolfa Hitlera. Souběžně s tím sledujeme období, kdy již Hitler upevňuje moc a začínají rasové i jiné čistky. Otázka viny nabývá na významu a snoubí se s paranoidním strachem některých akademiků z "uchazečovy" pomsty. Jiní naopak zůstávají v klidu a předpokládají "Vůdcovu" vděčnost, neboť kdyby byl Hitler na školu přijat, neumožnili by mu svým odmítnutím jeho politický vzestup. V historických kulisách se před námi otevírá psychologický příběh vyprávějící o věčném tématu viny a trestu. Autor zvažuje, nakolik je člověk zodpovědný za nepřímé důsledky svého jednání, a skrz své postavy nabízí různé možnosti, jak se k danému dilematu postavit. To vše je rámováno silným, originálním a chytlavým příběhem, který střídají kontemplativní pasážemi o humanitě, ale i vlivu umění na chod dějin a lidskou společnost jako celek.

Čtrnáctiletá Billie tráví většinu života na šedivém panelákovém sídlišti, kde žije se svou matkou Marikou. Na konci měsíce mají obvykle peníze sotva na těstoviny s kečupem, ale Marika dokáže svým velkým srdcem a smyslem pro fantazii každodenní realitu vždycky nějak rozzářit. Jednoho dne však neohlášeně přijede z Maďarska babička a nic už nemá být takové, jako bylo doposud. Billie se vydává na osamělou cestu, začíná pátrat po vlastním otci a po odpovědích na další netušené otázky. Například proč se jí tak často zdá o moři, u kterého přitom nikdy nebyla...

Prvotina Claire Keeganové Antarktida vzbudila u čtenářů i kritiky globální ohlas a příběhy v ní obsažené byly označeny za "jedny z nejlepších současných povídek napsaných v angličtině" (The Observer). Autorčin rukopis s jasnou vizí odvážně zkoumá svět, kde mají sny, vzpomínky a náhoda fatální následky pro všechny zúčastněné. Vyprávění jsou často temná a čtenář cítí jejich hutnou atmosféru, stejně jako skutečnost, že se v každém z těchto pečlivě vymodelovaných příběhů děje pod povrchem něco "velkého".

V křehkém příběhu pojatém jako vzpomínky na dětství a dospívání sledujeme hlavního hrdinu od jeho šesti let až do období formální dospělosti. Julius vyrůstá jako jedináček v nefunkční rodině poznamenané konflikty mezi rodiči a dalšími problémy. Komplikovanou realitu chlapec vstřebává pomocí denního snění a překonává ji i díky přátelství se stejně starou Sylvou, které ve školce zpečetila dětská kuchyňka. Vážná témata vztahů, ztráty blízkých, dospívání a hledání identity Lupták protkává nenásilným a originálním humorem a vyslovuje se k univerzálním otázkám lásky a sebepřijetí.

Naléhavý a niterný román o mateřské lásce, ale také o úzkosti a pochybení Román oceňované irské spisovatelky přináší vyprávění o raném mateřství, které s neobyčejnou autentičností zachycuje složitost a náročnost této životní etapy. V niterném monologu promlouvá matka ke svému synovi – od jeho narození až do tří let – a otevírá před čtenářem svět naplněný nejen radostí, ale zejména únavou, pochybnostmi a úzkostí. Její vyprávění představuje vyznání mateřské lásky, zcela bezpodmínečné, a zároveň obsahuje matčiny obavy z toho, že se jednoho dne bude svému dospělému potomkovi zodpovídat.