Prostor strana 46 z 62

Sborník deseti studií navazuje na dvoudílnou publikaci Vítězové? Poražení? (Politické elity a disent v období tzv. normalizace. Životopisná interview). Autoři sborníku, pracovníci a spolupracovníci Ústavu pro soudobé dějiny, se pokoušejí interpretovat z různých hledisek rozsáhlý materiál, který byl získán metodou tzv. orální historie v podobě desítek životopisných interview s bývalými československými disidenty a předlistopadovými komunistickými funkcionáři. Interpretace rozhovorů nejsou pouhým převyprávěním či „přestylizováním“ sdělení, která historikové získali od jednotlivých narátorů. Jejich snahou není vyprávění disidentů a komunistických funkcionářů opravovat nebo usvědčovat je z vědomě či nevědomě sdělené nepravdy a ani se nepokoušejí z rozhovorů „vytěžit“ nějaké prvoplánové generalizace. Hlavním badatelským cílem zde shromážděných interpretací je dosáhnout hlubšího pochopení sledovaných událostí nebo příběhů, respektive pokusit se přiblížit ke „komplexnosti dění“ v naší nedávné historii. Publikování deseti interpretačních studií přináší širokému okruhu odborných i laických zájemců o nejnovější historii možnost seznámit se s individualizovanými pohledy na charakter a vývoj tzv. normalizace v bývalém Československu. Čtenář se tak může mj. přesvědčit, že z různých zorných úhlů interpretace (a interpreta) lze dojít u jednoho rozhovoru k různým závěrům.

Druhé vydání nejznámější prózy Boženy Němcové s ilustracemi Martina Velíška. Součástí knihy je CD s kompletním textem načteným Evou Holubovou. Nejznámější próza Boženy Němcové vyšla poprvé v roce 1855 a dosud byla publikována ve více než třech stovkách českých vydání a v mnoha zahraničních překladech. Toto vydání vyšlo poprvé před jedenácti lety a je textově identické s tím, jež v roce 1953 pro Knihovnu klasiků Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění připravili jako 5. svazek Spisů Boženy Němcové editoři Bohuslav Havránek, Rudolf Havel a Rudolf Skřeček. Na šestačtyřiceti stranách barevných ilustrací a v desítkách černobílých kreseb tyto Obrazy z venkovského života, jak zní podtitul Babičky, „vymaloval a nakreslil“ výtvarník Martin Velíšek.

Prvotina ruského emigrantského prozaika Saši Sokolova (1943) je křehkým, přeludovým až snovým románem, který patří mezi stylistické vrcholy ruské prózy. V románu je rekonstruována zvláštní, pro normální vědomí zaostalá psychika vypravěče, žáka zvláštní šk

Kniha jedné z prvních modelek českého původu, jíž se podařilo úspěšně prorazit na světová mola a titulní stránky prestižních módních časopisů. Michaela Srbová Della Pia přináší osobité vyprávění o svém životě. Nečekejte žádná šokující odhalení ze zákulisí modelingu – i topmodelky jsou ženy z masa a kostí a žijí malými radostmi i starostmi, byť často poněkud nevšedními. Nechejte se na chvilku unést do světa krásných obletovaných žen, cvakajících fotoaparátů, zaoceánských letů a filmových kamer – ale i do světa obyčejných dní, nejistoty a nejrůznějších holčičích trápení, která lze nejlépe překonat nadhledem a notnou dávkou humoru.

Kniha jedné z prvních modelek českého původu, jíž se podařilo úspěšně prorazit na světová mola a titulní stránky prestižních módních časopisů. Michaela Srbová Della Pia přináší osobité vyprávění o svém životě. Nečekejte žádná šokující odhalení ze zákulisí modelingu – i topmodelky jsou ženy z masa a kostí a žijí malými radostmi i starostmi, byť často poněkud nevšedními. Nechejte se na chvilku unést do světa krásných obletovaných žen, cvakajících fotoaparátů, zaoceánských letů a filmových kamer – ale i do světa obyčejných dní, nejistoty a nejrůznějších holčičích trápení, která lze nejlépe překonat nadhledem a notnou dávkou humoru.

Kniha jedné z prvních modelek českého původu, jíž se podařilo úspěšně prorazit na světová mola a titulní stránky prestižních módních časopisů. Michaela Srbová Della Pia přináší osobité vyprávění o svém životě. Nečekejte žádná šokující odhalení ze zákulisí modelingu – i topmodelky jsou ženy z masa a kostí a žijí malými radostmi i starostmi, byť často poněkud nevšedními. Nechejte se na chvilku unést do světa krásných obletovaných žen, cvakajících fotoaparátů, zaoceánských letů a filmových kamer – ale i do světa obyčejných dní, nejistoty a nejrůznějších holčičích trápení, která lze nejlépe překonat nadhledem a notnou dávkou humoru.

Kniha jedné z prvních modelek českého původu, jíž se podařilo úspěšně prorazit na světová mola a titulní stránky prestižních módních časopisů. Michaela Srbová Della Pia přináší osobité vyprávění o svém životě. Nečekejte žádná šokující odhalení ze zákulisí modelingu – i topmodelky jsou ženy z masa a kostí a žijí malými radostmi i starostmi, byť často poněkud nevšedními. Nechejte se na chvilku unést do světa krásných obletovaných žen, cvakajících fotoaparátů, zaoceánských letů a filmových kamer – ale i do světa obyčejných dní, nejistoty a nejrůznějších holčičích trápení, která lze nejlépe překonat nadhledem a notnou dávkou humoru.

Irena, osaměle žijící překladatelka na volné noze v těsně předdůchodovém věku, se chystá na návštěvu své starší sestry Marie. Při tom se hrouží do vzpomínek, které čtenáře zavedou do začátku šedesátých let a odkrývají tajemství, jež vztah obou sester nenávratně poznamenalo... Strhující vzpomínky stárnoucí ženy, která byla okolnostmi a vlastní slušností donucena k životu ve lži a bez opory toho, jehož celý život milovala, jsou velmi autentickým připomenutím doby papalášů, rodin poznamenaných emigrací, stranickými prověrkami a následnými nucenými pracemi intelektuálů v dělnických profesích. Současně jsou výpovědí o lásce, jež došla svého naplnění příliš pozdě.

Kniha se vrací k německé historii první poloviny minulého století z poněkud jiné perspektivy, než na jakou jsme v historiografii běžně zvyklí. Nesnaží se dopodrobna chronologicky zmapovat dané období, nýbrž usiluje o osvětlení událostí z hlediska jejich osobního prožívání v myslích konkrétních lidí a z hlediska proměny mentalit a hodnotových systémů různých generací a skupin obyvatelstva. Seibt pomáhá čtenáři lépe porozumět cestě, která vedla od jistot světa našich pradědů k jejich zhroucení v první světové válce, k bezradnosti meziválečné měšťanské doby německých otců až k Hitlerovi a jeho pomocníkům.

Irena, osaměle žijící překladatelka na volné noze v těsně předdůchodovém věku, se chystá na návštěvu své starší sestry Marie. Při tom se hrouží do vzpomínek, které čtenáře zavedou do začátku šedesátých let a odkrývají tajemství, jež vztah obou sester nenávratně poznamenalo... Strhující vzpomínky stárnoucí ženy, která byla okolnostmi a vlastní slušností donucena k životu ve lži a bez opory toho, jehož celý život milovala, jsou velmi autentickým připomenutím doby papalášů, rodin poznamenaných emigrací, stranickými prověrkami a následnými nucenými pracemi intelektuálů v dělnických profesích. Současně jsou výpovědí o lásce, jež došla svého naplnění příliš pozdě.

Výbor z básnické tvorby Thomase Bernharda, která vznikala v raném období jeho literární činnosti, převážně do počátku šedesátých let. Kniha zahrnuje dvě z jeho básnických sbírek (In hora mortis a Unter dem Eisen des Mondes) i soubor nezařazených básní publikovaných v časopisech a antologiích.

Když dvacáté století bylo ještě mladé, sotva narozené, pokusilo se lidstvo dát na konferenci v Haagu válkám alespoň nějaká civilizovaná pravidla. Zajatci dostali svá práva, ranění museli být ošetřováni přítel-nepřítel, civilní obyvatelstvo mělo být maximálně šetřeno. S výtrysky rasového a třídního nacistického a komujnistického inženýrství se však vzápětí po první světové válce z člověka stal hmyz, který bylo možno hubit ve velkém. Zhruba v téže době, kdy se rodil vražedný věhlas koncentračních táborů a gulagů, dostávali lékaři do rukou antibiotika a fyzikové se pouštěli do riskantního rozbíjení atomu. Bylo to zvláštní století. Obdivuhodné i děsivé zároveň. Dvacáté století. Orwellovo století.

Obvyklé i neobvyklé příběhy, v nichž je téměř vždy přítomen prvek hrůzy, anekdoticky vyostřené či groteskní scény zdánlivě bez pointy, plné dvojznačnosti a iritace, které popisují vlastní Bernhardovy zážitky či události ze soudní síně. Setkáme se v nich s rozličnými postavami od filozofů a spisovatelů, krotitelů lvů přes ředitele a starosty až k prezidentům občas v nich zableskne známé jméno – např. Knut Hamsun, Ingeborg Bachmannová či bývalý italský král Umberto. Jedno mají tyto příběhy společné: objevily se kdysi v lokálních zprávách některých regionálních novin.

Tři nerozlučné kamarádky z gymnázia, Vilemína, Dita a Sylvie, prožívají typická trápení sedmnáctiletých. Je počátek osmdesátých let, všechny bydlí v jedné kladenské ulici a spíš než budovatelské promluvy, pompézní oslavy Prvního máje a stesky po zesnulých generálních tajemnících je zajímají chlapi, móda a potajmu vykouřené cigarety. Není to ale jednoduché – duch doby zasahuje kdykoli a může zhatit i velmi romantické plány, a kam nedosáhne bolševik, zasahují jejich rodiče. Všichni jsou totiž velmi podivínští a – aniž by to přiznali – jejich citové potíže se od těch dívčích příliš neliší…

Úspěšná holandská autorka tentokrát zvolila netradiční způsob vyprávění zapeklité rodinné historie. Postupně odhalované jednotlivé střípky příběhu prolínají celou knihou do celistvého obrazu zachycujícího v hlavní dějové linii milostný příběh studentů Katy a Stefana. Při jejich sbližování vyjde najevo až bizarní skutečnost: Stefanova matka za války ukrývala shodou okolností Katina otce, maďarsko-židovského cellistu Jana. Je dost dobře možné, že Jan je nejenom otcem Katy, ale i Stefana... Složité vztahy postav komorního příběhu zrcadlí Tessa de Loo ve velmi originální a strhující próze, která již okouzlila čtenáře i čtenářky v mnoha evropských zemích.

Sociální asistentka nevládní organizace Iva Drexlerová, v běžném životě nenápadná matka tří povedených dcer, řeší s odvahou a nasazením soukromého detektiva případy týraných či jinak zneužívaných dětí, dětskou prostituci a plno dalších potíží, o jejichž existenci často nemá spořádaný občan ani tušení. Činí tak s vědomím, že za svou práci se pravděpodobně nedočká díků ani uznání, ale hlavně s notnou dávkou humoru a nadhledu. Částečně autobiografická próza Ivany Prudičové je autorčina beletristická prvotina. V současné době dokončuje pokračování Pár obyčejných týdnů.