Prostor strana 58 z 63

Tato kniha se pokouší přinést hlubší vhledy a seriózní informace o současném dění v české sociální demokracii, o jejích dějinách, ideových základech a perspektivách v mezinárodním srovnání. konfrontuje názory, postoje i osobní vztahy tří předsedů ČSSD a zároveň premiérů - Miloše Zemana. Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse a přináší také portréty těchto osobností z pera známých českých politických komentátorů.

Kniha povídek popisuje očima sedmiletého kluka dva roky strávené v Dětském domově s příznačnou adresou poté, co byla jeho matka v listopadu 1948 zatčena a pak i odsouzena. Ze šesti let si odečetl dva, nicméně autor se s ní nakonec setkal až po dvaceti letech a jeho sestra dokonce po čtyřiceti letech… Edgar Dutka je dramaturg, scénárista režisér animovaných filmů.

Úsměvné i dojemné příběhy Hely Fediové, legendární Vltavěnky ze Ždáně, které přináší první část románu pod názvem Příběh Krásné Heleny od Svatojánských proudů, nás zavedou do světa Vltavěnčina dětství s koloritem starých žižkovských domů a ulic, v nichž všestranně nadaná, ale duševně poněkud nezralá Hela vyrůstala se svérázným otcem, despotou a nebetyčným škudlilem. Celým jejím štěstím však byla řeka. Na Ždáni, nedaleko bývalých Svatojánských proudů žila od raného mládí až do své smrti. Knihu lze vřele doporučit každému, kdo má rád dokumentární a memoárovou literaturu a zároveň se nechce ochudit o všechny atributy krásné prózy. Vltavěnka se v tomto druhém, rozšířeném vydání vrací ke čtenářům v roce, kdy by se Hela Fediová dožila stých narozenin.

Velmi rozsáhlý román je příběhem trojice žen, Gity, Jany a Evy, které se poznaly v dětství a jejichž osudy se překříží ještě po dvaceti letech, v období konce osmdesátých let. Psycholožka Eva má vcelku spokojené manželství, tříletého syna a osmiletou dceru. Samotnou ji překvapí, když se zamiluje do jiného muže, tajného katolického kněze… Také Gita, Romka z typické slovenské osady, které se jako jedné z mála z tohoto prostředí podařilo vystudovat (lékařka na ORL) se rozhodne svého muže, pendlujícího mezi Prahou, Bratislavou a hlavně ambiciózní matkou, opustit, a prožívá románek se známým hercem a režisérem… I Jana opouští svého muže i dítě: vztahovou krizi řeší tím, že se odstěhuje k dávné lásce, muži, který trpí rakovinou a potřebuje celodenní péči…

Čtenářům, kteří se chtějí rychle a přesně informovat o Německu let 1933 až 1945, se tímto lexikonem dostává do ruky jedna z nejdůkladnějších příruček o třetí říši, jaké kdy vznikly. Každé z více než 1500 hesel slovníku, jenž se vyvaroval obvyklého vědeckohistorického žargonu, podává přístupným způsobem přesnou informaci o daném tématu, přičemž ve vzájemném propojení vytvářejí jednotlivé příspěvky plastický obraz doby a všech souvislostí. Své vlastní heslo tu mají jak důležité osoby ve státě, straně, společnosti a ozbrojených silách (autor přitom nezapomíná ani na významné domácí či světové odpůrce režimu), tak i konkrétní historické události, významné instituce, jevy, nejrůznější dobové atributy či polozapomenuté skutečnosti. Stejně je zpracována i válka: pojednává se o ní jako o jednotlivých událostech, tedy velkých vojenských operacích i o méně významných taženích, přičemž se zároveň objasňuje místo, jež zaujímaly v celkovém vývoji válečné situace. Studentům, vědcům, publicistům i všem, kdo se zajímají o neradostnou, ale důležitou epochu evropské historie 20. století, představuje publikace velmi obsáhlé a především čtivé kompendium. Pro českého čtenáře je navíc množství informací rozhojněno v tom smyslu, že záhlaví každého hesla je opatřeno i jeho původním německým zněním a knihu kromě nezbytného rejstříku doplňuje také speciální německo-český slovníček všech základních i odkazových hesel.

Román volně navazuje na autorčin předchozí román Pod kůží. Hrdinka Simona je o dva roky starší, je vdaná a užívá si mateřských povinností se svým malým synkem a pubertální dcerou. Stále ještě se zcela nevyrovnala s tím, že ji rafi novaným způsobem opustil muž, kterému se tolik obětovala, a osud jí připravuje nové nástrahy. Stíny minulosti se znovu vynořují napovrch a Simona se jim musí bránit. A kromě toho musí hájit svou čest i své manželství a učit sebe i jiné milovat.

Kniha pražského rodáka Petera Demetze evokuje vzájemně se prolínající působení čtyř národních a náboženských živlů, které se podílely na vytváření dějin naší země – Čechů, Němců, Židů a Italů. Autor přibližuje jejich vzájemné vztahy v různých historických epochách, ale především zkoumá jejich podíl na společenské, duchovní a kulturní atmosféře Čech.Demetzova práce o Praze je zároveň kultivovanou a jemně ironickou polemikou s knihou A. M. Ripellina Magická Praha, která v sedmdesátých letech oživila staré romantické mýty z 19. století, podle nichž pražský genius loci vyzařuje jakousi speciální magii se všemi známými rekvizitami, k nimž patří golem, alchymisté a astrologové, faustovské pověsti atd. Demetz naproti tomu zdůrazňuje racionální či všední protiklad – úlohu exaktních věd v dějinách Prahy, celou její přízemní a šedou, byrokratickou, „kafkovskou“ tvář.

Dutkova próza je vášnivým příběhem o hranicích mezi lidskou civilizací a divočinou, o hranicích mezi podivnou, nikdy nekončící spletí lidských příběhů a živlem přírody, o vratké hranici mezi touhou i strachem ze smrti a neúprosně postupujícím požárem buše ničícím vše živé. Je to i příběh vzdoru, kdy raději volíme riskantní útěk do hrdého exilu než ponižující přijetí předem stanovených podmínek, idejí a ochranných zbarvení. Román se stal doslova mimořádnou literární událostí a Edgar Dutka za něj nečekaně, avšak plným právem získal ocenění nejvyšší – Státní cenu za literaturu.

Historický a politický vývoj radikální pravice v Evropě nepřestává být aktuálním tématem. Ačkoli o něm bylo napsáno mnoho, autoři se většinou zaměřili na nástup nacistické strany k moci, vedoucí osobnosti a politiku vládnoucího Hitlerova režimu ústící ve světovou válku a genocidu. Mnohem méně prací se zabývá pravicovým extremismem v Německu v období před rokem 1918 či po roce 1945 – a o proměnlivých osudech krajní pravice v době od sjednocení Německa po současnost se nepsalo takřka vůbec. Kniha Lee McGowana, který působí na Královnině univerzitě v Belfastu, představuje v tomto ohledu jedinečný počin. Mapuje vývoj pravicového extremismu v průběhu čtyř velice odlišných politických režimů v Německu: objasňuje kořeny a vzestup pravicového extremismu od prvních let bismarckovského systému nastoleného v roce 1870 po německou porážku v první světové válce. Rozebírá jeho rozmach pod záštitou nacistické strany ve dvacátých letech a hodnotí, jak nacismus ovlivnil Německo v období třetí říše. Analyzuje úlohu a význam krajně pravicových hnutí v novodobém Německu, přičemž si všímá důležitosti Internetu, měnící se strategie organizace neonacistických skupin v polovině devadesátých let 20. století a také zapojení ženského elementu. Kniha, psaná jasným a srozumitelným jazykem, je přehledně členěna do devíti kapitol, obsahuje bohatý poznámkový aparát, komentovanou (a velmi dobře vybranou) bibliografii a kvalitní jmenný rejstřík. Autor kombinuje sociologické a historické argumenty, čímž posiluje přesvědčivost svých tvrzení, a zároveň se vyhýbá módním zjednodušením. McGowanova práce je mimořádně zdařilým souhrnným dílem, které dokládá, že radikální pravice se nezačíná formovat až s Hitlerovým příchodem ve dvacátých letech a stejně tak spolu s ním nehyne v rozbombardovaném Berlíně. Navíc vzácně spojuje dokonalý akademický styl pojednání s doslova dramatickým a napínavým čtenářským zážitkem.

Ve své první práci o dějinách mezinárodní politiky z roku 1957 se Kissinger zabývá diplomatickou historií Evropy od Napoleonovy porážky v Rusku přes sérii mezinárodních kongresů v letech 1814-1822 až po protiturecké povstání v Řecku 1822, které definitivn

Titul Ochlazení, science fi ction z blízké budoucnosti, není míněn pouze v přeneseném smyslu - v tomto případě se ochlazují vztahy mezi Ruskem, Evropskou unií a NATO -, ale i doslovně. Rusko přestává Evropě dodávat ropu a plyn. Na začátku románu ruské tanky potlačí v Bělorusku, bojujícím za demokracii, jak lidská práva, tak "kontrarevoluci". Tato událost, která má mnohé shodné rysy s rokem 1968 v Československu i s následnou normalizací, k nimž se autor v retrospekci vrací, přerůstá v napínavý příběh. Nadějí zůstává láska, bezpodmínečná, nic neočekávající.

Dílo národů Roberta B. Reicha, profesora Harvardovy univerzity, je živě napsanou analýzou problémů, před kterými dnes, na přelomu století, stojí nejen Spojené státy, ale i ostatní vyspělé země. Ještě v polovině 20. století životní úroveň obyvatel každého státu závisela na úspěchu hlavních korporací země. Ekonomika vyspělých státu byly propojeny jen ve velmi omezené míře. Reich ve své práci přináší přesvědčivé argumenty pro své tvrzení, že dnes se situace změnila: peníze, myšlenky a technologie volně proudí přes hranice, v neposlední řadě díky moderním formám komunikace. To prospívá především tvůrčím pracovníkům, které Reich nazývá symbolickými analytiky , avšak přináší ve vyspělých státech značné problémy nekvalifikovaným pracovním silám i pracovníkům v sektoru služeb, kteří se dostávají do konkurenčního tlaku pracovních sil v zemích třetího světa, které jsou ochotny pracovat za velmi nízkou mzdu. Ve Spojených státech se rozšiřuje propast mezi symbolickými analytiky a čtyřmi zbývajícími pětinami obyvatelstva. V Díle národů, jehož titul je narážkou na klasickou práci Adama Smithe, Reich navrhuje reformní opatření, kterými by se tento nepříznivý trend dal zvrátit.

Ve volném pokračování vloni vydané autorčiny prvotiny Pár obyčejných dnů se opět setkáme se svéráznou sociální asistentkou Ivou Drexlerovou, a jejími několika novými případy, jejichž řešení si v ničem nezadá s prací soukromého detektiva - jen snad poněkud hůř placeného a s menší společenskou prestiží. Ponuré okolnosti často velmi smutných příběhů jsou ovšem i tentokrát podány s notnou dávkou inteligentního humoru, nadhledu a sebeironie, ještě okořeněnou kousky hrdinčiných tří pubertálních dcer a velmi speciální babičky. A tak i žena, která je ve své profesi ztělesněním odvahy, se v soukromém životě dostává občas do úzkých...

Austerův oslňující „pikareskní román se odehrává vlastně v průběhu celého 20. století. Autor originálně a s nadhledem konfrontuje dospívání malého sirotka se „zráním“ americké společnosti, tj. s událostmi, které otřásly na počátku minulého století dějinami Spojených států. Chlapec Walt se u záhadného mistra Jehudi naučí létat a poprvé vzlétne spolu s Charlesem Lindberghem a doslova a do písmene padá s newyorskou burzou. Waltův vzestup a sláva zobrazují Ameriku 20. století v jejích proměnách, v její pokleslosti i velikosti.

Kniha obohacuje obsáhlou kafkovskou literaturu o zcela nový pohled: v centru pozornosti nestojí jako obvykle spisovatel sám, ale členové jeho rodiny, rodiče Hermann a Julie Kafkovi, jeho tři sestry i další příbuzní. Informace o nich byly dosud pro badatele zajímavé jen tehdy, pokud mohly nějakým způsobem přispět k vysvětlení nebo interpretaci Kafkova díla. Wagnerová ve své práci vychází z Kafkových deníků a dopisů, kromě toho nejenom pečlivě prostudovala archivy, především pražský policejní archiv, v němž našla mnoho zajímavých informací, ale zpovídala i pamětníky. Knížka představuje v tomto smyslu nejen přínos ke kafkovskému bádání, ale i k historii českých Židů ve spektru dějin jedné typické židovského rodiny z níž vzešel jeden z nejvýznamnějších představitelů moderní světové literatury.

Američtí prezidenti podstatným způsobem ovlivňovali a ovlivňují dějiny své země. Podle ústavy jsou hlavou státu, zastávají funkci předsedy vlády a nejvyššího velitele ozbrojených sil. Od 20. století se k jejich "zaměstnání" přidružila ještě zásadní role v mezinárodní, respektive celosvětové politice; především v době mezinárodních krizí stojí američtí prezidenti v ohnisku politických událostí.Encyklopedická práce předních německých historiků a politologů představuje 42 prezidentů USA od George Washingtona po George W. Bushe v biografických portrétech. Velkým osobnostem v Bílém domě, jako např. Georgi Washingtonovi, Andrew Jacksonovi, Abrahamu Lincolnovi nebo Franklinu D. Rooseveltovi, je přitom věnováno více místa než těm, jejichž význam je menší. Jednotlivé příspěvky zachycují nejen často pohnuté osobní a politické osudy jednotlivých státníků, ale i nejdůležitější události a mezníky politického, sociálního a morálně-duchovního vývoje USA.