Šulc-Švarc strana 15 z 32

Působivý román o třech manželkách uznávaného lékaře se odehrává převážně v poslední čtvrtině minulého století. V každé životní etapě byla pro doktora Prokopa důležitá právě ta, se kterou žil. Miloval ji a ona ho formovala tak, aby ta následující byla úplně jiná. Tyto tři ženy ho dokázaly ovlivnit silněji než události, které změnily celou společnost. Lékař Josef Prokop chce prožít šťastný a harmonický život, naplněný užitečným posláním. Neměl to však snadné, když začal studovat. Medicíně se věnoval s láskou a velkým úsilím, ale nebyl dravec, který umí jít tvrdě za svým a dosáhnout výhodného profesního a společenského postavení. Chyběly mu vlastnosti potřebné k závratné kariéře, ale v poslední čtvrtině minulého století se přesto stal ve svém oboru úspěšný a uznávaný. Ženy však pro něj zůstaly velkou neznámou. Oženil se třikrát a pokaždé jeho manželství dopadlo trochu jinak, než očekával. Román začíná v den, kdy se Josef chystá na svatbu svého syna z prvního manželství, který si bere jeho třetí manželku a za svědka jí jde jeho druhá žena. Svatba Josefova syna definitivně spojila tři jeho manželky bizarním poutem. V každé životní etapě byla pro něho důležitá právě ta, se kterou žil a miloval ji a ona ho formovala tak, aby ta následující byla úplně jiná. První ho okouzlila smyslností, ale ze všeho nejvíce dávala přednost jednoduchému a pohodlnému životu. Druhá byla vzdělaná, kultivovaná a za svoji hektickou činorodost očekávala obdiv. Jakmile však přestala být středem pozornosti, změnila se v malichernou ženu, která zkratově požaduje rozvod. Mladá a krásná třetí manželka naplnila Josefa dokonalým uspokojením, jako by se mu splnila všechna přání, která skrýval za svou zdrženlivostí. Ale osud mu také připravil těžké zkoušky. Po vážném úrazu stojí před otázkou, co bude dál smyslem jeho života, když se s jeho poslední ženou oženil syn. Josefa trápí, že ho v životě už nic pěkného nečeká. Příkazem zapomeň na minulost se chce vrátit ke svým dřívějším hodnotám a zkusit žít pro něco nového.

Besídka zvláštní školy, Návštěva cirkusu, třicet šest povídek Jak jsme přechovávali bělogvardějce, to je kompletní vydání povídek Š+G, které doplňuje oddíl divadelní politické satiry Pupáci. Knihu uzavírá vyprávění Miloslava Šimka o tom, jak společně s Jiřím Grossmannem psali parodie, karikatury a grotesky ze života rodiny, školy a společnosti. Ilustrace Michal Hrdý.

Historická kronika z doby Lucemburků o pánech pětilisté růže se skládá ze dvou knih (Pán stříbrné růže a Válka růží) spojených do jednoho svazku. Osudy těchto Vítkovců jsou bezprostředně ovlivněny způsobem vlády Jana Lucemburského i Karla IV. Někdy se dostávali s panovníkem do sporů, ale vždy ho podpořili, když šlo o obranu Českého království a boj o císařskou korunu. Hlavou Vítkovců a nejvyšším purkrabím byl po zvolení Karla IV. římským králem Vilém z Landštejna, ale kvůli své věrnosti králi se ocitl ve sporech s mladšími členy rodu. Tak začala válka růží proti stříbrné landštejnské.

Románový příběh čtyřicetileté ženy, která poznala, že její manželství není lékem na samotu. Tereza se rozvede dřív, než se k tomu odhodlá její záletný manžel, a tím vznikne řadu nedorozumění a komických překvapení, která dají jejímu životu nový impulz.

Námětem románu Past je příběh lidí, kteří vedou dvojí život. Vít Kail je středně zámožný notář s dobrou klientelou. Se svou ženou lékařkou Milanou si postavili vkusně zařízenou vilu na okraji Prahy, jejich manželství ale zůstává i po více než deseti letech bezdětné. Nejednou se tomu jejich blízcí podivují a dávají vinu sebevědomé Milaně. Nečekaná Vítova smrt však odhalí, že nedaleko své kanceláře v centru si pronajal byt, v něm žil tajně se svou druhou rodinou a s výtvarnicí Gallou má devítiletého syna, který se jmenuje po něm a je jeho dědic. To přinutí obě Vítovy ženy jednat a do svých sporů vtáhnou příbuzné a přátele. Pro Víta se ženský svět stal pastí, a když se do ní lapil, vypustil džina z láhve, který leckomu poslouží, ale jen za cenu prozrazení dalších tajemství ostatních hrdinů románu.

V třetím dílu Lužanské mše III Musis amicus se Hlávka ocitne na obtížné životní křižovatce, kdy musí bojovat s ochrnutím. Přesto se snaží splnit své závazky z invalidního vozíku, léčí se nejdřív doma, pak v Itálii a ve francouzském Mentonu. Po devíti letech se mu podaří chorobu překonat, už se pohybuje jenom s holí. S manželkou založí nadaci na podporu české vědy a kultury. V tu dobu přijde další rána. Jeho milovaná žena Marinka zemře na tuberkulózu. Zdá se mu, že pro něj život skončil, ale znovu pozvedne hlavu. Nejprve uvažoval o tom, že prodá Lužany, zájem o ně měl sám císař jako o sídlo pro korunního prince. Hlávka se však rozhodne zámek přestavět, aby sem mohl zvát umělce a vědce a umožnit jim klidnou tvorbu a práci. Vybuduje na památku manželky zámeckou kapli, kde zazní poprvé Lužanská mše, kterou složil jeho přítel Antonín Dvořák. Valja Stýblová se znalostí neurologa odhaluje příčiny nejasné Hlávkovy choroby a proces jeho vyléčení a opět nám otevírá nitro výjimečného muže, jenž jednal na první pohled podivínsky, ale každý svůj projekt domyslel a uskutečnil, jak dokázal založením České akademie věd a nadace, která funguje z jeho peněz dodnes.

V druhé knize životopisného románu Lužanská mše II Ars longa o vynikajícím architektovi a největším českém mecenáši Josefu Hlávkovi se Valja Stýblová soustředila na období jeho neuvěřitelné stavitelské činnosti, kdy patřil k nejžádanějším architektům a stavitelům a k zvládnutí tak velkého počtu staveb by mu nemělo stačit ani sedm životů. Za projekt rezidence metropolity v Černovcích, s katedrálou, klášterem, synodní budovou a seminářem, s nádherným arménským chrámem obdržel v roce 1867 cenu na Světové výstavě v Paříži, právě když dokončoval vídeňskou Dvorní operu. Jeho stavební podnik přijal během deseti let sto čtyřicet zakázek, navrhoval a stavěl zejména ve Vídni kostely, obchodní i obytné domy, palác arciknížete Viléma, projektoval pražskou porodnici, která svému účelu slouží dodnes, a všechnu práci v tak krátkém čase zázračně zvládal. Byl zvláštní člověk - vnímavý umělec a současně schopný podnikatel. Oženil se s dávnou láskou Marinkou, žil ve Vídni, dostal se do nejvyšší společnosti, jeho jmění narostlo tak úžasně, že byl zajištěn do konce života a v Lužanech koupil pro matku panství se zámkem. Na vrcholu úspěchu se ale cítil unavený vším, co dokázal, jako by ztratil kořeny, ze kterých vyrostl, a tehdy v něm dozrálo rozhodnutí vrátit se do Čech. Měl být jmenován profesorem na vysokém učení v Praze. Při té příležitosti navštívil J. E. Purkyně, největšího tehdejšího českého vědce, který se stejně jako Hlávka zabýval myšlenkou založení České akademie věd. Nečekaná a záhadná nemoc mu to však nadlouho znemožnila.

Kriminální román o podvodném a velmi výnosném podnikání v době privatizace, kdy neobratná nebo i záměrně špatná hospodářská transformace otevírala dveře nepředvídatelné zločinnosti a zákonům džungle. S ironií sobě vlastní dovedla autorka románový příběh až k černé grotesce na téma divokého byznysu, při níž čtenáři běhá mráz po zádech, když si uvědomí, že o podobných chladnokrevně spáchaných zločinech četl v novinách, že vraždy na objednávku, únosy, vydírání, praní špinavých peněz a miliardové daňové úniky nejsou jen literární fikcí. Nejzvláštnější na celé knize je vývoj titulního hrdiny - zpočátku sympatického policisty, odborníka na hospodářskou kriminalitu, jenž přejde na druhou stranu zákona a zapojí se do přípravy a realizace únosu, který má vynést mnohasetmilionové výkupné, určené k založení banky. Takovou obrovskou sumu je schopna z nelegálních příjmů zaplatit pouze mafie obchodníků s topnými oleji. Polda se s nimi otevřeně střetne až v dramatickém vyvrcholení románu, ale ani smrt těch nejhorších zločinců nezabrání tomu, aby ti ostatní v pozadí nezůstali na svých bezúhonných postech. Román vyniká bohatým dějem s překvapivými zápletkami, do nichž autorka vložila sarkastickou hořkost nad tragickými důsledky nelegálního podnikání v Česku.