Veduta strana 3 z 9

Publikace přináší základní informace o podobě, vývoji, struktuře a majetkové držbě uherské šlechty především na přelomu 19. a 20. století. V úvodu se věnuje celkovému popisu osudů šlechty v Uhrách a charakteru jejího společenského postavení a úlohy ve společnosti, politice či hospodářství. Knihu doplňují též vybrané kapitoly zabývající se rody Esterházy, Zichy či Csáky. Zajímavou část pro českého čtenáře představuje kapitola o vzájemných vztazích uherské šlechty k Čechám a české šlechty k Uhrám. K textu je připojeno 17 stran vyobrazení šlechtických sídel, bohatý přehled použitých pramenů a literatury, nechybí resumé v maďarštině a němčině.

Monografie se zabývá vnitřním životem československého vyslanectví v Haagu. Jednou z výrazných činností československých vyslanců, kterou vyvinul vyslanec Miroslav Plesinger - Božinov a na jeho práci navázal jeho nástupce na postu vyslance Ivan Krno, byla iniciativa vedoucí k objevení hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu. Pozornost se věnuje i působení konzulátů obou států. Součástí publikace jsou i stručné biografie československých a nizozemských vyslanců.

Pohnuté, bouřlivé a vyčerpávající vojensko-politické zápolení mezi znepřátelenými nábožensko-mocenskými tábory první poloviny 17. století dostalo záhy od historiků označení třicetiletá válka (1618-1648). Na tento "všeobecný" konflikt autor nazírá jako na komplexní soubor mocensko-politických, dynastických, hospodářsko-obchodních, sociálních, náboženských a vojenských zápasů, kdy nejhorší boje se často odehrávaly na středoevropském kolbišti. Zároveň dodává, že omezení třicetileté války jen na území Svaté říše římské je z hlediska současné historické vědy sotva udržitelné a realitě bude bližší globálnější pohled, a to v kontextu odborných diskuzí o aspektech mezinárodní diplomacie, o říšském patriotismu, stavovství a absolutismu, o konfesionalizaci, o obecné krizi 17. století nebo o militární revoluci

Kniha je prvním volným překladem pověstí Josefa Lowaga (1849 - 1911) vydaných v roce 1890. Vedle líčení přírodních krás Jeseníků, které nás uchvátí věrným popisem krajiny, nás autor zavede do pohádkové říše trpaslíků, kterým vládne duch hor Praděd. Tyto pohádkové bytosti pomáhají dobrým lidem v nouzi, trestají zlo a odměňují dobro. V pověstech se objevují názvy slezských měst, vesnic, bývalých hradů a jiných památných míst. Ilustracemi knihu doplnila Karolína Dohnalová.

Nejjižněji položené české pohoří, Novohradské hory, ukrývá pestrou mozaiku památek vytvořených silou přírody i rukou lidskou, které jsou pro turisty velkým lákadlem. Průvodce je celobarevný, přes 140 fotografií, ilustrační mapy a plány i rejstřík míst.

Antologie textů blues a o blues v sobě zahrnuje písňové texty, básně, drobné prózy, ukázka z rozhlasové hry nebo vzpomínky muzikantů, týkající se tohoto hudebního žánru. Autoři textů: Jiří Brdečka, Big Bill Broonzy, Michal Bystrov, Emil František Burian, Blind Gary Davis, Evženie Hábová, Ivan Hlas, Marek Hlavica, Václav Hrabě, Langston Hughes, Blind Lemon Jefferson, Tyehimba Jess, Robert Johnson, LeRoi Jones, Peter Jurkovič, Josef Kainar, Petr Kalandra, Svatopluk Karásek, Miroslav Kašpar, Jack Kerouac, Diane Kirsten-Martin, Al Kooper, Ondřej Konrád, Pavel Kopta, Inka Machulková, Blind Willie McTell, Vladimír Merta, Vladimír Mišík, Jiří Míža, Jaroslav Müller, Jan Nejedlý, Vítězslav Nezval, Jan Novák, Myron O´Higgins, Charley Patton, Kenneth Rexroth, Zdeněk Rytíř, Jan Spálený, Pepa Streichl, Jiří Suchý, Petr Šabach, Michal Šanda, Josef Škvorecký, Jakub Šofar, Pavel Šrut, Vlastimil Třešňák, Zbyněk Vlasák, Jiří Voskovec, Jan Werich, Tennessee Williams, L. Wood, Jan I. Wünsch.

Kniha věnovaná královskému dvoru Václava II. přináší dosud nezpracované téma ze života předposledního přemyslovského panovníka. Život dvorské společnosti vrcholného středověku odhaluje ve třech stěžejních směrech. Nejprve ve smyslu identifikace členů dvora, ať už se jedná o královskou rodinu, světskou nobilitu, zástupce církve či sloužící. S tím souvisí i jejich postavení a činnost v okolí Václava II., např. v rolích dvorských hodnostářů, rádců, osobních služebníků, bavičů nebo literátů. Život ve smyslu všedních dní a slavností tvoří druhou linii představení dvora, kam vedle velkolepostí festivit patří zamyšlení nad materiálním zajištěním běžného chodu, postavením dětí na dvoře i v panovnické rodině, nebo pohled do ženského světa. Nedílně je v rámci každodennosti sledována módní dvorská-rytířská kultura, a to jak na poli literárním v podobě dvorských eposů či básní, tak její přímé uplatňování v praxi - nejčastěji formou oblíbených turnajů či přednesem literárních děl. Publikaci uzavírá ve třetí rovině zachycení dvora v prostorových souvislostech, tj. nejen v sídlech a na cestách, ale i ve smyslu pojetí soukromého či veřejného prostoru, domova panovníka a jeho nejbližších.

Kniha se zabývá popisem všech měst, městeček, obcí a osad, které se nacházejí na území někdejšího historického okresu Jindřichův Hradec. Čtenář se může seznámit ve čtyřech částech - Jindřichův Hradec a okolí, Kunžak a okolí, Nová Bystřice a okolí, Landštejn a okolí s dějinami každého jednotlivého místa, s vývojem počtu obyvatel, s nejvýznamnějšími památkami, rodáky, historickými pomístními názvy a také s majiteli domů v minulosti a nechybí ani přehledy živnostníků a řemeslníků. Nejedná se o klasického průvodce pro turisty, kterých vyšlo pro tuto oblast již vícero, ale o poměrně podrobný historický místopis. V závěru práce je umístěn ještě přehled monografií obcí a nezbytný německo-český slovníček místních jmen na Jindřichohradecku a Novobystřicku.

Trojice autorek se zabývá vývojem feministického myšlení v českých zemích a v Československu od poloviny 19. do poloviny 20. století. Práce sleduje jeho projevy v kontextu evropského feministického myšlení a v jednotlivých etapách života ženy. Zvláštní pozornost věnuje problematice ženského vzdělávání, mateřství a veřejné činnosti. Práci doplňují portréty významných aktérek a aktérů příběhu českého feministického myšlení.

Smil z Lichtenburka († 1269) patřil bezesporu mezi nejmocnější české velmože 13. věku. Původem byl vysoce urozený, patřil do mocného rodového společenství Ronovců, jehož příslušníci ve svém erbu nosili dvě zkřížené černé ostrve na zlatém poli. Smil z Lichtenburka byl přímým účastníkem mnoha bitev a to jak ve službách krále Václava I., tak i jeho syna Přemysla Otakara II. a dokonce se účastnil i jedné křížové výpravy. Smil z Lichtenburka nebyl jen válečníkem, často bývá označován za nejbohatšího šlechtice 13. století. Za tuto pověst vděčí zejména stříbrnému bohatství dnešního Havlíčkobrodska, které mu tehdy patřilo. Je považován i za spoluzakladatele hned dvou cisterciáckých klášterů - ve Žďáru nad Sázavou a v Pohledu. Všechny tyto stránky života významného šlechtice kniha mapuje, nicméně výsledky bádání ne vždy zcela odpovídají původním předpokladům... 14. svazek edice: Osobnosti českých a moravských dějin.

Knihu tvoří dvě samostatné studie pojednávající o naukách o sedmi smrtelných hříších a sedmi skutcích milosrdenství a jejich reflexi v písemných pramenech a v umění českého středověku. První z nich je věnována počátkům nauk ve starověku a následně srovnání pojednání o neřestech s učenímo ctnostech, na němž lze demonstrovat východiska pro formování učení o sedmi skutcích milosrdenství, hrajících zásadní roli v pastorační praxi vrcholného a pozdního středověku. Další kapitoly zaměřené exkluzivně na české prostředí analyzují díla laických myslitelů a další homiletické literatury 15. století. Následující umělecko-historická studie čtenáře seznámí s reflexí nauk o sedmi smrtelných hříších a sedmi skutcích milosrdenství v umění evropského středověku na pozadí historicko-náboženského kontextu doby vrcholného a pozdního středověku. Pozornost je věnována zobrazování sedmi smrtelných hříchů a skutků milosrdenství v české knižní i monumentální malbě, stejně jako některým zajímavým otázkám, jež se zobrazováním hříchů a skutků v pozdním středověku souvisejí. Patří mezi ně například role moralizující ikonografie ve středověké pastorační praxi nebo originální a nezřídka excentrická vizuální schémata v prostředí středověkého kláštera.

Pobělohorské období přineslo společnosti českých zemí rozsáhlé změny, přičemž obzvlášť významné zásahy se týkaly šlechty. Mnozí její příslušníci byli potrestáni konfiskací majetku a řada rodů ustoupila z dějinné scény. Kniha nabízí pohled na zdánlivě známé a v literatuře vícekrát zpracované téma těchto majetkových postihů z druhé strany, tedy z roviny restitučních snah pokutovaných, kteří nepřijali nový úděl s odevzdaností a pokoušeli se jej změnit. Geografický rámec práce tvoří historický Hradecký kraj. Autor představuje typologicky utříděné případy šlechticů čelících ochuzení a ztrátě prestiže vedením vleklých snah o uchování alespoň části rodového majetku. Podrobně sledované formální i neformální vazby a zejména postoje, argumentace a strategie protagonistů kauz i státního aparátu ukazují individuální osudy potrestaných v celospolečenských souvislostech a současně odrážejí dobovou mentalitu šlechty.

Na příkladu západočeského regionu podává kniha souhrnný pohled na jedno z nejdramatičtějších období našich dějin. Většina českého národa se počátkem 15. století pokusila o nápravu nedostatků soudobé církve i společnosti a předznamenala tak o sto let pozdější reformaci. Musela čelit přesile konzervativních evropských sil a v tvrdých bojích uhájit své právo na vlastní postoj i zásadu svobodné diskuse na základě argumentů. Mnohé ze zápasů byly vybojovány právě na západě Čech a autor vedle nich objasňuje podle historických pramenů i jejich širší souvislosti, jindy vykládané nejednou zcela zkresleně a historicky mylně.

Hodoeporicon Ambrogia Traversariho je unikátním cestovním deníkem, který si tento řeholník a později generální představený camaldoliánů vedl v letech 1431–1434. Ambrogio Traversari (1386–1439) proslul jako florentinský humanista, blízký přítel Cosima a Lorenza Medicejských a zejména výtečný překladatel z řečtiny. Vedle četných zachovaných překladů a rozsáhlé korespondence (dosud čítající více než 900 dopisů) je Hodoeporicon pramenem dokumentujícím nejen obecný úpadek camaldoliánských klášterů, které Traversari navštívil, ale i jeho literárních zájmů, mnohých přátel s nimiž se setkal i dramatických politických událostí v jejichž víru se ocitl. Český překlad Hodoeporiconu je po italštině teprve prvním vydáním v živém jazyce tohoto výjimečného díla.