Veduta strana 4 z 10

Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem. Zabývá se otázkou, kam sahají počátky placené ženské práce, jak a kdy vznikaly specificky ženské profese, za jakých okolností a s jakými výsledky se ženy domáhaly vstupu do tzv. mužských povolání a rovného přístupu na trh práce. Zahrnuje rovněž problematiku skloubení profese s prací v domácnosti, s důrazem na fenomén dvojího zatížení, a pohled veřejnosti na profesní aktivity žen. Interdisciplinární přístup a různé úhly pohledu (genderový, třídní a etický) umožnily vytvořit dynamický, do středoevropského kontextu zasazený obraz, v němž se proměňovaly názory na ženskou práci, její status a formy.

Co mají společného E. E. Kisch a Alfred Redl, Klementina Hanušová a Miroslav Tyrš, Václav Brožík, Milan Rastislav Štefánik, malíř Kamil Lhoták, Alfréd Radok a Blanka Waleská, žena slavného zápasníka Miroslava Frištenská, nebo sochař Bohumil Kafka? Neobyčejný životní příběh, jehož některé stránky jsou málo známé, nebo dokonce neznámé. Dověděl se „zuřivý reportér“ Egon Erwin Kisch o aféře plukovníka generálního štábu rakousko-uherské armády opravdu tak, jak popisuje ve svých reportážích? Co ještě prožil Václav Klement a jeho jezdci Václav Vondřich, Narcis Podsedníček a Čeněk Rieger při závodech ve francouzském Dourdanu a na trase Paříž-Vídeň? Jaký byl život ženy nejslavnějšího českého zápasníka Gustava Frištenského? Co víme o posledních měsících a dnech slavného malíře Václava Brožíka v Paříži? S jakými pocity ze švédské emigrace se Alfréd Radok svěřil přední herečce pražského Národního divadla Blance Waleské? Komu psal o svých názorech na život a umění Kamil Lhoták?

Na téměř třístech starých pohlednicích, fotografiích a kresbách kniha čtenáři představuje Priessnitzovy léčebné lázně od doby jejich zakladatele Vincenze Priessnitze, přes jeho pokračovatele až po současnost. Ukazuje život v lázních napříč staletími, léčebné kůry, mapuje vývoj lázeňského komplexu od jednoduchého "priessnitzovského " jádra po architektonicky pestrá sanatoria v rukou jiných majitelů. Kniha čtenáře provede po promenádě a představí mu pomníky, které zde Priessnitzovi postavili vděční pacienti. A v užším výběru může zhlédnout zdejší unikát, systém pramenů a pomníčků na Studničním vrchu.

Kniha přináší souhrn informací týkajících se dějin bývalého dominikánského kláštera a kostela Zvěstování Panny Marie v Šumperku, stavebního vývoje a rozsáhlé rekonstrukce objektu. Snaží se rovněž čtenáři přiblížit význam umělecké výzdoby kostela a poukázat na proměny dochovaného mobiliáře, přičemž je využíváno v hojné míře porovnání starých fotografických snímků s novými.

Na historických snímcích jsou v publikaci zachyceny tři turistické cíle a to Suchý vrch, Severomoravská chata a Lázek. Mezi těmito chatami a rozhlednou jsou zachyceny obce poblíž bývalé zemské hranice. Prostřednictvím historických snímků na české straně navštívíme Červenou vodu, Šanov, Křížovou horu, Bílou Vodu, Moravský Karlov, Mlýnický Dvůr, Čenkovice, Valteřice, Výprachtice, Horní a Dolní Heřmanice, Cotkytli a Strážnou. Na moravské straně se zastavíme u Svaté Trojice, v Podlesí, Písařově, Bukovicích, Štítech, Herolticích, Březné, u hotelu Hýbl, v Crhově, Drozdovské Pile a naše putování ukončíme v Hoštejně.

Výbor textů především meziválečné provenience české humanitní vědy byl uspořádán tak, aby čtenářům přiblížil postupné pronikání strukturalismu do českého historického myšlení. Antologie je tvořena výňatky z rozsáhlejších publikací i kratších studií J. Slavíka, I. A. Bláhy, J. L. Fischera, J. Mukařovského, Z. Kalisty a F. Kutnara, jejichž výklady historických skutečností nesou přinejmenším stopy strukturalistických inspirací, a to počínaje nepatrnými podněty až po zřetelné strukturalistické formulace. Je opatřena úvodní teoretickou studií, v níž autorka vysvětluje způsoby, jakými byl strukturální výkladový princip historickým myšlením a historickou vědou absorbován, a ukazuje důsledky tohoto interpretačního přístupu pro výklad historických skutečností.

Ze severní Moravy pocházelo mnoho zajímavých osobností, které se zapsaly do naší moderní historie. Zvláštní skupinu tvoří vojáci – účastníci prvního i druhého odboje. Patřil mezi ně i rodák z Brníčka Karel Lukas, jehož osudy zůstávají poněkud zapomenuty. Jeho vojenská kariéra mu dala přitom prožít neobyčejné události a setkat se zajímavými lidmi. Zůstával přitom vždy českým vlastencem a severomoravským patriotem. Za svobodu vlasti bojoval jako legionář a v letech 1939–1945 jako příslušník československé zahraniční armády. Významným způsobem se podílel na přípravách obrany Československa ve třicátých letech, pomáhal budovat československé vojsko ve Francii a Velké Británii a jako pozorovatel u britských vojsk zažil za druhé světové války bitvu u El Alameinu a boje v Itálii. Putování jeho životem je pro čtenáře zároveň jedinečnou příležitostí nahlédnout do dosud málo známých či dokonce neznámých kapitol našich moderních dějin a uvědomit s jakou nezištností dokázali naši předkové bojovat za svobodu a demokracii. Karel Lukas své znalosti a schopnosti dal plně do služeb Československa, v jehož budoucnost věřil. Tento milovník umění a člověk s kontakty v nejvyšších patrech anglické aristokracie jistě netušil, když se v roce 1947 vracel domů po několikaletém působení jako vojenský přidělenec v USA a Kanadě, jak smutný osud ho brzy potká. Pro komunisty, kteří Československo definitivně ovládli v únoru 1948, se stal nepohodlným člověkem. Způsob a okolnosti jeho tragické smrti v roce 1949 by přitom měly být dodnes výstražným mementem dokládajícím zrůdnost komunistického režimu.

Císař Ferdinand III. (1608–1657) se narodil v období, kdy vrcholil tzv. habsburský bratrský rozkol (mezi Rudolfem II. a Matyášem), a dospěl za třicetileté války, během níž se stal jako „generalissimus" nástupcem Albrechta z Valdštejna ve velení císařské armády. Jeho vítězství u Nördlingenu v roce 1634 vedlo o rok později k pražskému míru, ke smíření se Saskem a německými luterány.Jako císař (od roku 1637) pak Ferdinand marně usiloval o separátní mír se Švédy, kteří se nakonec dostali až před vídeňské brány, bojoval proti Francii kardinálů Richelieua a Mazarina, na prvním místě mu však šlo o jednotu „rakouského domu", totiž o spojení se Španělskem, pojící se s vyhlídkami na dědictví jeho světové říše, rozkládající se jak v Evropě, tak v zámoří. Nicméně při uzavření vestfálského míru (1648) byl okolnostmi donucen souhlasit s dočasným oddělením se od španělských příbuzných – a právě v tomto směru se stal mírovým císařem proti své vůli.Kulturně znamenala epocha jeho života vrchol italského vlivu, počínaje příbuzenstvím s Gonzagy a Medicejskými, přes protireformační Řím až k vysokým důstojníkům typu Piccolominiho či Montecuccoliho. Byla to epocha přechodová, od žoldnéřů a kondotiérů ke stálému vojsku, od aristokratického života s renesančním duchem ke dvorské kultuře baroka. Doba jistě ve všech ohledech pozoruhodná a neprávem opomíjená. Kniha rakouského historika Lothara Höbelta vyplňuje mezeru, která donedávna zela i v rakouském dějepisectví, monografie Ferdinanda III. je v českém prostředí vůbec první svého druhu. L. Höbelt je profesorem novějších dějin na vídeňské univerzitě a jako erudovaný autor celé řady publikací k politickým a vojenským dějinám (mj. „1848. Österreich und die deutsche Revolution“) jistě není zcela neznám ani českému publiku.

Výpravná obrazová publikace známého fotografa jesenické přírody Ivo Netopila na 290 snímcích objevuje nevšední krásu Jeseníků od Králického Sněžníku po Hrubý Jeseník, místa a zákoutí méně známá nebo úplně neznámá. Kromě toho, že nám snímky v této knize evokují zážitek krásy, uklidňují nás, překvapují a inspirují, mají mnohé jaksi mimochodem i dokumentární hodnotu. Objevují i věci nové, nepopsané. Tak třeba skalní mísu na skalce u Ferdinandova, více skalních tvarů, o nichž ví a které zná snad jen hrstka zasvěcených, opomíjené ledové jevy… Kniha je opatřena německým a anglickým překladem.

Kniha se věnuje historii a vlastivědě Třeboňska. Představena jsou zde s mírnými přesahy všechna města, městečka, obce a osady, která v minulosti tvořila třeboňský okres. Každé místo má samostatnou kapitolu, kde se vedle dějin nachází přehled pomístních názvů a rybníků, příslušných samot a živností. Všechny lokality jsou seřazeny abecedně pro snazší a rychlejší orientaci čtenáře. V závěru publikace je připojen přehled základní literatury o oblasti a místní rejstřík.

Kniha obsahuje výběr povídek z díla Karla Poláčka - představitele meziválečné humoristické a satirické prózy. Tématem povídek jsou nejčastěji osudy obyčejných lidí na periferii velkoměsta, kde se autor snažil s humorem zobrazit „malého člověka“ v každodenním životě.

Tématická učebná pomôcka pre predmet geografia.

Tématická učebná pomôcka pre predmet geografia.

Tématická učebná pomôcka pre predmet geografia.

Kniha dokumentuje život jednoho z nejlepších českých sportovců všech dob, řecko-římského zápasníka Gustava Frištenského (1879-1957), který v průběhu svého života vybojoval 2000 amatérských utkání a ani jednou neprohrál. Jako profesionál absolvoval ne uvěřitelných 8000 zápasů, v nichž byl jen výjimečně poražen. Podkladem pro knihu se stala bohatá písemná a obrazová pozůstalost po G. Frištenském, která tvoří převážnou část této knihy.

Problematika voleb a korunovací římských panovníků v raném novověku je v českém prostředí málo prozkoumaná. V češtině dosud neexistuje žádné detailnější pojednání o volbě a korunovaci některého z významných císařů z rodu Habsburků, ačkoliv byli tito muži zároveň také českými králi a kurfiřty a z této pozice se každé volby nového římského panovníka účastnili. Málokdo si klade zásadní otázku, co spojovalo a rozdělovalo dějiny Svaté říše římské a Českého království v raném novověku.