Veduta strana 5 z 10

Kniha přináší nový, ucelený pohled na obléhání Brna švédskou armádou v květnu až srpnu 1645. Barvité vylíčení dramatického boje o město se opírá o dlouhodobé studium původních archivních pramenů. Vojenský debakl Švédů z roku 1645 je představen jako pozoruhodné vyústění turbulencí třicetileté války. Na jejím počátku se brněnská obec připojila ke stavovskému povstání a po bitvě na Bílé hoře čelila tvrdým sankcím. I díky hrdinství svých obyvatel tváří v tvář švédské přesile však Brno nakonec zvítězilo v soupeření s Olomoucí o pozici jediného hlavního města Moravy.

Kniha vychází z nového interpretačního pohledu na ženská laická hnutí v českých zemích ve středověku a v odmítnutí jednoduchého výkladu v tradiční osnově řád/hereze se snaží přispět k vykreslení různého přístupu, a to jak ve vizích o realizaci apoštolských ideálů, tak v popisu organizačních struktur komunit, pastoračních vztazích a sítích vztahů mezi laiky a jejich kazateli. Na základě analýzy písemných pramenů pak ve snaze popsat dobovou praxi vypovídá odlišný příběh popisující živou, neustále se proměňující kulturu ženské religiozity, která je nejen nespoutaná ale neustále inspiruje následující generace věřících. S výše řečeným souvisí rovněž pozdně středověká vizuální kultura bekyní, či v širším pojetí laických žen žijících ve společných náboženských komunitách. Na základě analogií zejména s franko-vlámským bekyňským prostředím lze i v Čechách nalézt několik příkladů, jež díky idiosynkratické ikonografii i kulturně-sociálnímu kontextu můžeme s ženským kvazi-monastickým prostředím přímo spojit.

Kati, rasi a biřici spolu s jejich rodinami měli patřit mezi osoby na okraji raně novověké společnosti. Do jaké míry tomu tak skutečně ovšem bylo, ukazuje na praxi východočeských měst kniha V našem poníženém způsobu. Pozornost je zaměřená na praktické dopady nečisté profese a fungování daných jedinců v prostoru města i panství. Čtenář je rovněž seznámen s perspektivou formálních i osobních kontaktů neboli rekonstrukcí sociálních sítí a životem snížené" rodiny, postavením jednotlivých členů včetně ženy a obecně s rodinnými strategiemi této sociální skupiny.

Skladacie leporelo rozpráva príbeh o Saške a Hanke. Saška býva v Čarolese a je naozajstná víla. Kamaráti sa s dievčatkom Hankou. Spolu chránia les a starajú sa, aby sa zvieratká a ľudia v ňom dobre cítili. Hanku verne sprevádza na potulkách Čarolesom jej psík. Z jednotlivých častí leporela, ktoré zobrazujú vílu Sašku, dievčatko Hanku, les víly Sašky, všetky obľúbené miesta dvoch kamarátok, domčeky ľudí, zvieratká a bytosti lesa, si môžete vytvoriť nie jeden, ale veľa vlastných príbehov o víle Saške, dievčatku Hanke a ich dobrodružstvách. Balenie: 9 samostatných skladacích častí v prepravnej krabičke.

Kniha pojednává o lidové stravě v národopisném regionu Doudlebska, který se rozkládá mezi Českými Budějovicemi, Českým Krumlovem, Kaplicí a Trhovými Sviny. Autor při jejím psaní vycházel z vyprávění pamětníků, odborné literatury, kronik a memoárů. Líčí nejen podobu selského jídelníčku před sto a více lety, ale i jak vypadaly staré kuchyně a topeniště, jaké plodiny se v minulosti pěstovaly, jak lidé přežívali období hladu a válek, jak se vařilo na farách a panských sídlech, o svatbách a o posvíceních nebo jak probíhalo pečení chleba, nakládání zelí či zabijačka prasete. Závěrečná kapitola přináší rovněž skutečné recepty na některá jídla. Čtenáři tak vyvstává před očima poutavý a přitom reálný obraz všedního života jihočeského venkova v 19. a 20. století.

Publikace je nejucelenější prací o dělech v 17. století, která je v českém jazyce dostupná. Kniha je určena pro všechny, kteří se chtějí na jednom místě dozvědět známé i méně známé informace o dělech, o způsobu jejich užití v bojích třicetileté války i o lidech, kteří stáli vedle nich. Autor při její tvorbě vycházel z dobových vojensko-teoretických spisů, dopisů a záznamů z období třicetileté války a v neposlední řadě i z moderních prací o dějinách, technice či pevnostním stavitelství.

V první části seznámí kniha čtenáře s životem V. Priessnitze (1799-1851), průkopníka novodobé přírodní léčby a jím založeným prvním vodoléčebným ústavě na světě - dnes Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník. Druhá část knihy pojednává o jednotlivých léčebných procedurách, jak byly zdokumentovány dobovými kresbami a výpověďmi pacientů. Kniha je bohatě obrazově vybavena.

Tvorivá maľovanka pre deti vo veku 3+. Hlavnou témou je les a jeho obyvatelia. Prvá časť je venovaná vymaľovaniu nevyfarbených častí lesa. Druhá časť je venovaná vystrihovaniu a lepeniu zvieratiek do prázdneho lesa. Tretia časť je zameraná na vlastnú tvorivú činnosť.

Tvorivá maľovanka pre deti vo veku 3+. Hlavnou témou je les a jeho obyvatelia. Prvá časť je venovaná vymaľovaniu nevyfarbených častí lesa. Druhá časť je venovaná vystrihovaniu a lepeniu zvieratiek do prázdneho lesa. Tretia časť je zameraná na vlastnú tvorivú činnosť.

Bitva u jihoněmeckého města Nördlingen z 5. a 6. září 1634 patří jednoznačně k nejvýznamnějším bitvám třicetileté války. V této bitvě se utkalo spojené císařsko-bavorsko-španělské vojsko pod formálním velením uherského a českého krále Ferdinanda (budoucí císař Ferdinand III.) a španělského kardinála infanta Ferdinanda s vojskem protestantského Heilbronnského spolku zahrnujícího Švédsko a jeho protestantské spojence v jižním Německu pod velením vévody Bernarda Sasko-Výmarského a polního maršála Gustava Horna. Toto dvoudenní střetnutí skončilo totálním vítězstvím obou Ferdinandů a mělo mimo jiné za následek pád města Nördlingen do císařských rukou a následně i úplné zhroucení švédské moci v celém jižním Německu.

Kniha je analýzou části literárního díla a do určité míry průvodcem, který vybízí čtenáře vydat se po stopách románové postavy Josefa Švejka z táborského nádraží dál až do Písku, odkud do Českých Budějovic pokračoval vlakem. Prošel nádhernou krajinou části jižních Čech (Táborska, Písecka a Strakonicka). Kniha je určena pěším cestovatelům, ale především všem příznivcům velikána české literatury Jaroslava Haška. Bohatá obrazová příloha, dobové dokumenty, současná podoba míst.

Řeky a mosty mají ve vojenské strategii své místo od nepaměti. Během tzv. dánské fáze třicetileté války sehrál výjimečnou roli most u Desavy. V dubnu roku 1626 se o něj strhl boj mezi vojsky císařského generála Albrechta z Valdštejna a jeho protivníka Arnošta z Mansfeldu, který bojoval na protestantské straně, tentokrát pod velením dánského krále Kristiána IV. Jednomu ze soupeřů se dosažené vítězství stalo prvním velkým úspěchem na bitevním poli a milníkem kariéry, která oslnila Evropu. Druhý utrpěl drtivou prohru, a i když vojevůdcovu energii nezlomila, napověděla mnohé o dalším vývoji dánské války.

Kniha zprostředkovává mikrohistorický pohled na život poddanského města Dobrušky v přelomových časech vleklého válečného konfliktu, který stavěl před těžké zkoušky jeho elity i prosté obyvatele. Malý dobrušský svět oné doby se musel vyrovnávat jak s dopady událostí velkých dějin, tak s proměnami lokálních podmínek na opočenském panství změnou vrchnosti a jejích strategií, přenášených na město úředním aparátem. Právě ve vztahu mezi městem a nedalekým zámkem se zrcadlí mnohé z proměn, kterými procházelo České království v pobělohorském období.

Třicetiletá válka byla událostí, která v letech 16181648 zasáhla velkou část evropského kontinentu a která si vyžádala i bezpočet životů. Do rozjitřeného a zpustošeného německého prostředí také zasáhlo vojsko švédského krále Gustava II. Adolfa, do něhož vkládalo protestantské obyvatelstvo značné naděje. Mezi malou obcí Lützen a Lipskem se 16. 11. 1632 střetly švédské síly s císařskou armádou pod velením Albrechta z Valdštejna. V této klíčové polní bitvě padl švédský panovník jako hrdina se zbraní v ruce. Výsledek střetnutí však byl nerozhodný.

V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu. Při nočním přepadu překonal na západě pražské hradby a po krátkém boji ovládl Hradčany i Malou Stranu. Hradní sbírky a šlechtické paláce byly vypleněny. Průnik přes řeku se Švédům nezdařil, ale po příchodu posil se rozhořel těžký boj o zbylá pražská města (Staré a Nové Město). Ten se protáhl až do začátku listopadu, kdy se i v Praze dověděli, že v Münsteru a Osnabrücku byl uzavřen mír. Praha vytrvala a od vděčného císaře se dočkala řady odměn, na prvním místě dosud nevídaného množství nobilitací svých obránců.

Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité. Ani v roce 1618 se nepřidala na stranu českých povstalců a mohla představovat jejich silného protivníka, navíc na důležité spojnici mezi Prahou a Falcí. Stavové k pokoření Plzně vyzvali Petra Arnošta II. z Mansfeldu, generála v savojských službách, kterému se za pomoci krajských oddílů po dlouhém obléhání a tvrdých bojích podařilo koncem listopadu nepoddajné město opanovat a vytvořit si z něj základnu pro své další akce a mocenské plány v Čechách. Šlo přitom o jeden z největších vojenských úspěchů vzbouřenců v době českého stavovského povstání.