Volvox Globator strana 15 z 91

Belgický autor napsal poutavou knihu, v níž kriminální příběh provází čtenáře od počátků rock and rollu a jeho prvních představitelů Billa Haleyho, Little Richarda, Jerryho Lee Lewise, Chucka Berryho a samozřejmě Elvise Presleyho přes úžasná šedesátá léta s beatovými kapelami Beatles, Rolling Stones, Pink Floyd až do doby U2 a dalších. Dojemný hrdina knihy je vlastně stále na útěku, z Bruselu do Berlína a do Londýna a nakonec do Švýcarska. Krvavý příběh, který je ve francouzských knihkupectvích zařazován do regálu románu noir, se odehrává v několika časových a vypravěčských rovinách zároveň a směřuje k překvapivému vyústění.

Belgický autor napsal poutavou knihu, v níž kriminální příběh provází čtenáře od počátků rock and rollu a jeho prvních představitelů Billa Haleyho, Little Richarda, Jerryho Lee Lewise, Chucka Berryho a samozřejmě Elvise Presleyho přes úžasná šedesátá léta s beatovými kapelami Beatles, Rolling Stones, Pink Floyd až do doby U2 a dalších. Dojemný hrdina knihy je vlastně stále na útěku, z Bruselu do Berlína a do Londýna a nakonec do Švýcarska. Krvavý příběh, který je ve francouzských knihkupectvích zařazován do regálu románu noir, se odehrává v několika časových a vypravěčských rovinách zároveň a směřuje k překvapivému vyústění.

Próza Patrika Ouředníka, jejíž děj je zasazen do současné Prahy. Na půdorysu fabulační hříčky s detektivní zápletkou virtuózně rozehrává pestrou škálu stylistických i myšlenkových vtipů, jež mu slouží k sarkastickému pojednání českého dneška.

Mystéria starověkého Egypta nás fascinují už stovky let. S každým archeologickým objevem se však tajemství prohlubuje: co pobízelo tuto pradávnou civilizaci, aby vytvořila tolik neobyčejně krásných promyšlených chrámů, hrobek a pyramid? Skutečný význam a účel skrytý za těmito velkolepými díly je pravým pokladem Egypta, a právě ten je v této knize odhalen až do nejmenších podrobností.Posvátná tradice ve starém Egyptě zjevuje, že srdcem vší světské nádhery byl duchovní cíl – vykoupení lidstva z podmíněnosti a připoutání k zemi a jeho přivedení k prapůvodní božské podstatě. Prostřednictvím pečlivého výzkumu, pronikavého čtení hieroglyfů a intuitivního pochopení tajuplné moudrosti nám dnes egyptoložka Rosemary Clarcková představuje duši pradávného světa. Uvidíme, že tím nejvyšším dědictvím starověkého Egypta je praktická stezka k porozumění naší multidimenzionální existenci a život v souladu s viditelnými i neviditelnými světy.

Není tomu ani dvacet let od chvíle, kdy jsme začali psát na začátku letopočtu dvojku, po deseti letech od poslední velké změny v evropských dějinách – pádu železné opony. Přízrak padesátých let, pachuť normalizace stejně jako kocovina z poslední dekády dvacátého století nás však pronásledují dodnes. Přestože byla tato doba, ostatně jako mnohé před ní, plná tragických událostí vyvolávajících vlny napětí a emocí, hrdinové několika povídek poskládaných do mozaiky s detektivní zápletkou řeší z hlediska přežití lidského druhu důležitější problémy. Vztahy mezi muži a ženami, mezi rodiči a dětmi nebo mezi sourozenci se v konfrontaci s geopolitickými kulisami nakonec ukazují jako rozhodující motor lidského konání. Jednotlivé povídky Pavla Špačka v knize Polotec se vracejí k několika epizodám novodobých českých dějin, splétají prameny napínavého příběhu - po kterých k nám vrávorají karikatury Marka Douši -, a přinášejí vnímavému čtenáři svůj nadhled i varování.

Sam Harris a Mádžid Nawáz napsali svou knížku jako pozvánku pro každého, kdo se chce připojit k této naléhavě potřebné debatě: Je islám náboženstvím míru, nebo války? Je toto náboženství ochotné reformovat se? Proč se zdá, že tolik muslimů přitahuje extremismus? Co znamenají slova islamismus, džihádismus a fundamentalismus v současném světě? Kniha je pozoruhodná šířkou a hloubkou své analýzy, a navíc je tento dialog mezi věhlasným ateistou a bývalým radikálem o to více překvapivý svou oboustrannou slušností. Harris a Nawáz vytvořili něco skutečně nového: zabývají se totiž jednou z nejpřitažlivějších otázek naší doby – a to odvážně a s plným nasazením – a opravdu se jim to daří. Kniha Islám a budoucnost tolerance byla vydána s jasným cílem podnítit širokou veřejnou diskusi vlastním příkladem. Ve světě rozpolceném neporozuměním a násilím Harris a Nawáz ukazují, jak mohou dva lidé s různými názory najít společné východisko. "Vynikající, otevřený a pestrý rozhovor o několika klíčových otázkách týkajících se náboženství, reformy a islámu v současném světě." šajch Dr. Usáma Hasan "V tomto rozhovoru o islámu a Západu se Samu Harrisovi a Mádžidu Nawázovi podařilo dosáhnout toho, v čem řada jiných selhala – poctivého a otevřeného dialogu. Vezmeme-li v úvahu důležitost a naléhavost tématu, je nutné knihu přečíst a jít v jejich stopách." Ayaan Hirsi Ali, autorka knihy Rebelka, Odvrácená strana islámu "Ukazuje se, že reforma islámu bude nejvýznamnější záležitostí v politické ideologii 21. století. Tento upřímný a bystrý dialog je jedinečným průzkumem intelektuálních a morálních otázek, kterých se tato kniha týká." Steven Pinker, autor knihy The Better Angel of Our Nature

Mariáš, karetní hra pro dva až čtyři hráče, se do našich zemí dostala s francouzskými vojáky za Napoleonových tažení. Zdomácněla v klubech, kavárnách i hospodách. Mariášem se rád bavíval i Karel Poláček, který jednou dokonce promeškal novinářskou příležitost, když namísto za zvukem nedalekého výstřelu spěchal na smluvenou partičku do kavárny. Až večer se v redakci dozvěděl, že to mohl být on, kdo by první informoval o atentátu na Aloise Rašína. Jako vášnivý karbaník a zároveň vynikající pozorovatel, glosátor a humorista nechává ve svých Hráčích s vtipem a nadhledem vzpomínat hlavního hrdinu Jindřicha Kobosila na mládí a uplynulý život, jako by šlo vždy ze všeho nejvíc právě o mariáš a s ním související situace. Mistrně sestavené dialogy jsou vlídnou a chápavou karikaturou lidí, kteří propadli kouzlu této hry, a to nejen v autorových časech. Mnohá rčení lze totiž v hospodách u karet zaslechnout dodnes a ti, kdo ďáblovým obrázkům propadli, potvrdí, že mnohdy podobně probíhají i jejich sešlosti. Vynikající humoristický román, veselé čtení o karbanu, především o mariáši.

Kniha Umělec války je částečně autobiografickým příběhem současné Ukrajiny v roce 2014 na příkladu dvou bratrů, z nichž jeden bojuje za donbaské separatisty, organizované proruskými silami, a druhý žije v Evropě a podporuje nezávislost a samostatnost Ukrajiny. Příběh začíná obdobím po Euromajdanu, kdy padl režim bývalého prezidenta Viktora Janukoviče, a končí těžkými boji na východě Ukrajiny. V každé kapitole je možné pozorovat, jak s lidmi manipuluje ruská propaganda, proč obyvatelstvo, které se považovalo za Ukrajince, najednou změnilo svůj názor. Jak v současné době fungují mechanismy přesvědčování a mediální manipulace. Všechno je to vidět na základě životních příběhů obyvatel Donbasu, která je doprovázena podrobnostmi jejich všedního života a komplikované mentality. "Neprodyšně depresivní všední dny luganských horníků otevírají knihu a tvoří její hlavní pozadí až do samotného konce. Celou dobu čtenáře neopouští pocit nejasnosti, co je pro místní obyvatele strašnější - obyčejný život nebo válka. Díky tomu je knížka ještě zajímavější, stovky odstínů černě začíná člověk hodnotit jako druhy hořké čokolády", píše se v jedné recenzi na knihu. Kniha se snaží dát odpověď na důležitou otázku - proč v dnešním světě, naplněném množstvím informací, je možné tak jednoduše člověka zmanipulovat. A za druhé to, že veškerá tragédie státu spočívá v milionech nezaznamenaných dramat obyčejných lidí, kteří v určitých chvílích tvoří historii.

Víte, který slavný spisovatel sci-fi se může chlubit tím, že jeho jméno nese jistý druh dinosaura? O kterém světoznámém příběhu o setkání lidstva s mimozemšťany se dá říct, že jeho nejvěrnější adaptací je progresivní rockové album? A Víte, který slavný spisovatel sci-fi se může chlubit tím, že jeho jméno nese jistý druh dinosaura? O kterém světoznámém příběhu o setkání lidstva s mimozemš-ťany se dá říct, že jeho nejvěrnější adaptací je pro-gresivní rockové album? A v čem se liší pohledy na budoucnost u H. G. Wellse, Aldouse Huxleyho, Raye Bradburyho a řady dalších? Na tyto i další otázky poskytne odpověď Kronika sci-fi, přehledný, chronologicky zpracovaný průvodce tímto zdaleka nejen pokleslým žánrem.

Proslulý německý fantasta Hoffmann, jeden z největších klasiků literárního hororu, považovaný za mistra svého oboru a zároveň průkopník moderní povídky. Poté, co napsal jeden ze svých nejhrůzostrašnějších románů Ďáblovy elixíry (Die Elixiere des Teufels –1815/1816), vstoupil na půdu ještě hrozivější hrůzy, aby své ctitele uvrhl do vší ponurosti, do spárů záhadného Pískaře (Der Sandman), bytosti, která se vkrádá za tmy k nemluvňatům, aby jim vydloubala z očních důlků bulvy, kterými krmí své krvelačně potomky. Sbírka povídek, jejichž je Pískař součástí, vychází z touhy zaznamenat temná zákoutí lidské duše. Samotný název Nočních kousků iniciovaných rytinami malíře Jacquese Callota, vychází z inspirace malířským stylem – šerosvitem, kdy řada postav je uvrhnuta do tmy, pouze některé detaily jsou jako rozum jasné myšlenky osvícené. Není bez zajímavosti, že klíčová povídka Pískař posloužila za inspiraci řadě tvůrců, od psychoanalytika Sigmunda Freuda až po žijící legendu italského hororu Daria Argenta, který podle ní připravuje svůj nejnovější opus s proslulým zpěvákem Iggym Poppem v hlavní roli. V souhrnném celku vychází tato klasická sbírka v češtině vůbec poprvé od doby svého vydání v roce 1817.

Jeremias Gotthelf (1797–1854) je považován za nejvýznačnějšího švýcarského prozaika před Gottfriedem Kellerem. Nejvíce jsou oceňovány jeho povídky a kratší román Černý pavouk. Ten vypráví o hrůzách na švýcarské vesnici před několika sty lety. Celý děj je vsazen do poklidného rituálu křtu dítěte a následné bohaté hostiny se zajímavými obyčeji někdejšího švýcarského venkova.

Autobiografie Marka Twaina byla poprvé publikována v roce 2010, tedy sto let po jeho smrti. Spíše než o klasickou autobiografii jde o soubor anekdot, „pomluv“ a přemítání o životě, na němž Twain pracoval několik let. Jeho až drásavě upřímná reflexe vlastního života a světa je pro pochopení této komplexní postavy světové literatury a jejího díla nezbytná. Sám Twain píše: „Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána, a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti...“ Český překlad nabízí nejširšímu publiku možnost nahlédnout do Twainovy paměti, srdce a duše. První svazek celkem třídílných pamětí; Volvox Globator postupně vydá i zbývající dva

Výpravné vydání tradičního alchymistického díla katalánského autora Raymonduse Lulla. Kniha pojednává o Páté esenci (Quinta Essentia) neboli kvintesenci, která je obecně platným prostředkem, který v každém přírodním výtvoru nachází jeho skrytou kvalitu, jeho léčebnou pravdu a přirozený smysl.

Publikace z r. 1938, v níž její autor Bohuslav Brouk (1912-1978), enfant terrible čs. avantgardy a bohémy 30. a 40. let, svým typickým, nekompromisním a čtivým stylem předkládá syntézu Freudovy psychoanalýzy a Adlerovy individuální psychologie, aplikovanou na řadu lidských činností.

1816/1817 – inspirováno Callotem Proslulý německý fantasta Hoffmann, jeden z největších klasiku literárního hororu, považovaný za mistra svého oboru a zároveň průkopník moderní povídky. Poté, co napsal jeden ze svých nejhrůzostrašnějších románu Ďáblovy elixíry (Die Elixiere des Teufels – 1815/1816), vstoupil na pudu ještě hrozivější hrůzy, aby své ctitele uvrhl do vší ponurosti, do spáru záhadného Pískouna (Der Sandman), bytosti, která se vkrádá za tmy k nemluvňatům, aby jim vydloubala z očních důlků bulvy, kterými krmí své krvelačné potomky. Sbírka povídek, jíž je Pískoun součástí, vychází z touhy zaznamenat temná zákoutí lidské duše rytinami malíře Jacquese Callota, vychází z inspirace malířským stylem – šerosvitem, kdy řada postav je uvrhnuta do tmy, pouze některé detaily jsou jako rozum jasné myšlenky osvícené. Není bez zajímavosti, že klíčová povídka Pískoun posloužila za inspiraci řadě tvůrců, od psychoanalytika Sigmunda Freuda až po žijící legendu italského hororu Daria Argenta. V souhrnném celku vychází tato klasická sbírka v češtině vůbec poprvé od doby svého vydání v roce 1817.

Předmětem zájmu Bohuslava Brouka v eseji O pošetilosti života i smrti je fenomén úmyslné smrti neboli sebevraždy. Autora zajímá jak fenomén samotný, jeho historie, tak rovněž vývoj názorů na něj. Svým typickým, nekompromisním a čtivým stylem postupně ve čtyřech kapitolách zkoumá sebevraždu z pohledu psychologického, eticko-náboženského, filozofického, sociologického či právního. Přitom, jak uvádí Jindřich Štyrský, při myšlení a tvorbě vede Brouka jeho "odvaha domysliti vše do konce, odvaha zpřetrhati společenské předsudky, nebáti se brutality ani cynismu, neboť teprve naprosto svobodný, nespoutaný intelekt je schopen proniknouti do nejzazších intimních koutů naší duše", a proto platí, že "podstatným rysem Broukovy kritiky úmyslné smrti je naprostá nezaujatost myšlení, naprostá svoboda rozumu, nezastavujícího se před žádnými mravními dogmaty". Na základě takovéhoto přístupu dochází Brouk k mnohým logickým, nicméně odvážným a na tehdejší dobu příliš provokativním závěrům - důkazem budiž soudní zabavení knihy, proběhnuvší krátce po jejím vydání v roce 1936, které shledalo, že esej "veřejně podněcuje ke zločinu".