Volvox Globator strana 13 z 77

Neexistuje nápoj, který by měl tak špatnou pověst jako právě absint! Nápoj daleko silnější než ostatní lihoviny – s mimořádnou chutí, docílenou přítomností pelyňku, speciální ingredienci, a se zpravidla obrozujícími účinky, podněcujícími rozšiřování vnímání stejně jako v případě narkotik – pozvedá náladu a inspiruje. Mnohé ze svých milov-níků však přivedl na hranici šílenství, k vražedným mániím a nakonec i k smrti. Baker svou neoby-čejnou knihou nabízí jeho kulturní historii – vedle řady vzrušujících, ale méně známých postav, které často umíraly na prahu dospělosti, kniha nabízí zkušenosti s absintem takových osobností, jakými byly Verlain, Rimbaud, Baudelair, Oscar Wilde, Ernest Dawson, Aleister Crowley, Arthur Machen, Strindberg, Al-fred Jarry, Van Gogh, Toulouse-Lautrec, Alphonse Allaise, Ernest Hemingway či Picasso. Kniha současně odhaluje skutečnost, jak absint působí na nervový systém a v neposlední řadě čtenáře seznámí s řadou dosažitelných opravdových i falešných nápojů s enigmatickým názvem – ABSINT.

Po staletí byl Tibet obestřen zvláštním kouzlem – od prvních průzkumníků až po moderní cestovatele. Tibet byl však především nazírán jako zasněžená země Šangrí-la, kterou obývají nábožní, mírumilovní, avšak prostí lidé – zcela izolovaní od okolního světa. Tato publikace představuje Tibet jinak, než jak se jeví podle těchto stereotypních, mylných a poněkud otřepaných představ.

Kniha je souborem šestnácti povídek, jejichž stěžejním rysem je mistrně vybudovaná zápletka a překvapivé rozuzlení. Podobají se důmyslným strojkům sestaveným tak, aby strhly většinu čtenářovy pozornosti k závěru, který předchozí události přehodnocuje a staví do nového světla. Přísně logická stavba děje je ve zvláštním napětí s jistou bizarní imaginací a specifickým černým humorem, které staví tyto povídky na pomezí žánrů detektivky, hororu či fantastického příběhu.

Philip Roth obdržel za knihu "Lidská skvrna" v roce 2000 prestižní Faulknerovu cenu PEN klubu. Nathan Zuckerman, Rothovo alter ego, tu vypráví příběh Colemana Silka, významného profesora klasické literatury, jenž byl na základě vykonstruovaného obvinění z rasismu donucen k odchodu z jedné univerzity v Nové Anglii, a postupně odhaluje obrovské tajemství, jež Coleman celý život skrýval i před svými nejbližšími. Kniha je tak současně i kronikou morálního a politického ovzduší Ameriky 90. let 20. století - Clintonova sexuálního skandálu, "tyranie slušnosti" a politiky extrémní rasové korektnosti.

Kniha je stručným průvodcem základů moderního čarodějnictví, které vychází z pohanských kořenů. Jádro knihy tvoří autentická výpověď o čarodějnickém výcviku a o zasvěcení do tradice Wicca. Autor je knězem této tradice, původem Čech, který je zároveň členem rakouské skupiny (covenu) se sídlem ve Vídni. Příběh doplňují pojednání o živlech a sabatech čarodějnic a řada osobních dojmů a zážitků. Kniha mimo jiné obsahuje dva jednoduché vzorové rituály, nástin základů magie a pohanských bož-stvech a částečně také přehled dějin moderního čarodějnictví. Publikace tak představuje vítaného pomocníka pro každého, kdo se zajímá o čarodějnictví a touží nahlédnout pod povrch a získat základní praktický materiál. Kniha současně poskytuje některé méně obvyklé pohledy a cenné náměty, které začátečníky i pokročilé přimějí k nejednomu zamyšlení.

Ačkoliv se to již dnes může zdát poněkud zvláštní, v historii Spojených států amerických existovala dlouholetá a co do svého rozšíření a dopadu velmi významná tradice - pěstování konopí. Postupem času se však konopí, resp. marihuana, dostává mimo pole společenské akceptovatelnosti. Předmětem zkoumání publikace je otázka postavení a role konopí (lat. cannabis) ve Spojených státech amerických, a to především v klíčovém období 30. let 20. století. V klíčovém z toho důvodu, že právě v této dekádě dochází z celé řady příčin k přijetí federálního Zákona o zdanění marihuany (Marihuana Tax Act), jenž se v pozdějších letech ukázal být faktorem vedoucím k definitivní kriminalizaci této jednoleté byliny. K uvedeným příčinám patří působení progresivistických myšlenek, určitý pokrok na poli lékařství, aktivita státních i federálních vládních úřadů, značný vliv především tištěných médií a v neposlední řadě také xenofobní předsudky některých řadových Američanů. Autor však dochází k závěru, že nelze potvrdit hypotézy některých autorů o spiknutí vlivných amerických podnikatelů, které by mělo za cíl eliminaci nepohodlného a z hlediska dlouhodobé perspektivy nebezpečného konkurenta na trhu s plasty a papírem.

Román mladého britského autora, oceněný cenou listu Manchester Guardien, je ve skutečnosti uceleným souborem devíti volně na sebe navazujících povídek. Každá z nich nás zavede na jiné místo a pokaždé se setkáme s jinou postavou, která zde vypráví vlastní příběh. Okinawa, Tokyo, Hong Kong, Mongolsko, Petrohrad, Londýn a nakonec New York. Na této působivé cestě, pro níž je typická autorova dokonalá znalost prostředí, tak můžeme spolu s členem japonského kultu Óm Šinrikjó spoluprožívat jeho pocity po plynovém útoku v tokijském metru, potkáme se s podloudným mongolským obchodníkem a petrohradským zlodějem, brutálně zneužívanou mladou Číňankou či zklamanou irskou vědkyní. Jednotlivé příběhy však na sebe často až s téměř jemnou nepostřehnutelností navazují a vzájemně se překrývají. Mitchell tak rozvíjí skvělý logicky promyšlený souvislý příběh o vzrušujícím stavu současného světa – společná a všudypřítomná je jim trýzeň, politická realita, neosobní mašinérie současného odosobněného světa, jeho vyšinutost, hraničící často až s komediálností.

Každý filosof, ať se jmenoval Lullus, Spinoza nebo Leibniz, jakmile se přiblížil k nejvznešenějším ideím, jichž je lidský duch schopen, blížil se ke kabalistickým názorům, vždyť žádná z historických esoterních kultur se nám nezachovala v takové plnosti a nemluví k duši evropského, Starým a Novým zákonem vychovaného člověka tak srozumitelně, jako právě kabala. Tuto skutečnost nemohl pominout ani Papus - žák proslulého Eliphase Léviho, jeden z nejznámějších moderních mágů. V případě jeho Kabaly jde o jakýsi klíč k okultním tradicím Západu.

Dnes již klasické dílo hermetických věd, literatury vztahující se k tajným učením o podstatě a příčinách věcí, určených pouze zasvěceným, mapuje danou oblast od základních pojmů, jakými je definice magie, přes teprie realizace až ke kapitolám zahrnujícím oblast adaptace, včetně problematiky soustředění, vyzařování, zmagnetování a vztahu mága a mikrokosmu a makrokosmu. Jde tedy o jakousi syntézu klasických pramenů o magii, operující na úrovni astrálního světa.

Román se zabývá životem jednoho z prvních zvěstovatelů evangelia v antickém světě. Spisovatel nechává zaznít mnohohlas Pavlových současníků, a tak se před námi postupně vynořuje plastický portrét této nejednoduché postavy z prvního století křesťanských dějin. Kniha je vystavěna nejen s porozuměním Pavlovu poselství a životu prvotních křesťanů, ale též s hlubokou znalostí antického světa.

Philip Roth ve svém novém románu rozpřádá fiktivní příběh vítězství Charlese A. Lindbergha v prezi-dentských volbách v roce 1940. Lindbergh, slavný letec, který roku 1927 jako první přeletěl Atlantik, poráží Franklina D. Roosevelta a stává se třicátým třetím americkým prezidentem. Jeho programem je však izolacionismus a pronacistická politika.

Autorka vypráví příběh kanadského černého medvěda Winnie – který se stal jako medvídek Pú nesmrtelným v dílech A.A. Milnea – a jeho opatrovateli Harrym Colebournovi, veterináři a vojenském důstojníkovi, bez jehož lásky ke zvířatům by děti patrně nikdy nepoznaly svého roztomilého, huňatého kamaráda, který nade vše miluje med.

Publikace nastoluje „znepokojivé otázky“ a fantasticky znějící podezření, která byla vznesena v souvislosti s tragickými událostmi 11. září 2001. Griffin upozorňuje, že tyto události provází řada nejasností, které se stávají živnou půdou „spikleneckých teorií“ po-dezřívajících americkou vládu z více či méně aktivní „spoluúčasti“.

Toltécká stezka je druhou knihou Kena Eaglea Feathera, která rozpracovává učení toltéckého zřece dona Juana Matuse. Je praktickým průvodcem, který umožňuje zkoumat a využít učení dona Juana v té podobě, jak se s ním setkáváme v knihách Carlose Castanedy. Publikace navazuje na autorovu první knihu Putování se Sílou.

Autor, šiřitel jazzové víry, vzdává hold muzikantské generaci, která nastoupila na pódia v počátcích politické „normalizace“ po srpnu 1968, aby udržela v čase morálních devastací kontinuitu našeho jazzu zahájenou slibně už v éře ranného swingu, těžce pak prožívající zrod jazzové moderny v čase budovatelských písní, a tak se bok po boku s dozrávajícím rockem podílela na děravění železné opony.