Volvox Globator strana 14 z 91

Vztek je energie - otevřená, vtipná a svérázná autobiografie Johna Lydona, který pod přezdívkou Johnny Rotten změnil tvář popkultury nejprve jako fronton Sex Pistols, později jako zpěvák PiL. Bez jakéhokoli posměchu, ironizování a sentimentality Rotten vypráví o svém dětství v chudé čtvrti irských přistěhovalců v severním Londýně (s dickensovskou věcností popisuje, jak vynášel kbelík s mrtvolkami dětí, které ne- chtěně potratila jeho maminka), o své nemoci (v sedmi letech onemocněl zánětem mozkových blan - půl roku ležel v kómatu v nemocnici, a když se probudil, nepoznával své rodiče) a o dospívání mezi hrubozrnnými fanoušky Arsenalu, o hře na triangl ve školním orchestru a přátelství se Sidem Viciousem. Přestože se Lydon dlouhá léta pohyboval v podivuhodné společnosti, ať už to byli punks nebo manažeři ze šoubyznysu, dokázal si uchovat vnitřní integritu a zachovatjasnou hlavu a podat o tom přesvědčivé svědectví.

O modlitbě Otčenáš bylo již napsáno mnohé. Tato kniha si dává za cíl sestoupit k semitským pramenům této biblické modlitby a rozjímat nad ní v duchu mystické židovské tradice, která od nejstarších dob posvátné texty doprovází. Dle této tradice má v bibli každá maličkost svůj význam – příběhy, jednotlivá slova, číselné symboly i tvary písmen, to vše má původ v Bohu. Text modlitby, nad kterou se v knize rozjímá, vychází z rukopisů Sinaiticus a Curetonianus, raných překladů do aramejštiny psaných v syrském písmu. Tyto rukopisy časově předcházejí starověký syrský překlad Pešita z 5. století.

Próza Doktor Pilka si kope hrob je text v nejlepší tradici české grotesky a absurdního humoru, hravá a vtipná, v žádném případě prvoplánová, ale s přesahem, kdy ze zdánlivě nezávazných historek se postupně vyjevuje tragické odcizení individua ve světě, který se zúžil na konzum a ztratil svůj metafyzický rozměr. Zásadní je autorova práce s jazykem, lingvistické hříčky prostupují celý text, vesměs členěný na kratičké kapitolky odpovídající klipovitému, útržkovitému, roztříštěnému vnímání světa, před nímž v současnosti pro člověka de facto není úniku. Tak i v této próze informace překypují, přičemž jde vlastně jen o prázdné kódy, které nenesou význam. S touto vyprázdněností světa se ale autor neztotožňuje a pokouší se najít když ne jeho ztracený smysl, tak alespoň prostor pro svobodu jedince ve vtipu a ironickém odstupu. Hlavním terčem autorova smíchu, který jen vzácně přechází v otevřený výsměch, je globální turismus a „užívání si“ dovolených. V souvislosti s tím se zabývá otázkou multikulturality a zároveň znovuoživení nacionalismu. Závažné otázky jsou podány hravě, typická je celá řada literárních odkazů. Nezapře se tu inspirace především frankofonními autory jako Raymond Queneau nebo Georges Perec, v jejichž tradici pokračují prozaici současní, jako je český frankofil Patrik Ouředník nebo z autorů do češtiny přeložených André-Marcel Adamek či Rodaan Al Galidi. To je jedna rovina textu, v další se Petr Motýl trefuje do české malosti a provinčnosti.

O modlitbě Otčenáš bylo již napsáno mnohé. Tato kniha si dává za cíl sestoupit k semitským pramenům této biblické modlitby a rozjímat nad ní v duchu mystické židovské tradice, která od nejstarších dob posvátné texty doprovází. Dle této tradice má v bibli každá maličkost svůj význam – příběhy, jednotlivá slova, číselné symboly i tvary písmen, to vše má původ v Bohu. Text modlitby, nad kterou se v knize rozjímá, vychází z rukopisů Sinaiticus a Curetonianus, raných překladů do aramejštiny psaných v syrském písmu. Tyto rukopisy časově předcházejí starověký syrský překlad Pešita z 5. století.

Nové, rozšířené vydání legendární knihy Petra Dorůžky po téměř dvaceti letech! Invenčně psaná umělecká biografie amerického hudebníka přibližuje a komentuje jeho tvorbu a názory. Doplněno o nové kapitoly. Bohatý fotografický doprovod, seznam literatury a diskografie.

Poloreportážní příběh líčí život amerických tuláků, cestujících načerno po železnici napříč Amerikou za velké hospodářské krize na samém konci 19. století. Itinerář mladého vagabunda Jacka Londona předznamenává v této bibli českého trampingu Kerouacův beatnický manifest Na cestě.

Česká premiéra slavného skandálního díla, které ve své době útočilo na divákovy nervy přemírou drastických výjevů. Jules Janin jako představitel francouzské frenetické školy navázal na anglický gotický román a vytvořil jeho svéráznou parodii. Osobitý pastiš promísil nejen notnou dávkou černého humoru, ale také jej okořenil působivou lyrikou. Výbušnou směs s jiskrou šílenství slibují zlověstné postavy, prostředí márnice, popraviště, kat nebo clamartský hřbitov. Francouzská kritika si byla jista, že nad tím vším se vznáší odér sirného zápachu a hrdiny i čtenáře příběhu pohltí morbidní temnota. Román ale ve skutečnosti autorovi zajistil místo na výsluní evropské romantiky.

Dnešní západní numerologie operuje nejčastěji s významy jednoduchých čísel 1 až 9, na která se všechna ostatní čísla redukují tzv. příčným sčítáním. Středověká židovská kabala, z níž se dnešní numerologie vyvinula, však pracovala i s vyššími čísly, s dvojcifernými i trojcifernými. Vyšší čísla participují na významech základní řady čísel 1 až 9, významově se na ně váží. Mají však i své specifické významy, které umožňují prohlubovat a zpřesňovat numerologické analýzy. Vyšší čísla často vrhají překvapivé světlo na životní dráhu jedince, rozšiřují a obohacují pohled na jeho povahu a osud, odhalují věci v pozadí nebo věci skryté pod povrchem. Jejich používání představuje jakýsi vyšší druh věštění. Hodí se pro osoby, které vyžadují konkrétní předpovědi, tedy takové, které mohou obsahovat i stanovení možné doby, místa i způsobu úmrtí. Konkrétní předpovědi vyžadovala také Lady Diana, princezna z Walesu, která se velmi zajímala o věštění, především pak o věštění z hvězd. Měla velkou zálibu také v tarotových kartách, které se v kabale a numerologii významově váží na určitá čísla. Princezna Diana se živě zajímala o svou budoucnost. Chtěla znát konkrétní odpovědi na své otázky, například jestli se jí podaří uniknout ze zajetí královské instituce. Chtěla vědět, jaký je její osud. Se svými astroložkami se radila o své budoucnosti a čerpala z jejich rad. V astrologických předpovědích se pro ni objevovala různá varování, odkazy na zlomová a kritická období. Podle všeho ji ale žádná z astrologických předpovědí, které pro ni byly sestaveny, nevarovala před hrozbou předčasné smrti ve Francii v roce 1997. Mohla Dianě poskytnout takové varování numerologie vyšších čísel? Tato kniha se pokouší dát odpověď na tuto otázku sestavením numerologické předpovědi pro princeznu Dianu, a to předpovědi zcela konkrétní, tedy takové, která obsahuje i stanovení možné doby, místa i způsobu jejího úmrtí.

Po prvním dílu této úspěšné encyklopedie vychází i díl druhý, který by měl přinést nejen pokračování, ale i doplnění svazku předešlého. Autoři se tu široce soustřeďují na oblast progresivní, improvizované i alternativní hudby. V uplynulých letech nového století vzniklo mnoho pozoruhodných děl, stabilizovala se situace ve vydávání nekomerční hudby a překvapili noví tvůrci, kteří si zasluhují, aby se s nimi čtenáři a posluchači seznámili; česká scéna je vtělena zcela samozřejmě do světového kontextu a tentokrát jí autoři věnují mnohem více prostoru než ve svazku prvním.

Mariáš, karetní hra pro dva až čtyři hráče, se do našich zemí dostala s francouzskými vojáky za Napoleonových tažení. Zdomácněla v klubech, kavárnách i hospodách. Mariášem se rád bavíval i Karel Poláček, který jednou dokonce promeškal novinářskou příležitost, když namísto za zvukem nedalekého výstřelu spěchal na smluvenou partičku do kavárny. Až večer se v redakci dozvěděl, že to mohl být on, kdo by první informoval o atentátu na Aloise Rašína. Jako vášnivý karbaník a zároveň vynikající pozorovatel, glosátor a humorista nechává ve svých Hráčích s vtipem a nadhledem vzpomínat hlavního hrdinu Jindřicha Kobosila na mládí a uplynulý život, jako by šlo vždy ze všeho nejvíc právě o mariáš a s ním související situace. Mistrně sestavené dialogy jsou vlídnou a chápavou karikaturou lidí, kteří propadli kouzlu této hry, a to nejen v autorových časech. Mnohá rčení lze totiž v hospodách u karet zaslechnout dodnes a ti, kdo ďáblovým obrázkům propadli, potvrdí, že mnohdy podobně probíhají i jejich sešlosti. Vynikající humoristický román, veselé čtení o karbanu, především o mariáši.

Stanislav Struhar (1964) je jedním z moderních rakouských vypravěčů současnosti. Narodil se v Gottwaldově, dnešním Zlíně, a v roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska. Debutoval v Rakousku básnickou trilogií Stará zahrada, v dalších letech publikoval prozaická díla. V České republice vyšly jeho rané romány Rukopis a Opuštěná zahrada, po nich následovaly české překlady již německy psaných děl Hledání štěstí, Cizinky, Váha světla a Důvěrně známé hvězdy domova. Patří k nepřehlédnutelným německy píšícím spisovatelům českého původu, jeho literární tvorba je podporována stipendii a získala řadu uznání. Kniha Barvy minulosti představuje tři jemně komponované povídky, zachycující křehkost lidských osudů na pozadí působivé krásy severní Itálie, jižní Francie a Vídně. Práci na povídkách podpořilo tvůrčími spisovatelskými stipendii rakouské Spolkové ministerstvo pro výuku, umění a kulturu.

Není tomu ani dvacet let od chvíle, kdy jsme začali psát na začátku letopočtu dvojku, po deseti letech od poslední velké změny v evropských dějinách pádu železné opony. Přízrak padesátých let, pachuť normalizace stejně jako kocovina z poslední dekády dvacátého století nás však pronásledují dodnes. Přestože byla tato doba, ostatně jako mnohé před ní, plná tragických událostí vyvolávajících vlny napětí a emocí, hrdinové několika povídek poskládaných do mozaiky s detektivní zápletkou řeší z hlediska přežití lidského druhu důležitější problémy. Vztahy mezi muži a ženami, mezi rodiči a dětmi nebo mezi sourozenci se v konfrontaci s geopolitickými kulisami nakonec ukazují jako rozhodující motor lidského konání. Jednotlivé povídky Pavla Špačka v knize Polotec se vracejí k několika epizodám novodobých českých dějin, splétají prameny napínavého příběhu - po kterých k nám vrávorají karikatury Marka Douši -, a přinášejí vnímavému čtenáři svůj nadhled i varování.

Původní česká publikace mapuje dráhu jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob především z problematiky obrazu a jeho významovosti. Andrew Kelly v úvodu katalogu k výstavě Dylanových výtvarných prací napsal: „Dylana posuzujeme především jeho hudebním dílem; nevnímáme ho jako umělce v nejširším významu, kterým skutečně je.“ Kniha se proto neomezuje pouze na Dylanovy obrazy básnické, věnuje se rovněž obrazům filmovým a výtvarným. Zamýšlí se nejen nad uměleckým obrazem jako základním prvkem Dylanovy poetiky, ale i nad obrazy jeho persony, které představují důležitou součást umělcova díla.

Údiv - v pořadí druhý román Kamila Vondráška s podtitulem Červená knihovna pro chlapy. Podtitul do značné míry odráží macho pohled hlavního hrdiny na svět a samozřejmě na ženy. Není to ovšem 50 odstínů šedi, ale plnobarevná škála chvílemi až naturalistického pohledu do vztahů a intimity. Je to příběh o vzestupu a pádu, příběh o lehkosti žití i tíze bytí. Je možné, že si román překvapivě získá víc čtenářek než čtenářů – už jen kvůli ukojení jejich přirozené zvídavosti o tom, jak jsou ony samy nahlíženy chlapskou optikou.

Mnoho filmů, které mají kultovní status, bylo zpočátku propadáky, a až v průběhu let přitahuje skupiny oddaných fanoušků. Některé kultovní filmy jsou velmi dobré, jiné tak špatné, až jsou dobré, a některé jsou komické eskapády, zatímco mnoho dalších spadá do kategorie sci-fi nebo hororů. Ale všechny kultovní filmy mají jedno společné: odmítají zemřít. Kniha známého filmového historika Stevena Jaye Schneidera přináší profily 101 nejvíce nezapomenutelných kultovních filmů všech dob. Patří mezi ně Nosferatu, Reefer Madness, Fantazie, Dotek zla, Taxikář, Invaze zlodějů těl, Lovcova noc, Barbarella, Bezstarostná jízda a mnoho dalších. Každý profil obsahuje shrnutí děje, obsazení a štáb a zajímavá fakta o filmu. Jsou prezentovány chronologicky v samostatných kapitolách pokrývajících každou dekádu od roku 1920 až do současnosti. Vše ilustrováno nezapomenutelnými filmovými fotografiemi a reprodukcemi reklamních plakátů.

Hledáte koníčka, který je zábavný a tvůrčí, ale k výtvarnu máte asi tak blízko jako k protinožcům? Zkuste s námi vařit pivo – kniha Řemeslné vaření piva Vám poradí jak na to. Možná se vám to napoprvé nepodaří stejně jako profíkům, ale určitě se toho o svém oblíbeném nápoji dozvíte víc, než vám prozradí sebelepší encyklopedie, pobavíte se a při čekání na výsledek zažijete i chvíle napětí. A s recepty, které autor pečlivě posbíral mezi nejúspěšnějšími zahraničními řemeslnými pivovary, máte půl úspěchu v kapse. Může se něco vyrovnat pocitu, když v horkém letním dni přiložíte k ústům půllitr piva „z vlastní zahrádky“?