Wolters Kluwer strana 103 z 114

Dielo predstavuje teóriu žurnalistiky ako samostatnú oblasť poznania a výskumu. Zaoberá sa potrebami žurnalistickej praxe, protirečeniami vo vzájomných vzťahoch teórie a praxe tlače, trendmi rozvoja vedy o žurnalistike v proreformnom Rusku. Osobitné kapitoly sú venované členeniu tejto vednej disciplíny a jej terminologickej výbave, podstate a zákonom žurnalistiky, ako aj zásadám a metódam výskumu. Autor zovšeobecňuje materiály rozsiahlej polemiky o poslaní tlače, ktorá sa rozvinula v Rusku aj vo svete. Po prvý raz je vo vedeckej aj študijnej literatúre predstavený komplexný model teórie žurnalistiky. Dielo sa dotýka základných problémov teoretických prednášok v strediskách prípravy žurnalistov a iných odborníkov v informačnej sfére. Je určené pre študentov, ašpirantov a prednášateľov vysokých škôl, pre široký okruh výskumníkov masovokomunikačnej praxe a informačnej politiky, ako aj vedúcich i radových pracovníkov prostriedkov masových informácií.

Co vše obnáší práce výchovného poradce? V čem se liší od práce řadového učitele? Co od výchovného poradce mohou čekat vedení školy, kolegové, žáci a jejich rodiče? Co znamená, když se řekne poruchy chování, poruchy autistického spektra, poruchy učení, lehká mentální retardace apod.? Jak komunikovat v roli poradce s klienty? Jak odlišit roli učitele a roli výchovného poradce? Jak pomoci klientům, když každý přichází s jinou zakázkou? Které zákony, vyhlášky a další prováděcí pokyny souvisejí s prací výchovného poradce a co říkají? Jak vytvořit individuální vzdělávací plán? Co obnáší individuální výchovný plán? Provádí výchovný poradce také diagnostiku? A jakou? Kdo může nabídnout výchovnému poradci pomocnou ruku, když práce s klientem přesahuje jeho možnosti či kompetence? Kam klienty odkázat? Jaké vzdělávání je pro výchovné poradce nezbytné? A které se může hodit? Publikace odpovídá na všechny uvedené dotazy i mnohé další a snaží se být průvodcem a oporou výchovným poradcům základních i středních škol, kterých je v České republice v současné době dohromady více než šest tisíc. V každé musí působit výchovný poradce, některé mají i více než jednoho pracovníka na této pozici. Třetí, rozšířené a aktualizované vydání nabízí informace o tématech, o nichž se v současné společnosti stále více diskutuje a mají své místo i ve školním prostředí (např. střídavá péče, stejnopohlavní rodiny), rozšiřuje informace o spolupracujících informacích (OSPOD), zcela nově je zpracováno téma kariérového vzdělávání a kariérového poradenství a samozřejmě jsou aktualizovány všechny údaje související s legislativou, která se ve vztahu k výchovnému poradenství od předchozího vydání významně proměnila.

Slovník vykládá více než tisíc pojmů užívaných jak dříve tak nyní v novém soukromém právu. Stručně a srozumitelně popisuje termíny známé (např. dědic, držba, nadace, opatrovnictví, služebnost, výživné, zůstavitel) i termíny do občanského práva nově či opětovně zavedené (dobytek, odkaz, pacht, svěřenský fond, veřejný pořádek, výprosa, zápůjčka atd.). Snahou autorského kolektivu bylo usnadnit uživateli orientaci v nové soukromoprávní terminologii. Výklad hesel je provázaný a u každého pojmu jsou uvedeny odkazy na související ustanovení právních předpisů (pro přehlednost jsou doplněna ustanovení též předpisů občanským zákoníkem již zrušených). Tato publikace je určena všem adresátům soukromoprávních norem a bude jistě praktickou pomůckou pro právníky i pro laiky, kteří se chtějí v novém soukromém právu lépe zorientovat. Výbornou orientaci v jednotlivých pojmech zajišťuje připojený rejstřík.