Najnovšie - Biografie - Životopisy strana 69 z 87

Kniha představuje vysoce hodnotnou memoárovou literaturu, která odkrývá mnohé z našich nedávných dějin, především společenské a politické poměry v Československu padesátých a šedesátých let. Autorka má schopnost přesvědčivě a působivě vykreslit atmosféru doby, prostředí, vnitřní pohnutky a charaktery lidí. Líčení osobních osudů, rodinných a mezilidských vztahů se pojí s pronikavými obecnými vhledy na společenskou situaci, a zejména na zvrácenost komunistické ideologie. Kniha má svou kompozicí charakter rozvětveného románu. Žofie Langerová byla původem budapešťská Židovka, která se před válkou provdala za slovenského levicového intelektuála a přesvědčeného komunistu Oskara Langera. Koncem třicátých let odjeli i s malou dcerkou do USA, odkud se po válce vrátili na popud Langerových komunistických přátel na Slovensko. Langer působil jako střední komunistický kádr na ÚV KSS a jako náměstek jednoho výrobního podniku. Po zatčení v roce 1951 byl donucen svědčit proti Slánskému a sám byl odsouzen v jednom z pobočných procesů na 22 let. Zatímco on zůstal do konce života přesvědčeným komunistou, bojujícím za očištění svého jména a soudní rehabilitaci, Langerová, i když pochybnosti měla od počátku, přišla o veškeré iluze hned v roce 1951, kdy na ni a její dvě děti plně dopadla šikana režimu, vyhazov z práce a bytu, vystěhování z Bratislavy atd., a naopak jasně prohlédla podstatu ideologie a zločinnost režimu. S manželem se však – nebo spíš právě proto – nerozvedla navzdory nátlaku během jeho věznění ani potom. Langer s podlomeným zdravím zemřel v roce 1966. Hlavní část pamětí napsala Langerová v průběhu pražského jara ještě před ruskou okupací. Hned po srpnu 1968 emigrovala a usadila se i s rodinou své dcery ve Švédsku. Její paměti poprvé vyšly anglicky v Londýně v roce 1979, přeloženy byly do francouzštiny, švédštiny, slovenštiny a dalších jazyků.

Kauza Cervanová II. je pokračovaním napínavého príbehu o vrahoch a ich morálnych spolupáchateľoch. Popisuje nielen fakty o najznámejšom slovenskom kriminálnom prípade. Ponúka oveľa viac. Odhaľuje najväčšiu mediálnu manipuláciu v našich novodobých dejinách a predstavuje jej hlavných aktérov. Nanešťastie nejde o fikciu, ale o krutú realitu. Autor vychádza iba z overených faktov a písomných dôkazov. Nejde o román, ale o dokumentárne rozprávanie ako spravodlivosť len o vlások zvíťazila nad vrahmi mladej študentky. Príbeh je plný zápletiek zo súdnych siení, zasvätene rozpráva o politických intrigách a mediálnych manipuláciách. Neodbite naznačuje, že realita a jej obraz v médiách sú od seba vzdialené tisíce svetelných rokov. Ako sa mohli stať z vrahov mediálne hviezdy? Ako fungujú najúčinnejšie mediálne lži? A prečo má mediálna manipulácia na verejnosť väčší vplyv ako právoplatné rozhodnutia súdov? Odpovede na tieto a mnohé ďalšie otázky ponúka Kauza Cervanová II.

Prvá kniha o zákulisí slovenskej tajnej služby, politiky a podsvetia. Kniha Krycie meno Bežec obsahuje množstvo doposiaľ nepublikovaných informácií zo zákulisia tajných služieb, slovenskej politiky a bratislavského podsvetia. Odhaľuje existenciu takzvanej paralelnej tajnej služby, neobvyklej organizácie spravodajských dôstojníkov, usilujúcich sa dokumentovať prešľapy oficiálnej SIS. Odpočúvanie centrál opozičných strán, horiace autá, výbuchy a záhadné zmiznutia ľudí. Aj taká bola nedávna história 90-tych rokov minulého storočia. Na jej pozadí sa odvíja autobiografický príbeh Petra Tótha, ktorý bol ako novinár pod drobnohľadom tajnej služby, neskôr sa stal jej príslušníkom a nakoniec aj riaditeľom kontrarozviedky SIS. Rozpráva o tom, ako našiel ukrývajúceho sa Oskara Fegyveresa, korunného svedka únosu prezidentovho syna, a ponúka zasvätený pohľad na vraždu jeho najlepšieho priateľa Róberta Remiáša. Autor sa nevyhýba ani kontroverzným udalostiam zo svojho života. Otvorene popisuje svoj kariérny vzostup, ale aj strmý pád. Bežec umožňuje bližšie spoznať jeho autora a ponúka nekonvenčné videnie sveta tajných služieb.

Počátkem 70. let viděla britská veřejnost ve čtveřici kluků (Noddy Holder, Dave Hill, Jim Lea a Don Powell) z průmyslového Wolverhamptonu nástupce nedávno rozpadlých Beatles. Byli čtyři jako oni, hráli na stejné nástroje jako oni, vzbuzovali davové šílenství jako oni, sázeli jeden hit za druhých jako oni, takže když zemřel král, ať tedy žije nový král! Slade však chtěli být Slade, a naštěstí jimi také zůstali. Tato biografie mapuje vzestupy a pády této komerčně nejúspěšnější britské kapely 70. let od jejího vzniku až po rozpad v roce 1992 - kapely, jejíž vliv na vývoj světového rocku a popu zůstává dodnes plně nedoceněn, byť se k jejímu odkazu hlásily a hlásí takové veličiny světového hudebního showbyznysu jako Kiss, Nirvana, Ramones, Sex Pistols, Oasis, Mötley Crüe, Def Leppard, Twisted Sister a řada dalších.

Život Vladimíra Krivoša pripomína dobrodružný román. Spolupracoval s tajnými službami za cárskeho aj boľševického režimu, miloval slávu a peniaze, no zároveň rád fabuloval, prikrášľoval či úplne klamal vo viacerých faktoch zo svojho života. Ruskí autori jeho životopisu sa v tejto knihe svedomito usilujú oddeliť mystifikácie od podložených faktov a ukázať Krivošov fascinujúci život v reálnom svetle. Tento polyglot so širokým spektrom záujmov bol z matkinej strany bratrancom slovenského tolstojovca Dušana Makovického. Od mladosti bol otcom vedený k obdivu k Rusku a jeho kultúre a stal sa nadšeným rusofilom a spočiatku aj stúpencom myšlienok L. N. Tolstého. Aj z tohto dôvodu – a údajne aj na radu Svetozára Hurbana-Vajanského odišiel v roku 1886 študovať orientálne jazyky na petrohradskú univerzitu. Ako dvadsaťtriročný prijal ruské poddanstvo a natrvalo sa tam usadil. O návrate domov uvažoval len raz, keď sa moci ujali boľševici, tí však mali s jeho vedomosťami iné plány. Od roku 1893 slúžil v oddelení pre cenzúru zahraničných novín a časopisov, v „čiernom kabinete“, kde otvárali a čítali súkromnú aj diplomatickú korešpondenciu a využívali Krivošove jazykové znalosti – ovládal všetky slovanské, väčšinu európskych a viaceré iné jazyky vrátane sanskritu a čínštiny, ako aj umelé esperanto či volapük. Krivoš súčasne pracoval v tajnom oddelení Policajného departmentu ako prekladateľ a dešifrovateľ, viedol stenografickú službu v Štátnej rade a Štátnej dume, slúžil v „Tajnej kancelárii“ pri Generálnom štábe námorníctva a na celom rade iných miest. Bol viackrát zatknutý a obvinený zo špionáže, niekoľko rokov strávil vo vyhnanstve na Soloveckých ostrovoch.

Jedno z najvýznamnejších diel česko-slovenskej literatúry.Oneskorené reportáže patria medzi najvýznamnejšie prozaické diela v slovenskej literatúre. Po prvý raz vyšli v roku 1963 a v istom zmysle otvárali novú etapu našej literatúry nielen v československom kontexte, ale aj európskom. Etapu úporného pokusu o pravdu. Nik pred Ladislavom Mňačkom tak drsne a rúhavo nepomenoval stav, v ktorom naša spoločnosť žila v päťdesiatych rokoch, nik tak dôrazne nerozptyľoval jedovatú hmlu, ktorá nás halila. Autorovo slovo sa tak stalo jedným z dôležitých katalyzátorov atmosféry, umožňujúcej odbojný zdvih nášho umenia, výrazný najmä na Slovensku, najplastickejšie na stránkach legendárneho týždenníka Kultúrny život. Kniha Oneskorené reportáže pôvodne vyšla takmer zároveň s celosvetovým publikovaním slávnej novely Alexandra Solženicyna Jeden deň Ivana Denisoviča a dodnes ostáva jedným zo svetlých kamienkov hľadania pravdy v našej literatúre. Nové vydanie Mňačkovej zásadnej knihy je nielen pripomenutím skvelého autora, ale aj snahou o oživenie našej pamäte.

Nové, rozšířené vydání legendární knihy Petra Dorůžky po téměř dvaceti letech! Invenčně psaná umělecká biografie amerického hudebníka přibližuje a komentuje jeho tvorbu a názory. Doplněno o nové kapitoly. Bohatý fotografický doprovod, seznam literatury a diskografie.

Po vypuknutí první světové války byl Čeněk Klos odveden do rakousko-uherské armády a poslán na východní frontu. Jako český vlastenec však při první příležitosti v únoru 1915 přeběhl na ruskou stranu. Byl poslán do zajateckého tábora a následně na práci do zemědělství. V květnu 1916 se nechal zapsat k čs. vojsku a byl přidělen ke kontrarozvědnému oddílu, který působil v zajateckém táboře Dárnice u Kyjeva. Podílel se na výsleších a agitaci mezi zajatci slovanského původu, ale také na rozkrytí kriminálních praktik v táboře. S podmínkami u jednotky však nebyl spokojen a žádal o přesun na frontu. Omezilo ho ale propuknutí vážné nemoci – cukrovky. Ta zásadně ovlivnila zbytek jeho služby v čs. legiích. Je tak přiblížen pobyt v různých nemocničních zařízeních a komplikované možnosti léčby v revolucí rozvráceném Rusku. Závěr deníku tvoří popis cesty domů a překročení hranic svobodné vlasti. Vydání svého deníku, ve kterém zachytil zejména život v zázemí, se již nedočkal, své těžké nemoci podlehl v Karlínské vojenské nemocnici 27. ledna 1920.

I když by asi přesnější název pro tuto knihu byl Ideologie v době uprchlické krize, nechce se autor podbízet bulvárně laděným titulem. Vynikající český spisovatel a historik se ve své nové knize snaží především o objektivitu. Na základě faktů přesvědčivě dokazuje, že se na cestě, kterou v posledním desetiletí kráčí evropská společnost, opakují fatální chyby našich předků. Mnohé z toho se nám samozřejmě líbit nemusí, ale Adam a Eva byli kdysi vyhnáni z ráje a od té doby se nikomu nepodařilo se tam vrátit. A rozhodně se to nemůže povést současným vládcům, kteří mnohdy činí nesmyslné kroky. Naše momentální směřování dle autora do ráje rozhodně nevede, přesto tato kniha nešíří poplašné zprávy, ale je "pouze" vynikající historickou analýzou.

Športový novinár Zdeněk Pavlis sleduje životnú cestu Novaka Djokoviča z Belehradu až na tenisový trón. Všíma si to, čo musel v záujme toho obetovať, obdivuje jeho talent a energiu, ktorú dáva do tenisu. Na tejto biografii sa tiež podieľal osobný tréner tenistu Marián Vajda, pričom vznikla s vedomím samotného Novaka Djokoviča.

Císaři, králové a carové utvářeli dějiny světa. Byli krutí i milosrdní, vládli z boží vůle a měli neomezenou moc nade všemi. Přesto Karel Veliký, Filip IV. Sličný, Zikmund Lucemburský, Jindřich VIII., Karel V., Ludvík XIV., Petr Veliký a další byli lidé jako ostatní – milovali, radovali se, trápili a umírali. Tak jaký byl vlastně jejich život?

Kniha portrétov a rozhovorov so sedemnástimi osobnosťami speváckeho umenia na Slovensku, medzi ktorými sú František Krištof Veselý, Gizela Veclová, Lucia Popp, Peter Mikuláš, Magdaléna Blahušiaková, Eva Šušková a iní. Opojný hudobný nástroj, akým je ľudský hlas, zostáva večnou záhadou, predmetom skúmania, hodnotenia, ale najmä veľkých duchovných zážitkov. Kniha uvádza čitateľa do atmosféry neobyčajného povolania, na začiatku ktorého je dar talentu a pokračovaním celoživotná práca na rozvoji celej osobnosti.

Boli udalosti z novembra 1989 „zamatovou revolúciou“? Kto zavliekol prezidentovho syna a zavraždil Remiáša? Sú kauzy „Technopol“ a „Triptych“ vymyslené? To sú otázky, na ktoré odpovedá generál Michal Vaľo, bývalý zástupca hlavného vojenského prokurátora ČSFR a generálny prokurátor SR. Zároveň prináša aj kritický pohľad na postoje politikov a vlastný osud počas rokov pôsobenia na prokuratúrach. Dej sa často približuje detektívke, no kniha nepochybne zaujme aj historikov, právnikov a politológov. Koho môže kniha zaujať: Každého koho zaujíma pohľad z vnútra na najväčšie kauzy Slovenska.

Původní česká publikace mapuje dráhu jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob především z problematiky obrazu a jeho významovosti. Andrew Kelly v úvodu katalogu k výstavě Dylanových výtvarných prací napsal: „Dylana posuzujeme především jeho hudebním dílem; nevnímáme ho jako umělce v nejširším významu, kterým skutečně je.“ Kniha se proto neomezuje pouze na Dylanovy obrazy básnické, věnuje se rovněž obrazům filmovým a výtvarným. Zamýšlí se nejen nad uměleckým obrazem jako základním prvkem Dylanovy poetiky, ale i nad obrazy jeho persony, které představují důležitou součást umělcova díla.

Romantické násilie: Spoveď amerického skinheda je pálčivý a strhujúci varovný príbeh o tom, ako bola Christianovi, osamelému outsiderovi, vštepovaná ideológia v čase, keď ako tínedžer najviac zo všetkého túžil niekam patriť. Osudné stretnutie s charizmatickým mužom, ktorý rozpoznal a zneužil túto silnú Christianovu  potrebu, spôsobilo, že jeho život nabral v ďalšej dekáde nebezpečný kurz. Keď bol jeho charizmatický učiteľ uväznený za kruté zločiny z nenávisti, Christian zaujal jeho miesto a v osemnástich viedol najbrutálnejšiu extrémistickú bunku v celej krajine. Či už v drsných pouličných potýčkach, na pijanských zrazoch v duchu ideológie white power, pri búrlivej nacistickej rockovej hudbe alebo verbovaný zahraničnými teroristickými diktátormi, Picciolini sa plne pohrúžil do rasistickej skinhedskej kultúry, nenávistnej propagandy a násilia.Napokon Christian pochopil, že tento život naplnený nenávisťou je postavený na lži. Po rokoch boja s monštrom, ktoré sám stvoril, bol schopný začať nanovo. Opustil skinhedské hnutie, vyštudoval univerzitu DePaul a začal úspešne podnikať. V jeho produkcii fungoval druhý najdlhšie vysielaný hudobný televízny program v Amerike a uviedol na trh Goldmill Group, firmu z oblasti zábavného priemyslu. Čo je však dôležité, v roku 2010 sa podieľal na založení neziskovej organizácie na podporu mieru Life After Hate, ktorá pomáha ľuďom vymaniť sa zo združenia šíriaceho nenávisť a nájsť lásku k sebe samému, prijímať ostatných bez ohľadu na farbu pleti, náboženské vyznanie alebo sexuálnu orientáciu.

Jan Němec első regénye a világhírű cseh fotográfus, František Drtikol életét dolgozza fel, az események kronológiai sorrendben követik egymást. Drtikol a csehországi bányavárosban, Příbramban nőtt fel, végignézi a rengeteg áldozatot követelő bányatűz mentési munkálatait. Festőnek készül, de mivel a tanulmányi eredményei nem elég jók, apja fényképésztanoncnak adja, ahonnan aztán bekerül a müncheni fotográfus iskolába. Itt már osztályelsőként végez, hazatérve önállóan nyitott műterme mégis csődbe megy, Příbram nem érett még meg a művészetére. Prágába megy szerencsét próbálni, ahol be is köszönt a várva várt siker, nem csak az igényes, exkluzív portréra vágyó ügyfelek adják egymásnak a kilincset, de híres aktjaihoz is könnyűszerrel talál modelleket. Az I. világháború kitörésekor bevonul, ám épségben visszatér, és karrierjét sem töri derékba távolléte. A szerelemben azonban nincsen szerencséje, a híres és bohém táncosnővel kötött házassága is zátonyra fut. Hivatásának köszönhetően sok korabeli hírességgel kerül kapcsolatba (Stefan George, T. G. Masaryk). Nővére és édesapja halála után a második családjának tekintett két legjobb asszisztense is távozik az életéből, ekkor kezd a keleti filozófiák, a buddhizmus, a kommunizmus felé fordulni, egyre kevesebbet fényképez. Műtermét eladja, újra festeni kezd.

Azoknak ?a fekete matematikusnőknek a rendkívüli, igaz története, akik a feminista és a polgárjogi mozgalmak viharai közepette a NASA-nál végzett számításaikkal járultak hozzá Amerika legjelentősebb űrbéli tetteihez. Mielőtt John Glenn körberepülte a Földet, Neil Armstrong pedig a Holdra lépett, egy „emberi számítógépek” néven ismert, női matematikusokból álló csoport ceruzák, logarlécek és mechanikus számológépek segítségével számolta ki azokat az adatokat, amelyek felhasználásával aztán rakétákat és asztronautákat lőttek fel az űrbe. Ennek a csoportnak jó néhány kivételesen tehetséges afroamerikai nő is a tagja volt, akik koruk legkiválóbb elméi közé tartoztak. Eredetileg matematikát tanítottak az amerikai Dél szegregált iskoláiban, ám amikor a második világháború idején az ország repülőgépipara súlyos munkaerőhiánnyal küzdött, őket is bevetették. A matematikai zsenik, akiken eddig keresztülnéztek, egyszerre a tehetségükhöz méltó álláshoz jutottak, és Uncle Sam hívására örömmel költöztek a virginiai Hamptonba, hogy a Langley Memorial Repülésügyi Laboratórium lenyűgöző világában dolgozhassanak. A Virginiában érvényben lévő Jim Crow-törvények értelmében nem integrálódhattak ugyan be fehér társaik közé, a kizárólag fekete nőkből álló „nyugati komputer” csoport azonban így is sokat tett azért, hogy Amerika valóra válthassa egyik legnagyobb álmát: döntő győzelmet arasson a Szovjetunió fölött a hidegháborúban, és egyeduralmat szerezzen a mennyek felett. A számolás joga a második világháborútól kezdve a hidegháborún, a polgárjogi mozgalmakon és az űrversenyen keresztül követi nyomon Dorothy Vaughan, Mary Jackson, Katherine Johnson és Christine Darden, a NASA legnagyobb sikereihez hozzájáruló négy afroamerikai nő egymásba szövődő életútját. Tanúi lehetünk, hogy karrierjük a könyvben szereplő majdnem három évtizede alatt hogyan néznek szembe a kihívásokkal, hogyan lépnek szövetségre és hogyan használják fel az intellektusukat ahhoz, hogy megváltoztassák az életüket és a hazájuk jövőjét. A könyv alapján, Taraji P. Henson, Octavia Spencer, Janelle Monae, Kirsten Dunst és Kevin Costner főszereplésével film is készült.      

Ebben a kötetben Lauren Graham egy pillanatra megállítja az időt, és végignéz eddigi életén. Hangos nevetésre késztető történeteket mesél a gyerekkoráról, a karrierje beindításának időszakáról és arról, amikor évekkel később a Vásott szülők forgatásán a lakókocsijában ülve feltette magának a kérdést: „Te most… ööö… befutottál?”

Szabad Györggyel - a 19. századi magyar polgári átalakulás korának történetírójával, az első demokratikusan megválasztott Országgyűlés elnökével - 1991-1992-ben készítette a kötetbe rendezett beszélgetéseket egykori tanítványa, Pavlovits Miklós újságíró. Az interjúkból kirajzolódik egy közép-európai módra összetett emberi sors: a háborús hányattatások, az ötvenes-hetvenes évek bölcsészkari, levéltári, akadémiai élete, a történészviták, 1956 eseményei. Később a lakiteleki találkozó, az Ellenzéki Kerekasztal tárgyalások felidézése markáns képet ad a rendszerváltás körüli évek politikai, társadalmi zsongásáról. A beszélgetések a házelnöki évek kellős közepén zajlottak, így ezek megidézése is eleven, s nem mentes egyfajta feszültségtől sem: az aktív politikus döntéseinek értékelését a mérlegelő és távolságot tartó történész végzi el. A Csorba László történész jegyzeteivel ellátott szöveget gazdag képanyag és annotált névmutató teszi teljessé.