Najnovšie - Náboženstvo strana 45 z 59

Výbor přibližuje jednoho z nejvýznamnějších představitelů ruského pravoslaví dvacátého století Alexandra Meně (1935–1990), který po celý život působil jako kněz v různých farnostech Moskevské oblasti. Byl to muž, který se snažil o „aggiornamento“ v pravoslavné církvi a celý život zasvětil šíření křesťanství a náboženské osvětě v krajně nepříznivých podmínkách sovětské komunistické totality. Jako první dokázal v době tzv. perestrojky předstoupit coby představitel pravoslavné církve před laickou veřejnost jakožto moderní člověk s obrovským vzděláním a rozhledem, schopný odpovědět na náboženské a životní problémy lidí žijících v postsovětské společnosti. Pro svůj veliký evangelizační úspěch a zejména pro velikou ekumenickou otevřenost byl zákeřně zavražděn.

Úvodní část knihy tvoří krátké úvahy o základních pojmech křesťanství, o Desateru, svátostech, Modlitbě Páně. V druhé části autor odpovídá na otázky dětí. Po Pár krocích do křesťanství, které byly určeny pro starší děti, se Pavel Kuneš v nové knize obrací spíš k mladším školním dětem. Laskavě, s humorem a s respektem k dětské životní zkušenosti uvádí děti do světa víry a náboženství.

Nová monografie Ctirada V. Pospíšila přináší podstatné rozšíření předchozích výzkumů v oblasti vztahů katolické teologie k poznatkům přírodních věd v minulém a předminulém století. V první části autor představuje poměr dobové teologie k astronomii a neshledává zde sebemenší konflikt. Druhá část pojednává o postoji teologie k evoluci v oblasti fauny a flóry. I zde se rýsuje značná otevřenost k faktu evoluce, nikoli však k jejímu materialistickému pojetí. Hlavní třecí plochou byla vize evolučního vzniku lidstva, která vyvolávala bouřlivé diskuse nejen v oblasti teologie, ale také mezi představiteli jiných vědních oborů. Autor zachycuje nejen postoje českých teologů, ale také těch, kdo tuto koncepci vzniku lidstva propojovali s křesťanskou teologií stvoření a antropologií již od posledních desetiletí 19. století a na počátku století dvacátého. V českém prostředí doposud zcela nezpracovaná tematika s řadou přínosů i na poli mezinárodního bádání dokládá, že postoj teologů nebyl zdaleka jednoznačně zamítavý a že již od dvacátých let minulého století bylo přijímání vzniku lidského těla evolucí vcelku běžným standardem katolické teologie stvoření zejména v německy mluvících zemích a ve spojitosti s tím i v Čechách a na Moravě.

Publikace obsahuje příspěvky z vědeckého kolokvia Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948–1960, které pořádala Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím 6. listopadu 2009. Jednotlivé studie jsou buď detailními sondami do konkrétních událostí, či úvahami o příčinách, průběhu a důsledcích perzekuce křesťanů v Československu na počátku komunismu.

Současná česká religiozita prochází dynamickým vývojem a náboženská scéna je natolik diverzifikovaná, že je obtížné vyznat se v ní. Encyklopedie menších křesťanských církví v ČR přitom přibližuje jeden z jejích nejrychleji rostoucích a současně nejméně známých segmentů. Kniha podává encyklopedický přehled 27 státem registrovaných křesťanských nebo z křesťanství vycházejících církví a náboženských společností; s výjimkou římskokatolické, českobratrské evangelické, československé husitské a slezské evangelické církve jde o všechny registrované křesťanské církve. Odborníkům a zainteresované veřejnosti poskytuje informace o jejich vzniku a historickém vývoji včetně zahraničních zdrojů a paralel, o religionistickém profilu, statistické, geografické i základní historické údaje o jednotlivých sborech či náboženských obcích a dalších církevních složkách. Součástí díla jsou úvodní kapitoly věnované typologii křesťanských církví se zvláštním zřetelem k fenoménu tzv. evangelikalismu, vývoji menších křesťanských společenství na českém území a jejich církevní architektuře v posledních téměř dvou staletích. Užitečnou pomůckou jsou rovněž kompletní údaje o náboženském vyznání ve sčítáních lidu 1880–2011 a podrobné rejstříky.

This monograph has set itself the goal to examine, outline, elucidate, and supplement the existing body of knowledge concerning a theme from patristic and medieval theology recalled in 1953 by Marie-Dominique Chenu, and that is the assertion that man was created as a replacement for fallen angels (Yves Congar: créature de remplacement; Louis Bouyer: ange de remplacement). The study first shows that the idea of man having being created to take the place of fallen angels was introduced by St. Augustine and developed by other church fathers. It then identifies the typical contexts in which the subject was raised by authors of the early Middle Ages, but goes on to focus on the discussion that developed during the twelfth century (Anselm of Canterbury, the school of Laon, Rupert of Deutz, Honorius of Autun), which represents the high point of the theme under investigation, culminating in the assertion that man is an "original" being, created for its own sake, for whom God created the world – a world which together with, and through, man is destined for the heavenly Jerusalem. The question as to whether man would have been created if the angels had not sinned (cur homo) bears a clear similarity to a further controversy, the origins of which also go back to the twelfth century, and that is whether the Son of God would have become incarnate if man had not sinned (cur Deus homo). Next, the book sheds light on how the subject begins to gradually fade away through the twelfth and thirteenth centuries, both within monastic tradition, which nonetheless held onto Augustine's motif, and within scholastic theology, which asserted that man was created for his own sake. The conclusion summarizes the findings and points to the surprisingly contemporary relevance of the foregoing reflections, particularly in relation to the critique that the Swiss philosopher and theologian Romano Amerio († 1997) offers concerning a statement in the pastoral constitution of the Second Vatican Council (Gaudium et spes 24), according to which man is "the only creature on earth that God willed for itself".

Komunikace zaujímá v dnešní společnosti přední postavení a nejinak je tomu také v katolické církvi. I tady se v posledních letech musely udát změny, aby církev dokázala držet krok s moderní dobou. Předkládaná kolektivní monografie představuje tuto problematiku zblízka a to v různých sférách lidského dění, například jako komunikaci s médii, nebo rozebírá trendy v jazyce českém, které se promítají do církevních výrazů. Dále hledá odpovědi na otázky typu, jak církev reaguje na používání a na vliv sociálních sítí a co na to říká její nejvyšší představitel papež František? Pro úplnost přináší monografie i myšlenky a názory Mons. Tomáše Holuba, současného generálního sekretáře České biskupské konference. Uvažuje o silných a slabých stránkách církevní komunikace a přibližuje plány katolické církve do dalších let.

Monografie je i na mezinárodní rovině první prací, která odhaluje základní obrysy dramatických počátků prosazování evolučního paradigmatu vzniku-stvoření člověka v rámci katolické církve. S několika odvážnými zastánci evoluce se setkáváme již v sedmdesátých letech 19. století, zlomovými se však stávají až léta devadesátá, kdy se navzdory postojům vatikánského centra v řadě západních zemí i v naší vlasti objevuje nemálo úctyhodných průkopníků nového pohledu na stvoření člověka. Katoličtí zastánci teistické interpretace evolučního původu lidstva po roce 1910 představovali významnou a početně stále rostoucí názorovou skupinu, Vatikán se začal novému paradigmatu otevírat až na počátku druhé poloviny minulého století. Kniha by měla vzbudit zájem nejen mezi teology, ale také u odborníků na dějiny vědy a u každého, koho fascinuje původ lidstva a dějiny paleoantropologie.

Nová náboženská hnutí jsou hnutí protestu. Vznikají často z nespokojenosti s převládajícím společenským kodexem a jejich vznik je obvykle inspirován charismatickým vůdcem. Mohou také vyjadřovat nesouhlas se stávající ideologií některého ze zavedených náboženství. V současnosti jich ve světě existují tisíce. Tato publikace se věnuje násilným konfliktům, které vznikají mezi novými náboženskými hnutími a okolní společností. Více než dvě desítky příkladů, které kniha přináší, ukazují, jak příslušníci nových náboženských hnutí násilím trpí i jak ho páchají. Současně umožňují pochopit zákonitosti zrodu těchto hnutí, jejich vývoje, vnitřní dynamiky i interakce s okolím.

Monografie přináší reflexi přijímání cizinců ve světle biblických textů, z nichž čerpá podněty pro eticky orientovaný přístup k problému migrace v dnešním světě. Po hermeneuticko-metodologických úvahách následuje zevrubné představení biblického étosu zacházení s cizinci, třetí část je věnována přehledu biblickoantropologických východisek, která stojí v pozadí tématu. Kniha chce být nejen zdrojem spolehlivých informací o poměru starozákonního a novozákonního lidu k cizincům a lidem na cestách, ale především pozváním k eticky zodpovědnému promýšlení otázky přijímání cizinců v současnosti.

Tato studie je psána z konsekventně religionistického pohledu. To znamená, že její autor se bez vázanosti na křesťanskou víru a její věrouku snaží uchopit téma konsekventně historicko-kritickou metodou jako kterékoli jiné historické téma. Přistupuje ke křesťanství jako k lidskému jevu lidských dějin a kultury. Ve svém pokusu o rekonstrukci minulých událostí nepočítá s nadpřirozenými zásahy. Nevykládá vznik křesťanské víry božím zjevením, resp. zjevením vzkříšeného Krista, nýbrž psychickým procesem, který se odehrál v myslích Ježíšových přívrženců, poté co se ještě plni Ježíšem hlásané vize příchodu božího království rozutekli v bolesti a ve zklamání po Ježíšově zatčení a ukřižování. Brzy se pak znovu v Jeruzalémě shromáždili, spojeni svou zjitřenou vizí, próto-vírou, že Bůh Ježíše vyvýšil a že ukřižovaný záhy přijde jako Syn člověka a království, které zvěstoval, nastolí. V této první fázi mělo společenství Ježíšových přívrženců po jeho ukřižování charakter židovské sekty. Teprve v dalším procesu prochází zejména v helénistickém prostředí tato próto-víra Ježíšových přívrženců závažnými transformacemi. Ježíš je vyznán jako Kristus, jako syn boží, jako vzkříšený, jako kyrios-Pán a spasitel. Jeho kříž je pochopen jako mesiášská událost, jako oběť za lidské viny. Ke konci 1. století, především pod vlivem gnose, začínají pak první teologické úvahy o Kristu jako o vtěleném Logu a o jeho jednotě s Bohem, která bude později postupně stále více chápána ontologicky.

Monografie nabízí zevrubné seznámení s životem Josefa Zvěřiny v letech 1913–1967, předkládá celoživotní bibliografii jeho publikovaných prací (včetně samizdatu) a rukopisných, resp. strojopisných materiálů, a poskytuje diachronní analýzu tohoto materiálu. První dva aspekty, třebas relativně samostatné hodnoty, slouží aspektu třetímu: biografická a bibliografická studie plní propedeutickou funkci ve vztahu k uchopení Zvěřinovy reflexe. Dějiny osoby a jejího díla se tak stávají dějinami poznání, jímž žila. Právě výjimečná souvislost mezi Zvěřinovým životem a jeho reflexí je naznačena slovy „odvaha být církví“, jimiž on sám nazval jednu ze svých nejslavnějších studií a jež jsou vložena do názvu celé knihy. Napovídá se jimi, že Josef Zvěřina „byl církví“ zcela mimořádným způsobem a toto „bytí církví“ také reflektoval.

Monografie je první původní českou prací, která se v takové hloubce a takovém rozsahu zabývá jednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství Pavlem z Tarsu. Tento vzdělaný diasporní Žid se po setkání se zmrtvýchvstalým Pánem stal zřejmě nejhorlivějším hlasatelem evangelia a právě díky jeho nasazení a schopnostem se nová víra úspěšně prosadila v pohanském prostředí. Kniha na pozadí reálií soudobého helénistického světa sleduje Pavlovu židovskou formaci a myšlenkový obzor před obrácením, pokouší se rekonstruovat základní chronologii jeho života, zevrubně pojednává o Pavlově misijním působení a přináší rozbor jeho literární činnosti i základních témat jeho teologie. Ve snaze podat co nejúplnější syntetický obraz Pavlovy osobnosti se nevyhýbá ani problematickým okruhům a sporným otázkám. Zvláštní pozornost je věnována Pavlovu názoru na rodinu a sexualitu. Kniha není určena pouze biblistům a specialistům na rané církevní dějiny, ale i širší odborné veřejnosti a všem poučeným zájemcům o téma počátků křesťanství.

Publikace se zabývá českou morální teologií od jejích počátků v poslední čtvrtině 19. století do poloviny století dvacátého. Autor kriticky hodnotí jednotlivé spisy, konfrontuje jejich postoje s dobovou společenskou a politickou situací a uvádí je do souvislosti s prohlubující se izolací církve. Vedle obecných aspektů morálky je v rámci morálky speciální věnován zvláštní zřetel sexuální, politické a sociální etice.

Ann Voskampová v adventnej príprave s názvom Najväčší Dar ponúka svojim čitateľom rozbaľovanie celého ľúbostného príbehu Vianoc. Čo chcete na Vianoce vy? „Nechcem Vianoce, ktoré sa dajú kúpiť. Ani Vianoce, ktoré možno vytvoriť. Chcem Vianoce, ktoré môžem prijať a uchopiť. Vianoce, ktoré ma uchvátia, pretvoria a oživia. Chcem Vianoce, ktoré šepkajú Ježiš.“ Ann Voskampová je medzi čitateľmi mimoriadne obľúbená vďaka knihám Tisíc darov a Cestou zlomenosti. Počas týchto Vianoc nás Ann pozýva oslavovať rodovú líniu a veľkoleposť najväčšieho Božieho daru – jeho Syna, Ježiša Krista, prostredníctvom nadčasovej adventnej tradície Jesseho stromu. Počínajúc Jessem, Dávidovým otcom, sleduje Najväčší dar dejiny ľudstva od Adama až k Mesiášovi – s adventným čítaním z Písma, modlitbami a úvahami, ktoré nás deň po dni privádzajú k nádhernému Kristovmu prísľubu. Najväčší dar je pozoruhodne poňatá a skvele napísaná kniha, ktorá je cennou pripomienkou toho, že len vďaka Kristovi nadobúdajú Vianoce zmysluplnosť. Zároveň je nadčasovým klenotom, po ktorom vaša rodina s radosťou siahne každý rok pri oslave príchodu nášho Spasiteľa Ježiša Krista.

Krížová cesta, tzv. pokoncilová alebo biblická, pochádza z pera kňaza Ľubomíra Gregu, špirituála Kňazského seminára sv. Františka Xaverského v Badíne. Od klasickej krížovej cesty sa líši iným typom zastavení, i keď aj ona zachytáva najdôležitejšie udalosti Ježišovho života od Poslednej večere až po jeho zmŕtvychvstanie. V duchu Direktória o ľudovej zbožnosti a liturgii pozýva modliacich zahĺbiť sa do jednotlivých fáz Ježišovho utrpenia, nekončí sa však pochovaním Pána Ježiša a uložením jeho tela do hrobu, lež spomienkou na jeho zmŕtvychvstanie. Text tejto krížovej cesty je plný viery a nádeje, preniknutý úprimnou láskou k tomuto nábožnému cvičeniu.

Ez a könyv ugyanabból az ős-forrásból ered, mint a Tao Te King vagy Az Öt Gyűrű Könyve. Kelti származású, de eredetileg magyar nyelven íródott. Az angol nyelvű fordítása nem adhatja vissza az eredeti formai kötöttségét, mondanivalóját azonban sikeresen közvetíti. Érdemes egy-egy tea mellett versszakonként megvitatni a barátokkal. "Rhonogul igéje szüli a valóságotElválasztja a láthatót és láthatatlantA létezők szülnek számtalan nem-létezőtElvesztették a láthatatlan ismeretétKépzelt létet álmodnak a valós helyébeNémely létezők a valóságra ébrednekSzavakkal ez nem megtanítható." This book comes from the same ancestral source as Tao Te King, The Five Rings Book. Oriental, but written in Hungarian. Your English translation may not return the original form binding. The message, however, is mediated. It is worth discussing every verse with friends, along with a tea. "Rhonogul’s word gives birth to realitySeparates the visible and invisibleThe beings give birth to countless non-existentThey lost the knowledge of the unseenThey dream an imaginary life instead of the real oneSome beings are waking up to realityIt can’t be taught by words."

Elvállaljam ezt a munkát? Hagyjam ott az állásom? Kezdjek egy új kapcsolatot? Költözzel el? Maradjak? Honnan tudhatjuk meg, mi lehet Isten akarata életünk sorsdöntő kérdéseiben? Mit szólnánk hozzá, ha teljes szabadságot kapnánk ezekben a döntésekben? Emerson Eggerichs vallja, hogy Isten akarata a Biblia alapján világos, és könnyen megismerhető. A szerző közel húsz éven át a Michigan állambeli Lansigben működő Trinity Church vezető pásztora volt, mielőtt útjára indította a Szeretet és Tisztelet konferenciákat. Ezt megelőzően barátjával együtt a "The Open Door" tanácsadó központot vezették a lowa állambeli Cedar Rapidsban. Munkája során azt tapasztalta, hogy a hozzá tanácsért fordulókhoz hasonlóan ő maga is nehéz döntésekkel szembesül, és tudni akarta, vajon ezek a döntések Isten akarata szerint valók-e. Több évtizedes alapos bibliatanulmányozás során olyan egyszerű és világos alapelveket és igazságokat fedezett fel, amelyek vele együtt sokak számára jelentettek szabadulást. Ez a könyv jó kiindulópontul szolgál, ha szeretnénk megismerni Isten akaratát, hogy azt szem előtt tartva hozhassuk meg életünk nagy döntéseit és éljük mindennapjainkat. Útmutatót kapunk, amely segít megtalálni a rég vágyott szabadságot, majd a szerzőhöz hasonlóan másokat is segíthetünk, hogy megtalálják azt.  Emerson Eggerichs a Szeretet és tisztelet kötetek New York Times bestseller szerzője. Feleségével, Sarah-val együtt vezetett nagy sikerű Szeretet és Tisztelet konferencia-sorozataik Egyesült Államok-szerte népes közönséget vonzanak.

Az egyik leggyakoribb kérdés a szcientológiával kapcsolatban az, hogy miért hiszi el egy épeszű ember ezt az egészet, és hogyan tud beleesni ebbe a gyermetegnek tűnő csapdába. Mi van ebben olyan értékes, amiért valaki az összes energiáját, idejét és vagyonát beleöli ebbe az első ránézésre is gyanús rendszerbe? És miért tud egy ilyen látszólag primitív szélhámosság közel hetven éve létezni? A könyv 2019. március 21-én jelent meg nyomtatott formában Magyarországon, és az eddig kapott visszajelzésekből ítélve hamar az olvasók kedvencévé vált, sokan tudtak belőle inspirációt meríteni. A szívszorító történet elmondásán felül a könyvben részletesen és pontosan megismerteti az olvasókkal a szcientológusok mindennapjait is. Ahogy a könyv egyik kritikusa fogalmazott: „az írónő ragyogó, energikus, bátor és vasakaratú személyisége valamint egyéni történetmesélési stílusa az egész regényt áthatja, és szinte lehetetlen letenni”. A történet írója a maga közvetlen és őszinte stílusában tárja elénk kimerítő részletességgel, hogy egészen pontosan hogyan került bele ebbe az egészbe, és minden igyekezete és jószándéka ellenére hogyan vetette ki magából ez a borzasztó szervezet, és vett el tőle szinte mindent. Arról is beszámol, hogy az úgynevezett Hídon való haladása során egész pontosan mi történt, miből álltak az egyes tanfolyamok, auditálások és eljárások. Ilyen részletességgel ez nem került eddig magyar nyelven bemutatásra – sőt még a munkatársak életének alakulásába is betekinthetünk! Szívből ajánlható mindenkinek, aki szeretné jobban megérteni, hogyan működik ez az „egyház”. Azoknak pedig különösen, akiknek szembe kell szállniuk ezzel a kifinomult, alapos és rosszindulattal teljes mértékben átitatott rendszerrel. Kevés hatékonyan bevethető fegyver létezik ellene, és az egyik a tudás, a velünk szemben álló szörny alapos ismerete.