E-knihy - Sociológia, etnológia strana 2 z 43

Vesmír: nová hranica, divoké miesto bez zákonov. Už teraz je kľúčový pre komunikáciu, ekonomiku, vojenskú stratégiu a medzinárodné vzťahy na Zemi. Stáva sa najnovšou arénou, ktorú ľudia preskúmajú, využijú – a možno dobyjú. Smerujeme do výšin a svoje mocenské súboje berieme so sebou. Tempo udávajú Čína, USA a Rusko. Špionážne satelity obiehajúce okolo Mesiaca, kovy z vesmíru v miliardovej hodnote, ľudia na Marse ešte za nášho života. To nie je sci-fi, je to astropolitika. Púšťame sa do nových vesmírnych pretekov – a môžu spôsobiť prevrat v živote na Zemi. Od územia a zdrojov po satelity, zbrane a strategické oblasti je geopolitika hore na oblohe rovnako dôležitá ako tu dole na zemi. Ak ste niekedy uvažovali, či sa ľudia vrátia na Mesiac, kto bude profitovať z jeho využívania alebo ako môžu vyzerať vesmírne vojny, tu nájdete odpovede. Táto pútavá kniha so všetkou hĺbkou a dôvtipom, ktoré urobili z Tima Marshalla najobľúbenejšieho britského autora o geopolitike, ukazuje, ako sme sa sem dostali a kam smerujme. Pokrýva rivalitu veľmocí, technológie, obchod, súboje vo vesmíre a čo to znamená pre nás všetkých na Zemi. Je to zásadný text o moci, politike a budúcnosti ľudstva.

Kapitální či hlavní hříchy patřily spolu s kontrastními ctnostmi k východiskům morálního i politického myšlení západní civilizace. S nástupem moderní politiky však z jejich stínu stále výrazněji vystupují nekanonická pokřivení lidské povahy, pro něž si Judith Shklarová vypůjčuje Montaignovo označení "obyčejné neřesti". Krutost, pokrytectví, snobství, proradnost a misantropie nejsou jen přímočarým zlem. Ukazují dvojznačnost a náročnost liberální morálky, ochotné přijmout rozpory a hrozby plynoucí z osobní svobody. Obyčejné neřesti jsou vetkány v nejrůznějších způsobech jednání vládců i poddaných a k představení této mnohosti pomáhá Shklarové dlouhá řada autorů, mezi něž patří Montaigne, Montesquieu nebo Nietzsche, stejně jako Shakespeare, Dickens, Hawthorne a Jane Austenová. Místo "velké teorie" vyžadují tyto neřesti zájem o zdánlivé drobnosti, vyjevující skutečnou a často rozpornou motivaci všech, kdo se účastní společenského života.

Svazek z pera Umberta Eca zahrnuje dvě autorovy práce: Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. V první z uvedených prací najdeme část Ecovy přednášky přednesené v rámci sympozia uspořádaného ve Valencii na téma perspektivy třetího tisíciletí, dále úvod k Mezinárodnímu fóru o nesnášenlivosti uspořádaného v Paříži, část proslovu na univerzitě v Nijmegenu a úvod k antologii textů o reciproční antropologii, uveřejněné v Paříži. Všechny tyto texty se nesou v duchu autorova přesvědčení, že zvítězit nad rasismem znamená pochopit a přijmout odlišnost toho druhého. Ve druhé uvedené práci si autor všímá fašismu přežívajícího v nových formách dodnes.

Rozšířené třetí vydání úspěšné sociologické sondy do české společnosti. Základní výbava k porozumění české společnosti, krizi demokracie a fungování současné politiky. Debaty o politice se v Česku často redukují na řešení několika politiků a jejich výroků, hodnotovou introspekci a kulturní války liberálů a konzervativců. Témata, která ovlivňují kvalitu života v Česku, a tím i důvěru v demokracii, však jako by zůstávala v našich slepých skvrnách. Zvlášť v době, kdy jsou politické kampaně postaveny spíše na emocích než na faktech, médii se šíří dezinformace a společnost namísto problémů, jako je budoucnost práce či podoba vzdělávání, řeší bulvární kauzy svých představitelů. Sociolog Daniel Prokop v knize Slepé skvrny pohlíží na problémy a výzvy současného Česka i světa. Neřešená chudoba a exekuce, nerovné vzdělávání a omezené životní šance, nárůst populismu a neschopnost na něj reagovat, mýty o veřejném mínění zastiňující realitu — to vše souvisí s klesající důvěrou Čechů v demokracii a s její životaschopností ve stále složitější realitě.3. rozšířené vydání.

V oblasti sociální antropologie je etnicita hlavním tématem už od konce šedesátých let a rovněž dnes zůstává centrálním objektem výzkumů. Přestože tato kniha vychází zejména z příspěvků antropologie ke studiu etnicity a spřízněných fenoménů, její záběr přesahuje hranice akademické antropologie. Díky dlouhodobému terénnímu výzkumu a perspektivě zdola získává antropologie možnost generovat bezprostřední poznatky o sociálním životě přímo z oblasti každodenních interakcí, která je do značné míry sférou, kde se fenomén etnicity rodí. Etnické vztahy vznikají a nabývají na významu v sociálních situacích a kontaktech coby produkt lidské snahy odpovědět na životní nároky a výzvy. Sociální antropologie nabízí jedinečnou možnost zkoumat tyto procesy v samém středu lokálního dění, přestože k tomu, abychom o etnicitě a nacionalismu získali úplnou představu, je třeba ji doplnit historickými a makrosociologickými přístupy. Antropologické přístupy nadto umožňují zjišťovat, jakými způsoby lidé definují a vnímají etnické vztahy; jak hovoří a uvažují o své vlastní skupině, o skupinách ostatních, o jejich hlavních charakteristikách, a také o tom, jak jsou udržovány, vyjednávány a proměňovány odpovídající světonázory. Význam, jaký lidé přikládají svému členství v etnické skupině, je vědeckému zkoumání nejdostupnější prostřednictvím detailního, na osobní participaci založeného výzkumu, který je doménou antropologie. A nakonec, sociální antropologie jako komparativní disciplína věnuje pozornost jak podobnostem, tak rozdílům mezi jednotlivými mezietnickými situacemi a jejich kontexty, je tedy schopna nabídnout mnohovrstevnou a komplexní vizi etnicity v současném světě.

Jeden je sociológ, druhý je psychoanalytický psychoterapeut. Fedor Gál aj Peter Pöthe sa zaujímajú o oblasti poznania toho druhého a kladú si veľa zásadných otázok týkajúcich sa ľudského života a života spoločnosti. Kniha rozhovorov prináša až odzbrojujúce otvorenie sa nielen v témach všeobecných, ale aj tých osobných. Rodičia, sexualita, vzťahy, dospievanie, práca, zlomové momenty. JA sa tak plynulo preplieta s TY, aby sa spolu vliali do MY. Prečo a ako potrebuje JA k svojmu vývinu TY? Ako je to s mojou identitou? Ako život rodičov ovplyvňuje náš vzťah k sebe samým aj k iným? Ako môže spoločnosť vygenerovať zlovoľného vládcu, ktorý terorizuje spoločnosť? Ako čeliť nenávisti voči inakosti, voči imigrantom? Čo môžem urobiť ja ako jedinec? Ako prepájať dobroprajných ľudí, aby sa cítili súčasťou MY?

Být ženou v Česku není jednoduché. Ale mohlo by! Přes sto let hledá česká i celá západní společnost odpověď na takzvanou ženskou otázku. Těch otázek je ve skutečnosti celá řada. Některé už řešení mají, jiné stále vzbuzují kontroverze. Přijali jsme za samozřejmé, že ženy mohou volit, v politice jsou však stále podezřelé — kdo se asi doma stará o jejich děti? Mužů se na takové věci neptáme. Podobně ženám nikdo nebrání zastávat jakoukoli pracovní pozici — pokud se do ní ovšem ve složitém období návratu po mateřské dostanou. Jsou tu přece hlavně od maminkování. A jestliže žena děti nemá, nebo je dokonce nechce, pak s ní musí být něco špatně. A co teprve, když chce měnit zažité pořádky — vždyť je to proti přirozenosti! Novinářka Silvie Lauder v knize V pasti pohlaví popisuje, na čem se ženská emancipace v Česku zadrhla a jaké to má následky. Nejen pro společnost, ale především pro ženy samotné, ať už jako strukturální znevýhodnění, nebo téměř všudypřítomné násilí — symbolické, slovní, sexuální. Zkrátka přišel čas na pádné odpovědi.

Najnovšia kniha investigatívneho novinára Mareka Vagoviča mapuje štyri dramatické roky, počas ktorých vládla na Slovensku koalícia OĽaNO, Sme rodina, SaS a Za ľudí. Po bestselleroch Vlastnou hlavou, Vlastnou hlavou 2 a románe Padreho klan sa vracia ku klasickej politickej literatúre faktu. Kniha Jednoducho Matovič je kritickou, no zároveň objektívnou reflexiou vlády Obyčajných ľudí. Autor pri jej príprave pozorne počúval, aby lepšie pochopil motivácie, spôsob uvažovania aj rozhodovania hlavných aktérov. Časozberný dokument vychádza z jeho rozhovorov s bývalým premiérom a lídrom OĽaNO Igorom Matovičom – od jeho nástupu k moci až po vyhlásenie predčasných volieb a vznik úradníckej vlády Ľudovíta Ódora. Počas štyroch rokov sa s ním stretával zoči-voči, pričom spolu polemicky diskutovali na rôzne témy zhruba štyridsať hodín. Ambíciou knihy však nie je interpretovať každý nápad či status Igora Matoviča. Marek Vagovič ho konfrontoval predovšetkým s kľúčovými udalosťami jeho vládnutia. Od pandémie koronavírusu, cez boj s korupciu a mafiou, nezhody s SaS a prezidentským palácom až po voľbu generálneho prokurátora, tesné väzby s lídrom Sme rodina, napäté vzťahy s novinármi, kultúrno-etické vojny, demisiu z funkcie premiéra, pád vlády Eduarda Hegera či rozkol v OĽaNO. Kniha Jednoducho Matovič je zároveň sondou do duše prinajmenšom svojského politika, ktorý mal smelé plány a vzbudil veľké očakávania. Nielen vlastnou vinou však neuniesol bremeno zodpovednosti. Autor sa počas písania rukopisu stretol aj s blízkymi spolupracovníkmi, konkurenčnými politikmi či oponentmi Igora Matoviča, aby bol obraz vlády Obyčajných ľudí komplexný a zodpovedal realite. Marek Vagovič im zároveň kládol otázky, ktoré im doteraz nikto nepoložil. Jeho výhodou tiež bolo, že s nimi hovoril až po páde vlády Eduarda Hegera, lebo mu prezradili také detaily z politického zákulisia a vnútrokoaličných vzťahov, ktoré v žiadnej inej knihe, reportáži ani novinovom článku nenájdete. Cenné poznatky mu poskytili napríklad Jaroslav Naď, Gábor Grendel, Richard Sulík, Martin Klus, Veronika Remišová, Juraj Šeliga, Andrej Kiska, Michal Truban, Alojz Hlina, Andrea Kalavská a mnohí ďalší. Bonusom knihy je autorov rozhovor s prezidentkou Zuzanou Čaputovou, s ktorou rozobral nielen jej komplikovaný vzťah s Igorom Matovičom, ale aj najdôležitejšie rozhodnutia počas piatich rokov vo funkcii hlavy štátu. Katastrofálna komunikácia a mizerná politická kultúra sčasti prekryli aj fakt, že v rokoch 2020 – 2023 bola na Slovensku v zásade štandardná prozápadná vláda, ktorá neťahala krajinu smerom na východ. Z dnešného pohľadu sa to môže javiť málo, no v prípade zmeny paradigmy po najbližších voľbách budeme možno ešte vďační, kto a akým spôsobom viedol tento štát v jednom z najťažších období za posledných sto rokov. Pokiaľ ide o lídra dnes už bývalej koalície, ktorý nesie najväčšiu zodpovednosť za jej úspechy aj zlyhania, najlepšie ho vystihol exminister práce Milan Krajniak z hnutia Sme rodina: „Eduard Heger mi raz o Igorovi Matovičovi povedal: Buď ho budete brať takého, aký je, nebudete sa ho snažiť zmeniť a poučovať – a potom s ním môžete vyjsť. Alebo s ním nebudete vychádzať. Beriem ho takého, aký je.“ Jednoducho Matovič.

Jako ekonomická a vojenská supervelmoc, ve které žije na 20 procent světové populace, má Čína potenciál přetvořit celý stávající systém mezinárodních vztahů. Že se o to pokusí ostatně naznačují i prohlášení prezidenta Si Ťin-pchinga, podle kterých musí Čína „stát v čele reformy globálního uspořádání“. Jenže jak by taková změna vypadala? A co by znamenala pro zbytek světa? Profesorka Elizabeth Economy v této fascinující knize popisuje ambiciózní snahu Číny o znovuzískání staré slávy a dramatické překreslení geostrategického prostoru. V Si Ťin-pchingově vizi blízké budoucnosti hraje komunistická velmoc dominantní úlohu na světové scéně a definitivně se jí podařilo ovládnout Hong Kong, Tchaj-wan i celé jihočínské moře. Prostřednictvím obří iniciativy Nové hedvábné stezky také zásadně zvýšila svůj politický, hospodářský i bezpečnostní dosah a využila svého vlivu v OSN a dalších institucí k tomu, aby přetvořila mezinárodní normy a hodnoty k čínskému obrazu – zejména pak ve vztahu k lidským právům. Není pochyb o tom, že by se Svět podle Číny výrazně lišil od toho současného. Naštěstí je tu ale tato kniha, která přináší unikátní příležitost pochopit velká rizika i potenciální příležitosti, které s sebou globální vzestup komunistické Číny přináší.

Rozsiahly a pútavý príbeh plný ohromujúcich súvislostí vysvetľuje, ako technológia, veľkosť populácie a prispôsobivosť človeka pred dvoma storočiami vyústili do nevídanej „fázovej premeny“ ľudského bytia. Pri putovaní do minulosti a odhaľovaní jednotlivých vrstiev spoločenských fenoménov (kolonializmu, politických inštitúcií, sociálnych štruktúr, kultúry) zároveň dospieva k vysvetleniu najhlbších zdrojov nerovnosti: dávne spoločenstvá obdarené vhodnými geografickými podmienkami a rozmanitosťou sa vydávali na cestu prosperity, zatiaľ čo tie menej šťastné čelili znevýhodneniu, ktoré pretrváva dodnes. V čase celosvetovej ekologickej krízy je Putovanie ľudstva zdrojom nástojčivých faktov s trvalým významom.

Právě sledujeme finální emancipaci Ukrajinců jako evropského politického národa. Ukrajina vzdoruje agresi imperiálního Ruska a za svou i naši svobodu platí krví. Válka, která začala už roku 2014, vstoupila do nejbrutálnější fáze invazí 24. února 2022. Deklarovaným ruským cílem je likvidace ukrajinského národa. Ukrajinští intelektuálové reflektují válku jako agresi koloniální mocnosti vůči bývalé kolonii a odpor vůči Rusku jako završení dekolonizace. Ukrajinci, podporovaní Západem včetně Česka, nám nastavují zrcadlo: Čest je více než blahobyt a krvácet za svobodu je ctnost. V kontextu ukrajinské „revoluce důstojnosti“ a „civilizační války“ vznikaly eseje a rozhovory ukrajinského filosofa Konstantina Sigova k fenoménu evropanství: „Otázka nezávislosti a celistvosti Ukrajiny je pro nás otázkou života a smrti. Tento boj však není něco abstraktního, má svou tvář. Když se dívám na fotografie těch, kteří položili své životy, není to dav bez tváře, ale jsou to tváře konkrétních lidí, na kterých je obvykle vidět úsměv, nebo dokonce smysl pro humor. Tyto tváře ztělesňují hodnoty, za které zde bojujeme. Dobro má vždy svou tvář.“ Kniha Poselství z Kyjeva o Ukrajině a Evropě je svědectvím o zápase Ukrajinců s barbarstvím a o smysluplnosti zápolení o svobodu a dobro. Úcta k lidské důstojnosti není samozřejmostí a svoboda není zadarmo.

Jaký obraz člověka nabízejí současné společenské a humanitní vědy? Tato otázka je středobodem zájmu autorského kolektivu, v němž má své zastoupení sociologie, antropologie, filosofie, historiografie, andragogika, psychologie i evoluční biologie. Ač je publikace jako celek svým zaměřením především teoretická, v jednotlivých kapitolách nalezneme množství konkrétních příkladů z reálného světa: od umění a vážení přes čtverylku a hokej až po panenku Barbie či vztah lidí k horám. Kniha ukazuje, že obrazy člověka v různých oborech nejsou zcela nesourodé, ale že naopak umožňují vzájemné obohacení. Nejde o soupeřící pohledy na tentýž předmět zájmu, ale spíše o možnost mezi jednotlivými společenskovědními hrami svobodně volit s vědomím toho, že každá z nich má nejen své meze a pravidla, ale i svůj vlastní půvab.

David Borek je stálým zpravodajem ČT v nestálém regionu Blízkého východu. Jak moc je tam (ne)bezpečno a co obnáší práce novináře v tak turbulentní oblasti? Existuje něco jako izraelská mentalita? Čeho se týkají tamní politické hádky? A jak vypadá izraelsko-palestinský konflikt zblízka? Všechno, co jste kdy chtěli vědět o Svaté zemi, se nyní dozvíte v reportážní publikaci plné barvitých příběhů i fotografií, které vás přenesou přímo do středu dění.

 Knížka, v níž nahlédnete pod povrch češtiny.  Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se rumu říká zrovna rum? Víte, co to znamená, když vám majitel e-shopu řekne, že právě ponížil ležáky? A všimli jste si, kolik se v hovorech o fotbale používá básnických prostředků? To je jen hrstka otázek, kolem nichž se točí Podzemí slov – knížka pro ty, kteří se rádi zamýšlejí nad řečí, již ostatní používají bez rozmyslu. Prostřednictvím krátkých kapitol v ní nahlédneme pod povrch češtiny. A kdo ví, možná tam najdeme i nějaké paralely s životem jako takovým.

Od 24. února 2022 se Ukrajina brání ruské agresi – a od samého počátku války přibližuje světu statečné úsilí ukrajinských obránců ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve svých plamenných, výtečně vystavěných a bravurně přednesených projevech hájí právo na svobodu, národní svébytnost a nezávislost, burcuje svědomí státníků a vyzývá všechny lidi dobré vůle k podpoře Ukrajiny. Kniha Poselství z Ukrajiny přináší soubor prezidentových válečných projevů; pro knižní vydání je vybral sám Volodymyr Zelenskyj a knihu opatřil působivým úvodem, v němž se zamýšlí nad tím, co se o sobě a o Ukrajině dozvěděl od počátku invaze. Součástí knihy je i předmluva Arkadije Ostrovského, jenž se coby redaktor časopisu Economist věnuje Rusku a východní Evropě a který na přání anglického nakladatele osvětluje kontext prezidentských projevů a jejich význam. Řečeno s prezidentem Zelenským, „podpora Ukrajiny není trend, mem ani virální výzva. Není to hnutí, které by se rychle rozšířilo po celé planetě a pak stejně rychle zmizelo. Pokud chcete pochopit, odkud jsme, co chceme a kam směřujeme, měli byste se dozvědět víc o tom, kdo jsme. Tato kniha vám v tom pomůže.“

Jak odhalit dezinformace? Jak se bránit argumentačním faulům? Jak dokážou marketingoví specialisti využívat evolučních nedokonalostí lidské mysli? A jak diskutovat na internetu, aby to mělo smysl? Jak pochopit myšlení a chování lidí, kteří uvažují jinak než já? A co každý z nás může udělat pro to, aby naše země byla lepším místem pro život? Síla rozumu v bláznivé době není jen srozumitelně napsanou odpovědí na tyto a mnohé další otázky, ale také hutným souhrnem nápadů a strategií, jak využívat kritické myšlení v každodenním životě. Šachový velmistr a teolog Ján Markoš pomocí konkrétních příkladů z médií a sociálních sítí provádí čtenáře veškerými nástrahami, kterým čelí při snaze vytvořit si vlastní názor. Výklad vedený s nevšední pedagogickou zručností míří u každého z témat k přehlednému shrnutí, které je po ruce, kdykoli je třeba. Na Slovensku knihu, která se velmi brzy po vydání stala bestsellerem, hojně využívají rovněž učitelé na základních a středních školách. Vzhledem k širokému záběru a schopnosti autora dávat věci do souvislostí ale neurazí ani poučenější čtenáře. Ján Markoš (1985) je vzděláním filosof a teolog a profesí šachový velmistr, spisovatel a lektor kritického myšlení. Po studiu na Filozofické fakultě a Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy působil jako středoškolský učitel. Je spoluzakladatelem Sokratova institutu v Bratislavě. Kromě Síly rozumu a několika šachových příruček vydal rovněž knihu o etických dilematech Medzi dobrom a zlom (2020) a práci Bližšie k sebe s podtitulem Hľadanie ľudskosti v době médií, technológií a vedy (2021).

Dubaj sa na medzinárodnej scéne teší povesti modernej krajiny – pýši sa najvyššími mrakodrapmi, nepredstaviteľným luxusom, má silné kultúrne zázemie a najnovšie sa zapojil do vesmírnych pretekov. Pod pozlátkou však stále panujú stredoveké pomery. Mestu vládne šejk Muhammad bin Rášid Ál Maktúm, miliardár s neobmedzenou mocou, ktorý sa pohybuje v najvyšších spoločenských a politických kruhoch. Viacero žien otvorene prehovorilo o pomeroch v Spojených arabských emirátoch a sú to svedectvá, v ktorých nie je núdza o únosy, podvodné kampane, surové bitky či zastrašovanie. Autoritárskej vláde svojho otca sa vzopreli jeho dcéry aj bývalá žena. Kým šejka Latífa zverejnila na internete videonahrávku, skutočný medzinárodný škandál spôsobila až šejkova exmanželka princezná Hája, ktorá pri rozvodovom konaní na britskom súde otvorene pomenovala špinavé zákulisné praktiky vládnuceho klanu. Postoj miestnej elity k ženám a právam, ktoré sú vo vyspelých demokraciách všeobecne akceptované, je prinajlepšom vlažný. Ženy stále vnímajú ako majetok a za oznámenie znásilnenia im hrozí väzenie. Robotníci nemajú garantovanú minimálnu mzdu. Korupcia je všadeprítomná. Cenzúra a propaganda fungujú na plné obrátky. Novinár Tom Steinfort sa dlhodobo venuje odvrátenej tvári Dubaja aj nepríjemným tajomstvám šejka Muhammada a v tejto publikácii zverejňuje desivé skúsenosti priamych svedkov.

Lidstvo ještě nikdy ve své historii nemělo tolik informací, přesto si jen málokdo uvědomuje, jak svět ve skutečnosti funguje. Oceňovaný vědec českého původu Vaclav Smil popisuje a objasňuje složité procesy s neuvěřitelnou lehkostí. Zabývá se sedmi základními principy moderní společnosti, počínaje energiemi přes globalizaci až po výzvy čekající v budoucnosti. Abychom mohli začít řešit problémy, musíme nejdříve pochopit základní fakta. S touto fascinující publikací to bude mnohem snazší.

V raném věku jsou všechny děti malými čaroději, tvrdí americká dětská psychoanalytička Selma H. Fraibergová. Autorka ve své práci vychází z teorií uznávaných psychoanalytiků jako jsou například Anna Freudová, René Spitz, Heinz Hartman či Ernst Kris. V prvních letech svého života jsme všichni obdařeni magickým myšlením, věříme, že naše myšlenky se mohou stát skutečnými. Na naše dětství se však těžko rozpomínáme a proto jsme jen velmi omezeně schopni porozumět dětskému nazírání na svět. Pro rodiče a odborníky se kniha Magické roky stává výborným průvodcem první fází života dítěte. V jednotlivých kapitolách je popsán vývoj dítěte od narození až do pěti let. Autorka s odborným zaujetím popisuje a vysvětluje každodenní situace a problémy s tím související.